13 C 31/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Radmilou Vladykovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 532 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 532 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 332 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 1 332 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 1 532 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od datum do datum, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy číslo s počátkem pojištění dne datum, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaná částka sestává z dlužného pojistného ve výši 1 332 Kč a z poplatku ve výši 200 Kč za odeslání upomínky.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo životní pojištění. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně po 374 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den datum. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaný žalobkyni neuhradil svůj dluh za období od datum do datum v celkové výši 1 532 Kč, z čehož částka 1 332 Kč odpovídá dlužnému pojistnému a částka 200 Kč poplatku za odeslání upomínky. Žalobkyně žalovaného dopisem vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě a zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky i před podáním žaloby. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Dle ustanovení § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Právo pojistitele na pojistné přitom podle ust. § 2783 odst. 1 o. z. vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě. Běžné pojistné, nebylo-li dohodnuto jinak, je dle ust. § 2783 odst. 2 o. z. splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Pojistitel má podle ust. § 2782 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2807 o. z. je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období, jinak zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období.

8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovanými ustanoveními, a že žalovaný neplnil svoji povinnost řádně a včas hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od datum do datum. Soud vyhověl žalobkyni i v části požadovaného poplatku, jelikož žalovaný byl s povinností platit případné poplatky seznámen v sazebníku žalobkyně, který byl součástí pojistné smlouvy.

9. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak. V období, za které je zákonný úrok z prodlení žalobkyní požadován, byla úroková sazba ve výši 8,25% ročně. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 332 Kč od datum do zaplacení. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 332 Kč od datum do zaplacení a ve zbytku jej zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.

10. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.