12 C 419/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobkyně Krajská zdravotní, a.s., IČO sídlem adresa, Ústní nad příjmení proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, obec - část obce o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení je peněžité plnění ve výši částka s příslušenstvím. Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum a dne datum zdravotní péči nehrazenou ze zdravotního pojištění, a to pobyt na protialkoholním a protitoxické záchytné stanici, v odštěpném závodě žalobkyně – nemocnice, o.z. a vystavila dne datum žalovanému doklad číslo dne datum doklad číslo na částku částka za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze zdravotního pojištění – pobyt na protialkoholním a protitoxické záchytné stanici, v odštěpném závodě žalobkyně – nemocnice, o.z. Faktura číslo se stala splatnou datum a faktura číslo se stala splatnou dne datum. V období od datum do datum byly žalovanému vystaveny doklady za regulační poplatky ve výši částka. Žalovanému byly zaslány výzvy k zaplacení dlužné částky. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částka, soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě listin založených ve spise dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovanému byla dne datum a dne datum poskytnuta zdravotní péče v odštěpném závodu žalobkyně Krajská zdravotní, a.s. – nemocnice, o.z. nehrazené zdravotní pojišťovnou, a to pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici. Žalovanému byl pobyt vyúčtován a vystaveny faktury číslo za částku částka a číslo na částku částka se splatností do datum a datum. V období od datum do datum byly žalovanému vystaveny doklady za regulační poplatky ve výši částka. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne datum. Žalovaný v řízení netvrdil, že by dlužnou částku uhradil, naopak uznal nárok žalobkyně ve výši částka vyúčtované dne datum a ve výši částka vyúčtované dne datum, co do důvodu i výše písemně. Podle ust. § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle odst. 2 příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle ust. § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Uznáním dluhu nezaniká původní závazek dlužníka, ani nevzniká závazek nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Věřitel tak v řízení u soudu nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání a v rozsahu uznaného dluhu tak přechází důkazní břemeno na dlužníky, tedy ve sporu žalovaného účastníka. S ohledem na shora uvedené, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je důvodná. Za situace, kdy totiž žalovaný vůči žalobkyni písemně (dobrovolně a vědomě) uznal, že dluh určený co do důvodu i výše zaplatí a založila tímto svým jednostranným právním úkonem adresovaným žalobkyni vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. V souzené věci, ve které se pak žalobkyně domáhá splnění takto zajištěného závazku, resp. uznaného dluhu, spočívá tak důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na žalovaném. V období od datum do datum byly rovněž žalovanému vystaveny doklady za regulační poplatky ve výši částka. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni částka, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas, dostal se s plněním své povinnosti do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni také právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši částka. Z toho částka představuje zaplacený soudní poplatek a částka představuje podle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., paušální náhradu nákladů žalobce, jenž není v řízení zastoupen advokátem za dva úkony, a to zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání přípustné, neboť hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení nepřevyšuje částka. Žalobkyně má právo v případě, že žalovaný nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na provedení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.