13 C 73/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Radmilou Vladykovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně podnikající v České republice prostřednictvím organizační složky právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená titul . jméno příjmení , Ph.D., advokátkou sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený titul . jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] do zaplacení, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Řízení se co do zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zastavuje.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku [částka], v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] do zaplacení, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou dne [datum] se žalobkyně obrátila na soud s požadavkem, aby byla uložena žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně tento požadavek odůvodnila tím, že na základě smlouvy ze dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobkyně první žalované spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. První žalovaná se smlouvou zavázala vrátit peněžní prostředky žalobkyni ve 120 měsíčních splátkách po [částka] splatných nejprve k 15. dni v měsíci počínaje dnem [datum], počínaje měsícem září 2014 splatných k 17. dni v měsíci. Druhý žalovaný se zavázal, že závazky ze smlouvy uhradí společně a nerozdílně s první žalovanou. Žalovaní svůj závazek řádně nespláceli, první žalovaná se dostala do prodlení se šesti po sobě jdoucími splátkami počínaje dnem [datum]. Dne [datum] vyzval žalobce první žalovanou k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila s účinnosti k [datum], a dluh žalovaných ve výši [částka] se tak stal splatným. Následně bylo na úvěr uhrazeno [částka], takže dlužná částka činí [částka] a představuje jistinu úvěru. Ohledně schopnosti první žalované splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnancem [právnická osoba] ČR, jako svůj měsíční příjem uvedla částku [částka], její náklady na bydlení činí [částka] měsíčně, s tím, že žije s druhem, bydlí v nemovitosti druha. Druhý žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí [částka]. Deklarované náklady na bydlení byly ověřeny žalobkyní proti tabulce minimálních nákladů na bydlení – automatickou kontrolou a nebylo zjištěno, že by klient podhodnotil své náklady na bydlení. Příjem deklarovaný klientem byl ověřen proti tabulce předpokládaných příjmů a nebyla zjištěna nekonzistence i přes to, žalobkyně požadovala po první žalované doložit výši svého příjmu a výpis z účtu. Žalobkyně také učinila dotaz do tzv. negativního registru [příjmení], kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti a učinila dotaz do registru [anonymizována dvě slova], přičemž nebyly zjištěny žádné závazky klienta vůči [anonymizováno].

2. První žalovaná se žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že neobdržela od žalobkyně žádnou zprávu o tom, že je na úvěru nedoplatek, domnívá se, že je úvěr již splacen.

3. Druhý žalovaný se žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že nebyl vyzván k úhradě dlužné částky, nebylo mu doručeno odstoupení od úvěrové smlouvy a ani mu nebyla doručena předžalobní výzva. Žalobkyni tak nevzniklo právo na úhradu nákladů řízení druhým žalovaným. Uzavřenou smlouvou vznikl mezi stranami hrubý nepoměr vzájemných plnění, když úvěr byl pojištěn, druhý žalovaný se zavázal úvěr splácet jako spoludlužník a žalobkyně tak dosáhla téměř nulového stupně rizika. Takovéto zanedbatelné míře rizika pak neodpovídaly podmínky, za nichž měla první žalovaná poskytnutý úvěr splácet, ani výše úplaty požadovaná žalobkyní za poskytnutí půjčky. Sjednaná úvěrová smlouva byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně také žádným způsobem nezkoumala úvěruschopnost žalovaných, nepožadovala a ani nezkoumala žádným způsobem informace o příjmech a výdajích žalovaných.

4. Žalobkyně vzala žalobu co do zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zpět s odůvodněním, že první žalovaná tuto částku uhradila po podání žaloby. Soud ohledně této částky a jejího příslušenství postupoval podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 věta prvá a 4 o.s.ř. a řízení co do zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení zastavil pro zpětvzetí, aniž zjišťoval stanovisko žalovaných, neboť návrh byl vzat zpět dříve, než začalo jednání ve věci samé (výrok II).

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně uzavřela dne [datum] s první žalovanou na základě její žádosti smlouvu o úvěru [číslo]. V této smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout první žalované úvěr ve výši [částka]. První žalovaná se zavázala žalobkyni peněžní prostředky vrátit a to ve formě 120 měsíčních splátek po [částka] splatných nejprve k 15. dni v měsíci počínaje dnem [datum], počínaje měsícem září [rok] splatných k 17. dni v měsíci. Smluvní strany si ujednaly úroky ve výši 10,5 % ročně a RPSN 12,17 % Součástí smlouvy o úvěru byla také přihláška k pojištění, na základě níž došlo mezi žalobkyní a první žalovanou k uzavření pojistné smlouvy. Žalovaná se zavázala hradit měsíčně pojistné ve výši 3,34 % z měsíční splátky úvěru. Druhý žalovaný se zavázal společně a nerozdílně s první žalovanou uhradit závazky ze smlouvy o úvěru. První žalovaná jako svou adresu uvedla [adresa žalovaného] /viz smlouva o úvěru s VOP na č. l. 13 - 16 spisu/. Žalobkyně poskytla první žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. Žalovaní dluh řádně a včas nespláceli, proto žalobkyně využila svého práva a dopisem ze dne [datum] zaslaným první žalované odstoupila od úvěrové smlouvy a celý dluh ve výši [částka] zesplatnila ke dni [datum]. Dlužná částka sestává pouze z jistiny úvěru /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 17 - 21 spisu,124 – 133 spisu, odstoupení od úvěrové smlouvy na č. l. 24 spisu, poštovní podací arch č.l. 72 spisu/. První žalovaná byla dopisem ze dne [datum] vyzvána úhradě dlužné částky [částka] /viz. výzva na č.l. 22 spisu/. Druhý žalovaný byl vyzván dopisem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši [částka], zásilka mu byla zaslána na adresu [adresa žalovaného] výzva na č.l. 23 spisu, detailní informace k zásilkám č.l. 70 spisu/. První žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzva na č. l. 25 spisu, poštovní podací arch č.l. 71 spisu/. První žalovaná byla v době uzavírání předmětné smlouvy zaměstnancem [právnická osoba] ČR, její příjem činil [částka], náklady na bydlení uvedla ve výši [částka], ve výpisu z účtu žalované ze dne [datum] byly uvedeny dvě splátky úvěru, a to ve výši [částka] a [částka], konečný zůstatek na účtu byl záporný ve výši [částka] /viz OP na č.l. 65 p.v., osobní dotazník na č.l. 63 – 64spisu, výpis z účtu č.l. 64 p.v. - 65 spisu/. První žalovaná dne [datum] požádala o předčasné splacení úvěru ve výši [částka] a úvěru ve výši [částka] /viz. žádosti na č.l. 67 spisu/. Druhý žalovaný v době uzavírání předmětné smlouvy pobíral invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši [částka], pro období od [datum] do [datum] náhrada za ztrátu a výdělku ve výši [částka], pro období od [datum] do [datum] ve výši [částka], pro období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a pro období od [datum] do [datum] ve výši [částka], na účtu měl druhý žalovaný částky řádově do [částka], v občanském průkazu měl uvedenu adresu [adresa žalovaného], vyrozumívací dopis na č.l. 68 a 103 - 105 spisu, výpis z účtu č.l. 68 p.v. spisu, rozhodnutí OSSZ na č.l. 102 spisu/. Druhý žalovaný byl spoluvlastníkem domu [adresa] ve [obec] se spoluvlastnickým podílem ve výši [anonymizováno] /viz internetový výpis č.l. 69 spisu/. V měsících leden až březen [anonymizováno] žalovaný pobíral mzdu ve výši [částka] čistého měsíčně, v měsíci říjnu [rok] za elektřinu, vodné, rozhlasové a televizní poplatky uhradil [částka], za uhlí uhradil [datum] částku [částka] /viz. výplatní páky č.l. 106 – 108 spisu, doklad SIPO a pokladní doklad na č.l. 109 6. Soud provedl důkaz i listinou na č.l. 66 p.v. spisu, avšak z té neučinil žádné závěry.

7. Soud zamítl návrh první žalované na její výslech prostřednictvím dožádaného soudu, když první žalovaná neuvedla, co by mělo být tímto výslechem prokázáno a soud jej měl za nadbytečný ve vztahu k tomu, že první žalovaná ani netvrdila, že by na úvěr zaplatila více, než tvrdí žalobkyně. Skutečnosti ohledně doručování zásilek první žalované byly prokázány shora uvedenými poštovními archy.

8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s první žalovanou na základě její žádosti smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy se zavázala poskytnout první žalované úvěr ve výši [částka]. První žalovaná se zavázala žalobkyni peněžní prostředky vrátit a to ve formě 120 měsíčních splátek po [částka] splatných nejprve k 15. dni v měsíci počínaje dnem [datum], počínaje měsícem září [rok] splatných k 17. dni v měsíci společně s úroky ve výši 10,50 % ročně a RPSN ve výši 12,17 %. Součásti smlouvy o úvěru byla také přihláška k pojištění, na základě níž došlo mezi žalobkyní a první žalovanou k uzavření pojistné smlouvy. Druhý žalovaný se zavázal společně a nerozdílně s první žalovanou uhradit závazky z úvěrové smlouvy. Žalobkyně poskytla první žalované peněžní prostředky v celkové výši [částka]. První žalovaná dluh řádně a včas nesplácela, do prodlení se dostala se šesti po sobě jdoucími splátkami počínaje dnem [datum]. Žalobkyně proto využila svého práva a celý dluh ve výši [částka] zesplatnila ke dni [datum]. K úvěruschopnosti žalovaných žalobkyně zjistila, že první žalovaná byla v době uzavírání předmětné smlouvy zaměstnancem [právnická osoba] ČR, její příjem činil [částka], náklady na bydlení uvedla ve výši [částka], ve výpisu z účtu žalované ze dne [datum] byly uvedeny dvě splátky úvěru, a to ve výši [částka] a [částka], konečný zůstatek na účtu byl záporný ve výši [částka]. První žalovaná dne [datum] požádala o předčasné splacení úvěru ve výši [částka] a úvěru ve výši [částka]. Druhý žalovaný v době uzavírání předmětné smlouvy pobíral invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši [částka], pro období od [datum] do [datum] náhradu za ztrátu a výdělku ve výši [částka], na účtu měl druhý žalovaný částky řádově do [částka], druhý žalovaný byl spoluvlastníkem domu [adresa] ve [obec] se spoluvlastnickým podílem ve výši [anonymizováno] První žalovaná byla vyzvána dopisem ze dne [datum] k úhradě dluhu ve výši [částka] do [datum]. Druhý žalovaný byl vyzván dopisem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši [částka], zásilka mu byla zaslána na adresu [adresa žalovaného]. První žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum].

9. S ohledem na dobu vzniku předmětného závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména ustanovení § 497 a násl., ustanovení § 369 odst. 1 a dále ustanovení § 502 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ ObchZ“) a podle ustanovení §§ 511, 533, 544 odst. 1, 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

10. Podle § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 502 odst. 1 věta první ObchZ je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 503 odst. 2 ObchZ mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky.

12. Dle ust. § 533 odst. 1 věta prvá o.z. kdo bez souhlasu dlužníka dohodne písemně s věřitelem, že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek, stává se dlužníkem vedle původního dlužníka a oba dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně.

13. Společné závazky žalovaných jsou upraveny v ust. § 511 o.z. ve spojení s ust. § 262 odst. 4 ObchZ. Dle § 511 odst. 1 o.z. pokud je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne.

14. Podle § 544 odst. 1 o.z. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 téhož ustanovení lze smluvní pokutu sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

15. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a první žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o úvěru ve smyslu § 497 ObchZ, na základě níž byl první žalované poskytnut žalobkyní úvěr v celkové výši [částka] (smlouva o úvěru je ve smyslu § 261 odst. 3 písm. d) ObchZ absolutním obchodním závazkovým vztahem). Povinností první žalované bylo čerpaný úvěr hradit v dohodnutých měsíčních splátkách, povinností druhého žalovaného bylo hradit závazek společně a nerozdílně s první žalovanou. První žalovaná tuto povinnost porušila, proto žalobce v souladu se smluvními ujednáními (srov. část čl. VII.2. a 3. VOP a § 506 a § 263 odst. 1 ObchZ) od smlouvy o úvěru odstoupil, celý zůstatek na úvěrovém účtu zesplatnil a vyzval oba žalované k úhradě celého dluhu ke dni účinnosti odstoupení, tj. [datum]. První žalovaná je tak povinna ve smyslu § 497 a násl. citovaného zákona poskytnuté peněžní prostředky vrátit, včetně smluvních úroků, smluvních pokut a poplatků za pojištění sjednaných ve smlouvě. Druhý žalovaný je pak zavázán z titulu svého solidárního závazku. Druhý žalovaný se ve smlouvě zavázal splnit dluh spolu s prvou žalovanou společně a nerozdílně, žalobce je proto ve smyslu ust. § 511 odst. 1 o.z. oprávněn požadovat plnění, na kterémkoli, popř. obou žalovaných. Ohledně trvání a výše dluhu v žalované částce bylo na žalovaných, aby prokázali, že svůj dluh z dané úvěrové smlouvy zaplatili. V řízení však nebylo prokázáno (a ani jeden ze žalovaných netvrdil), že na žalobou uplatněný nárok bylo plněno nad rámec toho, co uvedla žalobkyně, proto soud žalobě zcela vyhověl ve znění provedeného zpětvzetí.

16. První žalovaná namítala, že neobdržela od žalobkyně žádnou zprávu o tom, že je na úvěru nedoplatek, domnívala se, že je úvěr již splacen. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně první žalované zaslala dopis obsahující odstoupení od smlouvy i výzvu k zaplacení žalované částky na adresu [adresa žalovaného]. Tuto adresu první žalovaná sdělila žalobkyni při uzavírání smlouvy o úvěru. První žalovaná netvrdila, že by žalobkyni nahlásila jinou adresu pro doručování a protože se soudních jednání nezúčastnila, soud ji v tomto směru nemohl ani poučit. Naopak žalobkyně prokázala, že zásilku podala k poštovní přepravě. Námitku první žalované tak osud neshledal jako relevantní.

17. Druhý žalovaný se v řízení bránil tím, že nebyl vyzván k úhradě dlužné částky, nebylo mu doručeno odstoupení od úvěrové smlouvy a ani mu nebyla doručena předžalobní výzva. V řízení však bylo prokázáno, že k úhradě dlužné částky byl vyzván dopisem žalobkyně ze dne [datum], který byl dán k poštovní přepravě téhož dne a na poště [obec] byla zásilka uložena až do [datum]. Zásilka se tak dostala do sféry druhého žalovaného a nemůže jít k tíži žalobkyně, že si druhý žalovaný zásilku nevyzvedl. Stejně tak předžalobní výzva byla oběma žalovaným žalobkyní zaslána na adresu [adresa žalovaného]. Druhý žalovaný netvrdil, že by požadoval zasílání zásilek od žalobkyně na jinou adresu. Předžalobní výzva byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. Soud proto uzavřel, že žalobkyně splnila svou povinnost, když druhému žalovanému zaslala na adresu [adresa žalovaného]. Druhý žalovaný nebyl příjemcem úvěru, jeho závazek má povahu solidárního závazku a soud má za to, že žalobkyně nebyla povinna mu zasílat odstoupení od smlouvy. Pokud druhý žalovaný namítal, že uzavřenou smlouvou vznikl mezi stranami hrubý nepoměr vzájemných plnění, když úvěr byl pojištěn, druhý žalovaný se zavázal úvěr splácet jako spoludlužník a žalobkyně tak dosáhla téměř nulového stupně rizika, tato námitka není ve věci relevantní. Žalobkyně byla oprávněna zvolit více typů zajištění úvěru a jejich kombinace nezpůsobuje hrubý nepoměr vzájemných plnění. Soud neshledal, že by sjednaná úvěrová smlouva byla sjednána v rozporu s dobrými mravy, když nijak neodporuje zákonným ustanovením platným v době jejího uzavírání. Soudu je z úřední činnosti známo, že podmínky, za nichž měla první žalovaná poskytnutý úvěr splácet a výše úplaty požadovaná žalobkyní za poskytnutí úvěru odpovídaly tehdejší praxi společností poskytujících úvěry. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost obou žalovaných, avšak v době uzavírání úvěrové smlouvy tato z jištění, byť by byla učiněna chybně či nedostatečně, nepodléhala sankci neplatnosti smlouvy. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla uzavřena platně a žalovaní jsou povinni splnit svůj závazek ze smlouvy vyplývající tak, jak je žalován.

18. Na základě výše uvedeného soud výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě zcela vyhověl a žalovaným povinným společně s nerozdílně uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou pohledávku v plné výši včetně úroku z prodlení, který odpovídá zákonné výši podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. může soud stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejich výši a podmínky splatnosti určí soud. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1, za středníkem o.s.ř. ve splátkách ve výši [částka] měsíčně splatných vždy k 15. dni měsíce počínaje právní mocí tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Soud vyhověl žádosti žalované o umožnění splátek, když žalobce s návrhem žalované souhlasil. Celková výše splátek činí měsíčně [částka] tak, jak navrhla žalovaná neboť jí bylo uloženo splácet jistinu s příslušenstvím po [částka] a náklady řízení rovněž po [částka], vše pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud nebude zaplacena byť i jediná splátka, stává se splatný celý dluh.

20. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, neboť částka [částka] byla zaplacena až po podání žaloby, náleží jí proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty ve výši [částka] uložil soud žalovaným nahradit žalobkyni společně a nerozdílně k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Odměna za jeden úkon právní služby v daném případě podle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu činí [částka], náhrada hotových výloh podle § 11 a § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu činí [částka] za jeden úkon. Za v řízení účelně vynaložené úkony soud považuje 3,5 úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá předžalobní výzva a účast u soudního jednání dne [datum]), neboť podání ze dne [datum] a jednání dne [datum] a cesta k němu byly úkony, které vznikly v souvislosti s tím, že žalobkyně doplňovala žalobní tvrzení a důkazy. Odměna tak celkem činí [částka] a náhrada hotových výloh celkem představuje částku [částka]. Dále je třeba připočíst 21 % DPH z odměny a náhrad hotových výloh ve výši podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobce je registrovaným plátcem uvedené daně. Dále soud přiznal náhradu za promeškaný čas ve výši 4 x [částka] a cestovného k soudnímu jednání dne [datum]. Cesta byla vykonána automobilem s průměrnou spotřebou 4,8 l na 100 km, palivo motorová nafta, jejíž dle vyhlášky 589/2020 Sb. činí [částka], amortizace činí [částka], cesta [obec] – [obec] a zpět je dlouhá 80 km. Cestovné tak činí [částka] (4,8 x 27,20=216,18:100=1,3+4,4=5,7 x 80=456). I tyto náklady je třeba navýšit o 21 % DPH, tedy o částku [částka] Náklady řízení tak celkem činí [částka].