14 C 126/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Janem Veselým ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Neznámý dědic zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice, narozenou Datum narození opatrovnice bytem Adresa opatrovnice o určení promlčení zástavního práva

I. Určuje se, že zástavní právo zapsané v katastru nemovitostí v části C LV č. hodnota pro obec adresa a k.ú. adresa k zajištění pohledávky zástavní věřitelky jméno FO, bytem adresa, PSČ adresa zatěžující pozemek p. č. St. Anonymizováno (zast. pl. a nádvoří) o výměře 349m2, jehož součástí je stavba – budova č.p. Anonymizováno (rodinný dům), a pozemek p. č. Anonymizováno (zahrada) o výměře 318m2 v k.ú. adresa, je promlčeno.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal určení, že zástavní právo váznoucí na nemovitých věcech specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také „předmětné nemovitosti“) je promlčeno. Uvedl, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí na základě dědického řízení a následných darovacích smluv, přičemž na těchto nemovitostech vázne omezení vlastnického práva spočívající v uvedeném zástavním právu. Zástavní právo bylo zřízeno kupní smlouvou ze dne datum uzavřenou ve formě notářského zápisu, mezi prodávající jméno FO a kupujícími, právními předchůdci žalobce, Karlem a jméno FO k zajištění pohledávky zástavní věřitelky jméno FO spočívající v nedoplatku kupní ceny ve výši 13 000 Kčs, splatného v měsíčních splátkách nejméně po částka, a to nejpozději do datum. Žalobce má za to, že zajištěná pohledávka byla splněna, avšak tuto skutečnost není schopen prokázat, neboť nedisponuje potvrzením o splnění ani jinou listinou. Z tohoto důvodu uplatnil námitku promlčení zástavního práva s tím, že toto právo (od doby, kdy mohlo být vykonáno poprvé) nebylo vykonáno a je promlčeno. Dále uvedl, že zástavní věřitelka zjevně zemřela a její dědicové mu nejsou známi, přičemž existence zástavního práva evidovaného v katastru nemovitostí omezuje výkon jeho vlastnického práva. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spočívá v potřebě výmazu tohoto zatížení z katastru nemovitostí.

2. Opatrovnice ustanovená soudem pro neznámé dědice po zemřelé jméno FO při jednání uvedla, že o úhradě dluhu nemá žádné informace, přičemž rozhodnutí o návrhu ponechává na úvaze soudu.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

4. Z kupní smlouvy sepsané formou notářského zápisu bývalého státního notářství v adresa ze dne datum, sp. zn. N Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, soud zjistil, že mezi jméno FO jako prodávající a Karlem a jméno FO jako kupujícími byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod nemovitostí v této smlouvě specifikovaných. Dále soud zjistil, že kupní cena byla sjednána ve výši 15 000 Kčs, přičemž část ve výši 2 000 Kčs byla uhrazena před podpisem smlouvy a zbývající část ve výši 13 000 Kčs se kupující zavázali uhradit ve splátkách nejméně ve výši 500 Kčs měsíčně s první splátkou ke dni datum. Současně bylo ve smlouvě ujednáno zajištění této pohledávky zástavním právem k převáděným nemovitostem ve prospěch prodávající. /viz kupní smlouva na č. l. 6-7, 12-15 spisu/.

5. Z výpisu z pozemkové knihy, vložka č. hodnota pro katastrální obec adresa, soudní adresa, soud zjistil, že dne datum byl proveden zápis vlastnického práva manželů Karla a jméno FO k předmětným nemovitostem /viz výpis z pozemkové knihy na č. l. 9 spisu/.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. Anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – budova č. p. Anonymizováno (rodinný dům) a pozemku parc. č. Anonymizováno (zahrada), vše zapsáno na LV č. hodnota, pro katastrální území adresa, obec adresa. Vkladovou listinou pro vlastnické právo žalobce bylo usnesení soudu o schválení dědické dohody ze dne datum, č. j. spisová značka, v právní moci dne datum a dále smlouvy darovací ze dne datum a datum. Dále soud zjistil, že předmětné nemovitosti zatěžuje zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 13 000 Kčs pro oprávněnou jméno FO. Vkladovou listinou pro uvedené zástavní právo bylo usnesení soudu číslo deníku Anonymizováno /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 8 spisu/.

7. Z přípisu státního archivu ze dne datum včetně matričních knih soud zjistil, že jméno FO se narodila dne datum, jejím manželem byl jméno FO. Manželé měli syna jméno FO narozeného datum v Berlíně /viz přípis státního archivu včetně matričních knih na č. l. 17-18, 19-20 spisu/.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí. Právní předchůdci žalobce jako kupující uzavřeli s jméno FO, narozenou dne datum jako prodávající dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod předmětných nemovitostí. Ve smlouvě byla ujednána kupní cena ve výši částka, přičemž nedoplatek kupní ceny ve výši 13 000 Kčs byl zajištěn zástavním právem k předmětným nemovitostem ve prospěch prodávající. Kupující se zavázali uhradit zbývající část kupní ceny ve splátkách nejméně po 500 Kčs měsíčně s první splátkou ke dni datum. Na základě této smlouvy byla práva k předmětným nemovitostem zapsána v pozemkové knize. V současné době je k předmětným nemovitostem evidováno v katastru nemovitostí smluvní zástavní právo k zajištění pohledávky ve výši 13 000 Kčs ve prospěch jméno FO.

9. Soud se nejprve zabýval otázkou, podle jakých právních předpisů je třeba posuzovat projednávanou věc.

10. Podle § 506 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „zákon č. 40/1964 Sb.“), ve znění účinném do datum, se práva a povinnosti ze zástavních práv vzniklých před 1. dubnem 1964 řídí ustanovením § 495 tohoto zákona. Podle § 504 téhož zákona (srovnej § 860 téhož zákona ve znění účinném od datum) se však lhůty a promlčecí doby které počaly běžet před 1. dubnem 1964, posuzují až do svého skončení podle dosavadních právních předpisů.

11. Podle § 854 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném od datum, se právní vztahy vzniklé před 1. dubnem 1964 řídí tímto zákonem, jejich vznik a nároky z nich vzniklé před tímto datem se však posuzují podle dosavadních předpisů.

12. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se právní poměry týkající se práv věcných řídí tímto zákonem, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3036 téhož zákona se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy.

13. S ohledem na uvedená přechodná ustanovení a na skutečnost, že zástavní právo a zajištěná pohledávka vznikly před 1. dubnem 1964, soud posuzoval vznik a obsah právního vztahu podle zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník (dále jen „zákon č. 141/1950 Sb.“), a právní režim zástavního práva rovněž ve světle úpravy zákona č. 40/1964 Sb., zejména § 495 tohoto zákona. Běh promlčecí doby soud posuzoval podle zákona č. 141/1950 Sb., neboť tato doba započala běžet před 1. dubnem 1964.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 141/1950 Sb. se právo promlčí, nebude-li vykonáno v době zákonem vyměřené.

15. Podle § 89 téhož zákona promlčecí doba počíná, jakmile právo mohlo být vykonáno poprvé.

16. Podle § 91 odst. 1 téhož zákona práva zapsaná v knize pozemkové nebo železniční, nároky přiznané rozhodnutím soudu, úřadu nebo orgánu veřejné moci, které nabylo právní moci, a pohledávky dlužníkem uznané promlčují se v deseti letech.

17. Podle § 188 téhož zákona zástavní právo slouží k zajištění pohledávky a v rozsahu určeném ustanoveními o exekuci také k zajištění příslušenství pohledávky.

18. Podle § 189 odst. 1 téhož zákona k vzniku práva zástavního je třeba, nejde-li o případy, kdy jeho vznik je podle zákona spojen se skutečnostmi jinými, aby věc byla zastavena písemnou smlouvou. Podle § 189 odst. 2 jde-li o zastavení k zajištění pohledávky peněžité, musí být pohledávka ve smlouvě určena číselně.

19. Podle § 190 odst. 1 téhož zákona, jde-li o zastavení věcí zapsaných v knize pozemkové nebo železniční, zapíše se právo zástavní v těchto knihách.

20. Podle § 200 téhož zákona zanikne-li pohledávka anebo pomine-li její zajištění zástavním právem, je věřitel povinen vrátit zástavu nebo vydat listinu, podle které lze zapsat v knize pozemkové nebo železniční zánik zástavního práva, nebo jde-li o nemovitosti v těchto knihách zapsané, vyznačit, že zástavní právo zaniklo.

21. Podle § 299 téhož zákona závazek zaniká splněním.

22. Podle § 495 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (ve znění účinném do datum) zástavní práva mohou vnikat jen ze zákona; přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. Podle odst. 2 téhož ustanovení zástavní právo slouží k zajištění pohledávky a jejího příslušenství; vztahuje se na zástavu, její přírůstky a příslušenství. Uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy může věřitel požadovat po splatnosti pohledávky.

23. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že mezi právními předchůdci žalobce Karlem a jméno FO jako kupujícími a jméno FO jako prodávající byla uzavřena kupní smlouva na předmětné nemovitosti, jejíž součástí bylo ujednání o zřízení zástavního práva k převáděným nemovitostem k zajištění nedoplatku kupní ceny ve výši 13 000 Kčs. Toto zástavní právo je v současné době evidováno v katastru nemovitostí jako zatížení předmětných nemovitostí. Zajištěná pohledávka byla splatná nejpozději dne datum. Žalobce neprokázal, že by pohledávka zanikla splněním (§ 299 zákona č. 141/1950 Sb.), a proto soud nemá za prokázané, že došlo k jejímu zániku ve smyslu § 200 téhož zákona. Promlčecí doba této pohledávky počala běžet dnem, kdy mohla být poprvé vykonána (§ 89 zákona č. 141/1950 Sb.), tj. dne datum. Podle § 91 odst. 1 téhož zákona se právo promlčuje v desetileté lhůtě, pohledávka se tak promlčela nejpozději dne datum.

24. Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky (§ 188 zákona č. 141/1950 Sb.) a jeho trvání je na této pohledávce závislé. Zástavní právo se proto nemůže promlčet dříve než pohledávka, kterou zajišťuje. Promlčecí doba zástavního práva počala běžet dnem, kdy mohlo být právo poprvé vykonáno (§ 86 a § 89 zákona č. 141/1950 Sb.), tedy dne datum. Vzhledem k § 504 zákona č. 40/1964 Sb. promlčecí doba uplynula podle dosavadní právní úpravy, a zástavní právo se tak promlčelo nejpozději dne datum. Soud proto uzavírá, že zástavní právo je promlčeno a nelze je úspěšně vykonat.

25. Soud konstatuje, že zástavní právo je nadále evidováno v katastru nemovitostí jako věcné právo zatěžující předmětné nemovitosti, a představuje tak omezení vlastnického práva žalobce. Žalobce nemá k dispozici listinu prokazující zánik zástavního práva, a nemůže proto dosáhnout jeho výmazu z katastru nemovitostí jiným způsobem než na základě soudního rozhodnutí. Soud proto shledal naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení.

26. Vzhledem k tomu, že zástavní právo váznoucí na předmětných nemovitostech je promlčeno, soud žalobě vyhověl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.