12 C 237/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 263 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 968,77 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 431,74 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na internetových stránkách webová adresa, dne datum smlouvu o úvěru č. B0006900219042889, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč a se sjednaným smluvním úrokem vrátit do datum. Žalovaný úvěr čerpal, neuhradil jej však řádně a včas, když na svůj dluh ničeho neuhradil. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka 15 000 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od datum do datum ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 263 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. Příslušenství se skládá ze zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny částečně v běžící a částečně v kapitalizované výši, smluvního úroku v kapitalizované výši, patrné z výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den datum. Žalovanému bylo dne datum procesně korektním způsobem doručeno předvolání k tomuto jednání. Žalovaný se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že souhlasí, aby se ústní jednání konalo bez její přítomnosti. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím webové stránky dne datum vygenerovala smlouvu o úvěru č. B0006900219042889, v níž je na místě podpisu žalovaného uvedeno jméno, datum a příjmení kód číslo, který měl být zaslán na telefonní číslo žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou chtěla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč a žalovaný zapůjčené peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 10 921 Kč, a to do datum. Před vygenerováním smlouvy žalovaný žalobkyni výpisy z účtu za období duben až červenec 2021, kterými doložil pravidelný příjem od společnosti právnická osoba viz smlouvu o úvěru na č. l. 10-18 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 23-24 spisu, výpisy z účtu na č. l. 48-65 spisu/. Dne datum byla z účtu č. bankovní účet převedena na účet č. bankovní účet částka ve výši 10 000 Kč/viz historie transakcí na č. l. 9 spisu/. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 20 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 21 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 27, 22 spisu, potvrzení o provedení transakce na č. l. 7 spisu, projekt vnitrostátní fúze sloučením na č. l. 31-34 spisu, podací arch na č. l. 35 spisu/. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k uhrazení dluhu ve výši 29 100,63 Kč předžalobní výzvou ze dne datum /viz předžalobní upomínka na č. l. 29 spisu, podací arch na č. l. 8 spisu/.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle § 1724 odst. 1 o. z. strany smlouvou projevují vůli zřítit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy 7. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

8. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a v celém rozsahu ji včetně příslušenství zamítl. V řízení nebyla prokázána tvrzení žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu ve výši 10 000 Kč převodem na jeho bankovní účet, a že se žalovaný zavázal jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč uhradit nejpozději do datum. Ve smlouvě o úvěru byly sice uvedeny údaje žalovaného v rozsahu jména a příjmení, adresy bydliště, rodného čísla, čísla občanského průkazu a dalších údajů včetně čísla bankovního účtu, avšak, zda žalovaný byl skutečně osobou, která uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu, se v řízení prokázat na základě předložených důkazů žalobkyni nepodařilo. Soud také nevzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč poskytla, neboť žalobou nebylo jednak tvrzeno, z jakého účtu a na jaký účet měly být peněžní prostředky poukázány, a jednak listinou„ historie transakcí“ (č. l. 9 spisu) nevzal soud za prokázané, že peněžní prostředky byly poskytnuty právě z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, neboť na této listině zcela absentují údaje o vlastníkovi účtu. Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, se svým procesním postupem sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

10. Soud tak dospěl ke skutkovému závěru, že v řízení nebylo dostatečným způsobem prokázáno uzavření úvěrové smlouvy ve znění předloženém soudu právě s osobou žalovaného. Z předložených listinných důkazů nelze seznat jednoznačný projev vůle žalovaného směřující k uzavření úvěrové smlouvy, tedy že by kontrahující osobou uzavírající úvěrovou smlouvu o úvěru byl opravdu žalovaný. Žalobkyní uváděné informace ohledně žalovaného totiž mohla prostřednictvím internetu uvést i jiná osoba, než žalovaný. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že úvěr uzavřela s osobou žalovaného. V řízení dále nebylo ani prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet jistinu úvěru. Žalobkyně tedy nesplnila povinnost tvrzení a neunesla důkazní břemeno k prokázání uzavření úvěrové smlouvy s osobou žalovaného a skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč poskytla. Soud proto nemohl přiznat žalobkyni ani poskytnutou jistinu jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného, ani další nároky uplatněné žalobou.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.