12 C 332/2019

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Kulíkové a přísedících Ing. Zuzany Hönigové a Evy Fialové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul ulice , se sídlem adresa o zaplacení 186 395 Kč, <b>I. Žaloba, aby soud stanovil povinnost žalované zaplatit částku 186 395Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalované ve výši 75 720Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 186 395Kč po žalované s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní pracovní smlouvu, na jejímž základě měla žalovaná u žalobkyně vykonávat práci na pracovní pozici finanční manažer. Žalovaná byla odpovědna za řádné, úplné a správné vedení účetnictví žalobkyně v účetních programech [příjmení] a od [datum] v účetním systému Helios a dále za hodnoty svěřené k vyúčtování – pokladní hotovost a další náležitosti spojené s účetní agendou. Pracovní poměr s žalovanou skončil ke dni [datum] ze strany zaměstnance. Po ukončení pracovního poměru žalobkyně zjistila, že žalovaná během pracovního poměru hrubě neplnila své pracovní povinnosti a náplň své práce, neplnila pokyny nadřízených, porušila povinnost pracovat dle svých sil, znalostí a schopností, nevyužívala pracovní dobu k vykonávání prací. Žalobkyně zjistila vážné nedostatky ve vedení účetnictví a daňové agendě, a to v neprovedení inventarizace zboží k [datum], v nesrovnalostech v dodavatelských a odběratelských saldech, které vedly k nutnosti vyžádání přeplatku ve výši 6 790EUR, který byl žalobkyni navrácen až v roce 2018, nutnosti provedení auditu účetnictví společnosti za rok 2016, nutnosti podání dodatečného daňového přiznání za rok 2016, nevypárovaných saldech, nezaúčtovaných interních dokladech a nesprávném zaúčtování kartách majetku, neprovedení zařazení a vyřazení nového majetku, neprovedení odpisů majetku žalobkyně. Uvedená zjištění byla potvrzena daňovým poradcem [titul] [celé jméno svědka], který zpracoval přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2016. Žalobkyně uvedla, že byla nucena přijmout novou zaměstnankyni [celé jméno svědkyně] na pozici finanční účetní, a to nad rámec zaměstnaneckého stavu, jejíž náplní bylo napravení účetnictví a daňové agendy žalobkyně. Z výše uvedených důvodů žalobkyni vznikla majetková újma spočívající v mzdových nákladech na zaměstnankyni od [datum] do [datum] ve výši 365 153Kč a v doměřeném úroku z prodlení úhrady daňových povinností za daň z příjmu právnických osob za zdaňovací období [datum] do [datum] dle platebního výměru ze dne 1.7.2018, č.j. 1487133/18/2314-50522-401239 ve výši 24 690Kč. Škoda, která tak vznikla v souvislosti s jednáním žalované, činila minimálně 389 843Kč, když čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku žalované činí 186 395Kč.

2. Žalobkyně doplnila k výzvě soudu žalobní tvrzení podáním doručeným soudu dne [datum] / č.l. 103 a násl. spisu/s tím, že žalovaná vedla účetnictví žalobkyně již od poloviny roku 2015, a to externě jako osoba samostatně výdělečně činná, na základě smluvního vztahu s žalobkyní. Před uzavřením pracovní smlouvy s žalobkyní vystupovala žalovaná vůči žalobkyni jako odborník v oblasti účetnictví a daní. Na počátku roku 2016 došlo k přeměně právního vztahu, na jehož základě vedla žalovaná účetnictví a daňovou agendu žalobkyně na pracovněprávní poměr a došlo k uzavření pracovní smlouvy na pracovní pozici„ finanční manager“. Žalobkyně měla zajišťovat agendy související s financemi žalobkyně, zejména měla i nadále vést účetnictví a daňovou evidenci a zajišťovat, aby žalobkyně řádně a včas plnila své zákonné povinnosti v oblasti daní, tedy podávat včas a řádně daňová přiznání a odváděla příslušné daně. Řádné vedení účetnictví má vždy zobrazovat skutečnost a každá v něm evidovaná dílčí skutečnost má být dokumentována účetním dokladem, tedy jeho vedení musí být ze samotné podstaty vždy přesné, pravdivé a včasné. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná byla na základě uzavřené pracovní smlouvy a odborné způsobilosti odpovědná žalobkyni za plnění základních účetních zásad a povinností spojených s vedením účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a to z titulu odborné péče ve smyslu ust. § 5 odst. 1 o.z. Žalovaná nedodržela zásadu pravdivého a věrného zobrazení skutečností, když v rámci vedení účetnictví opakovaně nesprávně párovala odesílané a přijímané platby s přijatými a vystavovanými fakturami, opakovaně nesprávně účtovala o zboží žalobkyně a nesprávně účtovala o pokladně žalobkyně. K zavinění žalované ve smyslu ust. § 250 zákoníku práce žalobkyně odkázala na domněnku nedbalosti zakotvenou v ust. § 2912 odst. 2 o.z. Žalobkyně uvedla, že žalované dala možnost se pravidelně účastnit školení na nový účetní systém, ta se jej však neúčastnila nebo z nich odcházela před jejím skončení. [ulice] průměrný výdělek žalované činil 41 421Kč, a to jako násobek koeficientu 4,348kč při průměrném hodinovém výdělku žalované ve výši 238,16Kč a týdenní pracovní doby žalované v počtu 40 pracovních hodin, čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku žalované činí 186 395Kč. Způsobenou škodu žalobkyně spatřuje v navýšení mzdových nákladů na účetní po skončení pracovního poměru žalobkyně za období září 2017 do března 2018, když žalobkyně musela pro rozsah nesprávností v účetnictví zaviněných žalovanou přijmout k plnění pracovních úkolů, které původně plnila žalovaná, nejen [celé jméno svědkyně] v září 2017, ale i [titul] [celé jméno svědkyně] v říjnu 2017, když právě v době od září 2017 do března 2018 bylo napravováno účetnictví původně vedené žalovanou. Mzdové náklady na [titul] [celé jméno svědkyně] představují vynucený náklad žalobkyně ve výši 179 229Kč, jakou součet mzdových nákladů na [titul] [celé jméno svědkyně] za měsíc říjen 2017 až březen 2018. Příčinnou souvislost mezi škodou vzniklou z důvodu doměřeného úroku z prodlení úhrady daňových povinností za daň z příjmu právnických osob za zdaňovací období [datum] [datum] dle platebního výměru ze dne 11.7.2018, č.j. 1487133/18/2314-50522-401239, v celkové výši 24 690Kč, spatřuje žalobkyně jednak v tom, že ač dle zákona o účetnictví odpovídá společnost za podání daňového přiznání statutární orgán, žalobkyně měla ve věcech účetnictví a daní plnou důvěru vůči žalované. Když právě to, že nebylo podáno včas, vedlo k doměření uvedeného úroku finančním úřadem. Žalovaná vedla v roce 2016 účetnictví s takovou mírou pochybení, že nebylo objektivně reálné po skončení jejího pracovního poměru vyhotovit dodatečné daňové přiznání v takovém čase, aby k doměření úroku došlo v nižší, respektive žádné výši. Celková výše škody tak činí 203 912Kč.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že po celou dobu trvání pracovního poměru řádně plnila své pracovní povinnosti, při výkonu své práce podléhala pokynům nadřízení [jméno] [příjmení], nepodepisovala ani nesjednávala žádné smlouvy, nezadávala a neprováděla platby a nečinila rozhodnutí. Podmínky pro výkon práce žalované byly ze strany zaměstnavatele od počátku nedostatečně zajištěny a k nápravě i přes opakované výzvy žalované nedošlo. Žalované nebylo řádně předáno účetnictví od předchozího zpracovatele, bylo jí řečeno, že inventury mají ve společnosti již zavedený systém a nikdy nebyla členkou inventurní komise. Žalovaná dále uvedla, že nebyla ze strany zaměstnavatele řádně proškolena na nový účetní program Helios. Ohledně přeplatku ve výši 6 790EUR upozorňovala obchodní oddělení s tím, že následující faktury měly být zkompenzovány s přeplatkem, saldo bylo vypárováno dle účetního systému [příjmení], jinak nebylo možno udělat účetní uzávěrku. Interní doklady, které byly žalované předloženy, byly již zaúčtované, karty majetku opravovala žalovaná s daňovým poradcem po kontrole účetnictví 2015, když zjistili nesprávné zařazení, vše řádně přeúčtovali. Od [datum] začala žalobkyně účtovat v novém systému, což přinášelo mnoho komplikací s převodem ze systému [příjmení] především právě ohledně sald odběratelů a dodavatelů. Při přechodu na nový účetní systém žalobkyně poskytla žalované naprosto nedostatečné počáteční školení v rozsahu 4 hodin na seznámení se s programem a ostatní skutečnosti musela žalovaná řešit telefonicky. Do konce června 2017 stále čekala na termín řádného školení, aby mohla v programu pracovat komplexně. Žalobkyně toto školení, ač o jeho nutnosti věděla, žalované neposkytla. Zaměstnavatel i přes opakovaná upozornění žalované porušoval své povinnosti zajistit žalované takové podmínky, aby mohla řádně plnit své pracovní úkoly. Žalovaná je přesvědčena, že žalobkyni nevznikla škoda v podobě mzdy účetní [celé jméno svědkyně], která nastoupila na její místo, a pokud ano, pak škoda vznikla výhradně porušením povinností ze strany zaměstnavatele. <i>4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:</i> 5. Žalobkyně je obchodní společností, kdy předsedkyní představenstva je [jméno] [příjmení], která je rovněž za žalobkyni oprávněna jednat navenek /viz výpis z Obchodního rejstříku žalobkyně na č.l. 11 spisu/.

6. Žalobkyně byla na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] na dobu neurčitou zaměstnancem žalobkyně v pozici finančního manažera. Zároveň žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Mzdovým výměrem ze dne [datum] byla žalované vyměřena hrubá mzda ve výši 35 000Kč s osobním ohodnocením ve výši 5 000Kč měsíčně /citované listiny na č.l. 13-16 spisu/. Specifikaci náplně práce žalobkyně soudu nepředložila s tvrzením, že tato neexistuje.

7. Z platebního výměru /viz č.l. 34 spisu/ soud zjišťuje, že Finanční úřad pro [příjmení] kraj platebním výměrem ze dne 11.7.2018, č.j. 1487133/18/2314-50522-401239, soud zjišťuje, že byl vyměřen úrok z prodlení úhrady daňových povinností za zdaňovací období [datum] do [datum] ve výši 24 690Kč.

8. Z mzdového listu žalované za rok 2017 za měsíc duben, květen a červen soud zjišťuje výši náhrady mzda za dané období ve výši 11 076Kč, výši hrubé výdělku celkem za tři měsíce ve výši 123 489Kč při odpracovaných 472 hodin /viz mzdový list žalované na č.l. 35 spisu/.

9. Žalobkyně uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu s [celé jméno svědkyně] na pracovní pozici finanční účetní s nástupem do práce od [číslo], a to na dobu neurčitou. Ze Specifikace náplně práce ze dne [datum] [celé jméno svědkyně] /viz citovaná specifikace pracovní náplně na č.l. 36 spisu/ soud zjišťuje, že žalobkyně vymezila předmět náplně práce podrobně s tím, že tato spočívala v prověřování účetnictví v účetním systému, nápravy pochybení a nedostatků v účetním systému, podpoře při přípravě daňové agendy, zajišťování sepisu a podání daňových přiznání, a to i zpětně v případě zjištění nedostatků v daňové oblasti, zajištění povinného auditu, a to zpětně za rok 2016 a z něho vyplývající podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu právnických osob, vypracování Výroční zprávy z roku 2016 včetně zpracování výkazů, Přílohy k účetní závěrce, Zprávy o vztazích za období [datum] do [datum] a dodání účetní uzávěrky k založení do Obchodního rejstříku, zadání a proúčtování veškerých pokladních dokladů – pokladna [obec], [obec] CZK, [obec] EUR, a to zpětně od zavedení nového informačního systému Helios od [datum], kompletní zavedení evidence drobného hmotného a nehmotného majetku Helios k [datum], kompletní zavedení evidence dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku do systému Helios k [datum], dle zjištění auditorské společnosti překlasifikovat a opravit dlouhodobý majetek v účetnictví za rok 2016 tak, aby byly počáteční stavy k [datum] namigrovány ve správném ocenění, účtování interních dokladů od [datum], inventarizace dodavatelských a odběratelských sald, rozeslání konfigurací k [datum] a navedení nových počátečních stavů do informačního systému Helios, účtování mzdových dokladů na základě dodaných výstupů od externí mzdové účetní, a to od [datum], nastavení účtování skladového hospodářství, kontace dle jednotlivých typů skladů, výdejek a příjemek, inventarizace zásob v návaznosti na účetní systém Helios k [datum], převzetí agendy účetnictví, zejména kontrola účetnictví společnosti zaměstnavatele, náprava nedostatků, nedodělků a chyb v účetnictví zaměstnavatele, kontrola účtování bankovních výpisů, a to zpětně od [datum] k datu migrování nového informačního systému.

10. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjišťuje, že /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 124 rub [číslo] spisu/ svědkyně pracuje pro žalobkyni na základě pracovní smlouvy a dohody o provedení práce pro výpomocné práce od [datum] dosud, s [jméno] [příjmení] jsou kamarádky asi 20 let, žalovanou nezná. V době, kdy nastoupila na pracovišti byly fakturantky, pokladní, svědkyně [příjmení] zpracovávala došlé faktury, pokladní doklady, bankovní výpisy, svědkyně [celé jméno svědkyně] zpracovávala faktury, sklad měla na starosti svědkyně [příjmení]. Mzdové účetnictví vedla externí společnost. Žalobkyně má rovněž daňového poradce. Žalobkyně rovněž pro zpracování dokladů od [datum] přijala svědkyni [celé jméno svědkyně]. Uvedla, že se systémem Helios, který byl u žalované zaveden, neměla žádné zkušenosti. Avšak po zjištění stavu účetnictví u žalobkyně zjistila, že v systému není nastaveno skladové hospodářství, nesedí salda, nepsali se upomínky. Na základě toho doporučila otevření účetnictví za rok 2016 a auditorskou firmu pro audit za rok 2016. Na základě zjištění v účetnictví za rok 2016 bylo potřeba dodatečného daňového přiznání, které bylo podáno v dubnu 2018 a znamenalo to povinnost pro žalobkyni uhradit doplatek na dani ve výši 100 000Kč. K přijetí svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že při přijetí si myslela, že bude účtovat od září 2017, ale po zjištění stavu účetnictví uvedla, že dospěla k závěru, že to nelze stihnout v řádné pracovní době, tedy účtovat od [datum], doúčtovávat za rok 2017 a zároveň se vracet do účetnictví v roce 2016, proto byla přijata svědkyně [celé jméno svědkyně]. K zavedení nového systému Helios u žalobkyně uvedla, že již dříve měla zkušenosti s přechodem na nový účetní program, avšak u žalobkyně vykazoval řadu nedostatků, některé nebyly nastaveny, nefungovaly karty majetku, byla nedotažená funkce skladu. Uvedla, že v této souvislosti žádala [jméno] [příjmení] o konzultaci se zřizovatelskou firmou, které byly placené, a bylo ji to umožněno.

11. Z výpovědi svědka [titul] [celé jméno svědka], daňového poradce, soud zjišťuje, že zpracoval pro žalobkyni daňové přiznání za rok 2015 a daňové přiznání za rok 2016, a to na základě plné moci udělené [jméno] [příjmení]. Uvedl, že již účetnictví žalobkyně za rok 2014, 2015 vykazovalo pochybení a nesrovnalosti, upozornil rovněž [jméno] [příjmení] o nutnosti inventarizace, která má být dokončena do února každého kalendářního roku. Uvedl, že standardně jmenuje jednatel společnosti inventarizační komisi, bývá obvyklé, že jsou přítomni inventarizace auditoři a výstupy následně zaúčtuje účetní. K odbornosti a práci žalované jako účetní žalobkyně uvedl, že nedostatky a pochybení z její strany v účetnictví sice našel, ale nebyla závažná. S její prací byl spokojen. K povinnostem účetní uvedl, že je připravovat podklady, ale není její povinností podávat daňová přiznání. K účtování majetku u žalobkyně uvedl, že to bylo těžké z důvodu dohledávání majetku v evidencích žalobkyně za rok 2014 2015, kdy měl k dispozici několik evidencí, které ale na sebe nenavazovaly. Rovněž se vyjádřil, že bez komunikace s vedením společnosti nemohla být žalovaná schopna nápravy účetnictví z předchozího období. K zavedení nového účetního systému Helios u žalobkyně uvedl, že by si netroufl v něm pracovat hned, ale vyžaduje to asi týdenního školení /viz Protokol z ústního jednání soudu na č.l.60-62 spisu/. Z emailové korespondence s [jméno] [příjmení] ze dne [datum] /viz č.l. 22-23 spisu/ soud zjišťuje, že daňový poradce zaslal daňové přiznání a výkazy účetní závěrky za rok 2016 dne [datum] s upozorněním, že daňový poradce k pokynu [jméno] [příjmení] podá daňové přiznání žalobkyně za rok 2016 finančnímu úřadu.

12. Z výpovědi předsedkyně představenstva žalobkyně, [jméno] [příjmení], soud zjišťuje, že /Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l.122-124 spisu/ žalovaná začala působit u žalobkyně na základě živnostenského oprávnění a následně s ní byla uzavřena pracovní smlouvy. K náplni práce žalované uvedla, že ta měla zpracovávat přijaté faktury, zaúčtovávat mzdy, zajišťovat odvody DPH a přišla s nápadem pro odpisy výzkumu a vývoje. Potvrdila, že žalovaná v rámci daňového období roku 2016 uspořila žalobkyni na daních z důvodu uplatnění výzkumu a vývoje a došlo k úspoře. V rámci pravidelné mzdy byly žalované vyplácena odměna a osobní ohodnocení, toto ohodnocení nedostávají zaměstnanci pouze pokud u něj jsou prokazatelné problémy, že něco neplní, co má. Na místo žalované byla přijata svědkyně [celé jméno svědkyně] a svědkyně [celé jméno svědkyně], neboť se zjistilo, že při běžném chodu společnosti si žalobkyně nevystačí se stávajícími zaměstnanci, uvedla rovněž, že po celou dobu působení svědkyně [celé jméno svědkyně] se její pracovní náplň nezměnila.

13. Z výpovědi žalované, z pracovní smlouvy a z výpisu z živnostenského rejstříku žalované, z výpovědí z pracovního poměru žalované, soud zjišťuje, že /viz Protokol z ústního jednání ze dne [datum] na č.l. 170 spisu/ žalovaná uvedla, že pro žalobkyni začala pracovat půl roku před uzavřením pracovní smlouvy na základě živnostenského oprávnění /viz výpis z Živnostenského rejstříku na č.l. 102 spisu/. Žalovaná vypověděla k účetnímu systému [příjmení] u žalované, že tento byl u žalované nastaven již v roce 2014 a 2015. Uvedla, že s orientací v něm ji pomáhala svědkyně [celé jméno svědkyně], změny v systému bez zásahu programátora však nešly provést. Zjistilo se, že systém [příjmení] v nastavení vykazuje chyby v párování, na to upozornila žalovaná svědkyni [příjmení], která byla IT zaměstnancem žalobkyně, ta byla v kontaktu se zástupcem společnosti, která spravovala softwar účetního programu [příjmení]. Uvedla, že chyby se nepodařilo odstranit. Poslední půlrok před tím, než byl tento účetní systém nahrazen jiným, fungoval bez podpory softwearové společnosti, když žalobkyně neměla uzavřenu s touto společností smlouvu. Uvítala, že žalobkyně se rozhodla přejít na nový účetní program Helios a doporučovala přechod ze [příjmení] na Helios k [datum], avšak k přechodu na nový systém došlo v průběhu účetního období k [datum]. Žalovaná uvedla, že sama navrhla [jméno] [příjmení], aby daňové přiznání žalobkyni zpracoval daňový poradce a sama jej zajistila v osobě svědka [titul] [celé jméno svědka], který zpracoval daňové přiznání již za rok 2015, následně i za rok 2016. K náplni své práce uvedla, že zajišťovala, kontrolovala účetnictví firmy, připravovala podklady pro daňového poradce. Uvedla, že společně s [titul] [celé jméno svědka] upozorňovali [jméno] [příjmení] na nutnost auditu za rok 2016, [titul] [celé jméno svědka] nabídl pomoc při hledání auditora, avšak ta nebyla ze strany [jméno] [příjmení] přijata, dále s daňovým poradcem nejednala a nedošlo k uzavření žádné smlouvy s auditorskou firmou, ani o spolupráci s [titul] [celé jméno svědka]. Vypověděla, že vzájemná komunikace s [jméno] [příjmení] přestala fungovat a navrhla ji, aby si našla místní účetní s ohledem na bydliště žalované na [obec].

14. Z výpovědi z pracovního poměru žalované soud zjišťuje, že ta ukončila pracovní poměr ke dni [datum] u žalobkyně její výpovědí z pracovního poměru ze dne [datum] /viz č.l. 102 rub spisu/. Žalovaná dle výpisu ze živnostenského rejstříku má od [datum] zapsán předmět podnikán činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence /viz Výpis z Živnostenského rejstříku na č.l. 102 spisu/.

15. Z výpovědi svědkyně, [celé jméno svědkyně], manažerky a ředitelky provozu žalované, soud zjišťuje, že /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 125 rub [číslo] spisu/ žalovaná se zúčastnila školení k fungování účetního softwaru [příjmení]. Svědkyně vypověděla, že žalovaná, resp. kromě [jméno] [příjmení], ze školení nikdo dříve neodešel.

16. Z výpovědi svědkyně, [celé jméno svědkyně], fakturantky žalobkyně, soud zjišťuje, že /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 126 -127 spisu/žalovaná byla nadřízenou svědkyně, do systému [příjmení] i Helios se musela zapracovat a pokud měla problém s účetním systémem dotazovala se softwarové společnosti, která systém zaváděla, označila podporu této společnosti za dostatečnou.

17. Z výpovědi svědkyně, [titul] [celé jméno svědkyně], soud zjišťuje, /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 168 rub -169 spisu/, že byla u žalobkyně přijata na pozici účetní do [datum] [jméno] [příjmení] k běžné účetní činnosti, dodělání daňového přiznání s tím, že svědkyně věděla, že jsou ve firmě nepřesnosti z předchozího období a požadavek od svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo to, aby ji pomáhala při zpracování účetnictví za rok 2017. Svědkyně rovněž uvedla, že od [datum] pracuje na hlavní pracovní úvazek pro druhou [právnická osoba] [příjmení], pro společnost [právnická osoba], kde byla od [datum] zaměstnána na základě dohody o provedení práce. Svědkyně uvedla, že náprava účetnictví a provádění běžné agendy se vzájemně prolínala, nedokázala specifikovat do jaké míry a kolik času ji zabralo provádění oprav a běžná účetní činnost, shodně se svědkyní [celé jméno svědkyně] uvedla, že mzdové účetnictví prováděla u žalobkyně externí firma. Ze mzdových listů svědkyně /viz č.l. 97-101 spisu/ soud zjišťuje, že svědkyni v období od [datum] do [datum] vyplácela žalobkyně měsíčně 20 000Kč, od října 2017 do dubna 2018 ji vyplácela žalobkyně mzdu, kdy za měsíc [číslo] 2017 činil hrubý výdělek svědkyně celkem 90 140Kč, za měsíc leden až duben činila hrubý výdělek 142 189Kč, současně pobírala od žalobkyně za období [číslo] [datum] měsíčně 22 000Kč.

18. Z výpovědi svědkyně, [celé jméno svědkyně], auditorky, soud zjišťuje, že svědkyně u žalobkyně na základě pověření zaměstnavatele společnosti [právnická osoba], audit žalobkyně za rok 2016 a 2017 /viz Protokol z ústného jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 169 spisu/ s tím, že bylo zjištěno, že audit za rok 2016 nebyl u žalobkyně proveden a poklady pro audit za rok 2016 vykazovaly nesoulad v oblasti sald knihy vystavených faktur, zásob, neseděly inventarizace, neodpovídaly skutečnému stavu. Na základě dohledávání a činnosti [celé jméno svědkyně] bylo následně podáno dodatečné daňové přiznání za rok 2016 a došlo k nápravě za minulé období a k penalizaci žalobkyně. [ulice] problém v účetnictví z tohoto období bylo nepsrávné párování faktur.

19. Z výpovědi svědkyně, [jméno] [celé jméno svědkyně], administrativní pracovnice žalobkyně, soud zjišťuje, /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 169 rub spisu/ že pracovala u žalobkyně od r [číslo] do konce r [číslo], kdy odešla do důchodu, naposledy zde pracovala jako administartivní pracovnice a vedla pokladnu. Za dobu jejího působení u žalobkyně nebyl s pokladnou žádný problém. Od dubna 2017 přešla žalobkyně z účetního systému [příjmení] na Helios. Uvedla, že namísto žalované nastoupila svědkyně [celé jméno svědkyně] a [titul] [celé jméno svědkyně] pracovala pro společnost [právnická osoba], mzdové účetnictví vedl externí účetní.

20. Z výpovědi svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení] /viz Protokol z ústního jednání soudu na č.l. 193 rub [číslo] spisu/ soud zjišťuje, že začala pracovat pro žalobkyni v květnu 2016 na základě dohody, od roku 2017 je pak u žalobkyně v hlavním pracovním poměru a zaměřuje se na kalkulace, analýzy, školí zaměstnance, nastavuje práva zaměstnancům v systému informačním systému nejdříve v [příjmení] následně v systému Helios, na který žalobkyně přešla na základě rozhodnutí p. [příjmení]. Uvedla, že nabízela žalované pomoc při párování plateb, čištění saldokonta s tím, že si stěžovala žalovaná, že ji nastavení [příjmení] nevyhovuje, že se tváří nekonzistentně, o čemž rovněž svědčí emailová korespondence mezi žalovanou a svědkyní ze dne [datum] /viz citovaný email č.l. 77 spisu/. Uvedla rovněž, že nastavení [příjmení] bylo již ve firmě nastaveno, když do firmy žalobkyně přišla. Zaměstnanci, kteří potřebovali pomoci se systémem [příjmení], se mohli obracet v případě potřeby na ni nebo p. [celé jméno svědkyně]. Svědkyně se rovněž vyjádřila k nástupu nové účetní [celé jméno svědkyně], která měla nahradit žalovanou, rovněž vypověděla, že s ní nastoupila rovněž účetní [celé jméno svědkyně], avšak do společnosti [právnická osoba], každá z těchto firem má vlastní účetnictví. K účetnictví žalobkyně po nástupu nové účetní uvedla, že ta doháněla účetnictví, když do konce června muselo být podáno daňové přiznání a hotový audit.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], administrativní pracovnice společnosti [právnická osoba], /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l.197 spisu/soud zjišťuje, že svědkyně u pracovala od listopadu 2016 jako administrativní pracovnice, zakládala sklady, výdejky, vedla pokladnu pro žalobkyni a ve správě pohledávek společnosti odlišné od žalobkyně, a to [právnická osoba] Uvedla, že v době nástupu seděla v kanceláři se svědkyní [příjmení], která ji zaučovala a uvedla, že [titul] [celé jméno svědkyně] dělala účetní pro společnost [právnická osoba] a svědkyně [celé jméno svědkyně] pro žalobkyni, pamatuje si, že obě nastoupily společně.

22. Po skutkové stránce tak dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaná byla u žalobkyně zaměstnána nejprve na základě dohody o provedení práce a následně na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou v hlavním pracovním poměru od [datum] do [datum], žalobkyně vykonávala práci odpovídající obsahem práci hlavní účetní žalobkyně, mzdovou agendu zpracovávala externí firma, žalovaná připravovala rovněž podklady pro daňové přiznání, které zpracovával za rok 2015 i 2016 externí daňový poradce [titul]. [celé jméno svědka]. Z emailové korespondence s [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a daňového poradce žalobkyně [titul]. [celé jméno svědka] dospěl soud k závěru, že daňové přiznání bylo za účetní období roku 2016 podáno až po [datum], jaký den soudem zjištěno nebylo. Žalobkyně s daňovým poradcem upozorňovali žalobkyni, resp. [jméno] [příjmení], na nutnost provedení auditu za rok 2016, avšak žádná smlouva ze strany žalobkyně s auditorskou firmou nebyla uzavřena, ač byla ze strany žalované a daňového poradce nabízena součinnost, což soud dovozuje z výpovědi žalobkyně a daňového poradce [titul]. [celé jméno svědka]. Žalovaná ukončila pracovní poměr u žalobkyně ke dni [datum] její vypovědí ze dne [datum]. V dubnu 2017 žalobkyně přecházela na nový softwarový systém Helios, který měl nahradit nevyhovující [příjmení]. Na místo žalované nastoupila v září 2017 nová účetní [celé jméno svědkyně], na čemž se shodli svědkyně [jméno] [příjmení], [titul]. [příjmení], [jméno] [celé jméno svědkyně]. V říjnu 2017 nastoupila rovněž [titul]. [celé jméno svědkyně], která v rozporu s tvrzeními svědkyň [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno svědkyně], tvrdila, že pracovala na základě nejprve dohody o provedení práce pro žalobkyni a následně i na základě pracovní smlouvy pro žalobkyni jako účetní společně s [celé jméno svědkyně]. Je pravdou, že žalobkyně účetní [titul]. [celé jméno svědkyně] vyplácela na mzdě, její činnost se ale pro žalobkyni a společnost [právnická osoba] natolik prolínala, že i výše zmiňované svědkyně se domnívaly, že je zaměstnancem u druhé společnosti, personálně propojené, avšak odlišné od žalobkyně. Jakou měrou a v jakém objemu činnosti se zabývala nápravou účetnictvím u žalobkyně za účetní období 2016 se ani svědkyně nedokázala vyjádřit. U žalobkyně byl za rok 2016 proveden audit, poklady pro audit za rok 2016 vykazovaly dle svědkyně [celé jméno svědkyně], auditorky, nesoulad v oblasti sald knihy vystavených faktur, zásob, neseděly inventarizace, neodpovídaly skutečnému stavu. Soud dospěl k závěru na základě svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] i [celé jméno svědkyně], že bylo podáno dodatečné daňové přiznání za rok 2016 a došlo k nápravě za minulé období a z těchto důvodů i k penalizaci žalobkyně. [ulice] problém v účetnictví z tohoto období bylo nesprávné párování faktur, přičemž na systémovou chybu účetního programu [příjmení] si v tomto směru stěžovala žalovaná a na tento problém upozornila pověřenou pracovnici žalobkyně v oblasti IT, svědkyni [titul]. [příjmení], což soudu dovodil z e-mailová korespondence mezi žalovanou a svědkyní ze dne [datum], nastavení [příjmení] bylo již ve firmě nastaveno, když do firmy žalobkyně přišla, k systémovému zásahu nebyla žalobkyně oprávněna.

23. Podle § 248 odst. 1 o.z. zaměstnanec je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku, zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.

24. Podle § 249 odst. 1, 3 o.z. zaměstnanec je povinen si počínat tak, aby nedocházelo k majetkové újmě, nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.

25. Podle ust. § 250 odst. 1, 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce /dále jen zák.pr./ zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ní. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí.

26. Podle § 257 odst. 1, 2 zák. pr. je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

27. K tomu, aby však zaměstnanec byl povinen k náhradě jím způsobené škody, je nezbytné, aby bylo kumulativně splněno několik podmínek, a to 1) musí dojít k porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, 2) musí skutečně dojít ke vzniku škody, 3) mezi vznikem škody a porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance musí být příčinná souvislost a 4) jednání zaměstnance musí být zaviněné. K tomu, aby byl zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu je potřeba, aby byly splněny všechny výše uvedené předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu. Pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody je zaměstnavatel v souladu s § 250 odst. 3 zákoníku práce a § 101 odst. 1 písm. a), b) ve spojení s § 120 zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, povinen tvrdit a prokázat nejen jím tvrzené zavinění ze strany zaměstnance, nýbrž všechny výše uvedené předpoklady. Důkazní břemeno tak v případě uplatňování nároku ze strany zaměstnavatele leží plně na straně zaměstnavatele. Při zkoumání naplnění jednotlivých předpokladů nezbytných k tomu, aby byl zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, je nutné vymezit pojem škody v kontextu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce, které se týkají náhrady škody. Z ustanovení § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že škodou se rozumí újma na jmění. Pojem škody byl judikován Nejvyšším soudem, kdy v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1111/2001 byla škoda pro účely náhrady škody v důsledku zaviněného porušení zaměstnance definována tak, že škoda je pouze majetková újma, která vznikla v důsledku zaviněného porušení pracovních povinností zaměstnance, pokud je s tímto konkrétním porušením v příčinné souvislosti. V případě škody způsobené z nedbalosti nesmí náhrada škody u zaměstnance přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

28. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný. Soud poučil žalobkyni v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí při ústním jednání soudu dne [datum] ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o tom, v řízení nebylo prokázána to, že žalobkyni vznikla škoda v podobě mzdových nákladů na účetní [titul] [celé jméno svědkyně] a ani to, že žalobkyni v příčinné souvislosti s jednáním žalované vznikla žalobkyni škoda v podobě penalizace za prodlení úhrady daňových povinností za zdaňovací období roku 2016. V kontextu s obsahem předchozího odstavce tohoto rozsudku, soud dospěl k závěru, že nebyly kumulativně splněny všechny podmínky pro úspěšné uplatnění tohoto nároku na náhradu škody dle ust. § 250 odst. 1 zák.pr. V řízení nebylo konkrétně prokázáno tvrzení žalobkyně, že škoda byla žalobkyni způsobena v podobě vyplacení mzdových nákladů na účetní [titul] [celé jméno svědkyně], kdy žalobkyně změnila svá původní žalobní tvrzení, kdy tvrdila, že jde o mzdové náklady [celé jméno svědkyně]. Účetní [celé jméno svědkyně] nahradila žalovanou tzv. kus za kus, zároveň s účetní [celé jméno svědkyně] byla přijata žalobkyní i [titul] [celé jméno svědkyně], ta však fakticky pracovala i pro personálně propojenu společnost [právnická osoba] Do jaké míry a s jakou časovou náročností pracovala pro žalobkyni, se v řízení nepodařilo prokázat. Bylo prokázáno, že fakticky vykonávala práci shodně jako [celé jméno svědkyně] na pozici účetní pro společnost [právnická osoba], kdy není náhoda, že tři ze zaměstnankyň žalobkyně shodně vypověděly, že [titul] [celé jméno svědkyně] byla účetní společnosti [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] účetní žalobkyně. Samotní zaměstnanci žalobkyně a společnosti [právnická osoba] tak měli za to, že svědkyně [titul] [celé jméno svědkyně] je účetní nikoliv žalobkyně, a to na základě jejich osobních zkušeností. K penalizaci žalobkyně finančním úřadem soud uvádí, že se v řízení neprokázala příčinná souvislost mezi konáním žalobkyně, tedy výkonem práce účetní, tedy že žalobkyně zavinila, že bylo daňovým poradcem připravené daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za zdaňovací období roku 2016 podáno opožděně a z důvodu na straně žalobkyně. Žalovaná připravovala podklady pro daňového poradce, a to za situace, kdy žalobkyně v dubnu 2017 přecházela na nový účetní software při neznalosti žalované s jejím fungováním a za situace, kdy nebyla ne vinou žalobkyně proveden audit žalobkyně za rok 2016, ač byl žalobkyní a daňovým poradcem [titul] [celé jméno svědka] doporučován. Nelze rovněž opomenout výpověď žalované a předsedkyně představenstva žalované, že žalobkyni žalovaná za rok 2016 uspořila na odvodech daní při uplatnění výzkumu a vývoje, byla za svou práci rovněž pravidelně odměňována, přičemž tyto zjištěné skutečnosti spíše nasvědčují tomu, že žalovaná své pracovní povinnosti plnila a pokud upozorňovala na chyby v systému [příjmení], činila vše proto, aby žalobkyni předcházela vzniku případné škody. Soud tedy uzavřel, že vykazovalo-li účetnictví žalobkyně za účetní období roku 2016 nesrovnalosti, nebylo prokázáno, že by žalobkyně musela v souvislosti s těmto nesrovnalostmi v účetnictví žalobkyně vynakládat navíc tvrzené mzdové náklady. Rovněž soud neshledal, že vyměření úroků z prodlení úhrady daňových povinností za zdaňovací období [datum] do [datum] ve výši 24 690Kč bylo v příčinné souvislosti se zjištěnými nesrovnalostmi účetnictví a jakým konkrétním porušením pracovních povinností na straně žalované.

29. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 75 720Kč Tyto náklady sestávají z nákladů žalované na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 186 395Kč sestávající z částky 8 580Kč za každý z 8 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 8 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále cestovních nákladů za pět cest osobním vozidlem k ústnímu jednání soudu při cestě [obec] [obec] [obec], při délce jedné cesty 80km /5x80/osobním vozidlem reg.zn. 9A63627, průměrné spotřebě 7,2l/100km, ceně pohonných hmot 32Kč, ve výši 2680Kč a náhrady za promeškaný čas ve výši 2000Kč dle ust. § 14 a.t., tj. 10x cesta v trvání 1 hodiny, tj. 10x200Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.