14 C 174/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Janem Veselým ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 85 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 85 350 Kč s úroky z prodlení ve výši 12% od 17. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni k rukám její právní zástupkyně částku 24 927, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byl návrh žalobkyně na zaplacení částky ve výši 85 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 85 350 Kč od 17. 1. 2025 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že provedla dne 18. 11. 2022 odtah vozidla reg. zn. , SPZ, , VIN: , VIN kód, , které po dobuvíce než 6 měsíců nemělo platnou technickou prohlídku a provozovatel vozidla na výzvu vozidlo neopatřil platnou známkou o technické kontrole ani vozidlo neodstranil nebo neodstavil mimo pozemní komunikaci. Dle údajů z registru vozidel poslední platná technická prohlídka platila do 28. 5. 2020. Předmětné vozidlo bylo odtaženo z , adresa, . Žalobkyně před provedením odtahu vyzvala žalovanou k odstranění důvodu, pro něž nesmí být vozidlo provozováno, nebo k odstranění samotného vozidla z komunikace, rovněž jí po provedení odtahu oznámila, že odtah provedla, kde se vozidlo nachází a jak je možné jej vyzvednout. Následně po uplynutí zákonem stanovené lhůty podala žalobkyně návrh na povolení prodeje vozidla ve veřejné dražbě, který byl příslušným silničním správním úřadem po přezkoumání postupu žalobkyně z hlediska jeho souladu se zákonem povolen a vozidlo bylo dne 20. 2. 2024 prodáno za 2 100 Kč. Dlužná částka byla vyčíslena na částku 87 450 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za dokončený odtah a částky 85 550 Kč za tzv. parkovné za 460 dní umístění vozidla na parkovišti, a to ve výši 750 Kč za první až třetí den po 250 Kč / den, částkou 70 800 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý den po 400 Kč / den a ve výši 14 000 Kč za sto osmdesátý první až čtyř set šedesátý den po 50 Kč / den. Žalovaná částka je tak tvořena rozdílem celkové ceny za odtah po odečtení částky, za kterou bylo vozidlo prodáno, tedy 85 350 Kč (1 900 Kč + 85 550 Kč – 2 100 Kč = 85 350 Kč). Žalovaná však žalobkyní žalovanou částku neuhradila.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, a to z toho důvodu, že není ve věci aktivně legitimovaná, neboť ode dne 7. 7. 2020 není vlastníkem předmětného vozidla, které prodala panu , jméno FO, , bytem , adresa, . Žalovaná dále namítala, že od žalobkyně neobdržela žádnou písemnou komunikaci, ani předžalobní výzvu.

3. Z provedených důkazů soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:Nařízením vydaným dle zákona č. 131/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Radou hl. m. Prahy usnesením ze dne 12. 2. 2013, jsou stanoveny maximální ceny za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Dle § 2 odst. 1 činí maximální cena za jeden úplný nucený odtah vozidla 1 900 Kč, dle odst. 3 písm. a) téhož ustanovení činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel pro prvý až třetí den, byť započatý, 250 Kč, dle písm. b) od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč a dle písm. c) od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč. Zastupitelstvem hl. m. Prahy byla vydána 12. 10. 2022 Zřizovací listina příspěvkové organizace Správy služeb hlavního města Prahy, kdy v souladu s čl. VI., bodem 2.5 byl proveden odtah vozidla žalované /viz nařízení o cenách za nucené odtahy + usnesení Rady hlavního města Prahy ze dne , právnická osoba, .2013 na čl. 13-14 spisu, sdělení Městské části , adresa, ze dne 3.1.2024 na čl. 15 spisu/. Odtah byl proveden podle ust. § 19 odst. 1) zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů dne 18. 11. 2022. Je tudíž zřejmé, že se jednalo o činnost žalobkyně dle čl. VI., bodu 2.5 shora citované zřizovací listiny. Proveden byl odtah vozidla reg. zn. , SPZ, , Volkswagen BORA /viz protokol o odtahu dne 18.11.2022 na čl. 19 spisu, výpis dat z registru silničních vozidel ze dne 5.10.2021 na čl. 20 spisu, výpočet maximální ceny za úplný odtah a parkovné na č. l. 21 spisu/. Žalobkyně adresovala žalované na adresu uvedenou v registru vozidel výzvy k uhrazení dlužné částky, a to výzvami ze dne 21. 6. 2024 a ze dne 8. 1. 2025. /viz výzva k úhradě ze dne 21.6.2024 na čl. 22 spisu, dodejka na čl. 23,24 spisu, výzva k úhradě ze dne 8.1.2025 na čl. 25 spisu, dodejka na čl. 26,27 spisu/. Žalobkyně podala návrh na povolení prodeje vozidla ve veřejné dražbě, které bylo příslušným silničním správním úřadem povoleno a vozidlo bylo dne 20. 2. 2024 prodáno /potvrzení o udělení příklepu ze dne 20.2.2024 na čl. 16, rozhodnutí povolení prodeje silničního vozidla ze dne 23.10.2023 na čl. 18/. Žalovaná uzavřela dne 7. 7. 2020 kupní smlouvu na předmětné vozidlo s panem , jméno FO, , bytem , adresa, /viz kupní smlouva o prodeji motorového vozidla ze dne 7.7.2020 na čl. 43-44/.

4. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem svědka , právnická osoba, , a to z důvodu nadbytečnosti, vzhledem k právním závěrům – viz dále.

5. Po právní stránce soud danou věc posuzoval dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle ustanovení zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

6. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

7. Podle § 1723 odst. 1 o. z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

8. Podle § 19 odst. 2 písm. h) zákona o pozemních komunikacích je na dálnicích, silnicích a místních komunikacích dále zakázáno odstavovat silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou.

9. Podle § 19d odst. 1 zákona o pozemních komunikacích vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci.

10. Podle § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit.

11. Podle § 19d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1, o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. , právnická osoba, prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna jej prodat na náklady jeho provozovatele, § 19b odst. 4 až 6 a 8 se použijí přiměřeně.

12. Soud se primárně zabýval otázkou pasivní legitimace žalované, která je dána zápisem žalované v registru vozidel jako vlastníka i provozovatele předmětného automobilu. Otázkou zda a kdy žalovaná předmětné vozidlo prodala se soud tedy nezabýval, když ze zápisu v registru vozidel bylo prokázáno, že případný prodej nebyl v registru zapsán a provozovatelkou vozidla byla tak v rozhodnou dobu žalovaná.

13. Pokud žalovaná dále tvrdila, že jí nebyla doručena žádná výzva ze strany žalobce týkající odtahu vozidla, v řízení bylo prokázáno, že žalobce doručoval žalované všechny výzvy na adresu, která byla uvedena v registru vozidel. Sama žalovaná pak v řízení tvrdila, že z této adresy měla zajištěnou dosílku.

14. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaná na výzvu žalobce neodstranila vozidlo z pozemní komunikace, ačkoliv po dobu delší než 6 měsíců nebylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, proto byl odtah vozidla v souladu s citovanými ustanovení zákona o pozemních komunikacích proveden pověřenou osobou. Náklady spojené s odtahem a uskladněním vozidla, ve výši určené rozhodnutím rady žalobkyně, tak nese žalovaná. Cena za odtah činí 1 900 Kč, parkovné za první až třetí den 250 Kč/den, za čtvrtý až sto osmdesátý den 400 Kč/den a za každý následující den 50 Kč/den. Na nákladech za odtah tak vznikl dluh ve výši 1 900 Kč a na parkovném 85 550 Kč. Žalobkyně vozidlo po povolení příslušným silničním správním úřadem prodala ve veřejné dražbě za částku 2 100 Kč, čímž došlo ke snížení dluhu žalované právě o tuto částku. Žalované byla adresována výzva k plnění ze dne 8. 1. 2025, která se do dispozice žalované dostala 13. 1. 2025, (žalovaná měla objektivně možnost se s obsahem zásilky seznámit). Od tohoto data byla žalovaná povinna plnit bez zbytečného odkladu dle § 1958 odst. 2 o. z., tj. do 16. 1. 2025 (třídenní lhůtu je třeba považovat za přiměřenou k plnění počítanou ve smyslu § 605 odst. 2 o. z.), ode dne následujícího tak byla žalovaná v prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 24 927 Kč (zaokrouhleno na celé koruny). Z toho 4 268 Kč představuje zaplacený soudní poplatek, 600 Kč představuje podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., paušální náhradu nákladů žalobkyně, jenž není v řízení zastoupena advokátem za dva úkony (zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby) po 300 Kč za úkon, 14 970 Kč představuje odměnu za zastupování advokátem, a to v rozsahu tří úkonů právních služeb (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření k odporu, účast při jednání soudu dne 1. 10. 2025), přičemž výše odměny za jeden úkon právních služeb je určená dle § 7 bod 5. vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (dále jen „AT“) a činí tak 13 620 Kč (tj. 3 × 4 540 Kč), 1 350 Kč představuje paušální částku na náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 AT ve výši 450 Kč za každý ze tří úkonů právních služeb, 600 Kč představuje náhradu advokáta za promeškaný čas cestou na jednání soudu a zpět v rozsahu 4 započatých půlhodin po 150 Kč za každou započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu (jedna cesta trvala 53 min., tj. 4 × 150 Kč) a 1 007 Kč představuje cestovné za cestu konanou 1. 10. 2025 na jednání soudu ze sídla advokáta ke zdejšímu soudu a zpět, tj. dvě cesty v délce 49 km (tj. celkem v délce 98 km) /srovnání internetový server www.mapy.cz při zadání , adresa, – Krombholcova, , adresa, / při sazbě 35,80 za 1l pohonných hmot dle ust. § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě vozidla 12,5l/100 km a při sazbě základní náhrady za používání vozidla ve výši 5,8 Kč za ujetý kilometr dle ust. § 1 písm. b) výše uvedené vyhlášky. A daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 481,16 Kč.

16. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. rozsudku byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.