12 C 252/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Daniela Kulíková ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalované, datum narození, trvale bytem adresa žalované 2) celé jméno žalovaného, datum narození, trvale bytem adresa svědka, svědka, svědka, svědkyně, žalovaného, žalobkyně a svědka oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení, se sídlem adresa o určení neplatnosti darovací smlouvy o smlouvy o zřízení věcného břemene,

I. Žaloba, aby soud určil, že darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání uzavřená dne datum mezi žalovaným číslo jako dárcem a oprávněným z věcného břemene a žalovanou číslo jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene, je neplatná in eventum, aby soud určil, že vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba anonymizováno č., určená k bydlení, pozemku parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemku parc. číslo vedených na listu vlastnictví číslo zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany, je žalovaný číslo se zamítá.

II. Žaloba, aby soud určil, že věcné břemeno bydlení a užívání pro oprávněného – žalovaného číslo k nemovitostem, a to pozemku parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba anonymizováno č., určená k bydlení, pozemku parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemku parc. číslo vedených na listu vlastnictví číslo zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany, neexistuje, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalovaných ve výši 57 963Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou soudu dne datum, aby soud určil, že darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání uzavřená dne datum mezi žalovaným číslo jako dárcem a oprávněným z věcného břemene a žalovanou číslo jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene, je neplatná in eventum, aby soud určil, že vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba anonymizováno č., určená k bydlení, pozemku parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemku parc. číslo vedených na listu vlastnictví číslo zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany, je žalovaný číslo. Rovněž se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že věcné břemeno bydlení a užívání pro oprávněného – žalovaného číslo k nemovitostem, a to pozemku parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba anonymizováno č., určená k bydlení, pozemku parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemku parc. číslo vedených na listu vlastnictví číslo zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany, neexistuje. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný jsou manželé. Z manželství se narodily dvě dnes již zletilé děti, a to žalovaná a celé jméno svědka, datum narození ulice domácnost manželů byla v domě, který byl ve výlučném vlastnictví žalovaného manžela, nemovitosti po celou dobu manželství užívali jako společnou rodinou domácnost, ostatně je tak užívají nadále. Manželství žalobkyně a žalovaného se ocitlo v krizi, když jedním z manželových řešení byl převod nemovitostí na společnou zletilou dceru, žalovanou, kdy společně uzavřeli darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene služebnosti užívání, na základě které převedl žalovaný na žalovanou veškeré nemovitosti a věcné břemeno bylo zřízeno výlučně ve prospěch žalovaného. Do všech nemovitostí manželé společně investovali finanční prostředky na rekonstrukce, zvelebení a společně s dětmi ji užívali. Žalobkyně a žalovaný po osamostatnění dětí, společně hospodaří jak s věcmi nacházejícími se v rodinné domácnosti, tak i se svými příjmy, společně pečují o domácnost a obstarávají všechny věci s tím spojené. Žalovaný disponoval shora uvedenými nemovitostmi, ve kterých se nachází rodinná domácnost žalobkyně a žalovaného bez jejího souhlasu, když je bezúplatně zcizil žalované, a touto smlouvou došlo i ke zřízení doživotního práva užívání nemovitostí uvedených shora žalovanému, když ten žalobkyni nezajistil jako své manželce po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. Žalovaná nemohla být v dobré víře, když uzavřela s žalovaným takovou smlouvu, neboť existence rodinné domácnosti byla žalobkyni známa. Žalobkyně se snažila s žalovaným neutěšenu situaci několikrát řešit, a to i prostřednictvím právních zástupců, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili společně tak, že žalobkyně a žalovaný jsou manželé, z manželství se narodily dnes již dvě zletilé děti, žalovaná a celé jméno svědka, společná rodinná domácnost byla v domě, ve výlučném vlastnictví manžela. Uvedené nemovitosti užívali žalobkyně a žalovaný po celou dobu manželství jako společnou rodinnou domácnost, a to až do roku 2016, současně v rámci manželství od roku 2009 do roku 2016 užívali i bankovní účet č. bankovní účet, kdy vlastníkem účtu u právnická osoba, je žalobkyně. Žalovaný a žalobkyně vlastní v rámci společného jmění manželů další nemovitost, a to bytovou jednotku v domě na adrese adresa, kterou žalovaný získal po své mamince převodem členského podílu v Bytovém družstvu a následně převodem do osobního vlastnictví vnesl do společného jmění manželů. Bytová potřeba žalobkyně není ohrožena. Celková situace v rodině se přiostřila v roce 2009, kdy vygradovaly neshody mezi synem jméno a žalovaným, přičemž žalobkyně stála na straně syna proti manželovi a v červenci 2019 požádal žalovaný o zrušení trvalého pobytu zletilého syna na adrese adresa svědka, svědka, svědka, svědkyně a svědka, když ten tam více než 10let nebydlel. Žalovaný měl podezření, že z domu mu byly synem odcizeny sbírkové předměty, přičemž žalobkyně tomu s největší pravděpodobností přihlížela, věc byla vyšetřována policií. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným začalo docházet k vyhroceným situacím, kdy vyvolávala konflikty a v rámci manželského soužití jej o ničem neinformovala, neřešila společné hospodaření, výdaje, včetně úklidu a údržby tzv. společné domácnosti. Na základě uvedeného se žalovaný rozhodl nemovitosti převést darovací smlouvu ze dne datum na dceru, žalovanou a dohodl se s ní na vložení věcného břemen, které by mu zajišťovalo klidné stáří a dožití, neboť ztratil veškerou důvěru v manželku a svého syna. Žalovaný dospěl k závěru darovat nemovitost v okamžiku, kdy dospěl k přesvědčení, že soužití s žalobkyní vlastně neexistuje a nejedná se o rodinnou domácnost. Žalobkyně s žalovaným sice bydlí v jednom domě, ale jako dva cizí lidé, došlo k rozpadu vztahu, žalobkyně a žalovaný od r. 2016 neudržují intimní vztah, nedá se hovořit o aktivním výkonu domácích prací a starost o osobní potřeby žalovaného. Od podzimu 2019 se občas nezdržuje v domě a od května 2020 se četnost zvýšila. Žalobkyně zaslala dne datum žalovanému dopis, ve kterém se dovolává neplatnosti darovací smlouvy ze dne datum včetně neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobkyni od okamžiku převodu na základě darovací smlouvy ani jeden ze žalovaných nezkrátil žalobkyni v jejích právech užívat nemovitost, nenaznačil žádnou skutečnost, která by nasvědčovala vystěhování žalobkyně. V rámci vyjádření rovněž bylo konstatováno, že žalovaný a žalobkyně společně s právními zástupci jednali o zúžení společného jmění manželů, avšak bezúspěšně. Oba žalovaní jsou jednáním žalobkyně překvapeni jsou toho názoru, že ze strany žalobkyně se poté, co každý z manželů vlastní svůj bankovní účet a žalobkyně přestala mít možnost nakládat s finančními prostředky žalovaného, vznikl u žalobkyně podnět k tomu, aby z rozpadlého manželství vytěžila, co možno nejvíce po hmotné stránce. Ze strany žalovaného převodem majetku se jednalo spíše o jeho vlastní ochranu před žalobkyní a synem na základě jeho zkušeností a poznání, které v soužití s oběma nabyl.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně a žalovaný 2) uzavřeli dne datum manželství, jejich manželství bylo nepravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 18.5.2021, č.j. číslo jednací s tím, že probíhá řízení o odvolání manželky před Krajským soudem v Praze. Návrh na rozvod podal žalovaný 2) dne datum rozsudek Okresního soudu v Mělníku na č.l. 96-97 spisu, oddací list na č.l. 18-19 spisu/. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná 1) je jejich společnou dcerou a svědek celé jméno svědka synem žalobkyně a žalovaného 2).

4. Z darovací smlouvy a ze smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání uzavřené mezi žalovanými dne datum /viz citovaná darovaná smlouva na č.l. 28 a násl. spisu, seznam nemovitostí na list vlastnictví na č.l. 10-17 zjišťuje, že žalovaný 2) jako dárce daroval ze svého výlučného majetku žalované 1) nemovitosti, a to pozemek parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba anonymizováno č., určená k bydlení, pozemek parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemek parc. číslo vedených na listu vlastnictví číslo zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany. Žalovaná 1) jako obdarovaná povinná ve prospěch žalovaného 2) jako dárce zřídila bezúplatně věcné břemeno práva doživotního, výlučného a bezplatného užívání k darovaným nemovitostem/viz citovaná darovaná smlouva na č.l. 28 a násl. spisu, seznam nemovitostí na list vlastnictví na č.l. 10-17 5. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobkyně a žalovaný 2) mají ve společném jmění manželů nemovitost, a to bytovou jednotku 2+1 s příslušenstvím/viz Smlouva o převodu bytu do vlastnictví ze dne datum na č.l. 87-89 spisu, Dohoda o převodu členských práv a povinností ze dne datum na č.l. 52-53 spisu, výpis z Katastru nemovitostí/, kterou žalobkyně a žalovaný 2) nabyli na základě smlouvy o převodu bytu do vlastnictví člena družstva bytovou jednotku číslo umístěnou v 1. NP budovy adresa, číslo stojící na pozemku parc. číslo parc. číslo parc. číslo v k.ú. část obce, uzavřené s bytovým družstvem – dům ulice a číslo, číslo, číslo, IČO, se sídlem adresa), svědka celé jméno svědka, email na č.l. 134 spisu/.

6. Žalobkyně zaslala žalované 1) a žalovanému 2) dopis ze dne datum, v němž namítala neplatnost darovací smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání uzavřené mezi žalovanými dne datum uzavřené mezi žalovanou 1) a žalovaným 2). Uvedla, že je její bydlení v domě ohroženo, když v domě stále bydlí a nachází se v něm rodinná domácnost žalobkyně a žalovaného 2). Uvedla, že žalovaný 2) zcizil nemovitosti bez jejího souhlasu /viz Dopis„ Dovolání se neplatnosti právního jednání“ na č.l. 20-21 spisu/.

7. Z výpovědi žalobkyně soud zjišťuje, že syn celé jméno svědka užíval byt ve část obce do datum s tím, že poté, co jej vyklidil byl čistý, vyklizený, klíče odevzdal žalobkyni. Manželka syna žalobkyně a žalovaného 2) a jejich syn vlastní i jiný byt a v době užívání bytu žalobkyně a žalovaného 2) v obec jej pronajímali, neboť pro jejich rodinu byl malý. Uvedla, že o tom, že dům v anonymizováno je převeden na dceru, se dozvěděla v dubnu 2019 od syna, když se vedlo správní řízení o zrušení jeho trvalého pobytu v domě v Korycanech. O bydlení v bytě, v obec, přestala uvažovat v momentě, kdy žalovaný 2) chtěl po žalobkyni z bytu nájem. Uvedla, že na ni však nebyl činěn nátlak, aby se z domu v anonymizováno odstěhovala, avšak v návalu vzteku žalovaný 2) a manžel dcery žalobkyni řekli„ Ať táhne“. Uvedla, že žalovaný 2) chtěl řešit vše přes právníky, a proto i ona měla již v době, kdy došlo k uzavření darovací smlouvy právní zastoupení. K hospodaření a vztahu mezi manželi uvedla, že toto se deset let nezměnilo, dostávala od manžela příspěvek na domácnost – 8 500Kč měsíčně, prala, vařila, žehlila a dělala běžné práce, rovněž tak na zahradě, manžel se staral o odpadky, občas uklízel, sekal zahradu. příjmení spolu netrávili, manžel je trávil u dcery. Uvedla, že kromě důchodu má v současné době příjem ze zaměstnání, kdy pracuje jako učitelka v obec /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 167 spisu/.

8. Z výpovědi žalovaného 2) soud zjišťuje, že v roce 2019, kdy byla uzavřena darovací smlouva mezi žalovanými, měl již žalovaný 2) s žalobkyní finanční rozpory týkající se oprav auta žalobkyně, když oba používali každý jeden automobil. Uvedl, že se žalobkyně nepodílela finančně na opravách v domácnosti, s žalobkyni prakticky již dva roky nemluvili, pouze sporadicky nebo se pohádali. Manželka se aktivně podílela na chodu spousty spolků a zájmového místního kulturního spolku, doma nikdy moc nebyla. Uvedl, že chodil na večeře k dceři. Manželka dne datum opustila domácnost a do dne výpovědi žalovaného 2) před soudem strávila doma 18 dní, jinak doma nebyla. Ohledně bytu v obec uvedl, že se dohodl v roce 2009 se synem, že byt v obec bude mít na deset let a aby si do deseti let postavil barák. Žalobkyně a žalovaný 2) koupili synovi k výstavbě domu pozemek a dohodli se, že do konce roku 2018 byt v obec opustí. V říjnu 2019 manželka byt od syna převzala. Žalovaný připustil, že je možné, že pronesl, že bude žalobkyně za nájem bytu v obec hradit nájemné. K důvodu, proč byla uzavřena darovací smlouva uvedl, že se cítil v domě být ohrožen ze strany syna a manželky, když se mu začali ztrácet věci z domu, žalovaný 2) se domnívá, že za účasti manželky /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 168 spisu/.

9. Žalovaný 2) zasílal žalobkyni na bankovní účet žalobkyně měsíčně částku 9 000Kč k úhradám SIPO a poplatkům spojených s chodem domácnosti z účtu žalobkyně, což prokazuje výpis z účtu žalovaného u právnická osoba v měsíci říjen 2018, leden 2019, únor 2019, březen 2019, duben 2019, květen 2019, červen 2019, červenec 2019 a srpen 2019. Žalovaný rovněž ze svého účtu hradil pojištění domu, bytu, odpad /viz výpisy z účtu žalovaného 2) č.l. 136-140 spisu/. O příchozí platbě 9 000Kč svědčí i výpisy předložené žalobkyni, rovněž tak o úhradách SIPO, energií /viz výpisy na č.l. 144-153 spisu/.

10. Z výpovědi žalované 1), dcery žalobkyně a žalovaného 2) soud zjišťuje, že vztahy mezi žalobkyní a žalovaným 2) nebyly již v roce 2019 dobré, otec často jezdil k dceři na návštěvu a na jídlo, často pokud byli doma společně s žalobkyní, otec trávil čas v patře a matka v obýváku. Dva roky spolu prakticky nekomunikovali. K hospodaření uvedla, že ví, že otec matce posílal měsíčně určitou částku a matka se na financování domu nepodílela, otec matce dával stravenky. Vztahy mezi žalovanou 1) a žalobkyní jsou narušeny, vypověděla, že spolu prakticky dva roky nemluvily a jako důvod, proč otec chtěl darovat nemovitosti dceři uvedla, že měl střech o střechu nad hlavou. Popřela, že by matku z nemovitosti někdo vyhazoval/viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 171 spisu/ 11. Z výpovědi svědka celé jméno svědka, soud zjišťuje, že je synem žalobkyně a žalovaného 2), bratrem žalované 1). Uvedl, že vztahy mezi ním a žalovaným 2) a žalovanou 1) jsou na bodu mrazu, stýká se pouze s žalobkyní, matkou. V době od 2009 do datum užíval byt 2+1 žalovaného 2) a žalobkyně v příjmení ulici adresa v obec a číslo s manželkou a dětmi. S otcem se dohodli na tom, že byt budou užívat po dobu 10let, kdy v roce 2018 doba uplynula, za rok 2019 hradil otci nájem ve výši 6 500Kč, byt byl v pořádku, když jej opouštěli a vymalovaný. Od bytu má žalobkyně klíče a není nikým dalším užíván. O tom, že je dům v anonymizováno převeden se dozvěděl v září 2019. Vypověděl, že od matky se dozvěděl, že manžel žalované 1) vyhrožoval vystěhováním. Ke vztahu k otci vypověděl, že mu otec přislíbil, že mu vyplatí 800 000Kč, což nedodržel. Do domu v anonymizováno jezdil za matkou v době, kdy otec nebyl doma 3-4x za měsíc, uvedl, že matka otci prala, žehlila, vařila, starala se o zahradu jako v době svědkova mládí, otec matce přispíval na hospodaření /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 162 spisu/.

12. Z výpovědi svědka jméno celé jméno svědka, soud zjišťuje, že je sousedem žalobkyně a žalovaného 2) v anonymizováno, jsou kamarádi, tykají se, avšak blíže k jejich vztahu a hospodaření soudu nesdělil žádné zásadní informace, který by měli vliv na posouzení otázky hospodaření manželů příjmení. Vypověděl, že společně s žalobkyní jsou členy stejného zájmového spolku, scházejí se a pořádají společně kulturní akce, kam se i žalovaný občas přijde podívat. Skutečnost, že svědek viděl žalobkyni i žalovaného pracovat na zahradě, poslední rok spíše ne, nemá ve věci podstatného významu pro hodnocení věci /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 163 spisu/. Svědek celé jméno svědka jako známý žalobkyně a žalovaného 2), přičemž jejich vztahy jsou spíše pracovní, neboť je truhlář a pracoval pro oba, uvedl, že změnu ve vztahu žalobkyně a žalovaného 2) nezaznamenal, avšak rovněž uvedl, že dům v anonymizováno navštěvuje tak 1x za rok, a v rámci zájmového místního spolu se slavili narozeniny žalobkyně i 65. narozeniny žalovaného 2). Rovněž shodně se svědkem celé jméno svědka uvedl, že žalobkyně i žalovaný 2) se starají o zahradu/viz protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 164 spisu/. Z výpovědi celé jméno svědka soud zjišťuje, že je shodně jako žalobkyně členem místního zájmového spolku a k účastníkům má sousedský vztah. O hospodaření žalobkyně a žalovaného 2) neví a domácnost žalobkyně a žalovaného 2) nenavštěvuje, v domě byl pouze jednou. Uvedl, že žalobkyni a žalovaného 2) vnímá jako lidi, kteří spolu žijí v jednom domě, starají se o dům a zahradu /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 165 spisu/. Z výpovědi svědkyně celé jméno svědkyně, sousedky žalobkyně a žalovaného 2) soud zjišťuje, že svědkyně nepovažuje manželství účastníků za dobré, o finančním hospodaření účastníků neví, společně se starají o zahradu /viz protokol z ústního jednání soudu dne datum na č.l. 165 spisu/. Z výpovědi svědka příjmení příjmení celé jméno svědka soud nezjišťuje žádných podstatných okolností vztahu žalobkyně, žalovaných, svědek žalobkyni ani žalovaného 2) nenavštěvuje, zná je pouze jako sousedy a z akcí a chodu místního zájmového kulturního spolku, žalovanou nezná/viz protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 166 spisu/. Pokud jde o svědky, žalobkyní a žalovaným zmiňovaný zájmový spolek jde o spolek„ ulice“ se sídlem adresa svědka, svědka, svědka, svědkyně, žalovaného, žalobkyně a svědka, registrovaný ve spolkovém rejstříku vedeným Městským soudem v Praze /viz výpis ze spolkového rejstříku na č.l. 135 spisu/.

13. Na základě výše uvedenou soud dospěl k těmto závěrům o skutkovém stavu věci: Žalovaný 2) a žalobkyně jsou manželé, žalovaná 1) je dcerou žalobkyně a žalovaného 2). Žalovaný 2) podal návrh na rozvod manželství s žalobkyní, Okresní soud v Mělníku zatím nepravomocně rozhodl o rozvodu manželství s tím, že žalobkyně do rozsudku podala odvolání. Žalovaný 2) jako dárce uzavřel dne datum s žalovanou 1) jako obdarovanu darovací smlouvu, na jejímž základě žalovaná 1) nabyla vlastnictví k nemovitostem, a to k pozemku parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba anonymizováno č., určená k bydlení, pozemku parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemku parc. číslo vedených na listu vlastnictví číslo zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany, když současně bylo touto smlouvu zřízeno věcné břemeno doživotního užívání ve prospěch žalovaného 2). Žalobkyně a žalovaný 2) výše uvedené nemovitosti manželé stále užívají, žijí zde a společně zde vedli rodinnou domácnost. V době, kdy žalovaný 2) daroval předmětné nemovitosti, nebylo již manželství účastníků šťastné, manželé se začali vzájemně odcizovat a žalovaný 2) ztratil v žalobkyni a v synovi účastníků důvěru, což vyústilo návrhem žalovaného 2) na rozvod manželství, který podal dne datum, jejich vztah vykazoval znaky rozvratu manželství. Na zajištění vzájemných potřeb, společné péče o rodinnou domácnost se žalobkyně a žalovaný 2) podíleli již minimálně, v řízení bylo prokázáno, že společně pečovali o zahradu, oslavili společně narozeniny. Vzájemným vztahům mezi žalobkyní a žalovaným 2) nepřispěly ani spory žalovaného 2) se synem. V bytě v obec část obce, který je součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 2), bydlel syn žalobkyně a žalovaného 2) se svou manželkou a dětmi do datum. Byt o velikosti 2+kk s příslušenstvím v obec je dle výpovědi svědka celé jméno svědka i žalobkyně v pořádku, lze jej užívat s úpravami. Žalobkyně je důchodkyní a pracuje zároveň jako učitelka v obec.

14. Podle § 743 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost.

15. Podle § 744 o.z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo byte bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikle-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.

16. Podle § 747 odst. 1 o.z. má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat s domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se takový manžel zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho součásti nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobného bydlení s bydlením dosavadním.

17. Předpokladem ochrany právního postavení manžela za použití § 747 o.z. je a) právo jednoho z manželů nakládat domem nebo bytem, b) v domě nebo bytě se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, c) nezbytná potřeba toho domu nebo bytu k bydlení (srov.Hrušáková, jméno, příjmení jméno, příjmení jméno a kol Občanský zákoník II. Rodinné právo, Komentář 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2014, s číslo, příjmení jméno, příjmení jméno a kol. Občanský zákoník, Sv. IV, § číslo Rodinnou domácností manželů je společenství tvořené manžely, případně osobami trvale spolu žijícími ve společném obydlí a společně hospodařícími, existence rodinné domácnosti je předpokladem pro vznik a trvání práva bydlení. Nezbytná potřeba realizovat právo bydlení v domě žalovaného 2), kterému svědčí právo nakládat s domem, se neuplatní v případě, že manžel může uspokojit svou potřebu bydlení jiným způsobem, přičemž je třeba zkoumat faktickou možnost bydlení. V poměrech projednávané věci se soud zaměřil na spornou otázku mezi účastníky, a to zda se v domě, k němuž má žalovaný 2) právo nakládat s ním, neboť je v jeho výlučném vlastnictví, se nachází rodinná domácnost žalobkyně a žalovaného 2) a zda svědčí žalobkyni k domu nezbytná potřeba k bydlení.

18. Soud se pokoušel mezi účastníky o smírné řešení sporu, a to i s ohledem na jejich vzájemné budoucí rodinné vztahy, které se z pohledu soudu nyní značně narušeny, a to i ve vztahu k synovi celé jméno svědka a jeho rodině. Manželství účastníků je pro vzájemné odcizení účastníků rozvráceno, manžel nemá zájem na pokračování manželství s žalobkyní. Soud však po zralé úvaze a v rámci spravedlivého uspořádání věci dospěl po rozsáhlém dokazování k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. Vyšel ze závěru, že žalovaný 2) jako vlastník nemovitostí, kterému svědčí právo s ní nakládat, ji daroval své dceři za situace, kdy sice v domě byla rodinná domácnost žalobkyně a žalovaného 2) a manželství žalobkyně a žalovaného 2) bylo v krizi, avšak k tomu, aby žalobkyně mohla zpochybnit právní jednání žalovaného 2) nebyla kumulativně splněna podmínka potřebnosti bydlení žalobkyně jako druhého manžela, neboť žalobkyně mohla potřebu bydlení fakticky uspokojit v bytě v obec, kde i v době rozhodnutí soudu pracovala jako učitelka. Situace mezi žalobkyní a žalovaným 2) eskalovala natolik, že žalovaný 2) rozhodl podat návrh na rozvod, neboť v žalobkyni ztratil důvěru a odcizili se natolik, že spolu již několik let nekomunikují, intimně nežijí. Soud v průběhu soudního řízení poučil účastníky jednak o přiléhavé právní úpravě dané problematiky a rovněž na co se bude v rámci dokazování zaměřovat.

19. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že v době uzavření darovací smlouvy žalovaný 2) byl vlastníkem předmětných nemovitostí, měl tedy právo s nimi nakládat, dále bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný 2) jako manželé měli v domě adresa rodinnou domácnost s tím, že v domě žili a společně hospodařili, i když je zcela zřejmé, že jejich soužití již v době uzavření darovací smlouvy bylo problematické a vedlo k odcizení manželů a podáním návrhu na rozvod. Soud vzal za prokázané, že součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 2) je byt v obec, který žalobkyně může, mohla s drobnými úpravami fakticky užívat, kdy syn žalobkyně a žalovaného 2) vypověděl, že když jej opouštěli, byt byl zcela v pořádku, vymalovaný. Žalobkyni žalovaný 2) ani žalovaná 1) jako její vlastník nemovitosti nebrání v užívání domu adresa v anonymizováno, ostatně ta jej nadále užívá více či méně, má zde i evidováno trvalé bydliště. Ze strany žalované 1) nepřišly žádné návrhy na vystěhování žalobkyně, bydlení žalobkyně nebylo dosud nijak fakticky ze strany žalované 1) či žalovaného 2) ohrožováno. Jak plyne z výpovědi žalobkyně, o převodu se dozvěděla náhodou od syna, a tudíž ze strany nového vlastníka nebyl činěn nátlak, který by ji ohrožoval v bydlení v domě v anonymizováno. Soud však dodává, že jednání ze strany dárce a obdarované, kdy žalobkyni o úmyslu darování neinformovali, neschvaluje, má za to, že žalobkyně se měla ze strany žalovaného 2) či žalované 1), případně obou, dozvědět o úmyslu žalovaného darovat dceři nemovitosti, ostatně jde o rodinné příslušníky, avšak nemá za to, že toto jednání žalovaných by bylo s ohledem na zjištění a právní hodnocení soudu, důvodem pro určení neplatnosti darovací smlouvy a určení, že žalovaný 2) je stále jejím vlastníkem. Soud neshledal uzavření darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemen ani v rozporu s dobrými mravy, ostatně jde o majetek žalovaného 2) a žalobkyně má možnost jiného bydlení v obec, kde ostatně i v současné době pracuje jako učitelka. Nemovitosti domu adresa v anonymizováno pro bydlení žalobkyně jako druhé manžela není tedy nezbytně třeba. Soud vnímá časovost uzavřené darovací smlouvy a faktické vystěhování syna žalobkyně z bytu v obec, tedy, že darovací smlouva byla uzavřena dříve, ale i přesto neshledává jednání žalovaných za neplatné, když ti neučinili nic, co by žalobkyni v bydlení v domě v anonymizováno ohrozilo, tito tedy nekonali nic, co by znemožňovalo žalobkyni bydlení a užívání domu v anonymizováno. Soud tedy neshledal důvod pro určení neplatnosti darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene, resp. určení, že žalovaný 2) je vlastníkem předmětných nemovitostí, rovněž tak aby určil, že věcné břemeno neexistuje, když co do obsahu a formy je právní jednání žalovaných bezvadné. Soud rovněž považuje za nezbytné reagovat na obranu žalobkyně, že v případě nesouhlasu jednoho z manželů s dispozicí s nemovitostí, kde se nachází rodinná domácnost, na její požadavek adresovaný žalovanému 2) k zajištění po všech stránkách obdobného bydlení. Soud vnímá pozici žalobkyně v současné době za složitou a rovněž tak rozdílné aspekty bydlení ve městě a na venkově, avšak situace s bydlením žalobkyně není neřešitelná, naopak a ochranu rodinné domácnosti ve světle projednávané věci nelze považovat za bezbřehou. Za situace, kdy žalobkyně pracuje a dojíždí do obec za zaměstnáním, je starobní důchodkyní, tedy lze předpokládat, že disponuje s podstatně nižšími příjmy, než s kterými disponovala dříve, je bydlení v bytě ve společném jmění manželů v obec pro ni i z těchto důvodů ekonomicky přijatelnější, a to i s ohledem na dojíždění a budoucí možné uspořádání vztahů manželů po rozvodu. Tvrzení žalobkyně, že se obávala nájemného, které po ni žalovaný 2) požadoval, se soudu jeví za účelové a neuvěřil ji, neboť jak žalovaný 2), tak žalobkyně shodně tvrdí, že jde o byt ve společném jmění manželů, žalobkyně byla právně zastoupena, mohla se tedy informovat na oprávněnost požadavku žalovaného, a to i v době, kdy došlo k darování, není tedy důvod, aby se žalobkyně obávala úhrady tržní nájemného. Soud tedy žalobu žalobkyně výrokem I. a II. zamítl jako nedůvodnou.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57 963Kč Tyto náklady sestávají z nákladů žalovaných na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za 9 úkonů právní služby pro dvě zastupované osoby z tarifní hodnoty pro určení mimosmluvní odměny ve výši 50 000Kč, tj. 3100Kč za úkon snížené dle § 12 odst. 4) a.t. o 20% za každou zastupovanou osobu, tj. 2480Kč za úkon, tedy celkem 8x2x 2480Kč a 1x ve výši 2x1240Kč v § 11 odst. 1 a. t. /převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, účast při jednání soudu dne datum, datum v trvání 4,5hod a číslo rozsudku/včetně paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále cestovních nákladů za tři cesty osobním vozidlem k ústnímu jednání soudu při cestě obec obec obec, při délce jedné cesty 247km /6x247/osobním vozidlem reg.zn. 5B53761, průměrné spotřebě 7l/100km, ceně pohonných hmot 27,80Kč, a sazbě základních náhrad 4,40Kč za 1 km, celkem ve výši 9 403Kč, a náhrady za promeškaný čas ve výši 3700Kč dle ust. § 14 a.t., tj. 6 x2:39h cesta v trvání 1 hodiny, tj. 10x200Kč, kdy soud rovněž zohlednil zpoždění nařízeného ústního jednání dne datum v délce 39 min z důvodu na straně právní zástupkyně žalobkyně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Nesplní-li povinný co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění prostřednictvím návrhu na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté obč. soud. řádu nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb., jímž se vydává exekuční řád.