12 C 227/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 26 399,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný se společností právnická osoba., IČO: IČO, dříve pod názvem právnická osoba Bank, a.s., anebo právnická osoba Bank, a.s., (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřel dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a současně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit k běžnému účtu, kterým mohl žalovaný přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku na běžném účtu (povolený nezajištění debet) až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši částka. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, a dispozice ke kontokorentnímu úvěru. Neboť žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že přečerpal prostředky do nepovoleného debetu, právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne datum nepovolené přečerpání účtu ve výši částka na nově zřízený účet č. č. účtu, a to za účelem jeho uhrazení v pravidelných měsíčních splátkách, což písemně oznámila žalovanému. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, čímž se celý úvěr stal ke dni datum splatný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku ničeho nezaplatil. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši částka a poplatky a smluvní pokuty ve výši částka. Příslušenství tvoří úrok v běžící výši 29 % ročně a zákonný úrok z prodlení v části v běžící a v části v kapitalizované výši, patrné z výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, jíž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému zřídit běžný účet č. č. účtu a umožnit mu vkládání a výběr hotovosti nebo převody bankovních prostředků z/na běžný účet s tím, že banka poskytla žalovanému spotřebitelský kontokorentní úvěr Flexikredit, na základě něhož mohl žalovaný přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku na běžném účtu (povolený nezajištění debet), a to do výše sjednaného v dispozicích. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách k běžnému účtu č. č. účtu, ke kterému byl sjednán flexikredit ve výši povoleného limitu částka. Žalovaný se zavázal sjednaný debet splatit spolu se smluvními úroky a s případnými poplatky dle sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž pro nepovolený debet byla sjednána úroková sazba ve výši 29 % ročně. Podle sazebníku poplatků pro kontokorentní úvěry byla právní předchůdkyně žalobkyně, v případě nedodržení smluvních podmínek, oprávněna po žalovaném požadovat částka za zaslání každé upomínky, sankční poplatek za překročení nepovoleného limitu ve výši částka denně, poplatek za výzvu ke splatnosti úvěru ve výši částka, poplatek za zaslání výpovědi k povolenému limitu ve výši částka a sankční poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku z běžného účtu na úvěrový účet ve výši 10% z povoleného limitu, minimálně částka /viz smlouva o bankovních produktech na č. l. 21-23 spisu, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách na č. l. 10 spisu, sazebník, všeobecné produktové podmínky v systému CEPR/. Žalovaný debet čerpal, ale došlo k překročení povoleného debetu, který žalovaný řádně a včas neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto převedla nepovolený debet na úvěrový účet č. č. účtu. Ke dni datum právní předchůdkyně žalobkyně celý dluh zesplatnila a vyzvala dopisem ze dne datum žalovaného k jeho úhradě /viz výpisy z úvěrového účtu v systému CEPR, oznámení o zesplatnění na č. l. 7 spisu/. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 13-16 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 8, 24-25 spisu, dohoda o úplatě na č. l. 9 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum /viz předžalobní upomínka na č. l. 19 spisu, podací lístek na č. l. 17 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Podle § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni datum (dále jen „obchodní zákoník“), se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Dle § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.). Dle § 497 a násl. obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o běžném účtu a následně smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky (kontokorent) s limitem ve výši až částka s tím, že žalovaný se zavázal finanční částku spolu se smluvenými úroky a poplatky vrátit. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, neboť na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila a převedla na evidenční úvěrový účet. Následně pohledávku postoupila na žalobkyni. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalovaného. Na něm bylo, aby tvrdil a samozřejmě i prokázal, kdy a jak dluh uhradil. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno, soud žalobě plně vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném a účinném znění, tak jak je uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.