12 C 252/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalovaný je ke dni datum vlastníkem osobního vozidla registrační značka, VIN kód, tovární značky Škoda Fabia.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se obrátil dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na určení vlastnictví osobního vozidla zn. Škoda Fabia, registrační značka, VIN kód (dále jen„ předmětné vozidlo“) s tím, že kupní smlouvou ze dne datum prodal předmětné vozidlo žalovanému. Žalobce žalovanému udělil plnou moc k provedení zápisu převodu vozidla v registru vozidel, což však žalovaný v zákonné lhůtě ani později neučinil. Jelikož žalobce jakožto registrovaný vlastník předmětného vozidla v registru vozidel nadále hradí povinné pojištění pro případ dopravní nehody, ačkoliv žalovaný slíbil, že jej bude hradit on, což se nestalo a žalovaný s žalobcem nekomunikuje, podává žalobce nynější určovací žalobu.

2. V průběhu řízení žalobce doplnil, že se bojí, aby žalovaný neudělal nějaký problém, protože již byl kontaktován policií z obec, aby odstavil špatně zaparkované předmětné vozidlo a rovněž mu byla doručena pokuta za špatné parkování.

3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný ač byl k jednání procesně korektním způsobem předvolán se k jednání bez včasné a řádné omluvy nedostavil.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobce uzavřel dne datum s žalovaným kupní smlouvu, jehož předmětem bylo předmětné vozidlo. Podpisem kupní smlouvy žalobce stvrdil převzetí částky 5 000 Kč představující sjednanou kupní cenu a žalovaný stvrdil převzetí předmětu koupě se všemi jeho součástmi a příslušenstvím. Účastníci ve smlouvě ujednali, že ihned po uzavření smlouvy společně osobně požádají o zápis změny vlastníka předmětného vozidla na příslušném úřadě /viz kupní smlouvu na č. l. 9 spisu/. Žalovaný opakovaně žalobci při vzájemné SMS komunikaci přislíbil zajištění převodu předmětného vozidla na svou osobu, což podle sdělení Městského úřadu Mělník ze dne datum doplněného sdělením ze dne datum neučinil a jako registrovaný vlastník předmětného vozidla je nadále evidován žalobce /viz SMS komunikace na č. l. 2-8 spisu, sdělení městského úřadu na č. l. 21 spisu, úřední záznam na č. l 24 spisu/.

6. Výslechem žalobce bylo zjištěno, že s žalovaným byli kamarádi. Žalobce si pořídil nové auto a předmětné vozidlo chtěl zlikvidovat. Žalovaný o předmětné vozidlo projevil zájem s tím, že ho dá dohromady a bude s ním jezdit do lesa. Kupní smlouva byla uzavřena v místě bydliště žalobce za přítomnosti jméno příjmení a žalovaný přislíbil zajištění převodu vozidla v registru. Následně žalobce za účelem ověření provedení převodu kontaktoval prostřednictvím SMS zpráv žalovaného, který pouze uváděl důvody, pro které převod neprovedl. Žalobce žalovaného nemohl dohnat, žalovaný se přestěhoval /viz obsah výpovědi žalobce - protokol z jednání dne datum na č. l. 25-26 spisu/.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

9. Dle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

10. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Soud se nejdříve zabýval tím, zda má žalobce naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006 uzavřel, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu je dán, jestliže bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel. Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž základním východiskem např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla). Byť i v těchto případech má žalobce zásadně možnost se případným negativním důsledkům vyhnout (jak blíže rozebral Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 114/20), bylo v rámci ustálené rozhodovací praxe soudů dovozeno, že prodávající, který již nedisponuje doklady nutnými k provedení přepisu v registru silničních vozidel ve smyslu § 8 a § 8a zákona č. 56/2001 Sb., má možnost podat u civilních soudů určovací žalobu ohledně vlastnictví předmětného vozidla (k tomu srov. např. již zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006 a nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 114/20), a to buď formulovanou pozitivně (že je žalovaný vlastníkem předmětného vozidla, s výrokem závazným pro účastníky řízení, ale též pro všechny orgány dle § 159a odst. 1, 3 o. s. ř.), či negativně (že žalobce není nadále vlastníkem předmětného vozidla), přičemž právě určovací rozsudek soudu je dostatečným podkladem pro vymazání údajů osoby, jež není vlastníkem vozidla, z registru silničních vozidel (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. 7 As 254/2016-33).

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla s ohledem na platně uzavřenou kupní smlouvu ze dne datum. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, neboť pouze na základě deklaratorního rozsudku bude moci následně docílit odstranění údajů o své osobě jakožto nesprávně vedeného vlastníka předmětného vozidla v registru silničních vozidel. Žalobce tak uplatnil svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání ve věci samé, účast na jednání dne datum). Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.