15 C 103/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zrušení vyživovací povinnosti

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zrušení vyživovací povinnosti stanovenou jí rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, č. j. P 230/2010-173, se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, k soudu s žalobou, v níž se proti žalovanému domáhala zrušení vyživovací povinnosti na dceru , jméno FO, , nar. , datum, , stanovenou jí rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, č. j. P 230/2010-173.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, č. j. P 230/2010-173 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, a ve znění rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, č. j. P 230/2010-241 byla žalobkyni stanovena mimo jiné povinnost přispívat na tehdy nezletilou , jméno FO, , nar. , datum, , měsíčně částkou , částka, , a to vždy do každého 25. dne v měsíci předem k rukám matky, počínaje , datum, /viz rozsudky na č. l. 2-7 spisu/. , jméno FO, nabyla dne , datum, zletilosti.

4. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

5. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

6. Řízení o určení výživného zletilého dítěte, stejně jako řízení na zrušení vyživovací povinnost ke zletilému dítěti, je řízením sporným, které je plně ovládáno zásadou dispoziční, na rozdíl od řízení o určení výživného po dobu nezletilosti, které je tzv. řízením nesporným, které může být zahájeno i bez návrhu. S ohledem na uvedené je nutno rozlišovat období do dosažení zletilosti dítěte a období po dosažení jeho zletilosti. Výživné je vždy nárokem dítěte. V době nezletilosti dítěte jej rodič neuplatňuje vůči druhému rodiči svým jménem, ale jako zákonný zástupce nezletilého dítěte, které nemá procesní způsobilost jednat samostatně před soudem. Po odpadnutí této překážky, nabytím zletilosti, náleží zletilému dítěti plná procesní způsobilost být účastníkem řízení a s žalobou disponovat.

7. V posuzované věci dcera žalobkyně již nabyla zletilosti a má tak plnou procesní způsobilost být účastníkem řízení. Žalobkyně se tak musí domáhat zrušení uložené povinnosti proti zletilé dceři, vůči které vyživovací povinnost plní, nikoliv proti jejímu otci (žalovanému).

8. Vzhledem k uvedenému, kdy žalobkyně se domáhala zrušení vyživovací povinnosti, kterou má vůči zletilé dceři, po žalovaném – otci zletilé dcery, nezbylo soudu jinak než žalobu z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace zamítnout (výrok I. tohoto rozsudku).

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady pro jeho procesní pasivitu nevznikly.