13 C 60/2019
č. j. 13 C 60/2019-77
V PLATNOSTIOkresní soud v Mělníku rozhodl o rozvodu manželství, jehož účastníci byli občanem ČR a cizím státním občanem, přičemž manželka žila v ČR a manžel byl neznámého pobytu. Soud uznal hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství, který se projevoval výrazným odstupem účastníků a neschopností obnovy soužití. Rozvod byl založen na § 755 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž soud nezjistil skutečnosti, které by odůvodňovaly výjimku ve prospěch zájmu dítěte. Soud rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů řízení, protože žádný z účastníků nemá podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních právo na její přiznání.
Plný text
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Radmilou Vladykovou ve věci manželů: celé jméno manželky, datum narození bytem adresa manželky celé jméno manžela, datum narození bytem adresa manžela, země, nyní neznámého pobytu zastoupený opatrovníkem titul. jméno příjmení, advokátem sídlem adresa o rozvod manželství
I. Manželství manželů - celé jméno manžela, datum narození a celé jméno manželky, rozená příjmení, datum narození - uzavřené dne datum (místo uzavření anonymizováno příjmení příjmení, země), zapsané v knize manželství Úřadu městské části územní celek, obec, okres okres, ve svazku spisová značka, ročník rok, strana anonymizováno, pořadové číslo se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se domáhala rozvodu manželství účastníků. Opatrovník manžela s návrhem vyjádřil souhlas. V řízení bylo zjištěno, že manžel je občan země, manželka je občan ČR, manželka žije v ČR, manžel je nyní neznámého pobytu. Soud dospěl k závěru, že je ve věci dána pravomoc soudů ČR a věc má být projednána a rozhodnuta podle práva ČR, a to v souladu s ustanovením § 47 odst. 1 a § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Dle ustanovení § 47 odst. 1 nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle ustanovení § 50 odst. 1 se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli manželství dne datum, oba jako své první. Manželka je národnosti české, manžel národnosti anonymizováno. Z manželství se narodila dne datum nezl. jméno příjmení jméno dcera manželů byla rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, svěřena do péče manželky, manželovi bylo vyměřeno výživné ve výši částka měsíčně. Účastníci nevedou rodinnou domácnost od datum a od téže doby se intimně nestýkají, od července 2019 nejsou již v žádném kontaktu. Příčinu rozpadu manželství soud shledal v odcizení účastníků, když po odcestování manžela z ČR se mu již opakovaně nepodařilo obdržet vízum k návratu do ČR. Podle ustanovení § 755 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ustanovení § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle ustanovení § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V projednávané věci vzal soud za prokázané, že manželství neplní své funkce od datum, Manželka vyloučila možnost obnovení manželského soužití. Soud dospěl k závěru, že vzájemné vztahy účastníků jsou natolik narušeny, že manželství není schopno plnit žádnou ze svých společenských funkcí. Obnovu soužití nelze v budoucnu očekávat. Soud proto aplikoval ustanovení 755 odst. 1 občanského zákoníku a manželství účastníků zrušil rozvodem pro hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat. Soud neshledal skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že by rozvod mohl být v rozporu se zájmy nezletilé dcery účastníků ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Poměry nezletilé dcery byly již pravomocně upraveny. Příčinu rozvratu manželství soud shledal v odcizení účastníků, když po odcestování manžela z ČR se mu již opakovaně nepodařilo obdržet vízum k návratu do ČR. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 23 z.č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních. Podle tohoto ustanovení nemá v řízení o rozvod manželství žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v tomto řízení žádné okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků neshledal. Proti tomuto rozsudku není možno podat odvolání. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. Oba účastníci jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství, pokud mají v dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu, požádat o vydání nového občanského průkazu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.