12 C 252/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Daniela Kulíková ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození , trvale bytem adresa žalované 2) celé jméno žalovaného , datum narození , trvale bytem adresa svědka, svědka, svědka, svědkyně, žalovaného, žalobkyně a svědka oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa o určení neplatnosti darovací smlouvy o smlouvy o zřízení věcného břemene,

I. Žaloba, aby soud určil, že darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání uzavřená dne [datum] mezi žalovaným [číslo] jako dárcem a oprávněným z věcného břemene a žalovanou [číslo] jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene, je neplatná in eventum, aby soud určil, že vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba [anonymizováno] č., určená k bydlení, pozemku parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemku parc. [číslo] vedených na listu vlastnictví [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany, je žalovaný [číslo] se zamítá.

II. Žaloba, aby soud určil, že věcné břemeno bydlení a užívání pro oprávněného – žalovaného [číslo] k nemovitostem, a to pozemku parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba [anonymizováno] č., určená k bydlení, pozemku parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemku parc. [číslo] vedených na listu vlastnictví [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany, neexistuje, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalovaných ve výši 57 963Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou soudu dne [datum], aby soud určil, že darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání uzavřená dne [datum] mezi žalovaným [číslo] jako dárcem a oprávněným z věcného břemene a žalovanou [číslo] jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene, je neplatná in eventum, aby soud určil, že vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba [anonymizováno] č., určená k bydlení, pozemku parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemku parc. [číslo] vedených na listu vlastnictví [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany, je žalovaný [číslo]. Rovněž se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že věcné břemeno bydlení a užívání pro oprávněného – žalovaného [číslo] k nemovitostem, a to pozemku parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba [anonymizováno] č., určená k bydlení, pozemku parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemku parc. [číslo] vedených na listu vlastnictví [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany, neexistuje. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný jsou manželé. Z manželství se narodily dvě dnes již zletilé děti, a to žalovaná a [celé jméno svědka], [datum narození] [ulice] domácnost manželů byla v domě, který byl ve výlučném vlastnictví žalovaného manžela, nemovitosti po celou dobu manželství užívali jako společnou rodinou domácnost, ostatně je tak užívají nadále. Manželství žalobkyně a žalovaného se ocitlo v krizi, když jedním z manželových řešení byl převod nemovitostí na společnou zletilou dceru, žalovanou, kdy společně uzavřeli darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene služebnosti užívání, na základě které převedl žalovaný na žalovanou veškeré nemovitosti a věcné břemeno bylo zřízeno výlučně ve prospěch žalovaného. Do všech nemovitostí manželé společně investovali finanční prostředky na rekonstrukce, zvelebení a společně s dětmi ji užívali. Žalobkyně a žalovaný po osamostatnění dětí, společně hospodaří jak s věcmi nacházejícími se v rodinné domácnosti, tak i se svými příjmy, společně pečují o domácnost a obstarávají všechny věci s tím spojené. Žalovaný disponoval shora uvedenými nemovitostmi, ve kterých se nachází rodinná domácnost žalobkyně a žalovaného bez jejího souhlasu, když je bezúplatně zcizil žalované, a touto smlouvou došlo i ke zřízení doživotního práva užívání nemovitostí uvedených shora žalovanému, když ten žalobkyni nezajistil jako své manželce po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. Žalovaná nemohla být v dobré víře, když uzavřela s žalovaným takovou smlouvu, neboť existence rodinné domácnosti byla žalobkyni známa. Žalobkyně se snažila s žalovaným neutěšenu situaci několikrát řešit, a to i prostřednictvím právních zástupců, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili společně tak, že žalobkyně a žalovaný jsou manželé, z manželství se narodily dnes již dvě zletilé děti, žalovaná a [celé jméno svědka], společná rodinná domácnost byla v domě, ve výlučném vlastnictví manžela. Uvedené nemovitosti užívali žalobkyně a žalovaný po celou dobu manželství jako společnou rodinnou domácnost, a to až do roku 2016, současně v rámci manželství od roku 2009 do roku 2016 užívali i bankovní účet č. [bankovní účet], kdy vlastníkem účtu u [právnická osoba], je žalobkyně. Žalovaný a žalobkyně vlastní v rámci společného jmění manželů další nemovitost, a to bytovou jednotku v domě na adrese [adresa], kterou žalovaný získal po své mamince převodem členského podílu v Bytovém družstvu a následně převodem do osobního vlastnictví vnesl do společného jmění manželů. Bytová potřeba žalobkyně není ohrožena. Celková situace v rodině se přiostřila v roce 2009, kdy vygradovaly neshody mezi synem [jméno] a žalovaným, přičemž žalobkyně stála na straně syna proti manželovi a v červenci 2019 požádal žalovaný o zrušení trvalého pobytu zletilého syna na adrese [adresa svědka, svědka, svědka, svědkyně a svědka], když ten tam více než 10let nebydlel. Žalovaný měl podezření, že z domu mu byly synem odcizeny sbírkové předměty, přičemž žalobkyně tomu s největší pravděpodobností přihlížela, věc byla vyšetřována policií. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným začalo docházet k vyhroceným situacím, kdy vyvolávala konflikty a v rámci manželského soužití jej o ničem neinformovala, neřešila společné hospodaření, výdaje, včetně úklidu a údržby tzv. společné domácnosti. Na základě uvedeného se žalovaný rozhodl nemovitosti převést darovací smlouvu ze dne [datum] na dceru, žalovanou a dohodl se s ní na vložení věcného břemen, které by mu zajišťovalo klidné stáří a dožití, neboť ztratil veškerou důvěru v manželku a svého syna. Žalovaný dospěl k závěru darovat nemovitost v okamžiku, kdy dospěl k přesvědčení, že soužití s žalobkyní vlastně neexistuje a nejedná se o rodinnou domácnost. Žalobkyně s žalovaným sice bydlí v jednom domě, ale jako dva cizí lidé, došlo k rozpadu vztahu, žalobkyně a žalovaný od r. 2016 neudržují intimní vztah, nedá se hovořit o aktivním výkonu domácích prací a starost o osobní potřeby žalovaného. Od podzimu 2019 se občas nezdržuje v domě a od května 2020 se četnost zvýšila. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému dopis, ve kterém se dovolává neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] včetně neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobkyni od okamžiku převodu na základě darovací smlouvy ani jeden ze žalovaných nezkrátil žalobkyni v jejích právech užívat nemovitost, nenaznačil žádnou skutečnost, která by nasvědčovala vystěhování žalobkyně. V rámci vyjádření rovněž bylo konstatováno, že žalovaný a žalobkyně společně s právními zástupci jednali o zúžení společného jmění manželů, avšak bezúspěšně. Oba žalovaní jsou jednáním žalobkyně překvapeni jsou toho názoru, že ze strany žalobkyně se poté, co každý z manželů vlastní svůj bankovní účet a žalobkyně přestala mít možnost nakládat s finančními prostředky žalovaného, vznikl u žalobkyně podnět k tomu, aby z rozpadlého manželství vytěžila, co možno nejvíce po hmotné stránce. Ze strany žalovaného převodem majetku se jednalo spíše o jeho vlastní ochranu před žalobkyní a synem na základě jeho zkušeností a poznání, které v soužití s oběma nabyl.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně a žalovaný 2) uzavřeli dne [datum] manželství, jejich manželství bylo nepravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 18.5.2021, č.j. [číslo jednací] s tím, že probíhá řízení o odvolání manželky před Krajským soudem v Praze. Návrh na rozvod podal žalovaný 2) dne [datum] rozsudek Okresního soudu v Mělníku na č.l. 96-97 spisu, oddací list na č.l. 18-19 spisu/. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná 1) je jejich společnou dcerou a svědek [celé jméno svědka] synem žalobkyně a žalovaného 2).

4. Z darovací smlouvy a ze smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání uzavřené mezi žalovanými dne [datum] /viz citovaná darovaná smlouva na č.l. 28 a násl. spisu, seznam nemovitostí na [list vlastnictví] na č.l. 10-17 zjišťuje, že žalovaný 2) jako dárce daroval ze svého výlučného majetku žalované 1) nemovitosti, a to pozemek parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba [anonymizováno] č., určená k bydlení, pozemek parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemek parc. [číslo] vedených na listu vlastnictví [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany. Žalovaná 1) jako obdarovaná povinná ve prospěch žalovaného 2) jako dárce zřídila bezúplatně věcné břemeno práva doživotního, výlučného a bezplatného užívání k darovaným nemovitostem/viz citovaná darovaná smlouva na č.l. 28 a násl. spisu, seznam nemovitostí na [list vlastnictví] na č.l. 10-17 5. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobkyně a žalovaný 2) mají ve společném jmění manželů nemovitost, a to bytovou jednotku 2+1 s příslušenstvím/viz Smlouva o převodu bytu do vlastnictví ze dne [datum] na č.l. 87-89 spisu, Dohoda o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] na č.l. 52-53 spisu, výpis z Katastru nemovitostí/, kterou žalobkyně a žalovaný 2) nabyli na základě smlouvy o převodu bytu do vlastnictví člena družstva bytovou jednotku [číslo] umístěnou v 1. NP budovy [adresa], [číslo] stojící na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce], uzavřené s bytovým družstvem – dům [ulice a číslo], [číslo], [číslo], [IČO], se sídlem [adresa]), svědka [celé jméno svědka], email na č.l. 134 spisu/.

6. Žalobkyně zaslala žalované 1) a žalovanému 2) dopis ze dne [datum], v němž namítala neplatnost darovací smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání uzavřené mezi žalovanými dne [datum] uzavřené mezi žalovanou 1) a žalovaným 2). Uvedla, že je její bydlení v domě ohroženo, když v domě stále bydlí a nachází se v něm rodinná domácnost žalobkyně a žalovaného 2). Uvedla, že žalovaný 2) zcizil nemovitosti bez jejího souhlasu /viz Dopis„ Dovolání se neplatnosti právního jednání“ na č.l. 20-21 spisu/.

7. Z výpovědi žalobkyně soud zjišťuje, že syn [celé jméno svědka] užíval byt ve [část obce] do [datum] s tím, že poté, co jej vyklidil byl čistý, vyklizený, klíče odevzdal žalobkyni. Manželka syna žalobkyně a žalovaného 2) a jejich syn vlastní i jiný byt a v době užívání bytu žalobkyně a žalovaného 2) v [obec] jej pronajímali, neboť pro jejich rodinu byl malý. Uvedla, že o tom, že dům v [anonymizováno] je převeden na dceru, se dozvěděla v dubnu 2019 od syna, když se vedlo správní řízení o zrušení jeho trvalého pobytu v domě v Korycanech. O bydlení v bytě, v [obec], přestala uvažovat v momentě, kdy žalovaný 2) chtěl po žalobkyni z bytu nájem. Uvedla, že na ni však nebyl činěn nátlak, aby se z domu v [anonymizováno] odstěhovala, avšak v návalu vzteku žalovaný 2) a manžel dcery žalobkyni řekli„ Ať táhne“. Uvedla, že žalovaný 2) chtěl řešit vše přes právníky, a proto i ona měla již v době, kdy došlo k uzavření darovací smlouvy právní zastoupení. K hospodaření a vztahu mezi manželi uvedla, že toto se deset let nezměnilo, dostávala od manžela příspěvek na domácnost – 8 500Kč měsíčně, prala, vařila, žehlila a dělala běžné práce, rovněž tak na zahradě, manžel se staral o odpadky, občas uklízel, sekal zahradu. [příjmení] spolu netrávili, manžel je trávil u dcery. Uvedla, že kromě důchodu má v současné době příjem ze zaměstnání, kdy pracuje jako učitelka v [obec] /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 167 spisu/.

8. Z výpovědi žalovaného 2) soud zjišťuje, že v roce 2019, kdy byla uzavřena darovací smlouva mezi žalovanými, měl již žalovaný 2) s žalobkyní finanční rozpory týkající se oprav auta žalobkyně, když oba používali každý jeden automobil. Uvedl, že se žalobkyně nepodílela finančně na opravách v domácnosti, s žalobkyni prakticky již dva roky nemluvili, pouze sporadicky nebo se pohádali. Manželka se aktivně podílela na chodu spousty spolků a zájmového místního kulturního spolku, doma nikdy moc nebyla. Uvedl, že chodil na večeře k dceři. Manželka dne [datum] opustila domácnost a do dne výpovědi žalovaného 2) před soudem strávila doma 18 dní, jinak doma nebyla. Ohledně bytu v [obec] uvedl, že se dohodl v roce 2009 se synem, že byt v [obec] bude mít na deset let a aby si do deseti let postavil barák. Žalobkyně a žalovaný 2) koupili synovi k výstavbě domu pozemek a dohodli se, že do konce roku 2018 byt v [obec] opustí. V říjnu 2019 manželka byt od syna převzala. Žalovaný připustil, že je možné, že pronesl, že bude žalobkyně za nájem bytu v [obec] hradit nájemné. K důvodu, proč byla uzavřena darovací smlouva uvedl, že se cítil v domě být ohrožen ze strany syna a manželky, když se mu začali ztrácet věci z domu, žalovaný 2) se domnívá, že za účasti manželky /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 168 spisu/.

9. Žalovaný 2) zasílal žalobkyni na bankovní účet žalobkyně měsíčně částku 9 000Kč k úhradám SIPO a poplatkům spojených s chodem domácnosti z účtu žalobkyně, což prokazuje výpis z účtu žalovaného u [právnická osoba] v měsíci říjen 2018, leden 2019, únor 2019, březen 2019, duben 2019, květen 2019, červen 2019, červenec 2019 a srpen 2019. Žalovaný rovněž ze svého účtu hradil pojištění domu, bytu, odpad /viz výpisy z účtu žalovaného 2) č.l. 136-140 spisu/. O příchozí platbě 9 000Kč svědčí i výpisy předložené žalobkyni, rovněž tak o úhradách SIPO, energií /viz výpisy na č.l. 144-153 spisu/.

10. Z výpovědi žalované 1), dcery žalobkyně a žalovaného 2) soud zjišťuje, že vztahy mezi žalobkyní a žalovaným 2) nebyly již v roce 2019 dobré, otec často jezdil k dceři na návštěvu a na jídlo, často pokud byli doma společně s žalobkyní, otec trávil čas v patře a matka v obýváku. Dva roky spolu prakticky nekomunikovali. K hospodaření uvedla, že ví, že otec matce posílal měsíčně určitou částku a matka se na financování domu nepodílela, otec matce dával stravenky. Vztahy mezi žalovanou 1) a žalobkyní jsou narušeny, vypověděla, že spolu prakticky dva roky nemluvily a jako důvod, proč otec chtěl darovat nemovitosti dceři uvedla, že měl střech o střechu nad hlavou. Popřela, že by matku z nemovitosti někdo vyhazoval/viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 171 spisu/ 11. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], soud zjišťuje, že je synem žalobkyně a žalovaného 2), bratrem žalované 1). Uvedl, že vztahy mezi ním a žalovaným 2) a žalovanou 1) jsou na bodu mrazu, stýká se pouze s žalobkyní, matkou. V době od 2009 do [datum] užíval byt 2+1 žalovaného 2) a žalobkyně v [příjmení] ulici [adresa] v [obec a číslo] s manželkou a dětmi. S otcem se dohodli na tom, že byt budou užívat po dobu 10let, kdy v roce 2018 doba uplynula, za rok 2019 hradil otci nájem ve výši 6 500Kč, byt byl v pořádku, když jej opouštěli a vymalovaný. Od bytu má žalobkyně klíče a není nikým dalším užíván. O tom, že je dům v [anonymizováno] převeden se dozvěděl v září 2019. Vypověděl, že od matky se dozvěděl, že manžel žalované 1) vyhrožoval vystěhováním. Ke vztahu k otci vypověděl, že mu otec přislíbil, že mu vyplatí 800 000Kč, což nedodržel. Do domu v [anonymizováno] jezdil za matkou v době, kdy otec nebyl doma 3-4x za měsíc, uvedl, že matka otci prala, žehlila, vařila, starala se o zahradu jako v době svědkova mládí, otec matce přispíval na hospodaření /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 162 spisu/.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno svědka], soud zjišťuje, že je sousedem žalobkyně a žalovaného 2) v [anonymizováno], jsou kamarádi, tykají se, avšak blíže k jejich vztahu a hospodaření soudu nesdělil žádné zásadní informace, který by měli vliv na posouzení otázky hospodaření manželů [příjmení]. Vypověděl, že společně s žalobkyní jsou členy stejného zájmového spolku, scházejí se a pořádají společně kulturní akce, kam se i žalovaný občas přijde podívat. Skutečnost, že svědek viděl žalobkyni i žalovaného pracovat na zahradě, poslední rok spíše ne, nemá ve věci podstatného významu pro hodnocení věci /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 163 spisu/. Svědek [celé jméno svědka] jako známý žalobkyně a žalovaného 2), přičemž jejich vztahy jsou spíše pracovní, neboť je truhlář a pracoval pro oba, uvedl, že změnu ve vztahu žalobkyně a žalovaného 2) nezaznamenal, avšak rovněž uvedl, že dům v [anonymizováno] navštěvuje tak 1x za rok, a v rámci zájmového místního spolu se slavili narozeniny žalobkyně i 65. narozeniny žalovaného 2). Rovněž shodně se svědkem [celé jméno svědka] uvedl, že žalobkyně i žalovaný 2) se starají o zahradu/viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 164 spisu/. Z výpovědi [celé jméno svědka] soud zjišťuje, že je shodně jako žalobkyně členem místního zájmového spolku a k účastníkům má sousedský vztah. O hospodaření žalobkyně a žalovaného 2) neví a domácnost žalobkyně a žalovaného 2) nenavštěvuje, v domě byl pouze jednou. Uvedl, že žalobkyni a žalovaného 2) vnímá jako lidi, kteří spolu žijí v jednom domě, starají se o dům a zahradu /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 165 spisu/. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], sousedky žalobkyně a žalovaného 2) soud zjišťuje, že svědkyně nepovažuje manželství účastníků za dobré, o finančním hospodaření účastníků neví, společně se starají o zahradu /viz protokol z ústního jednání soudu dne [datum] na č.l. 165 spisu/. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] [celé jméno svědka] soud nezjišťuje žádných podstatných okolností vztahu žalobkyně, žalovaných, svědek žalobkyni ani žalovaného 2) nenavštěvuje, zná je pouze jako sousedy a z akcí a chodu místního zájmového kulturního spolku, žalovanou nezná/viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 166 spisu/. Pokud jde o svědky, žalobkyní a žalovaným zmiňovaný zájmový spolek jde o spolek„ [ulice]“ se sídlem [adresa svědka, svědka, svědka, svědkyně, žalovaného, žalobkyně a svědka], registrovaný ve spolkovém rejstříku vedeným Městským soudem v Praze /viz výpis ze spolkového rejstříku na č.l. 135 spisu/.

13. Na základě výše uvedenou soud dospěl k těmto závěrům o skutkovém stavu věci: Žalovaný 2) a žalobkyně jsou manželé, žalovaná 1) je dcerou žalobkyně a žalovaného 2). Žalovaný 2) podal návrh na rozvod manželství s žalobkyní, Okresní soud v Mělníku zatím nepravomocně rozhodl o rozvodu manželství s tím, že žalobkyně do rozsudku podala odvolání. Žalovaný 2) jako dárce uzavřel dne [datum] s žalovanou 1) jako obdarovanu darovací smlouvu, na jejímž základě žalovaná 1) nabyla vlastnictví k nemovitostem, a to k pozemku parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba [anonymizováno] č., určená k bydlení, pozemku parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemku parc. [číslo] vedených na listu vlastnictví [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany, když současně bylo touto smlouvu zřízeno věcné břemeno doživotního užívání ve prospěch žalovaného 2). Žalobkyně a žalovaný 2) výše uvedené nemovitosti manželé stále užívají, žijí zde a společně zde vedli rodinnou domácnost. V době, kdy žalovaný 2) daroval předmětné nemovitosti, nebylo již manželství účastníků šťastné, manželé se začali vzájemně odcizovat a žalovaný 2) ztratil v žalobkyni a v synovi účastníků důvěru, což vyústilo návrhem žalovaného 2) na rozvod manželství, který podal dne [datum], jejich vztah vykazoval znaky rozvratu manželství. Na zajištění vzájemných potřeb, společné péče o rodinnou domácnost se žalobkyně a žalovaný 2) podíleli již minimálně, v řízení bylo prokázáno, že společně pečovali o zahradu, oslavili společně narozeniny. Vzájemným vztahům mezi žalobkyní a žalovaným 2) nepřispěly ani spory žalovaného 2) se synem. V bytě v [obec] [část obce], který je součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 2), bydlel syn žalobkyně a žalovaného 2) se svou manželkou a dětmi do [datum]. Byt o velikosti 2+kk s příslušenstvím v [obec] je dle výpovědi svědka [celé jméno svědka] i žalobkyně v pořádku, lze jej užívat s úpravami. Žalobkyně je důchodkyní a pracuje zároveň jako učitelka v [obec].

14. Podle § 743 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost.

15. Podle § 744 o.z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo byte bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikle-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.

16. Podle § 747 odst. 1 o.z. má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat s domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se takový manžel zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho součásti nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobného bydlení s bydlením dosavadním.

17. Předpokladem ochrany právního postavení manžela za použití § 747 o.z. je a) právo jednoho z manželů nakládat domem nebo bytem, b) v domě nebo bytě se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, c) nezbytná potřeba toho domu nebo bytu k bydlení (srov.Hrušáková, [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] a kol Občanský zákoník II. Rodinné právo, Komentář 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2014, s [číslo], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] a kol. Občanský zákoník, Sv. IV, § [číslo] Rodinnou domácností manželů je společenství tvořené manžely, případně osobami trvale spolu žijícími ve společném obydlí a společně hospodařícími, existence rodinné domácnosti je předpokladem pro vznik a trvání práva bydlení. Nezbytná potřeba realizovat právo bydlení v domě žalovaného 2), kterému svědčí právo nakládat s domem, se neuplatní v případě, že manžel může uspokojit svou potřebu bydlení jiným způsobem, přičemž je třeba zkoumat faktickou možnost bydlení. V poměrech projednávané věci se soud zaměřil na spornou otázku mezi účastníky, a to zda se v domě, k němuž má žalovaný 2) právo nakládat s ním, neboť je v jeho výlučném vlastnictví, se nachází rodinná domácnost žalobkyně a žalovaného 2) a zda svědčí žalobkyni k domu nezbytná potřeba k bydlení.

18. Soud se pokoušel mezi účastníky o smírné řešení sporu, a to i s ohledem na jejich vzájemné budoucí rodinné vztahy, které se z pohledu soudu nyní značně narušeny, a to i ve vztahu k synovi [celé jméno svědka] a jeho rodině. Manželství účastníků je pro vzájemné odcizení účastníků rozvráceno, manžel nemá zájem na pokračování manželství s žalobkyní. Soud však po zralé úvaze a v rámci spravedlivého uspořádání věci dospěl po rozsáhlém dokazování k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. Vyšel ze závěru, že žalovaný 2) jako vlastník nemovitostí, kterému svědčí právo s ní nakládat, ji daroval své dceři za situace, kdy sice v domě byla rodinná domácnost žalobkyně a žalovaného 2) a manželství žalobkyně a žalovaného 2) bylo v krizi, avšak k tomu, aby žalobkyně mohla zpochybnit právní jednání žalovaného 2) nebyla kumulativně splněna podmínka potřebnosti bydlení žalobkyně jako druhého manžela, neboť žalobkyně mohla potřebu bydlení fakticky uspokojit v bytě v [obec], kde i v době rozhodnutí soudu pracovala jako učitelka. Situace mezi žalobkyní a žalovaným 2) eskalovala natolik, že žalovaný 2) rozhodl podat návrh na rozvod, neboť v žalobkyni ztratil důvěru a odcizili se natolik, že spolu již několik let nekomunikují, intimně nežijí. Soud v průběhu soudního řízení poučil účastníky jednak o přiléhavé právní úpravě dané problematiky a rovněž na co se bude v rámci dokazování zaměřovat.

19. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že v době uzavření darovací smlouvy žalovaný 2) byl vlastníkem předmětných nemovitostí, měl tedy právo s nimi nakládat, dále bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný 2) jako manželé měli v domě [adresa] rodinnou domácnost s tím, že v domě žili a společně hospodařili, i když je zcela zřejmé, že jejich soužití již v době uzavření darovací smlouvy bylo problematické a vedlo k odcizení manželů a podáním návrhu na rozvod. Soud vzal za prokázané, že součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 2) je byt v [obec], který žalobkyně může, mohla s drobnými úpravami fakticky užívat, kdy syn žalobkyně a žalovaného 2) vypověděl, že když jej opouštěli, byt byl zcela v pořádku, vymalovaný. Žalobkyni žalovaný 2) ani žalovaná 1) jako její vlastník nemovitosti nebrání v užívání domu [adresa] v [anonymizováno], ostatně ta jej nadále užívá více či méně, má zde i evidováno trvalé bydliště. Ze strany žalované 1) nepřišly žádné návrhy na vystěhování žalobkyně, bydlení žalobkyně nebylo dosud nijak fakticky ze strany žalované 1) či žalovaného 2) ohrožováno. Jak plyne z výpovědi žalobkyně, o převodu se dozvěděla náhodou od syna, a tudíž ze strany nového vlastníka nebyl činěn nátlak, který by ji ohrožoval v bydlení v domě v [anonymizováno]. Soud však dodává, že jednání ze strany dárce a obdarované, kdy žalobkyni o úmyslu darování neinformovali, neschvaluje, má za to, že žalobkyně se měla ze strany žalovaného 2) či žalované 1), případně obou, dozvědět o úmyslu žalovaného darovat dceři nemovitosti, ostatně jde o rodinné příslušníky, avšak nemá za to, že toto jednání žalovaných by bylo s ohledem na zjištění a právní hodnocení soudu, důvodem pro určení neplatnosti darovací smlouvy a určení, že žalovaný 2) je stále jejím vlastníkem. Soud neshledal uzavření darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemen ani v rozporu s dobrými mravy, ostatně jde o majetek žalovaného 2) a žalobkyně má možnost jiného bydlení v [obec], kde ostatně i v současné době pracuje jako učitelka. Nemovitosti domu [adresa] v [anonymizováno] pro bydlení žalobkyně jako druhé manžela není tedy nezbytně třeba. Soud vnímá časovost uzavřené darovací smlouvy a faktické vystěhování syna žalobkyně z bytu v [obec], tedy, že darovací smlouva byla uzavřena dříve, ale i přesto neshledává jednání žalovaných za neplatné, když ti neučinili nic, co by žalobkyni v bydlení v domě v [anonymizováno] ohrozilo, tito tedy nekonali nic, co by znemožňovalo žalobkyni bydlení a užívání domu v [anonymizováno]. Soud tedy neshledal důvod pro určení neplatnosti darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene, resp. určení, že žalovaný 2) je vlastníkem předmětných nemovitostí, rovněž tak aby určil, že věcné břemeno neexistuje, když co do obsahu a formy je právní jednání žalovaných bezvadné. Soud rovněž považuje za nezbytné reagovat na obranu žalobkyně, že v případě nesouhlasu jednoho z manželů s dispozicí s nemovitostí, kde se nachází rodinná domácnost, na její požadavek adresovaný žalovanému 2) k zajištění po všech stránkách obdobného bydlení. Soud vnímá pozici žalobkyně v současné době za složitou a rovněž tak rozdílné aspekty bydlení ve městě a na venkově, avšak situace s bydlením žalobkyně není neřešitelná, naopak a ochranu rodinné domácnosti ve světle projednávané věci nelze považovat za bezbřehou. Za situace, kdy žalobkyně pracuje a dojíždí do [obec] za zaměstnáním, je starobní důchodkyní, tedy lze předpokládat, že disponuje s podstatně nižšími příjmy, než s kterými disponovala dříve, je bydlení v bytě ve společném jmění manželů v [obec] pro ni i z těchto důvodů ekonomicky přijatelnější, a to i s ohledem na dojíždění a budoucí možné uspořádání vztahů manželů po rozvodu. Tvrzení žalobkyně, že se obávala nájemného, které po ni žalovaný 2) požadoval, se soudu jeví za účelové a neuvěřil ji, neboť jak žalovaný 2), tak žalobkyně shodně tvrdí, že jde o byt ve společném jmění manželů, žalobkyně byla právně zastoupena, mohla se tedy informovat na oprávněnost požadavku žalovaného, a to i v době, kdy došlo k darování, není tedy důvod, aby se žalobkyně obávala úhrady tržní nájemného. Soud tedy žalobu žalobkyně výrokem I. a II. zamítl jako nedůvodnou.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57 963Kč Tyto náklady sestávají z nákladů žalovaných na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za 9 úkonů právní služby pro dvě zastupované osoby z tarifní hodnoty pro určení mimosmluvní odměny ve výši 50 000Kč, tj. 3100Kč za úkon snížené dle § 12 odst. 4) a.t. o 20% za každou zastupovanou osobu, tj. 2480Kč za úkon, tedy celkem 8x2x 2480Kč a 1x ve výši 2x1240Kč v § 11 odst. 1 a. t. /převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], [datum] v trvání 4,5hod a [číslo] rozsudku/včetně paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále cestovních nákladů za tři cesty osobním vozidlem k ústnímu jednání soudu při cestě [obec] [obec] [obec], při délce jedné cesty 247km /6x247/osobním vozidlem reg.zn. 5B53761, průměrné spotřebě 7l/100km, ceně pohonných hmot 27,80Kč, a sazbě základních náhrad 4,40Kč za 1 km, celkem ve výši 9 403Kč, a náhrady za promeškaný čas ve výši 3700Kč dle ust. § 14 a.t., tj. 6 x2:39h cesta v trvání 1 hodiny, tj. 10x200Kč, kdy soud rovněž zohlednil zpoždění nařízeného ústního jednání dne [datum] v délce 39 min z důvodu na straně právní zástupkyně žalobkyně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.