12 C 352/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zvýšení výživného

I. Výživné pro žalobce, stanovené naposledy rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 23. 3. 2016, č.j. [číslo jednací] v částce 1 500 Kč, se počínaje dnem [datum] zvyšuje na částku 3 500 Kč měsíčně splatnou do každého patnáctého dne v měsíci předem k rukám žalobce, na bankovní účet žalobce č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba]

II. Dlužné výživné vzniklé zvýšením výživného za období od [datum] do [datum] v částce 16 000 Kč je žalovaná povinna hradit žalobci v pravidelných splátkách po 500 Kč měsíčně, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal určení, že výživné stanovené naposledy rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 23. 3. 2016, č.j. 42 P 397/2011-268 v částce 1 500 Kč měsíčně se zvyšuje od [datum], nad rámec částky 3 500 Kč měsíčně, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 75 % celkových nákladů žalobce ve výši 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svým návrhem ve spojení s doplněním návrhu ze dne [datum] domáhal vůči žalované zvýšení výživného na 4 000 Kč měsíčně. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedl, že výživné bylo žalované stanoveno naposled ve výši 1 500 Kč měsíčně a žalovaná jej hradí pravidelně. Žalobce však začal studovat [ulice] odbornou školu v [část obce], kde studuje nástavbu s maturitou ve formě denního studia. V průběhu týdne bydlí v bytě s kamarádkou, za nějž vydává 5 000 Kč měsíčně. Na víkendy se vrací k otci. Otec jej podporuje částkou 2 000 Kč měsíčně a dále hradí náklady na MHD a stravné ve školní jídelně.

2. Žalovaná k návrhu uvedla, že žalobce nežádá o zvýšení výživného z důvodu přestupu na jinou školu, nýbrž z důvodu sdíleného bydlení v [obec]. Žalovaná sama čerpá dávky nemocenského pojištění pro operaci kolene. Ze svých příjmů hradí nájemné a výživné pro mladšího syna. Poukázala na skutečnost, že žalobce neumí hospodařit s financemi, často je ztrácí. Má tedy za to, že žalobce by měl vykonávat brigádně nějakou práci nebo opustit pronajatý byt.

3. Soud provedl dokazování obsahem spisu sp. zn. [spisová značka], který je Okresním soudem v Mělníku veden o poměrech tehdy nezletilého žalobce a dosud nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce]. Ze spisu bylo zjištěno, že naposled bylo vedeno řízení o zvýšení výživného pro nezletilého [jméno], v němž byly zkoumány poměry obou rodičů. V průběhu února 2022 matka pracovala ve společnosti [právnická osoba], její průměrný čistý výdělek za rok 2021 činil 12 369 Kč a byl snížen pracovní neschopností v měsících srpen až prosinec 2021, žila v pronajatém bytě v Magnolii v [obec]. Otec má příjmy z podnikání ve výši 25 000 až 30 000 Kč měsíčně netto, má vyživovací povinnost k dalším dvěma dětem kromě žalobce a nezletilého [jméno] a žije s přítelkyní, která byla v únoru 2022 na rodičovské dovolené.

4. Soud dále provedl výslech žalobce, který k věci uvedl, že studuje nástavbové studium po ukončení učňovského oboru bez maturity. Doba tohoto studia je stanovena na 2 roky. Od pondělí do pátku žije v bytě u kamarádky ve sdíleném bytě v [obec] na Invalidovně, za nějž vydává měsíčně 5 000 Kč, a to včetně energií. Do školy v [část obce] dojíždí městskou hromadnou dopravou. Žalovaná přispívá na jeho výživu měsíčně částkou 1 500 Kč, otec částkou 2 000 Kč měsíčně. Stravuje se ve školní jídelně, kde oběd stojí 40 Kč a večer vaří, někdy se stravuje ve fast foodu. V [obec] nevykonává žádnou brigádu, jeho zdravotní stav je dobrý a ve škole vydává náklady na sešity a učebnice, dosud absolvoval jeden školní výlet za 200 Kč. Volný čas tráví s přítelkyní a sportem, nekouří, kino navštěvuje cca 1x měsíčně. O některých víkendech pomáhá otci s podnikáním, za což dostává 2 - 4 000 Kč za víkend. S matkou se vídá nepravidelně, pokud se navštíví, dostane jídlo, které odváží i s sebou.

5. Z výslechu žalované soud zjistil, že je vyučená v oboru zahradnictví bez maturity. Pracuje ve společnosti [právnická osoba] jako skladnice/dělnice a její mzda se po ukončení dlouhodobé pracovní neschopnosti pohybuje mezi 25 000 a 26 000 Kč měsíčně. Žije sama v garsoniéře, má přítele, nesdílí s ním však společnou domácnost. Za nájem vydává 8 900 Kč měsíčně, dále splácí úvěr za nábytek do domácnosti, náklady na telefon ve výši 600 Kč měsíčně a náklady na dopravu do práce a zpět. Zvýšené náklady spojené se zdravotním stavem žalovaná nemá. Nad rámec výživného žalobci naposled hradila pohonné hmoty ve výši 1 900 Kč. Svůj volný čas tráví s přítelem nebo syny, popř. sportuje, jezdí na elektrokole a cvičebním na stroji doma.

6. Soud provedl rovněž dokazování listinnými důkazy a z provedeného dokazování učinil tyto skutkové závěry:

7. Žalobce je synem žalované a [celé jméno žalobce], narozeného [datum] /viz č.l.24-26 výpis CEO žalobce, žalované a otce žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození] Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 23. 3. 2016, č.j. [číslo jednací], byl tehdy nezletilý žalobce svěřen do výchovy otce. V době vydání rozhodnutí žalobce navštěvoval základní školu a docházel do zájmového kroužku. Otec podnikal a jeho příjmy činily 20 000 Kč netto měsíčně. Matka pobírala přídavky na syna, příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí. Dle nabídek práce mohla dosahovat příjmů cca 10 000 Kč netto měsíčně. /viz čl. 3-6 rozsudek OS [obec] čj. [číslo jednací] ze dne 23.3.2016, PM [datum] V září 2018 bylo rozhodováno o změně výchovy nezletilého bratra žalobce a v tomto řízení byly zkoumány poměry obou rodičů. V době rozhodování dosahoval otec příjmů z podnikání ve výši 35 000 Kč netto měsíčně a matka mohla dosahovat příjmů cca 17 000 Kč netto měsíčně /viz čl. 19-21 rozsudek OS [obec] čj. [číslo jednací] ze dne 12.9.2018, PM [datum] Žalobce v současné době studuje nástavbové studium na [ulice] odborné škole a Středním odborném učilišti [obec] – [část obce] v 1. ročníku /viz čl. 2 potvrzení o studiu ze dne [datum], [datum] Žalovaná pracuje ve společnosti [právnická osoba], kde její průměrný čistý výdělek za rok 2021 činil 12 369 Kč a byl snížen pracovní neschopností v měsících srpen až prosinec 2021 /viz potvrzení zaměstnavatele žalované za období [číslo] 2021, 1/ 2022 Žalované byla vyplacena nemocenská dávka, a to ve výši 21 248Kč v měsíci září 2021, v říjnu 2021 pak nemocenskou ve výši 32 760Kč, v měsíci listopad 2021 nemocenskou ve výši 13 832 Kč, v prosinci 2021 nemocenskou ve výši 20 384Kč, v lednu 2022 byla vyplacena žalované nemocenská ve výši 29 120Kč, v březnu 2022 byla žalované vyplacena nemocenská ve výši 30 384Kč, v měsíci dubnu 2022 byla žalované vyplacena nemocenská ve výši 26 208 Kč a 2 912 Kč a od zaměstnavatele částka 9 763Kč /viz výpis z běžného účtu žalované za období 9/ 2021 2022 na č.l. 36-45 spisu/. Žije v nájemním bytě, kde vydává za bydlení nájemné ve výši 7 224 Kč měsíčně a náklady na služby spojené s užíváním bytu 1 200 Kč /viz podnájemní smlouva o užívání bytu ze dne [datum] včetně příloh [číslo] oznámení o úpravě ceny za používání bytové jednotky ze dne [datum], faktura vyúčtování energií ze dne [datum], výpis z běžného účtu žalované/. Žalobkyně má další vyživovací povinnost k synovi [jméno] [celé jméno žalobce] a měsíčně hradí od [datum] výživné ve výši 2 000Kč, když do té doby hradila 1 500Kč měsíčně /viz rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 28.2.2022, č.j. [číslo jednací], výpisy z účtu žalované/. Žalobkyně pravidelně splácí měsíčně částku 1 349Kč za pořízení nábytku do domácnosti /viz výpis z běžného účtu žalované/. Náklady žalované nebyly v období od září 2021 do dubna 2022 zvýšeny nad náklady obvyklé /viz výpis z běžného účtu žalované za období 9/ 2021 - 4/ 2022 8. Dle ustanovení § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

9. Dle ustanovení § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

10. Dle ustanovení § 913 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

11. Dle ustanovení § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

12. Dle ustanovení § 921 odst. 1 o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

13. Dle ustanovení § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

14. Soud zhodnotil důkazy jednotlivě a ve vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Naposled bylo výživné ve prospěch žalobce stanoveno v roce 2016, kdy žalobce navštěvoval 7. třídu základní školy. Otec v době rozhodnutí dosahoval příjmů z podnikání ve výši 20 000 Kč měsíčně a matka pobírala dávky státní sociální podpory. Od doby posledního rozhodování došlo k podstatné změně poměrů, jak na straně žalobce, tak i jeho rodičů. Žalobce po ukončení odborného učiliště navštěvuje nástavbové maturitní studium v [obec] – [část obce]. Žalovaná poukazovala na skutečnost, že jeho zvýšené náklady jsou způsobeny bydlením ve sdíleném bytě, avšak soud má za to, že výše takto vynakládaných výdajů odpovídá z velké části výši případných nákladů na dopravu z místa bydliště otce do školy a zpět, kdy do značné míry žalobce svým vlastním přičiněním hradí bydlení i z brigády. Náklady na nájemné a služby spojené s užíváním bytu tedy odpovídají potřebám žalobce a soud je nepovažuje za nadbytečné či neodůvodněné. Žalobce nemá žádných zbytečných, neodůvodněných výdajů, resp. tyto nebyly v řízení prokázány. Na straně žalované došlo ke změně jejích výdělkových poměrů, neboť je zaměstnána jako skladnice a po dlouhodobé pracovní neschopnosti dosahuje příjmu ve výši 25 000 - 26 000 Kč měsíčně. V době pracovní neschopnosti pobírala nemocenské dávky, kdy za období září 2021 až do [datum], kdy žalované zanikl nárok na výplatu nemocenské dávky, ji bylo vyplaceno celkem na nemocenských dávkách 153 644Kč /tj. cca 21 000Kč měsíčně za dané období/. Na straně otce sice rovněž došlo ke zvýšení příjmů z podnikání, avšak současně mu přibyly dvě vyživovací povinnosti k dětem, polorodým sourozencům žalobce.

15. Ze všech shora popsaných důvodů dospěl soud k závěru, že zde jsou důvody pro zvýšení výživného zletilému žalobci, neboť jeho potřeby to odůvodňují a možnosti žalované umožňují. Žalobce studiem nástavbového studia zvyšuje svou kvalifikaci, jíž využije pro budoucí výkon povolání a lepší možnosti uplatnění na trhu práce. Soud proto studium neshledal jako nedůvodné odkládání výkonu práce.

16. Soud naopak neshledal důvody pro zvýšení výživného dle návrhu žalobce, neboť žalovaná má vedle žalobce další vyživovací povinnost k dosud nezletilému [jméno] a její majetkové poměry neumožňují přispívat na výživu žalobce navrhovanou částkou 4 000 Kč. V možnostech a schopnostech žalobce naopak je si přivydělat, což činí měsíčně nepravidelnou částkou v rozmezí 2 000 – 4 000 Kč za víkend. Ze všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že je namístě výživné žalobci zvýšit na 3 500 Kč měsíčně, ve zbytku soud žalobu ve výroku III. zamítl.

17. Žalované za rozhodné období od [datum] do rozhodnutí soudu ve věci vznikl dluh na výživném celkem ve výši 16 000Kč, soudu proto stanovil ve výroku II. tohoto rozsudku žalované povinnost uhradit žalobci dlužné výživné ve splátkách ve výši 500Kč spolu s běžným výživným.

18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobce byl ve věci částečně úspěšný. V případě 100 % úspěchu by mu náležela odměna za 2 úkony (podání žaloby a účast při ústním jednání konaném dne [datum]) po 300 Kč dle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. celkem 600 Kč. Přiznaná náhrada nákladů ve výši 75 % činí 450 Kč.

19. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.