12 C 342/2019

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno , se sídlem adresa o vrácení daru a určení vlastnictví <b>I. Žaloba, aby soud určil, že žalovaná je neoprávněným držitelem podílu o velikosti ½ na pozemku parc. č. st. [číslo] velikosti 725 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s číslem popisným [adresa], objekt k bydlení, umístěný na adrese náměstí [adresa], to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Mělník, pro katastrální území Dolní Beřkovice, a aby soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] o velikosti 725 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s číslem popisným [adresa], objekt k bydlení, umístěný na adrese náměstí [adresa], to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Mělník, pro katastrální území Dolní Beřkovice, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 37 891Kč, a to ve lhůtě tří dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal po žalované vrácení daru pro nevděk, a to konkrétně ½ pozemku parc. č. st. [číslo] velikosti 725 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s číslem popisným [adresa], objekt k bydlení, umístěný na adrese náměstí [adresa], to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Mělník, pro katastrální území Dolní Beřkovice, a aby soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] o velikosti 725 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s číslem popisným [adresa], objekt k bydlení, umístěný na adrese náměstí [adresa], to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Mělník, pro katastrální území Dolní Beřkovice. Žalobce návrh odůvodnil tím, že účastníci jsou bývalí manželé. Žalobce měl ve svém výlučném vlastnictví pozemek parc.č. st. [číslo] o velikosti 725 m2, jehož součástí je stavba č.p.4, objekt určený k bydlení. V rámci manželského soužití a na základě dlouhodobých požadavků žalované žalobce daroval podíl o velikosti ½ výše citované nemovitosti žalované na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Avšak poté, co nemovitost žalované daroval se chování žalované k němu změnilo, k rapidní změně v chování žalované vůči žalobci došlo v prosinci 2018 a na počátku roku 2019, kdy žalovaná záměrně a soustavně začala porušovat drobné mravy, když opakovaně a soustavně velice hrubými a vulgárními výrazy urážela žalobce a snižovala jeho důstojnost a čest, to vše činila před třetími osobami, společnými nezletilými dětmi účastníků. Nad rámec toho žalovaná urazila a vulgárními výrazy snížila důstojnost a vážnost osobám žalobci blízkým. Žalovaná tvrdí nepravdu, když v řízení vedeném u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka], tvrdí, že žalobce se nepodílí na nákladech spojených s chodem a provozem domácnosti. Žalovaná rovněž odcizila žalobci v březnu 2018 sbírku nožů a rovněž ničila majetek žalobce, když v červnu 2018 zničila pažbu na cenné brokovnici. Žalobce proto pro nevděk žalované odstoupil od darovací smlouvy ze dne [datum] a vyzval žalovanou k vrácení daru a k poskytnutí součinnosti při zápisu změny vlastnického práva. Právní zástupce žalobce odeslal žalované předžalobní upomínku, na kterou nijak nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne [datum] tak považuje žalobu za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí, neboť k hádkám mezi účastníky docházelo oboustranně a rovnoceně, šlo o standartní hádky, kdy manželství účastníků přestávalo splňovat účel a chýlilo se k rozvodu. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobce, že se její chování změnilo poté, co ji žalobce daroval polovinu nemovitostí, v říjnu 2018 proběhla mezi účastníky nejvážnější hádka za celou dobu jejich vztahu a od listopadu 2018 do ledna 2019 se zcela přestal finančně podílet na chodu domácnosti, žalovaná si musela na chod domácnosti peníze i půjčovat od rodičů. K hádkám mezi účastníky docházelo téměř výhradně proto, že žalobce se postupně přestal jakkoliv podílet na chodu domácnosti a chodil se v té době domů pouze vyspat. Hádky nevyvolávala jen žalovaná, ale často i žalobce. Žalovaná nesouhlasí, že by manželství již delší dobu nefungovalo, fungovalo normálně až do září 2018. Účastníci bydlí ke dni podání vyjádření stále v jednom domě a žalobce žalované vulgárně nadává a uráží ji za přítomnosti jejich dcery a vulgárně ponižuje a uráží i jejich společného syna. <b><i>3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:</b></i> 4. Z darovací smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou ze dne [datum] a výpisu z katastru nemovitostí soud zjišťuje, že žalobce daroval žalované ½ nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] v obci [obec], jehož součástí je stavba č.p.4, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v k.ú. [obec] /viz Darovací smlouva na č.l. 4 rub-5 spisu, informace o pozemku na č.l. 5rub spisu/. Žalobce uzavřel jako kupující za trvání manželství kupní smlouvu dne [datum] s prodávajícím [jméno] [příjmení] za 450 000Kč, jejímž předmětem byla nemovitost pozemek parc. [číslo] v obci [obec], jehož součástí je stavba č.p.4, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v k.ú. [obec] /viz citovaná kupní smlouva spolu s návrhem na vklad na č.l. 34-40 spisu/.V katastru nemovitostí jsou žalobce a žalovaná vedeni jako podíloví spoluvlastníci uvedených nemovitostí.

5. Žalobce a žalovaná byli v do [datum] do [datum] manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 1.srpna 2019, č.j. [číslo jednací] /viz citovaný rozsudek na č.l. 29-30 spisu/ s tím, že manželé spolu od září 2018 nežijí, příčinou rozvratu manželství soud shledal ve vzájemném odcizení, ochladnutí vzájemných vztahů, rozdílnosti v názorech a v rozdílnosti povah.

6. Žalobce dopisem ze dne [datum] odstoupil od darovací smlouvy uzavřené mezi účastníky ze dne [datum] a vyzval žalovanou k vrácení daru /viz Odstoupení od darovací smlouvy na č.l. 6 spisu/.

7. Z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] ze dne 2.6.1992, [číslo jednací] soud zjišťuje, že tento schválil dohodu o vydání nemovitostí ze dne [datum] uzavřenou mezi OÚ [obec] a [jméno] [příjmení], matkou žalobce, a [celé jméno žalobce], žalobcem, na základě níž se žalobce a jeho matka stali vlastníky nemovitosti pozemku [číslo] v k.ú. [část obce], každý ½ pozemku / č.l. 46 spisu/. Na základě Dohody uzavřené mezi Státním statkem [obec] s.p. a žalobce, a matkou žalobce ze dne [datum] a na základě vyúčtování restitučních nároků soud zjišťuje, že jim bylo ke dni [datum] poskytnuto plnění ve výši 175 242Kč /viz citované listiny na č.l.47 spisu/.Z rozhodnutí Okresního úřadu [obec] ze dne 1.6.1992, [číslo jednací] soud zjišťuje, že byla schválena dohoda o vydání nemovitostí mezi Státním statkem [obec] s.p. a žalobcem a jeho matkou, [jméno] [příjmení], na základě níž se stali spoluvlastníky pozemku [číslo] v k.ú. Lužec, pozemku [číslo] v k.ú. [část obce], pozemku [číslo] v k.ú. [obec] a pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] /viz citovaná listina na č.l.48-49 spisu/. Žalobce s jeho matkou prodali na základě kupní smlouvy sepsané notářským zápisem dne 30.10.1986 [spisová značka], NZ [číslo], za kupní cenu 117 214Kč a 4050Kč rodinný dům [adresa] se par.St. 26 v k.ú. [část obce] /viz citovaný notářský zápis na č.l. 49 rub-50 spisu/. Usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 28.11.1997, [spisová značka], byla schválena dohoda dědiců po zůstavitelce [jméno] [příjmení], přičemž na základě této dohody měl žalobce obdržet částku 5686Kč /viz citované usnesení na č.l.50 rub-52 spisu/. Na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem, jeho matkou, [jméno] [příjmení] na straně prodávající a na straně kupující, [jméno] [jméno] [příjmení] a na základě prohlášení matky žalobce soud zjišťuje, že žalobce obdržel částku 180 440Kč /viz kupní smlouva, návrh na vklad a prohlášení na č.l. 52-59 spisu/.

8. Z výpovědi žalobce soud zjišťuje, že ten uvedl, že nemovitost společně s manželkou koupili od pana [příjmení] za peníze z restitucí ve výši 270 000Kč, které dostal od sestry, a od matky dostal 90 000Kč z prodeje za pozemky v [část obce], sám utržil z tohoto prodeje 90 000Kč. Kupní cena nemovitosti byla 450 000Kč. Uvedl, že před tím, než nemovitost koupili, se nebavili s manželkou o tom, do jakého vlastnictví bude nemovitost nabyta, kupní cena byla uhrazena v hotovosti u notáře. Ke vztahu s žalovanou uvedl, že už v době podpisu darovací smlouvy byly mezi ním a manželkou neshody, dohadování, proto raději nebyl doma, chodil pozdě z práce, neshody trvaly rok až dva, následně podal návrh na rozvod manželství. K důvodům, proč manželka chtěla podepsat darovací smlouvu, uvedl, že se domnívá, že se bála. K použití vulgárních výrazů žalovanou uvedl, že občas něco„ padlo“, ale bylo to oboustranné. Ke zbraním uvedl, že tyto měl pod zámkem a klíč měl u sebe, uvedl, že mu manželka odcizila nože, ale Policie ČR nic nevyšetřila a manželka mu nože následně vrátila /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 63 spisu/ 9. Z výpovědi žalované soud zjišťuje, že nemovitost, a to pozemek parc. [číslo] v obci [obec], jehož součástí je stavba č.p.4, za 450 000Kč z půjčky od sestry žalobce a je již uhrazena. Uvedla, že nikdy nedošlo k dohodě s žalobcem o tom, že žalobce bude nabývat nemovitost do výlučného vlastnictví, měla za to, že nemovitost nabývají společně a společně jim byla poskytnuta půjčka od sestry žalobce [jméno] [celé jméno svědkyně], kterou spláceli hotově, vždy po výplatě, protože oba pracovali v tu dobu v antiku ve [obec], vše vyřizoval žalobce. K pořízení nemovitosti uvedla, že společně s žalobcem chodili na prohlídky nemovitosti, společně jednali s prodávajícím. Darovací smlouvu řešili až v době a z důvodu, že zjistila, že žalobce je zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí a při vyřizování na úřadech po povodních se s žalovanou nechtěl nikdo bavit a žalobce podepisoval plné moci k vyřizování záležitostí žalovanou na úřadech. K podpisu darovací smlouvy žalobce nikdo nenutil, byl ověřit podpisy 3 dny před žalovanou. K rekonstrukci pořízené nemovitosti uvedla, že si v roce 2005 vzali úvěr ve výši 200 000Kč na střechu domu, další úvěr na kuchyň ve výši 150 000Kč a úvěr ve výši 300 000Kč na koupelnu, podlahy, pokoj dcery, včetně pořízení nového kotle, měsíčně spláceli 4000Kč, od [příjmení] si koupili auto, vše jim spláceli. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky před rozvodem manželství probíhali výměny názorů, oba užívaly výrazy jako„ jsi blbý, jsi kráva“, nikdy se nehádali mimo domov, odmítla tvrzení žalobce, že by manželovi odcizila zbraně, navíc byly pod zámkem. K nahrávce na CD uvedla, že byla pořízena bez jejího vědomí v roce 2019, kdy žalobkyně již uvažovala o odchodu od manžela k rodičům, byly tam zaznamenány hádky, které byli již předtím a pokračovali, žalobce použil jen ty, které se mu hodily. K finanční situaci žalovaného uvedla, že není pravda, že by dostal od matky 180 000Kč, dlužil rovněž sestře za dodávku, s kterou jezdil po poutích, když se poznali, a proto ji přenechal pole, aby částečně odmázl dluh u sestry, [jméno] [celé jméno svědkyně], žalobce neměl žádné finanční prostředky, když se s žalovanou seznámili v roce 1996, žili spolu u jejích rodičů /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 64 rub/ 10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] soud zjišťuje, že svědkyně při své výpovědi nejprve uvedla, že žalobce obdržel od svědkyně částku 270 000Kč a že šlo o částku na vyrovnání z restitučních nároků, v závěru své výpovědi však uvedla, že jde o dar bratrovi. Ke vztahu k žalované uvedla, že pracovala v rodinném podniku antiku ve [obec] v administrativě, pomáhala s nakládáním, uklízením a v době 2000 – 2013 s příležitostným hlídáním jejich dětí. Uvedla, že žalovaná měla konflikt s manželem, kdy se žalovaná míchala od komunikace účetní a dcery svědkyně, kdy se poté vztahy mezi nimi přiostřily. Žalovaná je při návštěvě u žalobce, když neměla být doma, označila za„ svině spomyšelský“, celá situace se odehrála již po rozvodu žalobce a žalované /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 66 spisu/.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], otce žalované, soud zjišťuje /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 66 rub/, že nemovitosti, která je předmětem tohoto řízení, byla pořízena společně účastníky za trvání jejich manželství z půjčky od sestry žalobce [jméno] [celé jméno svědkyně] a žalobce a žalovaná ji v průběhu manželství společně spláceli. Na rekonstrukci se podíleli rodinní příslušníci žalované, otec i bratři žalované.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bratra žalované, soud zjišťuje, že účastníci si pořídili za trvání manželství celou nemovitost, a to pozemek parc. [číslo] v obci [obec], jehož součástí je stavba č.p.4, za 450 000Kč z půjčky od sestry žalobce a tuto ji měsíčně spláceli. Ke vztahu žalované k žalobci a k rodině sestry žalobce [jméno] [celé jméno svědkyně] uvedl, že žalovaná pracovala v jejich rodinném podniku antiku ve [obec] alespoň deset let, uklízela tam, starala se o jejich děti. Svědek vypověděl, že na rekonstrukci předmětné nemovitosti se osobně podílel /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 67 a nsál spisu/.

13. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjišťuje, že účastníci nabyli celou nemovitost, a to pozemek parc. [číslo] v obci [obec], jehož součástí je stavba č.p.4, společně za trvání manželství z půjčky od rodiny [příjmení], což dle svědkyně bylo běžné, že si od nich půjčovali. Uvedla, že takto si půjčili i na auto. Vztahy s Horáčkovými a účastníků označila za velmi pěkné a nadstandardní. Uvedla rovněž, že nemovitost za trvání manželství účastníci zrekonstruovali a s tímto účastníkům společně s exmanželem svědkyně rovněž pomáhali. Vždy oba uváděli, že nemovitost kupují společně /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 67 rub-78 spisu/.

14. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], neteře žalobce, dcera svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně], soud zjišťuje, že fungovali s žalovanou bez jakýchkoliv sporů s žalovanou až dosud, uvedla, že žalovaná pečovala o svědkyni v době její nezletilosti v době, kdy rodiče byli na pracovní cestě, občas je vozila do školy. Uvedla, že když žalovaná přestala pracovat pro rodinný podnik, řekla svědkyni, že ji může kdykoliv navštívit, když dne [datum], kdy na požádání žalobce hlídali děti účastníků přijela žalovaná a sdělila ji, aby z domu vypadla a označila ji za svini a štěnici. Situace se opakovala asi dvakrát, kdy žalobkyně přijela do domu, v němž s žalobcem žili a uvedla, že po jejich návštěvě bude muset byt vydezinfikovat od vší a uvedla, že jsou zablešení. Na otázku, zda měla v rodině zvířata vypověděla, že v rodině měli zvířata, a to činčilu, ježky, psa, rybička a kočku/viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 92 a násl spisu/.

15. Soud rovněž provedl důkaz nosičem záznamu rozhovorů mezi účastníky na CD /viz přílohová obálka spisu/, kdy soud z výpovědi žalované shledal, že nahrávka byla pořízena bez jejího souhlasu. Z obsahu nahrávky soud zjišťuje, že ta byla pořízena v době, kdy manželství procházelo krizí, a účastníci uvažovali o rozvodu manželství. Zaznamenané rozhovory mezi účastníky svědčí o rozvratu manželství účastníků, účastníci si vzájemně osočují, vyčítají si věci /nože, zbraně, vidličky v popelnici atd./, řeší vzájemně finanční rozpory /kdo a na co přispěl v domácnosti, poplatky a kolik/, řeší rozvod /kdo podá návrh/, péči o děti a domácnost /praní prádla/, a dělení rolí mezi manželi, v záznamu je zaznamenána rovněž snaha žalobkyně o urovnání manželství, rovněž i to, že si uvědomovala a rovněž to ve snaze obnovení manželství manželovi přiznala, že si je vědoma, že manžela urazila a sprostě mu nadávala, nicméně projevila v rozhovoru snahu o udržení rodiny. Manžel po podání návrhu na rozvod manželce vyčítal, že se vrátila do domu a že ji tam nechce.

16. Po skutkové stránce tak dospěl ke skutkovému závěru: žalobce a žalovaná jsou bývalými manžely, manželství účastníku bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne ze dne 1. srpna 2019, č.j. [číslo jednací]. Žalobce jako dárce uzavřel s žalovanou jako obdarovanou dne [datum] darovací smlouvu, jejímž předmětem byla 1/2 nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] v obci [obec], jehož součástí je stavba č.p.4, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v k.ú. [obec]. Tato nemovitost jako celek byla nabyta za trvání manželství, účastníci nemovitost společně zvelebili, a to i z finančních prostředků z úvěrů, o kterých se zmiňovala, jak žalobkyně, tak žalovaný ve své výpovědi. Z výpovědi žalobkyně, svědkyně [celé jméno svědkyně], otce žalobkyně a bratra žalované [jméno] [příjmení], soud dospěl ke zjištění, že žalobkyně měla za to, že výše uvedenou nemovitost pořizují účastníci společně z půjčky od sestry žalobce, a takto to i podávali oba účastníci navenek. Příbuzní žalobkyně, otec i bratr, svědkyně [celé jméno svědkyně] shodně vypověděli, že k pořízení nemovitosti byla ze strany sestry žalobce, [jméno] [celé jméno svědkyně], poskytnuta půjčka ve výši 450 000Kč a tuto účastníci spláceli. Naopak svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] se nejprve zmiňovala o tom, že poskytla žalobci částku 270 000Kč jako vyrovnání restitučních nároků, avšak v závěru svědecké výpovědi hovořila o daru žalobci, soud v tomto směru hodnotí výpověď svědkyně za nepřesvědčivou a ve vztahu k výpovědi svědků [jméno] [příjmení], otce a bratra žalobkyně za nevěrohodnou. Soud hodnotí a činí závěry z listin v odstavci 7 tohoto rozsudku společně se svědeckou výpovědí [jméno] [celé jméno svědkyně] a žalobce tak, že tvrzení žalobce, že nabyl předmětnou nemovitost ze svých výlučných prostředků neprokazují, přičemž soud žalobce poučil při ústním jednání soudu o následcích neunesení břemene důkazního ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Vztahy mezi žalobcem a žalovanou s manželi [příjmení] byli zpočátku bezproblémové, pomáhali si, žalobce a žalovaná byli v rodinném podniku Horáčkových zaměstnáni, vzájemně se navštěvovali, až do doby, kdy manželství účastníků začalo trpět krizí, které vyústilo návrhem žalobce na rozvod manželství a následně rozvodem manželství účastníků. Manželé vzájemně řešili vzájemné rozpory, hádali se, oba vyvolávali spory, a bylo prokázáno, že i za použití vulgárních výrazů z obou stran /výpověď žalobce, žalované, nahrávka CD/.

17. Soud k hodnocení a použití důkazu - nahrávky na CD nosiči pořízené bez souhlasu žalované a užití tohoto důkazu v rámci civilního řízení a uvádí, že je jedním z nástrojů ochrany soukromí člověka zákaz pořizování jakýchkoli zvukových záznamů, fotografických záznamů, videozáznamů a podobných opakovaně zobrazitelných záznamů zachycujících projevy člověka nebo jeho podobu. Do [datum] platilo, že pokud byl pořízen zvukový nebo obrazový záznam člověka bez jeho vědomí a svolení, potom byl pořízen v rozporu se zákonem (s výjimkami ve prospěch veřejného zájmu, které nedopadají na předmět tohoto článku) a v procesní rovině byl poté takto pořízený záznam jako důkaz nepřípustný, jde-li o civilní soudní spory, avšak takto nastavená právní úprava v právní praxi dávala vzniknout až paradoxním situacím, když znemožňovala totiž použití„ skryté“ nahrávky i tam, kde přímo usvědčovala nahrávanou osobu z uvádění nepravdivých údajů a kde by jinak takováto nahrávka zcela jistě posloužila jako naprosto přesvědčivý důkaz svědčící ve prospěch strany, která nahrávku pořídila. Na danou právní otázku se pohlíželo tak, že soukromí člověka je natolik důležité a má být natolik silně chráněno, že byla-li nahrávka pořízena bez souhlasu nahrávané osoby, je potřeba její užití co by důkazního prostředku zakázat z důvodu ochrany soukromí nahrávané osoby. Zlomový byl v této otázce nález Ústavního soudu ČR vydaný v řízení pod spisovou značkou II. ÚS 1774/14 s tím, že od [datum] již platí, že pokud je nahrávka (nebo fotografie apod.) pořizována bez souhlasu nahrávané osoby výhradně pro účel ochrany jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob, pak je přípustná, soudu proto důkaz nahrávkou připustil. Co se týče obsahu záznamu ve vztahu k projednávané věci, má soud za to, že jde o záznam z komunikace manželů, kteří procházejí manželskou krizí, která nijak nevybočuje situacím v manželství, které spěje k rozvodu. Rozhovor nebyl veden jednostranně žalovanou, často spor vyvolal i sám žalobce, což sám i při své účastnické výpovědi přiznal.

18. Podle ust. § 2072 o.z. ublíží-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar ji odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

19. Podle ust. § 2075 odst. 1 o.z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.

20. Podle ust. § 708 odst. 1 o.z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

21. Podle ust. § 709 o.z. je součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

22. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný. Zákonem předpokládané nevděčné chování obdarovaného musí, aby se stalo důvodem pro odvolání daru/revokaci daru naplnit tři předpoklady, a to 1) ubližuje dárci, popř. osobě blízké, úmyslně či z nedbalosti, 2) zjevně tím porušuje dobré mravy a 3) dárce toto chování obdarovanému nepromine.

23. Soud si jako otázku předběžnou musel vyřešit, zda ½ darované nemovitosti mohla být předmětem takového právního jednání, a to darování ze strany žalobce žalované, tehdy manžela manželce, když uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že žalobce byl výlučným vlastníkem nemovitosti, která byla předmětem daru žalované. V řízení totiž nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že nabyl nemovitost ze svých výlučných prostředků. V řízení bylo naopak prokázáno, že účastníci si výslovně nesmluvili zúžení společného jmění manželů ve vztahu k nabytí nemovitostí za trvání manželství, z jednání a projevu účastníků svědci / svědkyně [celé jméno svědkyně], otce žalobkyně a bratra žalované [jméno] Hajného/dovozo, že oba účastníci jsou vlastníky nemovitosti, jejíž ½ se stala předmětem darovací smlouvy. Za takového stavu dokazování soud uzavřel, že žalobce nemohl darovat ½ předmětné nemovitosti, když ta byla součástí společného jmění manželů. [příjmení] plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet (zkracováno nemo plus iuris) je občanskoprávní zásada, s významem, že nikdo nemůže převést na jiného více práv, než kolik sám má. Za takové situace nebyla ½ nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] v obci [obec], jehož součástí je stavba č.p.4, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v k.ú. [obec], způsobilá být předmětem daru žalobce jako manžela druhému manželovi. Žalobce se tak nemůže domáhat vrácení daru pro nevděk, neboť darovací smlouva uzavřená mezi účastníky je neplatná, když ta neodpovídá faktickému právnímu stavu vlastnictví nemovitosti, soud proto žalobu žalobce zamítl.

24. Pro úplnost soud dodává nad rámec závěru učiněného shora, že v hodnocení chování žalované dospěl k závěru, že chování žalované nelze kvalifikovat jako zjevný nevděk, neboť soud má za to, že bylo výsledkem vzájemných neshod s dárcem, když se na eskalaci neshod podílel i dárce sám. Vzájemné chování a vztah žalobce s žalovanou vyústil rozvodem, tedy eskalací vzájemných manželských vztahu žalobce a žalované. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale pouze takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako zjevné porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo porušování soustavné, a to ať fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi je předpokladem aplikace ustanovení § 2072 o.z. Žalobkyně se ve vztahu k žalobci slovně vyjadřovala neuctivě a hanlivě, a to i k jeho příbuzným, kteří jim v minulosti poskytl pomoc. Soud nepovažuje vzájemná či jednostranná osočování účastníků, nadávky za použití vulgárních výrazů mezi účastníky za vhodné, naopak a účastníci by se jich měli v budoucnosti vyvarovat /viz srovnej rozhodnutí Nevyššího soudu v [obec] ve věci sp.zn. 33Odo 98/2006, sp.zn. 33 Cdo 2354/2008, 33 Odo 538/2003 Avšak chování žalované vůči žalobci a osobám blízkým žalobce nenaplňuje znaky porušení mravů takové intenzity, a to ani z hlediska rozsahu závadnosti chování, které naplňovalo znaky jednání pro odvolání daru pro nevděk. Soud by proto i z těchto důvodů v celém rozsahu zamítl, avšak primárně se rozhodl na základě závěrů učiněných v předchozím odstavci tohoto rozsudku.

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 891Kč Tyto náklady sestávají z nákladů žalované na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 186 395Kč sestávající z částky 8 580Kč za každý z 8 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 8 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále cestovních nákladů za pět cest osobním vozidlem k ústnímu jednání soudu při cestě [obec] [obec] [obec], při délce jedné cesty 80km /5x80/osobním vozidlem reg.zn. 9A63627, průměrné spotřebě 7,2l/100km, ceně pohonných hmot 32Kč, ve výši 2680Kč a náhrady za promeškaný čas ve výši 2000Kč dle ust. § 14 a.t., tj. 10x cesta v trvání 1 hodiny, tj. 10x200Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.