13 C 37/2018

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Radmilou Vladykovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , anonymizováno 601, PC číslo , anonymizováno republika zastoupená titul . jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovaným: 1) likvidační správce titul celé jméno vedlejšího účastníka , IČO sídlem adresa , zemřelého datum 2) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného zastoupená titul . jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o určení neexistence zástavního práva

I. Určuje se, že zástavní právo ve prospěch žalovaných [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], zemřelého [datum] a [celé jméno žalované], narozené [datum] ve výši [částka], které vzniklo na základě zástavní smlouvy uzavřené na jedné straně [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] a na straně druhé [titul] [titul] [příjmení] [příjmení] dne [datum], právní účinky vkladu ke dni [datum] k nemovitým věcem pozemková parcela [číslo] (druh pozemku – orná půda, o výměře 975 m2), pozemková parcela [číslo] (druh pozemku – orná půda, o výměře 525 m2), vše v katastrálním území [číslo] [obec] u [obec], obec [číslo] [obec], vše zapsáno v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] neexistuje.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá určení, že neexistuje zástavní právo ve prospěch žalovaných ve výši [částka], které vzniklo na základě zástavní smlouvy uzavřené na jedné straně žalovanými a na straně druhé [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum], právní účinky vkladu ke dni [datum] k nemovitým věcem pozemková parcela [číslo] (druh pozemku – orná půda, o výměře [výměra]), pozemková parcela [číslo] (druh pozemku – orná půda, o výměře [výměra]), vše v katastrálním území [číslo] [obec] u [obec], obec [číslo] [obec], zapsáno v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] (dále také jako„ předmětné pozemky“). Naléhavý zájem na určovací žalobě spatřuje žalobkyně v existenci rozporu v zápisu vlastnického práva k předmětným nemovitostem v katastru nemovitostí a podle stavu, který nastal promlčením zástavního práva svědčícího ve prospěch zástavního věřitele (žalovaných), tak stavem, že určovací žaloba je jediným právním institutem, kterým se žalobce může prostřednictvím soudu domoci výmazu zástavního práva váznoucího na předmětných nemovitostech u příslušného katastrálního úřadu. Žalobkyně svou žalobu dále odůvodnila tak, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, tyto nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s panem [titul] [titul]. [jméno] [příjmení]. Na nemovitostech do dnešního dne ve prospěch žalovaných vázne zástavní právo k zajištění pohledávky ve výši [částka], kdy předmětné zástavní právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno na základě smlouvy kupní, o zřízení zástavního práva ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Před žalobkyní vlastnil předmětné nemovitosti [titul] [titul]. [příjmení] [příjmení], který je nabyl od žalovaných na základ kupní smlouvy uzavřené dne [datum]. V rámci čl. II této kupní smlouvy si smluvní strany sjednaly, že kupní cena ve výši [částka] bude hrazena ve splátkách, kdy poslední splátka měla být realizována dne [datum] Poslední splátka však uhrazena nebyla a právo žalovaných požadovat úhradu poslední splátky kupní ceny se promlčelo dne [datum]. Za účelem zajištění řádného a včasného plnění závazku kupujícího smluvní strany zřídily ve prospěch žalovaných jako prodávajících zástavní právo k předmětným nemovitostem, toto bylo do katastru nemovitostí zapsáno dne [datum]. Do dne podání žaloby žalovaní neučinili žádný právní úkon vedoucí k vymáhání zajištěné pohledávky na úhradu kupní ceny z titulu kupní smlouvy ani z plnění ze zástavního práva a tříletá promlčecí doba k zástavnímu právu marně uplynula dne [datum], zástavní právo tudíž zaniklo. Zástavní právo zaniklo též splněním dluhu, pro které bylo zřízeno.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili s odůvodněním, že nedošlo k promlčení žalobní pohledávky vyplývající z kupní smlouvy uzavřené mezi manželi [celé jméno žalovaného] a [titul] [titul]. [příjmení]. Na kupní cenu zbývá dle žalobkyně uhradit [částka], žalobce připustil, že zbývá uhradit [částka]. Pohledávka nebyla splacena a ze strany dlužníka, [titul] [titul]. [příjmení], nebylo nikdy namítnuto její promlčení. Daná pohledávka tedy nikdy nebyla promlčena, a tudíž nemohlo být promlčeno ani zástavní právo k této pohledávce.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů, zabýval se soud nejprve otázkou pravomoci. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) [číslo] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států [příjmení]. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalující strany je z pohledu nařízení irelevantní. [příjmení] žalující tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. S ohledem na uvedené, kdy žalovaní jsou občany ČR, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat. Místní příslušnost soudu se řídí ustanovením § 88 písm. b) o.s.ř., místně příslušný je tedy soud, v jehož obvodu se nachází nemovitá věc, jíž se řízení týká.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti jsou zapsány u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], pro okres [okres], [katastrální uzemí], [územní celek], jako vlastník je evidována žalobkyně s tím, že nabývacím titulem je smlouva kupní ze dne [datum]. V katastru je zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši [částka] ve prospěch žalovaných, a to na základě smlouvy kupní, o zřízení zástavního práva ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum].

5. Z kupní smlouvy se smlouvou o zřízení zástavního práva uzavřené dne [datum] mezi [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] (dále také„ manželé [celé jméno žalovaného]“) jako prodávajícími a [titul] [titul] [příjmení] [příjmení] jako kupujícím soud zjistil, že manželé [celé jméno žalovaného] prodali předmětné nemovitosti kupujícímu za kupní cenu ve výši [částka], přičemž bylo sjednáno, že částka [částka] byla uhrazena před podpisem smlouvy, stejná částka byla uhrazena ke dni podpisu smlouvy a doplatek ceny se kupující zavázal uhradit formou 48 stejnoměrných měsíčních splátek bez jakéhokoliv úrokového navýšení, počínaje dnem [datum] a konče dnem [datum], a to vždy k 28. dni běžného kalendářního měsíce. Za účelem řádného a včasného splnění pohledávky ve výši [částka] bylo k předmětným nemovitostem ve prospěch manželů [celé jméno žalovaného] zřízeno zástavní právo.

6. Z dopisu žalobce manželům [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] a z podací stvrzenky bylo zjištěno, že žalobkyně požádala manžele [celé jméno žalovaného] o součinnost potřebnou k výmazu zapsaného zástavního práva. Zásilka byla podána k přepravě dne [datum].

7. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem [titul] [titul] [příjmení] [příjmení], neboť jej měl za nadbytečný.

8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Manželé [celé jméno žalovaného] předmětné nemovitosti na základě smlouvy kupní ze dne [datum] prodali [titul] [titul] [příjmení] [příjmení], v kupní smlouvě bylo zřízeno i právo zástavní ve prospěch manželů [celé jméno žalovaného] k zajištění jejich pohledávky vyplývající z kupní smlouvy ve výši [částka]. V kupní smlouvě dále bylo stranami sjednáno, že částka [částka] byla uhrazena před podpisem smlouvy, stejná částka byla uhrazena ke dni podpisu smlouvy a doplatek ceny se kupující zavázal uhradit formou 48 stejnoměrných měsíčních splátek bez jakéhokoliv úrokového navýšení, počínaje dnem [datum] a konče dnem [datum], a to vždy k 28. dni běžného kalendářního měsíce. Předmětné zástavní právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Předmětné nemovitosti následně nabyla do vlastnictví žalobkyně na základě smlouvy kupní uzavřené dne [datum] s panem [titul] [titul] [příjmení] [příjmení]. V katastru nemovitostí je u předmětných nemovitostí stále zapsáno zástavní právo k zajištění pohledávky manželů [celé jméno žalovaného].

9. Podle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. žalobou lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Soud se tedy nejprve zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem žaloby na určení. Žalobkyně naléhavý právní zájem spatřuje v existenci rozporu v zápisu vlastnického práva k předmětným nemovitostem v katastru nemovitostí a podle stavu, který nastal promlčením zástavního práva svědčícího ve prospěch zástavního věřitele (manželé [celé jméno žalovaného]), tak stavem, že určovací žaloba je jediným právním institutem, kterým se žalobce může prostřednictvím soudu domoci výmazu zástavního práva váznoucího na předmětných nemovitostech u příslušného katastrálního úřadu. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na určovací žalobě z jí uvedených důvodů, když je třeba zajistit, aby byl soulad skutečného právního stavu se stavem evidovaným.

11. S ohledem na dobu uzavření kupní smlouvy se smlouvou o zřízení zástavního práva ([datum]) soud posuzoval danou věc po právní stránce za použití zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ občanský zákoník“).

12. Podle ustanovení § 100 odst. 1 občanského zákoníku se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

13. Podle ustanovení § 100 odst. 2 věta první a třetí občanského zákoníku se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Zástavní práva se nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka.

14. Podle ustanovení § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

15. Podle ustanovení § 164 odst. 1 občanského zákoníku zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zastavené věci, souboru věcí a bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, nestanoví-li zákon jinak. Totéž platí, jde-li o každého pozdějšího věřitele zastavené pohledávky, o každého pozdějšího oprávněného ze zastaveného jiného majetkového práva nebo předmětu průmyslového vlastnictví a o každého pozdějšího majitele zastaveného obchodního podílu nebo cenného papíru. Podle odst. 2 tohoto ustanovení ten, vůči němuž působí zástavní právo podle ods.t 1 má postavení zástavního dlužníka.

16. Podle ustanovení § 170 odst. 2 občanského zákoníku promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká. Soud postupoval podle shora uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Zástavní právo je právem, které podléhá promlčení, neboť nejde o majetkové právo, které by bylo z možnosti promlčení se vyloučeno (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007 sp. zn. 21 Cdo 1918/2005). Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tj. ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy). Charakteristickým jevem zástavního práva v této souvislosti je, že zástavní právo nezjednává zástavnímu věřiteli (žalovaným) možnost ovlivňovat nakládání se zástavou. Při přechodu nebo převodu vlastnického práva k předmětu zástavy dochází ze zákona k přechodu či převodu zástavního práva váznoucího na předmětu zástavy na nového vlastníka zástavy. Žalobkyně tedy jako nový vlastník zástavy má postavení zástavního dlužníka, [titul] [titul]. [příjmení] zůstává postavení obligačního dlužníka (§ 164 občanského zákoníku). Žalobkyně jakožto zástavní dlužník není subjektem závazkového vztahu zajištěného zástavním právem, tím zůstává [titul] [titul]. [příjmení] jakožto obligační neboli osobní dlužník. Jak již bylo uvedeno, zástavní právo podléhá promlčení. Pokud však není promlčena pohledávka zajištěná zástavním právem, nemůže se promlčet ani samo zástavní právo. Protože se dle ustanovení § 100 odst. 2 věty třetí občanského zákoníku zástavní práva nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka, nepostačuje k promlčení zástavního práva toliko marné uplynutí doby určené občanským právem k uplatnění nároku na uspokojení ze zástavy, ale je třeba, aby také uplynula marně promlčecí doba zajištěné pohledávky. Nedošlo-li by k promlčení zajištěné pohledávky, nemohlo by dojít ani k promlčení zástavního práva. Z pohledu ustanovení § 100 odst. 2 třetí věta občanského zákoníku je rozhodné pouze to, kdy se promlčuje věřitelova pohledávka za (osobním) dlužníkem, zajištěná zástavní právem, a to i kdyby jeho předmětem byl majetek jiné osoby než dlužníka této pohledávky. Poslední splátka ve výši [částka] z kupní smlouvy ze dne [datum], která byla zajištěna zástavním právem na tři roky, se stala splatnou dnem [datum]. Pohledávka z kupní smlouvy se promlčuje za tři roky ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé, tj. ode dne, kdy pohledávka mohla být uplatněna u soudu, nestanoví-li zákon jinak. Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tj. ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy. Není třeba, aby obligační dlužník vznesl námitku promlčení pohledávky z kupní smlouvy, postačí, že uplynula promlčecí lhůta a on měl možnost ji účinně vznést. Promlčení zástavního práva tedy není nijak ovlivněno okolností, zda obligační dlužník námitku promlčení skutečně vznese nebo nikoliv ani tím, zda je pohledávka zajištěná zástavním právem splacená či nikoliv. V tomto směru je postavení zástavce samostatné. Skutečnost, že dlužník námitku promlčení neuplatnil, i když tak mohl učinit, nebrání zástavci v jejím uplatnění a naopak, dlužníkova námitka nemůže nahradit uplatnění námitky promlčení zástavcem. Protože žalobkyně uplatnila námitku promlčení a soud tuto námitku shledal jako důvodnou, bylo na místě žalobě vyhovět. Jestliže se zástavní dlužník dovolal důvodně promlčení zástavního práva, je nepochybné, že zástavní věřitel se již nemůže domoci prodeje nebo jiného zpeněžení zástavy a tedy ani uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy a zástavní právo nemůže nadále být způsobilým prostředkem právo uspokojení zajištěné pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2010 sp. zn. 21 Cdo 2185/2009). Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, náleží jí proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty ve výši [částka] uložil soud žalovaným nahradit žalobkyni společně a nerozdílně k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.) Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Odměna za jeden úkon právní služby v daném případě podle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 3 advokátního tarifu činí [částka], náhrada hotových výloh podle § 11 a § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu činí [částka] za jeden úkon. Bylo učiněno šest úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, sepis vyjádření k obraně žalovaných a účast u dvou soudních jednání jednání), odměna tak celkem činí [částka] a náhrada hotových výloh celkem představuje částku [částka]. Dále soud přiznal náhradu za promeškaný čas v souvislosti se dvěma soudními jednáními ve výši 8 x [částka] a cestovného k soudnímu jednání dne [datum] a [datum]. Cesta byla vykonána automobilem s průměrnou spotřebou 6,9 l na 100 km, palivo motorová nafta, jejíž cena je dle vyhlášky 463/2017 Sb. 29,80 Kč a dle vyhl. 589/2020 Sb. [částka], amortizace činí dle vyhl. 463/2017 4 Kč a dle vyhl. 589/2020 Sb. [částka], cesta [obec] – [okres] a zpět je dlouhá 80 km. Cestovné tak k prvnímu soudnímu jednání činí [částka] (6,9 x 29,8=205,62:100=2,05 +4=6,056 x 80=484) a ke druhému činí [částka] (6,9 x 27,2=187,68:100=1,87+4,4=6,27 x 80=501,60). Náklady řízení tak celkem činí [částka].