12 C 88/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen JUDr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa o odstranění stavby <b>I. Žaloba, aby soud stanovil povinnost žalovanému na své náklady odstranit stavbu betonové zdi z pozemku žalobkyně, a to parc. [číslo] v k.ú. [obec] pro obec Dřínov vedeného v katastru nemovitostí, Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na listu vlastnictví [číslo] v rozsahu, jak je vyznačená červenou barvou na dokumentu„ Zaměření současného stavu oplocení“ ze dne [datum] vyhotovený společní [právnická osoba] v obci a katastrálním území Dřínov, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinná zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 15 246Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala odstranění stavby betonové zdi z pozemku žalobkyně parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec] a uvedla, že žalovaný využil její nepřítomnosti a dne [datum] bez jejího souhlasu odstranil původní plot na hranici pozemků žalobkyně a žalovaného parč. [číslo] parc. [číslo] vybudoval zeď, kterou však umístil nikoliv na místě původního plotu, ale asi o 1m dál na pozemek žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum], aby zeď z jejího pozemku odstranil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil a uvedl, že na základě souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru vydaného Městským úřadem Kralupy nad Vltavou, odborem výstavby a územního plánování ze dne 2.7.2020, [číslo jednací] Vyst„ stavební úpravy čp [číslo]“ na pozemku parc. [číslo] provedl stavební úpravy osazení střešních oken a jiné úpravy, které byly potvrzeny v rámci záměru stavebníka na situačním plánku pod [číslo jednací] ze dne 2.7.2020. Z legendy situačního plánku vyplývá, že bude činit nové oplocení pozemku parc. [číslo]. Žalovaný provedl řádně stavební úpravy a mimo jiné svůj pozemek v souladu se situačním plánkem oplotil, plot je vysoký 1,90m a stavební zákon nevyžadoval územní souhlas, neboť nehraničí s veřejným prostranstvím a není vysoký přes 2m, žalovaný tak nepotřeboval souhlas majitele sousedního pozemku. Žalobkyně již dříve řešila hranice pozemku se všemi sousedy, žalovaný proto nechal geodeticky zaměřit a vytyčit hranice svého pozemku parc. [číslo] s pozemkem žalobkyně parc. [číslo] z Protokolu o zaměření [číslo] ze dne [datum] provedeným Ing. [jméno] [příjmení], plyne, že hraniční zeď mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] je v celém průběhu na pozemku parc. [číslo] tedy na pozemku ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný neodstranil k výzvě žalobkyně plot, neboť požadavek žalobkyně požadoval za nedůvodný.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že v situačním plánku je prvek označen jako„ oplocení pozemku“, není z něho zřejmé, že se jedná o nové oplocení a že žalovaný bude měnit umístění oplocení proti současnému stavu. Dále uvedla, že nevěří správnosti protokolu o zaměření pozemku předloženým žalovaným, když není objektivní, nevychází ze všech dostupných podkladů, nýbrž pouze z těch, které jsou ve prospěch žalovaného, a to ze záznamu podrobného měření změn [číslo] z roku 1979, když je nezbytné vzít v potaz i polohopisný plán [číslo] a plán označený jako„ č.pol. 6, ohlaš.list [číslo] list mapy [číslo]“, když tyto pracují i se šířkou pozemku žalované č. parc. [číslo]. Dále z opatrnosti namítla, v mezích mezi linií původního plotu a nové zdi, vydržení vlastnického práva k této části pozemku, když vydržení dovozuje z toho, že tuto část pozemku držela, byla součástí oplocené zahrady, držba trvala více než 10let, když nabyla pozemek par. [číslo] darovací smlouvou dnem [datum] a protokol o zaměření je datovaný až dnem [datum]. Dále uvedla, že držba se zakládá na právním důvodu, který postačil ke vzniku vlastnického práva, když pozemek nabyla na základě darovací smlouvy a byla navíc v dobré víře, že je vlastníkem pozemku, plot na hranici pozemku byl umístěn dlouhodobě, a to již v době před tím, než se stala vlastníkem pozemku par. [číslo] neměla tedy o správnosti umístění pochybovat.

4. Při ústním jednání soudu dne [datum] žalobkyně navrhla, aby soud připustil změnu žaloby, když se dále domáhala toho, aby žalovaný na své náklady odstranil stavbu betonové zdi z pozemku žalobkyně par. [číslo] v rozsahu, jak je vyznačená červenou barvou na dokumentu„ zaměření současného stavu oplocení“ ze dne [datum] vyhotovený [právnická osoba] s.r.o. v obci a k.ú. [obec] a uložil žalovanému povinnost k úhradě nákladů řízení. Soud změnu žaloby připustil.

5. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených či označených účastníky řízení, z účastnických výpovědí, ze svědeckých výpovědí, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o s. ř.“); zde se poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na [list vlastnictví] /viz výpis z KN na č.l. 3 spisu, ortofotomapa na č.l. 6 spisu/, pozemek žalobkyně nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na [list vlastnictví] /viz informace o pozemku na č.l. 4 spisu, ortofotomapa na č.l. 6 spisu/. Žalovaný nabyl pozemek na základě nabytého dědictví po zůstaviteli, otci žalovaného [celé jméno žalovaného] s odkazem na usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 30.9.2019, č.j. [číslo jednací] a opravného usnesení ze dne 1.10.2019, č.j. [číslo jednací] /viz citovaná usnesení na č.l. 15-16 spisu/.

7. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne [datum] žalovaného, aby odstranil stavbu betonové zdi na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v k.ú. [obec] /viz výzva žalobkyně ze dne [datum] na č.l. 12 spisu/.

8. Žalovanému byl s ohlášeným stavebním záměrem„ Stavební úpravy [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] udělen dne [datum] souhlas Městským úřadem v Kralupech nad Vltavou, odborem výstavby a územního plánování jako stavebním úřadem s osazením střešních oken do stávající střešní konstrukce. Stavební úřad měl k dispozici situační plánek, z něhož je patrno vedení oplocení na straně pozemku žalovaného, který sousedí s pozemkem žalobkyně /viz citovaný Souhlas stavebního úřadu a situační plánek na č.l. 30-32 spisu, Legenda na č.l.33 rub -34 spisu/.

9. Žalovaný vystavěl hraniční zeď mezi pozemky žalobkyně parc. [číslo] žalovaného par. [číslo] v k.ú. [obec], přičemž z Protokolu o zaměření ze dne [datum] úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] soud zjišťuje, že výstavba betonové zdi v celém průběhu leží na pozemku žalovaného parc. [číslo] v k.ú. [obec] /viz Protokol o zaměření [číslo] ze dne [datum] na č.l. 34 rub spisu, nákres oplocení – zaměření skutečného sravu na č.l. 35 spisu/. Z nákresu je zřejmé, že vystavená hraniční zeď žalovaným plynule navazuje na linii hranic pozemků, které sousedí s pozemkem žalobkyně parc. [číslo] v k.ú. [obec], jde o pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec], rovněž toto zjištění koresponduje s fotodokumentací předložené žalobkyní na č.l. 7, 11. Rovněž ze zaměření současného stavu oplocení předloženého žalobkyní plyne, že žalovaný nevystavěl zeď na pozemku žalované, ale na pozemku parc.č [číslo] resp. že ta prochází hranicí pozemku žalobkyně a žalovaného /viz citované zaměření [právnická osoba] s.r.o. na č.l. 53 spisu/.

10. Z fotodokumentace na č.l.66, 67, 68, 9 a 10 soud zjišťuje, že původní oplocení bylo poničené, zčásti zcela nefunkční.

11. Z e-mailové korespondence mezi žalobkyní a žalovaným ze dne [datum] a [datum], [datum] plyne, že mezi účastníky byl spor o vedení hranice pozemků účastníků již delší dobu, žalovaný upozorňoval na zbytky oplocení, na jeho likvidaci na vlastní náklady při výstavbě nového hraničního plotu – zdi a rovněž odeslal žalobkyni geometrický výměr. Žalovaná s hranicí nesouhlasila, nesouhlasila ani s odstraněním plotu a s jeho likvidací a stavebními pracemi za stávajícím oplocením. Žalovaná rovněž uvedla emailu ze dne [datum], že bude namítat vydržení vlastnického práva s tím, že 10 let pozemek užívá v dobré víře, že je vlastníkem.

12. Žalobkyně vypověděla /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] č.l. 57 spisu/, že plot mezi pozemky byl po dobu jejího vlastnictví pozemku ve funkčním stavu, nebylo třeba jej opravovat, plot vystavěl původně otec žalobkyně na místě původního dřevěného plotu. Avšak přiznala, že plot byl před tím, než jej žalovaný vyměnil za nový, poškozen. O samovolné poškození dle jejího názoru však nešlo. O hranici pozemku se žalobkyně s žalovaným začala dohadovat v roce 2020, kdy žalovaný nechtěl uznat původní hranici pozemku a vystavěl plot, který je asi 1metr od původního plotu směrem do pozemku žalobkyně. Uvedla rovněž, že zaměřovali pozemek naposledy loni prostřednictvím geodeta z [obec].

13. Svědek, manžel žalobkyně, [jméno] [příjmení], vypověděl /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] č.l. 58 spisu/, že se s žalovaným dohadovali o hranicích pozemku asi o roku 2020, kdy po zaměření geodeta začal tvrdit, že hranice jeho pozemku je asi o jeden metr dál než byl původní plot, výsledky geodetického měření žalovaný svědkovi a žalobkyni ukazoval. Uvedl rovněž, že se snažili o nějaké kompromisní řešení a zadávali zaměření současného stavu oplocení, které je součástí spisu. Dále tvrdil, že plot, který žalovaný vystavěl, ze strany souseda p. [příjmení] nevybočuje, ale dál se rozšiřuje do pozemku žalobkyně a svědek místo označil jako kvótu 100 plánku č. listu spisu 53.

14. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se stala vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalobkyně se o výstavbě nového hraničního oplocení od žalovaného jako vlastníka sousedního pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] dozvěděla nejpozději z e-mailu žalovaného ze dne [datum], již dříve ale mezi účastníky probíhala jednání o výstavbě a umístění nového plotu. Žalobkyně reagovala e-mailem ze dne [datum], sporovala nové vedení oplocení a navrhovala jinou, blíže neurčitou, společnou dohodu mezi účastníky o novém vedení hraničního plotu. Žalovaný vystavěl oplocení bez souhlasu žalované dle zaměření, které koresponduje s tvrzením žalovaného, že nové oplocení /zeď/ pozemku se nachází na pozemku žalovaného, nikoliv na pozemku žalobkyně s odkazem na hodnocení důkazu v odstavci 9 tohoto rozsudku. Ostatně sama žalobkyně předložila soudu zaměření současného stavu oplocení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ze dne [datum], které koresponduje se závěry soudu, tedy, že nové oplocení pozemku žalovaného parc. [číslo] k.ú. [obec] při hranici pozemku žalobkyně parc. [číslo] nijak do pozemku žalobkyně nezasahuje. Z fotodokumentace vyplynulo, že původní plot byl poničen a zčásti nefunkční. Žalobkyně s manželem se s žalovaným nedohodli na hranicích pozemku, žalobkyně podmiňovala souhlas s výstavbou plotu za podmínek, že bude vybudován namístě původního oplocení.

15. Podle § 991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku /dále jen o.z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

16. Podle § 1089 zákona o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

17. Podle § 1090 o.z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.

18. Podle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

19. Soud na základě výše uvedeného shledal, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v řízení neprokázala, že je vlastníkem části pozemku, na jejímž místě byl vystaven plot žalovaným a který tuto část pozemku žalované ohraničil novým plotem. Naopak v řízení bylo prokázáno, že se na hranicích pozemku účastníci neshodli, že žalovaný i žalobkyně každý samostatně zjišťoval hranice svých pozemků nezávislým geodetickým zaměřením, když výsledek takového měření byl ve výsledku shodný. Výsledkem pak bylo zjištění, že plot, který nechal nově vybudovat žalovaný mezi pozemkem žalovaného parc. [číslo] v k.ú. [obec] a pozemkem žalobkyně parc. [číslo] se nenachází na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v k.ú. [obec] s odkazem na Protokol o zaměření [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] a zaměření současného stavu oplocení ze dne [datum] [právnická osoba] s.r.o. Neobstála ani argumentace žalobkyně, že část pozemku žalovaného vydržela ve smyslu ust. § 1091 odst. 2 o.z., neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný sporoval držení tohoto části pozemku žalovaného nejméně od roku 2020, kdy obdržel zaměření jeho pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] a tom rovněž vyrozuměl žalovanou a jejího manžela. Jak manžel žalobkyně, tak žalovaná shodně vypověděli, že od roku 2020 se žalovaný s nimi přel o hranice pozemku, k dohodě mezi nimi však nedošlo. Žalobkyně tedy byla již v roce 2020 seznámena žalovaným s tím, že nevlastní část pozemku, o kterém se dosud domnívala, že je jejím vlastním na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Zaměření současného stavu oplocení mezi pozemky žalobkyně a žalovaného ze dne [datum] by ji tedy mělo utvrdit, že žalovaný jednal v souladu se stavem právním. Žalobkyni tak nelze hodnotit jako tzv. poctivého držitele v souladu s ust. § 1089 zákona o.z., tedy toho, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. Žalobkyně se v průběhu své držby v roce 2020, tedy před uplynutím deseti let, dozvěděla od žalovaného o tom, že není oprávněným držitelem části pozemku, jejímž vlastníkem je žalovaný. Pouze ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Žalobkyně tak nemohla vydržet vlastnické právo k části pozemku ve vlastnictví žalovaného, neboť v průběhu držby se dozvěděla o okolnostech, kterou její držbu učinily nepoctivou. Žalobkyně se tak nestala vlastníkem části pozemku žalovaného ani vydržením.

20. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) rozhodl soud z úřední povinnosti dle § 151 odst. 1 o. s. ř. a postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 246Kč, sestávajících z nákladů právního zastoupení při hodnotě úkonu právní pomoci dle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jen„ AT“ / ve výši 1 500Kč za jeden úkon, tj. 7 x [číslo] /1x příprava a příprava, písemné podání ve věci samé, účast při jednání soudu dne [datum] a [datum], další porada s kliente přesahující jednu hodinu, jednání s protistranou dle § 11 odst. 1 písm a), c) d), g) a i) AT, dále dle ust. § 13 odst. 4 AT 7x300kč paušální náhrada, k takto vypočteným nákladům přistupuje dle ust. § 14a AT daň z přidané hodnoty, když právní zástupkyně žalovaného je plátcem DPH, ve výši 2 646Kč. Soud nepřiznal úkon právní porada s klientem, neboť tento náklad je obsažen již přiznané náhradě za úkon právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm a) AT Lhůta k úhradě ve výroku II. tohoto rozsudku pak byla žalobkyni stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.