12 C 276/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyní a) částku ve výši částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, b) částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení a) hotovostního inkasa částka a b) hotovostního inkasa ve výši částka, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení částka představující 55% celkových nákladů žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky a) ve výši částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne datum, číslo b) ve výši částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum, číslo. Nárok a) odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovanou dne datum Smlouvu o půjčce číslo na základě které ji poskytla v hotovosti jistinu ve výši částka v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 23,72% ročně za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši částka, s odměnou za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 58 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka měla být stanovena na datum. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, ke dni postoupení činila dlužná částka jistinu ve výši částka, dlužné úroky ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka, poplatek za hotovostní inkaso ve výši částka a dlužný poplatek za životní pojištění ve výši částka. Za období od postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. Nárok b) odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovanou dne datum Smlouvu o půjčce číslo na základě které ji poskytla v hotovosti částku ve výši částka v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 23,72% ročně za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši částka, s odměnou za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 58 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka měla být stanovena na datum. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, ke dni postoupení činila dlužná částka jistinu ve výši částka, poplatek za hotovostní inkaso ve výši částka a dlužný poplatek za životní pojištění ve výši částka. Za období od postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyni žalovaná ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o půjčce číslo ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyni vrátit spolu s částkou ve výši částka, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72% ročně, spolu s administrativním poplatkem ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso ve výši částka, a to v 58 týdenních splátkách po částka do datum. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí půjčky ve výši částka v hotovosti /viz smlouvu o půjčce na č. l. 37-38 Dle článku 3 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 58 týdnů 75,72 % /viz Smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l.38 spisu/. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o půjčce číslo ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyni vrátit spolu s částkou ve výši částka, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72% ročně, spolu s administrativním poplatkem ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso ve výši částka, a to v 58 týdenních splátkách po částka do datum. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí půjčky ve výši částka v hotovosti /viz smlouvu o půjčce na č. l. 31-32 Dle článku 3 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 58 týdnů 75,72 % /viz Smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l.31 rub spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsali dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v Příloze Seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz Smlouvu o postoupení pohledávek v elektronickém systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem /viz dopis na č. l. 40, včetně podacího archu/. Žalovaná byla naposledy vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou /viz předžalobní výzvu na č. l. 34, včetně podacího lístku/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její závazek zanikl z jiného důvodu.

4. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

5. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

6. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

8. Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

9. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

11. Soud vzal za prokázané, že byla uzavřena písemná smlouva, na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistiny částka a částka a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek byly dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tyto pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku a) a za b) odpovídající nesplacené části jistiny včetně zákonných úroků z prodlení (výrok I. rozsudku). Ohledně administrativního poplatku soud uvádí, že jej posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. příjmení v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). Jelikož však součet úroků a administrativního poplatku neodporuje svou výší dobrým mravům), přiznal soud žalobkyni též požadované úroky.

12. Co se týče zbylé žalobou uplatněné částky, dospěl soud k závěru, že v této části žaloba důvodná není. Soud považuje poplatek hotovostního inkasa za neplatně sjednaný u obou výše uvedených smluv, poněvadž se jedná o ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům. Žalobkyni se ani nepodařilo prokázat, že takovou službu žalované poskytla po celou dobu trvání smlouvy, k čemuž byla soudem vyzvána.

13. Smlouva o půjčce byla sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem ve formě formuláře užívaného v obchodním styku, předem připraveného právní předchůdkyní žalobkyně, bez skutečné možnosti slabší strany (v tomto případě spotřebitele) ovlivnit znění smlouvy (dnes jsou tyto smlouvy označované jako smlouvy adhezní). Žalovaná měla při podpisu smlouvy na výběr mezi tzv. hotovostní variantou a bezhotovostní variantou smlouvy o půjčce. Pouze hotovostní varianta znamenala možnost převzetí jistiny půjčky již v den podpisu smlouvy, zároveň však velkou měrou zvýšila celkovou částku, kterou se dlužník zavázal zaplatit. V případě bezhotovostní varianty půjčky musí právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout jistinu nikoliv okamžitě, ale až ve lhůtě do 13 kalendářních dnů od podpisu smlouvy. Tím je kontrahující dlužník naváděn, aby spíše uzavřel dražší variantu zápůjčky. Nelze opomenout, že dlužníci si od nebankovních institucí často půjčují z důvodu okamžitého nedostatku peněžních prostředků a tedy pro ně bezhotovostní varianta pro nejistotu včasnosti obdržení peněžních prostředků nepřipadá v úvahu. Výše sjednaného inkasního poplatku tvoří za dobu trvání smlouvy 40 % poskytnuté jistiny a splácení je sjednáno formou týdenních splátek, ač je zaměstnancům v České republice mzda obvykle vyplácena na bázi měsíční. K povinnosti platit inkasní poplatek navíc dochází i za situace, kdy žalovaný na dluh neplnil, a z logiky věci tak nebylo možné pravidelné splátky fyzicky vybírat.

14. Dané pojetí inkasa tak místo poskytnutí služby pro dlužníka představuje ujednání o další odměně pro poskytovatele půjčky, jelikož je uvedený poplatek zjevně nepřiměřený k poskytnuté službě (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 42 ICm 3268/2015, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 31 ICm 338/2016 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2017, sp. zn. 25 ICm 4567/2015)

15. Soud proto s ohledem na výše uvedené shledává ujednání stran o povinnosti žalovaného hradit inkasní poplatek za absolutně neplatné. Soud proto části žaloby odpovídající zbývající výši poplatku za hotovostní inkaso nevyhověl a rozhodl výrokem II. o zamítnutí nároku na uhrazení hotovostního inkasa.

16. Ohledně případné alikvotní části inkasního poplatku již zaplacené žalovaným soud uvádí, že bylo-li ze strany žalovaného plněno na neplatný závazek, je s respektem k úpravě bezdůvodného obohacení na účastnících, aby si své pohledávky vyrovnaly, poněvadž soud není oprávněn použít odlišný způsob zápočtu žalobkyní uvedených plateb, neboť jiný účel uvedených plateb by musel být tvrzen žalovaným, který však v řízení zůstal zcela pasivní.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, představující 55% celkových nákladů žalobkyně, neboť ta měla ve sporu úspěch jen částečný. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., ze tří úkonů právní služby realizovaných po podání žaloby ve věci po částka včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 7 odst. 5 a.t. a § 13 odst. 4 a.t., v souvislosti s cestou realizovanou k soudu dne datum částka částka představující jednu třetinu cestovních výdajů z náhrady za 84 ujetých km podle § 13 a.t. a náhradu za promeškaný čas za 4 x 30minut v částce částka, z čehož jedna třetina představuje částku částka, a v souvislosti s cestou realizovanou k soudu dne datum částka částka představující jednu patnáctinu z náhrady za 84 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., k takto vypočteným nákladům pak přistupuje daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle ust. § 14a a.t., celkem náklady činí částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.