12 C 315/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši [částka], kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši [částka] a úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši [částka], se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] jako náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná a obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutou jistinu vrátit spolu s úroky za dobu úvěru v pevné výši [částka] (úrok), s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka] (poplatek za poskytnutí úvěru), úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] (administrativní poplatek) a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka] (hotovostní inkaso), a to v 14 měsíčních splátkách po [částka], a to nejpozději dne [datum]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka], na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], na poplatku za poskytnutí úvěru [částka], na administrativním poplatku [částka] a na hotovostním inkasu splátek [částka]. Žalobkyně dále nárokuje zaplacení částky [částka] jako náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaná se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř.

4. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise učinil následující skutková zjištění:

5. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úroky v pevné výši [částka], s úhradou za poskytnutí úvěru ve výši [částka], administrativním poplatkem ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši [částka], a to v 14 měsíčních splátkách po [částka] RPSN činí v případě splatnosti úvěru 14 měsíců 252,65 % /viz smlouvu o úvěru na č. l. 21 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronickém systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz dopis na č. l. 15 spisu, včetně podacího archu na č. l. 18 spisu/. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 16, včetně podacího lístku na č. l. 19 spisu /. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

7. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru, na základě níž jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

8. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

10. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ust. § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

12. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)

13. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu ve výši [částka] a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši [částka] odpovídající nesplacené části jistiny včetně zákonných úroků z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná ve smlouvě sjednaly pro případ prodlení žalované s uhrazením závazku smluvní pokutu, soud proto přiznal žalobkyni také právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] (výrok I. rozsudku).

15. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním své smluvní povinnosti do prodlení, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovení nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V rámci příslušenství přiznal soud žalobkyni také právo na zaplacení smluvního úroku z dosud neuhrazené části jistiny úvěru.

16. Ohledně administrativního poplatku, poplatku za poskytnutí úvěru a poplatku za hotovostní inkaso soud uvádí, že jej posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím zápůjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena ve splátkách po dobu 14 měsíců. V daném případě tak úroková sazba činí 70 % ročně. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly v roce 2017 okolo 9 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než sedminásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]). Soud proto s ohledem na shora uvedené, žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši [částka], zamítl. Soud dále nevyhověl požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši [částka] z titulu náhrady nákladů za vymáhání. Soud tento nárok nepovařuje za důvodný, neboť je zcela na uvážení žalobkyně, jaký zvolí způsob vymáhání. Náklady za vymáhání pohledávky si pak věřitel nese sám, tyto nemají dle soudu charakter nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 516 o. z.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 28,02 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,01 % a úspěchu žalované v rozsahu 35,99 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

18. Lhůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.