13 C 74/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Radmilou Vladykovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného neznámého pobytu zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení, advokátem sídlem adresa o zaplacení 7 226 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 226 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 226 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 226 Kč spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný byl rozhodnutím Komise pro projednávání přestupků územní celek ze dne 18. 10. 2019, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum (výrok 1, 2, 3) a dne datum (výrok 4) uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) bodu 4 z.č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Přestupku se dopustil dne datum tím, že jako zaměstnanec provádějící ostrahu objektu ve vestibulu prodejny právnická osoba v ul. ulice v obec, úmyslně fyzicky napadl pojištěnce příjmení jméno příjmení (dále jen„ poškozený“), čímž mu z působil zranění, které si vyžádalo jeho převoz sanitkou do nemocnice v obec, kde byl následně ošetřen. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s uvedeným jednáním žalovaného poskytovatelům zdravotních služeb celkem 7 226 Kč. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě této částky dopisem ze dne datum ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení. Žalovaný výzvu převzal dne datum, ale ničeho neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez jednání, na základě předložených listinných důkazů. Soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný byl rozhodnutím Komise pro projednávání přestupků územní celek ze dne 18. 10. 2019, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum (výrok 1, 2, 3) a dne datum (výrok 4) uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) bodu 4 z.č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Přestupku se dopustil dne datum tím, že jako zaměstnanec provádějící ostrahu objektu ve vestibulu prodejny právnická osoba v ul. ulice v obec, úmyslně fyzicky napadl pojištěnce příjmení jméno příjmení (dále také„ poškozený“), čímž mu z působil zranění, které si vyžádalo jeho převoz sanitkou do nemocnice v obec, kde byl následně ošetřen. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s uvedeným jednáním žalovaného poskytovatelům zdravotních služeb celkem 7 226 Kč. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě této částky dopisem ze dne datum ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení. Žalovaný výzvu převzal dne datum, ale ničeho neuhradil. Podle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalovaný svým zaviněným protiprávním jednáním způsobil jméno příjmení zranění. Za jeho převoz do nemocnice a ošetření žalobkyně zaplatila celkem 7 226 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu toho, co žalobkyně vynaložila za ošetření poškozeného. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky ve lhůtě 30 dnů. Žalovaný, přestože dopis převzal, neuhradil ničeho a dostal se tak se splněním své povinnosti do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni právo i na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhod soud podle ust. § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 1 600 Kč. Z toho 1 000 Kč představuje zaplacený soudní poplatek a 600 Kč představuje paušální náhradu nákladů žalobce, jenž není v řízení zastoupen advokátem za dva úkony, a to zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby podle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na soudní exekuci podle zák. č. 120/2001 Sb., jímž se vydává exekuční řád.