14 C 172/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Janem Veselým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 59 921,80 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobcičástku , částka, s úroky s prodlení ve výši 14,75% od , datum, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný se společností Multitude Bank p.l.c., dříve Ferratum Bank p.l.c., se sídlem ST , právnická osoba, 120, , jméno FO, , Gzira, GZR 1027, Malta (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný úvěr v konečné výši , částka, . Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, kdy toto vedlo ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalovaného ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Žalovanému byla ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi dotčenými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, . Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný úvěr čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté finanční prostředky nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami a následně i předžalobní upomínkou odeslanou dne , datum, .

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu konané dne , datum, , ke kterému se nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a souhlasila s projednáním ve své nepřítomnosti, žalovaný se neodstavil bez omluvy. Soud tedy podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených, označených a předložených důkazů.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: V řízení bylo prokázáno, že v systému právní předchůdkyně žalobkyně byla vygenerována listina označená jako „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne , datum, “ (dále jen „úvěrová smlouva“), na základě které měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši , částka, a žalovaný měl tento úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 13 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem za čerpání. Úroková sazba měla činit 0,4026 % denně, 146,949 % ročně a RPSN měla činit 299,98 %. /viz úvěrová smlouva na č. l. 27-28 spisu, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 8-22 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši , částka, , a to převodem na účet č. , č. účtu, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, /viz o postoupení pohledávek v systému CEPR, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě na č. l. 30 spisu, seznam postupovaných pohledávek na č. l. 31pisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 24 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, / předžalobní výzva na č. l. 24rub spisu, podací lístek čl. 23 spisu/.

5. Soud provedl důkazy předložené a navržené žalobkyní, ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne , datum, uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, když žalobkyně soudu předložila pouze prostý text takové smlouvy, který ovšem neobsahoval žádný podpis žalovaného ani právní předchůdkyně žalobkyně, stejně jako ostatní dokumenty k tvrzené smlouvě náležející. Žalobkyně neuvedla ani žádná tvrzení, jakým konkrétním způsobem měla být úvěrová smlouva podepsána žalovaným ve webové aplikaci právní předchůdkyně žalobkyně. Jen pro úplnost soud dodává, že i kdyby listina obsahovala nějaký kód, bylo by nutné zabývat se otázkou, zda na něj lze nahlížet jako na elektronický podpis žalovaného ve smyslu § 561, případně § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Předloženými důkazy proto nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, neboť nelze dovodit vůli žalovaného být vázán podmínkami upravenými v textu předložených listin, když v elektronické verzi textu smlouvy není patrný žádný podpis.

6. Soud dále v řízení nevzal ani za prokázané, že skutečně došlo k jakémukoli čerpání finančních prostředků ze strany žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytovány finanční prostředky na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Z žádných žalobkyní předložených důkazů však nevyplývá, že by byly na daný účet jakékoli prostředky zaslány. Žalobkyně předložila k důkazu tabulku, ze které má čerpání vyplývat. Nejedná se ovšem o výpis z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně, a z této tabulky není možné žádné odesílání prostředků na konkrétní bankovní účet dovodit /viz tabulka na č. l. 29 spisu/.

7. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a žádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

10. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V dané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svou tvrzenou pohledávku postoupila na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , doplněnou dodatkem ze dne , datum, . Žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. V řízení však nebylo prokázáno, že by mezi smluvními stranami došlo k uzavření předmětné úvěrové smlouvy, a že by právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného jakékoliv finanční prostředky. Soud proto nemohl ve věci učinit závěr, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným skutečně vznikla, ať už z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru nebo z titulu bezdůvodného obohacení. Soudu proto nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout (výrok I. tohoto rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku).