12 C 387/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 20 539 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalovanému částku ve výši 7 514,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 514,20 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhá zaplacení částky 13 024,80 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 20 539 Kč od [datum] do zaplacení a úroků ve výši 50% ročně z částky 20 539 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se obrátil ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši 20 539 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované poskytl zápůjčku v celkové výši 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit společně s úroky ve splátkách ve výši 437 Kč splatných vždy k 14. dni v měsíci. Žalovaná měla celkem žalobci uhradit částku ve výši 20 976 Kč Smlouva o zápůjčce byla uzavřena přes platformu provozovanou na webu [webová adresa] poskytující mimo jiné i platební služby malého rozsahu, jehož provozovatelem je [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ P2P“). Smlouva o zápůjčce byla uzavřena zadáním unikátního kódu, a to tím způsobem, že žalované se pro podpis smlouvy vygeneroval unikátní kód, který jí byl zaslán na elektronickou adresu [email] uvedenou žalovanou při registraci. Vložením kódu do klientské karty žalovaná dostatečně projevila vůli uzavřít se žalobcem smlouvu o zápůjčce za podmínek v ní uvedených. Na základě smlouvy o zápůjčce žalobce poskytl dne [datum] žalované částku ve výši 7 951,20 Kč. Rozdíl mezi částkou 9 000 Kč a částkou 7 951,20 Kč tvoří odměna poskytovatele platebních služeb za provedení identifikace stran, poskytnutí platformy pro uzavření smlouvy o zápůjčce a za provedení platebních převodů mezi stranami smlouvy, přičemž její výše je odvozená od jistiny a sjednaného komerčního úroku a její výše činí vždy 5 % z celkové dlužné částky, nejméně 1 000 Kč. Žalobce dále uvedl, že nárok P2P na tuto odměnu plyne pro obě smluvní strany z čl. 4 písm. a) smlouvy o spolupráci, která byla uzavřena mezi P2P a žalobcem a žalobce tuto smlouvu akceptoval při registraci na webu ve spojení s článkem 2.2 smlouvy o zápůjčce. Výsledná částka poskytnutá žalované tak byla v souladu s článkem 2.2 smlouvy o zápůjčce ponížena o odměnu P2P, kterou se žalovaná nad rámec komerčního úroku zavázala uhradit. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze jednu splátku ve výši 437 Kč. Žalobce proto celou zápůjčku ke dni [datum] zesplatnil. Po odečtení úhrady žalované ve výši 437 Kč od celkové dlužné částky, jenž měla být žalovanou uhrazena ve výši 20 976 Kč, činí aktuální výše dlužné částky na jistině a na kapitalizovaném úroku celkem 20 539 Kč. V rámci příslušenství žalobce nárokuje zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 20 539 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní úrok ve výši 50 % ročně z pohledávky 20 539 Kč od [datum] do zaplacení. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobce.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a zůstala ve věci zcela pasivní.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu dne [datum] nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání procesně korektním způsobem předvolána, žalobce se z jednání omluvil a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasil.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaná s žalobcem dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce č. 1 2022. Ve smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalované jistinu ve výši 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úroky ve výši 50 % ročně, kdy celková dlužná částka tak činila 20 976 Kč, a to v 48 měsíčních splátkách po 437 Kč. Účet pro splátky byl určen účet č. [bankovní účet]. [jméno] 2.2 smlouvy o zápůjčce si účastníci dále ujednali, že věřiteli (žalobci) dále náleží jednorázová platba za poskytnutí půjčky ve výši 5 % z celkové dlužné částky, nejméně 1 000 Kč. Účastníci si smlouvou dále, pro případ prodlení žalované s řádným a včasným hrazením sjednaných splátek, sjednali, že při překročení prodlení 30 kalendářních dnů se splátkou se stává celková dlužná částka včetně příslušenství následující den splatnou a žalovaná ztrácí výhodu splátek. [jméno] 3.3 smlouvy si účastníci ujednali úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení z celkové dlužné částky. Na místě podpisu žalované je uvedeno jméno, datum a podpisový kód 1 2022, který byl zaslán na elektronickou adresu [email] /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 11-12 spisu, zaslání kódu na č. l. 15 spisu, údaje o klientovi na č. l. 16 spisu, splátkový kalendář na č. l. 6 spisu/. Dne [datum] byla z účtu č. [bankovní účet] (účet žalobce) na účet č. [bankovní účet] (účet P2P) provedena platba ve výši 9 000 Kč a téhož dne z účtu č. [bankovní účet] (účet P2P) na účet č. [bankovní účet] (účet žalované) platba ve výši 7 951,20 Kč /viz detail pohybu na č. l. 17-18 spisu, výpis z běžného účtu na č. l. 10 spisu/. Žalobce měl k dispozici kopii občanského průkazu znějící na jméno žalované /viz kopie občanského průkazu na č. l. 19-20 spisu/. Předmětem smlouvy o spolupráci, platné od [datum], uzavřené dne [datum] je prohlášení investora, že prostřednictvím P2P na její internetové platformě [webová adresa] uzavřel nebo hodlá uzavřít s fyzickou osobou nebo osobami smlouvu o zápůjčce a za tímto účelem si smluvní strany, které nejsou nijak identifikovány (zejména na straně investora), ujednaly povinnosti a odměnu P2P /viz smlouva o spolupráci na č. l. 13-14 spisu/. Žalovaná dluh vůči žalobci neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum], podle které měla svůj dluh uhradit do 10ti pracovních dnů od doručení výzvy /viz předžalobní výzva včetně podacího lístku na č. l. 7-8 spisu/. Žalovaná v řízení netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dluh uhradila (nad rámec žalobcem uvedených úhrad), nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“) ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Podle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (tzv. absolutní neplatnost).

12. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do výše 7 514,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Soud vzal za prokázané, že žalobce sice chtěl s žalovanou uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě níž prostřednictvím P2P převedl na účet žalované jistinu ve výši 7 951,20 Kč a žalované měla vzniknout povinnost zapůjčené peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem vrátit, smlouva však nebyla platně sjednána. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce uzavřel s žalovanou předmětnou smlouvu o zápůjčce. Smlouva, kterou žalobce předložil soudu, obsahuje místo podpisu žalobce i žalované jen podpisový kód, který je shodný s číslem smlouvy. Dle tvrzení žalobce byla smlouva sjednávána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internet), v řízení však nebylo prokázáno, že žalovaná případně akceptoval právě smlouvu předloženou žalobcem v soudním řízení. V řízení tedy nebyl prokázán projev vůle žalované být takovou smlouvou vázána. V této souvislosti soud dále konstatuje, že žalobce se k jednání soudu nedostavil a svým procesním postupem se tak sám zbavil možnosti být poučen soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

15. Soud dále konstatuje, že i kdyby žalobce v řízení prokázal uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovanou, nemohl by soud návrhu žalobce zcela vyhovět, neboť sjednaný smluvní úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporuje dobrým mravům. Ačkoliv obecně v rámci smluvní volnosti, která je jednou ze stěžejních zásad závazkového práva, platí možnost smluvit si libovolně obsah smlouvy, existují určité korektivy, které autonomii vůle z různých důvodů omezují a jedním z nich jsou i dobré mravy. Také úrok sjednaný nad určitou mez může být považován za nemravný, resp. v rozporu se zákonem. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité (zá) půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o (zá) půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rozhodnutím pod sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007 dovolací soud svůj závěr doplnil, když dospěl k závěru, že ačkoliv občanský zákoník nestanoví, do jaké výše lze sjednat úroky při půjčce peněz mezi fyzickými osobami, lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem, přičemž ujednání o takto vysokém úroku (hrubě odporujícímu dobrým mravům) je neplatné.

16. Z uvedeného tedy vyplývá, že hranice mravnosti úroku se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank. V daném případě dle smlouvy o zápůjčce činí úroková sazba 50 % ročně. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací sazby na 1 až 5 let dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly v měsíci červenec 2022 ve výši 9,68 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru.

17. Soud dále posuzoval možnost oddělení neplatné části sjednaného úroku od zbytku smlouvy, kdy tuto možnost oddělení neshledal. Žalobce poskytl žalované zápůjčku prostřednictvím portálu umožňující požadovat po věřiteli vyšší úroky oproti bankovním institucím, zpravidla s odkazem na vyšší rizikovost. Soud vycházel z veřejně dostupných informací na webu [webová adresa] (dříve [webová adresa]), ze kterých plyne, že investor si může vybrat typ půjčky podle rizikovosti, čemuž odpovídá výše úročení. Výše dané úrokové sazby tak je podmínkou pro to, aby investor peněžní prostředky vůbec půjčil. Soud tak shledává celou smlouvu o zápůjčce jako celek za absolutně neplatně sjednanou dle § 588 o. z., neboť neshledal možnost oddělení neplatné části sjednaného úroku od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 o. z.

18. Vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce nebyla mezi účastníky řízení platně uzavřena, došlo ze strany žalované k bezdůvodnému obohacení a povinností žalované je vydat pouze toto obohacení. Je-li smlouva od počátku neplatná, nemá žalobce právo na zaplacení příslušenství ani smluvních pokut. Soud proto vyhověl žalobě co do částky 7 951,20 Kč, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (7 951,20 Kč – 437 Kč). Vzhledem k závěru soudu o absolutní neplatnosti dané smlouvy, je pak neplatné i ujednání o splatnosti dluhu. Soud v této souvislosti vzal za prokázané, že žalobce odeslal předžalobní výzvu žalované dne [datum] a lze mít za to, že do dispozice žalované se výzva dostala třetí pracovní cen po odeslání (§ 573 o. z.). Žalovaná měla dle výzvy dluh uhradit do 10 pracovních dnů od doručení, tj. do [datum]. Od následujícího dne, tedy od [datum] je tak žalovaná v prodlení, a proto soud přiznal žalobci dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % ročně.

19. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.