15 C 109/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce trvale bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A trvale bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B trvale bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva k nemovité věci I. Žaloba, aby soud určil, že pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /2, parc. č. , Anonymizováno, /3, parc. č. , Anonymizováno, /5, parc. č. st. , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba bez čísla ev./p., vše zapsané pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , je ve výhradním vlastnictví první žalované, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce , částka, , k rukám zástupce žalovaných, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne , datum, , domáhal původně určení neplatnosti darování pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /2, parc. č. , Anonymizováno, /2, parc. č. , Anonymizováno, /3, parc. č. , Anonymizováno, /5, parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čísla ev./p., k.ú. , adresa, , obec , adresa, (dále také jen „předmětné nemovitosti“), mezi žalovanými. Následně změnou žaloby ze dne , datum, , která byla připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , se domáhal určení, že předmětné nemovitosti jsou ve výhradním vlastnictví 1. žalované. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že jsou s 1. žalovanou manželé a mají od roku 2009 obydlí v nemovitostech na adrese , adresa, , kdy se jedná o dům, zahradu a sklad. Žalovaná 1. darovala 2. žalovanému smlouvou ze dne , datum, soubor nemovitostí, jehož součástí byly i uvedené nemovitosti, v nichž se nachází rodinná domácnost. Žalobce zdůraznil, že takto učinila 1. žalovaná zcela skrytě a bez vědomí žalobce po téměř šedesáti letech manželství, tudíž předmětná smlouva je neplatná. Žalobce povědomost o tomto darování nabyl na přelomu let 2020/2021 a byl nucen ve věci pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č . p. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , a jež je dle jeho názoru součástí společného jmění manželů, tomuto bránit žalobou na určení vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , která byla v době podání žaloby řešena Krajským soudem v Praze. Rodinná domácnost se i po uvedeném darování dále nacházela a stále nachází v darovaných nemovitostech. V poslední době však začalo docházet ze strany 2. žalovaného ke stupňujícím se útokům na žalobce, což vyvrcholilo výzvou advokáta 2. žalovaného ze dne , datum, . Touto výzvou je žalobce vyzýván k okamžitému ukončení užívání nemovitostí, kde se nachází rodinná domácnost žalobce a k jejímu okamžitému vyklizení a dále je touto výzvou žalobci zcela nevhodně vyhrožováno zásahem orgánů činných v trestním řízení. Touto výzvou došlo ze strany 2. žalovaného k ohrožení rodinné domácnosti a je z jeho strany zároveň vyvolávána snaha znemožnit žalobci bydlení. Žalobce je ve věci aktivně legitimován, jelikož sporný právní vztah zasahuje do jeho právní sféry, konkrétně práva na rodinný život a na bydlení. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán, neboť bez vyslovení žádaného určení dojde, s ohledem na současnou aktivitu 2. žalovaného, k faktickému zániku rodinné domácnosti žalobce.

2. Oba žalovaní ve vyjádření k žalobě v doplněném znění shodně uvedli, že nárok žalobce neuznávají a navrhli, aby bylo řízení zastaveno, příp. žaloba zamítnuta. Namítali, že nastala překážka věci rozsouzené a pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení je nutno řízení zastavit. Mezi totožnými účastníky v totožném procesním postavení se u Okresního soudu v , adresa, vedlo řízení pod sp. zn. , spisová značka, a odvolací řízení u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém se žalobce domáhal určení, že „rodinný dům č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , stojící na pozemku stavební parcela číslo , hodnota, , pro k.ú. , adresa, , je ve společném jmění žalobce a 1. žalované“. V tomto řízení se žalobce domáhal určení vlastnického práva zejména z důvodu neplatnosti darovací smlouvy ze dne , datum, . Je tedy nepochybné, že nynější řízení se vede mezi stejnými účastníky jako dřívější řízení pod sp. zn. , spisová značka, . Stejný předmět řízení je rovněž dán, neboť se žalobce domáhá určení vlastnického práva k totožným nemovitostem – zde dům č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , stojící na pozemku stavební parcela číslo , hodnota, , pro k.ú. , adresa, a vychází se stejných skutkových tvrzení (totožného skutku) – zde neplatnosti darovací smlouvy ze dne , datum, . Žalovaní i v tomto případě vznášejí námitku promlčení. Vzhledem k tomu, že i v této žalobě žalobce odvozuje svůj nárok od neplatnosti darovací smlouvy ze dne , datum, , je nutno od tohoto data odvíjet počátek běhu promlčecí lhůty. Žalobce se prvotně dovolal neplatnosti dne , datum, , tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty pro dovolání se neplatnosti určitého právního jednání. Tato otázka již byla dostatečně vyřešena v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Přípis ze dne , datum, zcela jistě nemůže založit počátek běhu promlčecí lhůty, zde se jedná spíše o subjektivní a neodůvodněný pocit žalobce, že 2. žalovaný snad na něj vyvíjel nějaký nátlak. Tento přípis je pouze reakcí na vyhrocené dění v rodině, což bylo rovněž zjištěno ve shora označeném řízení. Žalovaní dále poukázali na to, že žalobce netvrdí a neprokazuje, že by měl naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Poukázali na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a mají za to, že uvedené rozhodnutí lze vztáhnout i na tento případ, když mimo jiné lze konstatovat, že na základě žalobního návrhu by se žalobce nestal vlastníkem věci a ani by mu nevzniklo právo na převedení věci do jeho (výlučného) vlastnictví, nemůže tak být dán naléhavý právní zájem na takovém určení. Žalovaní dále uvedli, že žalobce byl o darování nemovitostí již v roce 2017 informován. Tvrzení, že žalobce nabyl vědomost o darování na přelomu let 2020/2021 je lživé a vyvrácené již provedeným dokazováním v předešlém řízení. Žalovaní dále uvedli, že 2. žalovaný nikdy nevyzýval žalobce k vyklizení nemovitostí, které žalobce obývá, tj. domu č.p. , Anonymizováno, a pozemku nacházejícímu se pod tímto domem a namítli, že dům č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, a další nemovitosti nacházející se na LV č. , hodnota, v k.ú. a obci , adresa, nejsou obydlím, ani rodinnou domácností ve smyslu § 743 a násl. občanského zákoníku. Žalovaní rovněž poukázali na to, že domu č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, není pro bydlení manželů nezbytně třeba, neboť 1. žalovaná v říjnu 2023 podala žádost o rozvod. Žalobce je dále výlučným vlastníkem dalších nemovitostí, a to bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, a domu na adrese , adresa, . Žádná z nemovitostí není zatížena právem, které by vlastnické právo žalobce potencionálně ohrozilo (např. zástavní právo ve prospěch banky apod.), nemovitosti jsou prázdné (nejsou pronajímány) a žalobce tak v těchto může ihned bydlet. Žalovaní dodali, že žalobce svou argumentací dle § 747 odst. 1 občanského zákoníku pouze potvrzuje to, že 1. žalovaná byla oprávněna nakládat se spornými nemovitostmi. Nad rámec namítli, že z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, je zřejmé, že další nemovitosti (pozemky), musí s domem tvořit jeden funkční celek za účelem bydlení. Toto žalobce žádným způsobem netvrdí a neprokazuje, když žalovaní namítají, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /2, pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3, parc. č. , Anonymizováno, /5, parc. st.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., to vše v obci a k.ú. , adresa, netvoří s domem č. p. , Anonymizováno, jeden funkční celek a dům lze bez obtíží užívat i bez těchto nemovitostí. To, že se snad v uvedených nemovitostech nachází rodinná domácnost od roku 2009, žalobce neprokazuje.

3. V rámci repliky k vyjádření žalovaných žalobce uvedl, že je aktivně legitimován k podání žaloby, neboť sporný právní vztah zasahuje do jeho právní sféry – konkrétně práva na rodinný život a na bydlení. Ustanovení § 747 jednak jednoznačně vylučuje námitky žalovaných na nedostatek věcné legitimace a také překážky věci rozhodnuté, když toto řízení vychází z jiné právní úpravy a jiných skutkových okolností, a i cílem této úpravy je něco jiného. K otázce naléhavého právního zájmu žalobce zdůraznil, že bez určení neplatnosti smlouvy jako prejudiciální otázky a určení vlastnického práva by nemohlo dojít k nápravě, jelikož by nebylo možné rozsudek vykonat, a tedy vrátit zápis v katastru nemovitostí v předešlý stav, tedy ve stav před uzavřením darovací smlouvy a naplnit účel § 747 a ochránit žalobcovo bydlení. Dále uvedl, že o žádný souhlas žalobce při darování nebyl požádán a ani ho tedy nemohl dát, což je žalovaným známo. Pouhé informování o darování, o kterém mluví žalovaní, a žalobce toto popírá, je nedostatečné, když zákon vyžaduje přímý souhlas s převodem. Poukázal na to, že 2. žalovaný musel vědět, pokud byl navíc zastoupen advokátem, že rodinnou domácností není jen prostor v nemovitosti – domě, ale také pozemky přilehlé, jelikož tvoří jeden funkční celek, kterými jsou zejména přístupová cesta a zahrada, jak uvedl ve svém rozhodnutí např. Nejvyšší soud ČR ze dne , datum, . Dále uvedl, že okolnosti výzvy k vyklizení ze dne , datum, a výhrůžky dalšími soudními náklady jsou rovněž důležité pro posouzení otázky počátku běhu promlčecí doby, jelikož v daném případě je § 747 chráněno právo na rodinné bydlení. Neplatnost jednání převodce a nabyvatele, v daném případě žalovaných je podmíněna ohrožením rodinného bydlení dotčeného manžela. Pokud by nebylo bydlení ohroženo, neaktivovalo by možnost podání žaloby a nedošlo by k actio nata. Ovšem až na základě výzvy ze dne , datum, žalobce jako opomenutý manžel při darovací smlouvě mohl zjistit, že jeho bydlení a právo na rodinnou domácnost je ohroženo, tedy až , datum, začala běžet promlčecí doba. Že uvedené výzva pocit ohrožení vyvolala, nakonec potvrdil i odvolací soud v usnesení č. j. , spisová značka, .

4. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Manželství žalobce a 1. žalované bylo uzavřeno dne , datum, v , adresa, . Žalovaná 1. podala dne , datum, ke zdejšímu soudu návrh na rozvod manželství. Řízení, které nebylo dosud pravomocně skončeno, je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, /viz shodná tvrzení účastníků, oddací list na č. l. 6 spisu, ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, : návrh na rozvod manželství na č. l. 2 spisu, předvolání k ÚJ na č. l. 17 spisu/. Dne , datum, podepsala 1. žalovaná jako dárce s 2. žalovaným jako obdarovaným darovací smlouvu, jejímž předmětem byl bezúplatný převod rodinného domu č.p. , Anonymizováno, stojícího na pozemku st. parc. č. , hodnota, (dále jen „rodinný dům“) a ½ pozemku st. parc. č. , hodnota, , ½ parc. č. st. , Anonymizováno, , ½ pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1, ½ pozemku parc. č. , Anonymizováno, /2, ½ pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3, ½ pozemku parc. č. , Anonymizováno, /5, vše zapsané na LV , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, , do vlastnictví 2. žalovaného. Darovací smlouva byla zapsána do katastru nemovitostí dne , datum, s účinky zápisu ke dni , datum, /viz darovací smlouva ze dne , datum, na č. l. 7-8 spisu, výpis z katastru nemovitostí na č. l. 45 – 46 spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, /. V současnosti je tak jako vlastník těchto nemovitostí evidován pouze 2. žalovaný /viz seznam nemovitostí na LV na č. l. 9 spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , výpis z katastru nemovitostí na č. l. 45 – 46 spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, /. Žalobce a 1. žalovaná užívají předmětné nemovitosti /viz shodná tvrzení účastníků/. Žalovaný 2. prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne , datum, adresovaným žalobci vyzval žalobce k tomu, aby přestal užívat pozemek parc. č. , Anonymizováno, /2, parc. č. , Anonymizováno, /3, parc. č. , Anonymizováno, /5, parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. v k.ú. , adresa, , když žalobce nemovitosti užívá a požívá plody bez jakéhokoliv právního důvodu. V dopise dále uvedl, že využívání nemovitostí nebude nadále tolerovat s ohledem na dosavadní přístup žalobce k 2. žalovanému včetně postupu v soudním sporu ve věci sp. zn. , spisová značka, a následném odvolacím řízení. K vyklizení stanovil lhůtu do , datum, a zároveň sdělil žalobci, nechť tuto výzvu považuje za předžalobní výzvu a v případě, že žalobce výzvě nevyhoví, tak 2. žalovaný bude záležitost řešit rovněž prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení /viz výzva k vyklizení nemovitostí ze dne , datum, na č. l. 9 spisu/. Žalobu o určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne , datum, podal žalobce u zdejšího soudu dne , datum, , žaloba ve znění její změny ze dne , datum, byla 1. žalované doručena dne , datum, a 2. žalovanému dne , datum, . Touto žalobou uplatnil žalobce vůči oběma žalovaným relativní neplatnost tohoto právního úkonu z důvodu absence souhlasu žalobce s darováním předmětných nemovitostí, kde se nachází rodinná domácnost od roku 2009 a za situace, kdy ze strany 2. žalovaného dochází k ohrožení a snaze znemožnit žalobci bydlení /viz žaloba na č. l. 2-4 spisu, č. l. 40 spisu, doručenky/. Žalovaní prostřednictvím jejich zástupce vznesli námitku promlčení, když i v této žalobě žalobce odvozuje svůj nárok od neplatnosti darovací smlouvy ze dne , datum, a od tohoto data je nutno odvíjet počátek běhu promlčecí lhůty. Žalobce se prvotně dovolal neplatnosti až dne , datum, , tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Dále uvedli, že přípis ze dne , datum, zcela jistě nemůže založit počátek běhu promlčecí lhůty, zde se jedná spíše o subjektivní a neodůvodněný pocit žalobce, že 2. žalovaný snad na něj vyvíjel nějaký nátlak. Tento přípis je pouze reakcí na vyhrocené dění v rodině, což bylo rovněž zjištěno ve shora označeném řízení. /viz doplnění vyjádření ze dne , datum, na č. l. 55 spisu/. Dne , datum, byl vydán rozsudek Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, . Citovaným rozsudkem byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v obci , adresa, , stojící na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , je ve společném jmění manželů. Žalobce dovozoval neplatnost darovací smlouvy z domněnky, že rodinný dům č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , stojící na pozemku st. parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, byl ve společném jmění manželů, byť v katastru nemovitostí byla jako vlastnice uvedená 1. žalovaná. Zdejší soud dospěl k závěru, že jestliže se žalobce dovolal neplatnosti darovací smlouvy ze dne , datum, z důvodu absence souhlasu žalobce s darováním až dne , datum, , učinil tak po uplynutí promlčecí lhůty s tím, že v tomto případě pro promlčení postačuje, aby uplynula promlčecí lhůta ve vztahu k 2. žalovanému jako jedné ze stran právního jednání, jehož neplatnosti se žalobce dovolal. S tímto závěrem se ztotožnil i odvolací soud /viz rozsudek ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, na č. l. 87-92, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, č.j. , spisová značka, na č. l. 134-138 spisu/.

5. Z protokolu o výpovědi svědka pana , adresa, ze dne , datum, v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že svědek zná pouze žalobce, je to jeho mnohaletý kamarád, znají se asi čtyři až pět let. Věděl, že žalobce bydlí v rodinném domě s manželkou a žalobce mu sdělil, že ho chce jeho syn z jeho rodinného domu vyhodit a že si není jistý, co se děje, ale že má podezření, že se něco stalo, a proto chtěl vědět, kdo je vlastníkem rodinného domu. Asi před půl rokem nebo ¾ rokem, přesně si to již nepamatuje, se potkali s žalobcem v Praze, kdy mu žalobce sdělil, že ho syn vyhazuje z domu, a že tam s nimi jejich syn nebydlí, ale že tam manželka žalobce nechala bydlet ještě někoho jiného. Nemluvili o tom, jak dlouho měly spory v rodině trvat. Kvůli tomu, že syn žalobce z domu vyhazoval, si chtěl být žalobce jistý, kdo je vlastníkem domu. Svědek žalobci sdělil, že je možné na internetu zjistit, kdo je evidován jako vlastník. Žalobce sdělil, že se v tom nevyzná, a proto se mu svědek nabídl, že to zjistí. Když přijel domů, zkontroloval to. Zjistil, že je v katastru nemovitostí zapsaný někdo jiný než žalobce. Tuto informaci žalobci zavolal. Žalobce byl překvapený a říkal, že k tomu nedával žádný souhlas a že o této změně nic nevěděl. Takto mohl volat žalobci krátce po jejich schůzce, nejdéle do týdne. Poté již o tom s žalobcem nemluvil, žalobce pouze sdělil, že to takto nenechá. Ze slov, která žalobce volil, vycítil svědek překvapení, žalobce reagoval rozčileně. Žalobce se o moderní elektroniku příliš nezajímá. S žalobcem bývá v kontaktu cca 1x za dva měsíce, i když teď dlouho v kontaktu nebyli. Svědek hodně cestuje po celé republice, a proto se potkávají s žalobcem spíše osobně, někdy si ale i zavolají. Myslí si, že žalobce počítač nemá. Žalobce nemá možnost hledat na internetu /viz protokol o výpovědi svědka pana , adresa, ze dne , datum, na č. l. 65 p.v. – 66 spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, /.

6. Z protokolu o výpovědi svědka pana , jméno FO, ze dne , datum, v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobce je jeho otcem, 1. žalovaná matkou a 2. žalovaný bratr. Po povodních v roce 2002 spadl původní dům, který na pozemku stál. Asi rok poté za ním žalobce přišel, zda s ním společně půjde do výstavby rodinného domu. Svědek s manželkou bydleli ve starším dvojdomku a manželka ho naštěstí zarazila, že do toho nepůjdou. Žalobce tedy asi přemluvil druhého žalovaného, který v té době bydlel v bytě, že se do toho společně pustí. Svědek jim pomáhal např. se stavebním povolením. Bylo to totiž komplikované, dům je v zátopové oblasti. Druhý žalovaný si na dům bral půjčku snad ve výši , částka, a žalobce s prvou žalovanou ve zbytku dům financovali ze společných peněz. Opakovaně se snažil žalobci vysvětlit, že se jedná o peníze společné, neboť jsou s jeho matkou manželé, ale nechtěl to přijmout, říkal, že jsou to jeho peníze, že si na to našetřil. Předmětný rodinný dům se stavěl asi dva roky na etapy. Nakonec se jeho neteř, tj. dcera 2. žalovaného, rozhodla, že tam půjde bydlet. Od žalobce opakovaně slyšel, že ji z domu vyštípe. Rodinný dům se stavěl s tím, že dole budou bydlet rodiče, tj. žalobce a 1. žalovaná, a nahoře rodina 2. žalovaného, toto se v rodině opakovaně řešilo a byl tomu přítomen. Dům se dostavěl asi v roce 2008. Bydleli tam pouze jeho rodiče, 2. žalovaný tam jezdil, neví přesně, proč se tam nepřestěhoval s rodinou, asi to používal jako letní byt. Poté se řešilo, že se do domu přestěhuje dcera 2. žalovaného, to otec hodně nechtěl. O kontakt s rodinou žalobce nestojí. Neví, jak přesně je zajištěn či není v rodinném domě přístup k internetu, ale když tam neteř bydlela, přístup tam byl, ale počítač otec nikdy neměl a ani telefon, přes který by se mohl připojit. Neteř v domě bydlela do roku 2020, odstěhovali se na Vánoce. Žalobce jim dělal peklo, většinu ví pouze z vyprávění, že byl arogantní na neteř a její rodinu, ale i na jeho matku. Vypínal jim vodu, elektriku, na matku byl vulgární. Žalované 1. vypnul elektriku a na tři dny odjel. Asi čtyři roky nazpět si žalobce dělal nějaký internetový kurz v , adresa, , ale když byl u nich, informace na internetu mu hledal svědek. Nikdy nežádal, aby pro žalobce na internetu zjistil informaci, kdo je zapsaným vlastníkem rodinného domu. Pokud ví, tak v katastru nemovitostí bylo zapsáno vlastnictví na jeho matku a poté byla sepsána darovací smlouva asi v roce 2017, kterou jeho matka rodinný dům darovala 2. žalovanému, udělala to proto, že se k ní žalobce špatně choval, a proto se dohodli, že se tam nastěhuje 2. žalovaný. Neví, jestli o této darovací smlouvě někdy s žalobcem mluvili. Neví, kdy se žalobce o darovací smlouvě dozvěděl. Vzpomíná si, že v roce 2018 se jako rodina v , adresa, setkali. Toto mohlo proběhnout snad začátkem podzimu daného roku 2018. Žalobce se tehdy s 2. žalovaným velmi pohádal a 2. žalovaný žalobci sděloval, že ho z domu vyhodí, pokud se takto bude dál chovat. Když v domě bydlela neteř, počítač tam měli a byl volně přístupný. Svědek tam něco na internetu hledal, když rodiče potřebovali. Neteř měla v rodinném domě pevný počítač a nacházel se v horním patře, kde neteř bydlela /viz protokol o výpovědi svědka pana , jméno FO, ze dne , datum, na č. l. 66–67 spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, /.

7. Z protokolu o výpovědi svědkyně paní , jméno FO, ze dne , datum, v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobce a 1. žalovaná jsou její prarodiče a 2. žalovaný je její otec. Do domu se nastěhovali v červnu roku 2016 s dnes již jejím manželem. Asi rok bylo bydlení pokojné, poté se to zkomplikovalo, neměli kladné vztahy, a proto se odstěhovali na konci roku 2020. Ví, že otec, tj. 2. žalovaný, byl zapojen do výstavby rodinného domu a to finančně, rodinný dům se stavěl proto, že tam měli její rodiče žít spolu s prarodiči. Stavělo se to jako dvougenerační dům. Po dostavění domu se tam však její rodiče nepřestěhovali, neví již přesně proč, ale asi to bylo kvůli práci a její matka nechtěla odejít od svých rodičů, kteří bydlí ve stejném městě. Po dostavbě domu tam určitě bydlel žalobce, neví, jestli i 1. žalovaná. To, že se do rodinného domu nastěhují, konzultovala s 2. žalovaným a jeli se tam společně podívat. Mluvila o tom i s prarodiči, nevzpomíná si, že by kdokoli nesouhlasil. Problémy začaly asi po roce, nejprve na maličkostech. Neví, co se po roce změnilo, byl např. problém s topením, prarodiče jsou úsporní, naopak oni jsou zvyklí na nějaký standard a teplý domov. Žalobce jim topení vypínal. Neví nic o tom, jak bylo vlastnictví k domu zapsáno v katastru nemovitostí. Ví, že v roce 2017 žalovaná 1. darovala jejímu otci, 2. žalovanému, předmětný rodinný dům. Věděla to v podstatě ihned, že k tomu došlo, mluvila o tom s otcem, nebyla to nějak utajovaná informace v rodině, vědělo se to. Slyšela, když její otec žalobci sděloval, že nemá právo jim vyhrožovat, protože není vlastníkem domu. Žalobce na to reagoval agresivně, byl rozčílený, to proběhlo koncem roku 2017. Bylo to brzy poté, co proběhly problémy v rodinném domě. Od počátku konfliktu žalobci říkala, že má právo tam bydlet, tj. již v roce 2017, ale přímo o darovací smlouvě spolu nemluvili. V rodinném domě byl přístup k internetu. U nich na patře, kde bydleli, byl počítač. Žalobci tam informace hledala, když potřeboval. Nikdy po ní žalobce nechtěl, aby mu našla jakékoliv údaje v katastru nemovitostí. Žalobce uvažoval o nějakém počítačovém kurzu, ale neví, zda do něj nastoupil a zda ho dokončil. V patře měli masážní vanu, do které se pro tu příležitost napustila voda. Energie si platili sami. Masážní vana byla trochu hlučná, a proto měli dohodu, že ji nepouštěli v noci. Když to však žalobce rušilo, vypínal pojistky /viz protokol o výpovědi svědkyně paní , jméno FO, ze dne , datum, na č. l. 67 spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, /.

8. Z protokolu o výpovědi svědka , jméno FO, ze dne , datum, v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že 2. žalovaný je jeho tchán a žalobce a 1. žalovaná jsou rodinnými příslušníky jeho manželky. Do rodinného domu se přestěhovali s jeho manželkou v létě roku 2016. Tchánem jim bylo nabídnuto nastěhovat se do prázdného patra rodinného domu. Z počátku bylo soužití v pořádku, s žalobcem zašli na pivo. Když žalobce potřeboval, našel mu svědek něco na internetu. Poté se však vztahy zhoršily, začal jim dělat naschvály. Žalobce chtěl, aby z domu odešli, což se na konci roku 2020 stalo. První neshody začaly na přelomu roku 2016 a 217 v zimě. Byly problémy s topením. Oba s manželkou měli náročnou práci a v podstatě se tam chodili jen vyspat. Nepochopil, proč k neshodám docházelo. Neví, co problémy spustilo. Žalobce jim začal dělat naschvály. Vypínal pojistky, teplota vody byla nízká. Asi na podzim v roce 2017 došlo k uzavření darovací smlouvy, kterou 1. žalovaná darovala předmětný dům 2. žalovanému. Bylo to v návaznosti na problémy v domě, aby bylo možné to řešit přímo s tchánem. O darovací smlouvě se dozvěděl od jeho manželky, nebyl nikdy přítomen tomu, že by se o ní mluvilo s žalobcem. Byl přítomen opakovaným hádkám mezi 2. žalovaným a žalobcem, během kterých opakovaně 2. žalovaný žalobci sděloval, že vlastníkem je 2. žalovaný a že tedy žalobce nemá právo se k nim takto chovat. Neví už přesně, kdy tyto hádky probíhaly, byly průběžně po celou dobu, co tam bydleli, snad už v roce 2017 nebo 2018, ale už přesně neví. Nevzpomíná si, jak žalobce na tato sdělení reagoval. Oni s manželkou měli v domě počítač, byl to notebook, ale většinou se nacházel v obývacím pokoji v jejich patře. V domě byl přístup k internetu, myslí si, že žalobce s manželkou počítač neměli. Pro žalobce hledal nějaké informace na internetu, ale nikdy žádné v katastru nemovitostí. Žalobce se k 1. žalované nechoval dobře, nadával jí, proběhly tam i nějaké hádky, když se jich snažila 1. žalovaná zastat. Energie, když tam bydleli, platila svědkova manželka /viz protokol o výpovědi svědka , jméno FO, ze dne , datum, na č. l. 67p.v. - 68 spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, /.

9. Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Žalobce a 1. žalovaná jsou manželé od , datum, do současnosti. Dne , datum, podala 1. žalovaná návrh na rozvod manželství, dosud nebylo manželství pravomocně rozvedeno. Za doby trvání manželství byl na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, postaven rodinný dům č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , v k.ú. , adresa, , který stavěli společně žalobce s 1. žalovanou a 2. žalovaný s manželkou jako dvougenerační dům s tím, že tam budou společně bydlet, tj. že rodinný dům bude využíván napůl. Po dostavbě rodinného domu v něm bydleli pouze žalobce s 1. žalovanou. V létě roku 2016 se do rodinného domu nastěhovala dcera 2. žalovaného se svým tehdejším partnerem (současným manželem). V rodinném domě bydleli do Vánoc roku 2020, neboť nadále nebylo možné jejich společné soužití s žalobcem. Žalobce nechtěl, aby v rodinném domě dcera 2. žalovaného s partnerem bydleli. Dne , datum, podepsala 1. žalovaná jako dárce s 2. žalovaným jako obdarovaným darovací smlouvu, jejímž předmětem byl bezúplatný převod rodinného domu č.p. , Anonymizováno, stojícího na pozemku st. parc. č. , hodnota, (dále také jen „rodinný dům“) a ½ pozemku st. parc. č. , hodnota, , ½ parc. č. st. , Anonymizováno, , ½ pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1, ½ pozemku parc. č. , Anonymizováno, /2, ½ pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3, ½ pozemku parc. č. , Anonymizováno, /5, vše zapsané na LV , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, , do vlastnictví 2. žalovaného. Darovací smlouva byla zapsána do katastru nemovitostí dne , datum, s právními účinky ke dni , datum, . V současnosti je tak jako vlastník těchto nemovitostí evidován pouze 2. žalovaný, nemovitosti užívají žalobce a 1. žalovaná. O darovací smlouvě se v rodině vědělo. Žalovaný 2. opakovaně sděloval žalobci, že ho z domu vyhodí, pokud se bude dál nevhodně chovat k jeho dceři, že nemá právo se takto chovat, neboť není vlastníkem domu. Tyto hádky probíhaly mezi žalobcem a 2. žalovaným opakovaně od konce roku 2017. Žalobce neměl počítač, ani telefon s přístupem k internetu. Informace na internetu pro žalobce hledali ostatní rodinní příslušníci. Někdy na konci roku 2021, popř. počátkem roku 2022 se žalobce potkal se svým kamarádem , adresa, , se kterým se znají asi čtyři až pět let a kterému žalobce při setkání sdělil, že mají spory v rodině a že ho 2. žalovaný chce z domu v , adresa, vyhodit. Svědek mu sdělil, že je možné na internetu zjistit, kdo je evidován jako vlastník. Vzhledem k tomu, že žalobce mu sdělil, že se v tom nevyzná, svědek mu nabídl, že mu to zjistí. Nejdéle do týdne po schůzce zavolal žalobci, že vlastníkem je v katastru nemovitostí evidován 2. žalovaný. Žalobce byl překvapený, reagoval rozčileně s tím, že říkal, že k tomu nedával žádný souhlas a že o této změně nic nevěděl. Kamarád je s žalobcem v kontaktu přibližně jednou až dvakrát za měsíc osobně, popř. po telefonu. Žalovaný 2. vyzval dopisem ze dne , datum, žalobce k vyklizení pozemků p. č. , Anonymizováno, /2, p. č. , Anonymizováno, /3, p. č. , Anonymizováno, /5, p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. ev., v k.ú. , adresa, , přičemž lhůta k vyklizení byla stanovena do , datum, . Žalobou ve znění její změny ze dne , datum, , doručenou 1. žalované dne , datum, a 2. žalovanému dne , datum, , uplatnil žalobce vůči oběma žalovaným relativní neplatnost darovací smlouvy ze dne , datum, z důvodu absence souhlasu žalobce s darováním předmětných nemovitostí, kde se nachází rodinná domácnost od roku 2009 a za situace, kdy ze strany 2. žalovaného dochází k ohrožení a snaze znemožnit žalobci bydlení. Žalovaní vznesli námitku promlčení. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že rodinný dům č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , stojící na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , je ve společném jmění manželů. Žalobce dovozoval v předchozím řízení neplatnost darovací smlouvy z domněnky, že rodinný dům č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , stojící na pozemku st. parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, byl ve společném jmění manželů, byť v katastru nemovitostí byla jako vlastnice uvedená 1. žalovaná.

10. S ohledem na uvedené, soud zamítl z důvodu nadbytečnosti návrh na doplnění dokazování výslechem svědka pana , adresa, , pana , jméno FO, , paní , jméno FO, a pana , jméno FO, , neboť veškeré pro věc relevantní skutečnosti již byly dostatečně provedenými důkazy prokázány, a proto nebylo třeba k těmto důkazům přistoupit. Z § 125 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyplývá, že důkazním prostředkem listinné povahy v občanském soudním řízení může být též protokol o výslechu (výpovědi) svědka, který byl učiněn v jiném řízení. Žalobce navrhoval provést důkaz výslechem pana , adresa, , který byl jím navržen na podporu svých tvrzení v předchozím řízení, a to s odůvodněním, že výslech v předchozím řízení byl nesprávně soudem interpretován. Žalovaní navrhli provedení výslechů svědků z důvodu procesní opatrnosti. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení nepopřeli pravdivost obsahu výpovědí svědků učiněných do protokolu v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , není důvodu, proč by nemohl soud v tomto řízení založit skutkový závěr určující pro právní posouzení věci samé pouze na těchto listinných důkazech, když účastníci v předchozím řízení mohli uplatnit své procesní právo vyjádřit se k provedeným důkazům, případně se souhlasem předsedkyně senátu klást svědkům otázky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Argument žalobce týkající se nesprávné interpretace výslechu svědka mohl být použit v předchozím řízení v rámci odvolání, není však důvodem pro provedení důkazu výslechem této osoby jako svědka podle ustanovení § 126 o. s. ř. v tomto řízení. Pokud se soud vyjma shora popsaných, nezabýval hodnocením ostatních ve věci provedených důkazů, bylo tomu proto, že jejich obsahová stránka nemůže závěr soudu jakkoliv zvrátit.

11. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

12. Dle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Dle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

14. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

15. Dle § 610 odst. 1 věta prvá o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

16. Dle § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

17. Dle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

18. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

19. Dle § 646 věta prvá o. z. mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá.

20. Dle § 747 odst. 1 o. z. má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. Dle odst. 2 téhož ustanovení jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.

21. Dle § 980 odst. 1 věta prvá o. z. je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Dle odst. 2 téhož ustanovení je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

22. Dle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

23. Dle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení soud přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

24. Dle § 159a odst. 4 o. s. ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

25. Předpokladem ochrany právního postavení manžela za použití § 747 o. z. je a) právo alespoň jednoho z manželů nakládat domem nebo bytem, b) v domě nebo bytě se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, c) nezbytná potřeba toho domu nebo bytu k bydlení, d) absence odchylného ujednání nebo souhlasu manžela. Rodinnou domácností manželů je společenství tvořené manžely, případně osobami trvale spolu žijícími ve společném obydlí a společně hospodařícími, existence rodinné domácnosti je předpokladem pro vznik a trvání práva bydlení.

26. Předpokladem překážky věci pravomocně rozsouzené je totožnost obou věcí. Totožnost věci je dána totožností účastníků řízení (žalobce a žalovaného) a totožností předmětu řízení, který je určen konečným petitem žaloby a vymezen skutkovými okolnostmi, jimiž je petit zdůvodněn. O totožnost předmětu řízení jde tedy v případě, jestliže tentýž nárok vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimž byl uplatněn (ze stejného skutku) v předchozím řízení.

27. S ohledem na shora uvedené nelze než uzavřít, že projednání žaloby nebránila překážka věci pravomocně rozhodnuté (tzv. res iudicata) ve spojení s řízením zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , neboť předmět obou řízení není stejný. Nárok uplatněný nyní podanou žalobou nevyplývá ze stejných skutkových tvrzení, které byly uplatněny v předchozím řízení. V předchozím řízení žalobce dovozoval neplatnost darovací smlouvy z domněnky, že rodinný dům č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , stojící na pozemku st. parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, byl ve společném jmění manželů, byť v katastru nemovitostí byla jako vlastnice uvedená 1. žalovaná. V nyní projednávané věci žalobce dovozuje neplatnost darovací smlouvy z toho, že v předmětných nemovitostech se nachází rodinná domácnost a tím, že 1. žalovaná převedla vlastnické právo k předmětným nemovitostem na 2. žalovaného bez souhlasu žalobce mohla znemožnit nebo ohrozit existenci rodinné domácnosti v předmětných nemovitostech, když ze strany 2. žalovaného dochází k ohrožení a snaze znemožnit žalobci bydlení v daných nemovitostech.

28. V rozhodovací praxi dovolacího soudu je jednotně judikováno, že určovací žaloba podle § 80 [dříve písm. c)] o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji než jiné procesní prostředky, vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu a právě jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, představující určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani splněna podmínka naléhavého právního zájmu, přičemž platí, že takový závěr je podmíněn též tím, z jakých právních poměrů žalobce vychází, jakého konkrétního určení se domáhá a vůči komu žaloba o určení směřuje (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, [pozn. red.: správně , spisová značka, ]. Panuje také shoda v závěru, že předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká.

29. S ohledem na shora zmíněnou konstantní judikaturu, soud k námitce žalobce ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace, uvádí, že žalobce je ve věci aktivně legitimován, neboť sporný právní vztah zasahuje do jeho právní sféry, a to do jeho práva na rodinný život a bydlení, které je právním jednáním žalovaných ohroženo ve smyslu § 747 odst. 1 o. z.

30. Pokud jde o určení, že vlastníkem předmětných nemovitostí je 1. žalovaná, pak na tomto určení má nepochybně žalobce naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť vyhověním této žalobě by se změnilo jeho právní postavení do té doby nejisté a narušené jednáním žalovaných a obnovilo se tak jeho právo na bydlení v nemovitostech, které doposud odvozoval jako manžel od vlastnického práva 1. žalované jako manželky. Otázku platnosti či neplatnosti darovací smlouvy je v tomto řízení třeba řešit jen jako otázku předběžnou.

31. V řízení bylo prokázáno, že 1. žalovaná uzavřela bez souhlasu žalobce dne , datum, darovací smlouvu s 2. žalovaným, na něhož bezúplatně převedla vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Žalobce se dovolal ve smyslu § 747 odst. 2 o. z. neplatnosti darovací smlouvy, žalovaní však namítli, že žalobce tak učinil až po uplynutí promlčecí lhůty. Nejprve se tedy soud zabýval otázkou, zda bylo dovolání se neplatnosti učiněno včas, neboť právo vznést námitku neplatnosti právního jednání se promlčuje a promlčení bylo žalovanými namítnuto. S ohledem na takto vznesenou námitku promlčení se soud primárně věnoval této námitce, aniž by se zabýval samotnou otázkou naplnění předpokladů pro použití § 747 o. z. Pokud by se totiž žalobce dovolal neplatnosti po uplynutí promlčecí lhůty, bylo by bezvýznamné, zda se v nemovitostech nacházela a nachází rodinná domácnost manželů či rodiny a zda je splněna podmínka potřebnosti bydlení žalobce a 1. žalované, neboť by dovolání se neplatnosti po uplynutí promlčecí lhůty stejně nemohlo způsobit neplatnost darovací smlouvy, kterou by soud posuzoval v rámci předběžné otázky.

32. Poruší-li manžel § 747 odst. 1 o. z. tím, že bez souhlasu druhého manžela zcizí dům nebo byt, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídí právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, může se druhý manžel za podmínek uvedených v tomto ustanovení dovolat neplatnosti takového právního jednání (§ 747 odst. 2 o. z.). Jde o případ tzv. relativní neplatnosti právního jednání, která je stanovena na ochranu zájmu určité osoby, a proto jen ta může vznést námitku jeho neplatnosti (srov. § 586 odst. 1 o. z.); nenamítne-li neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné (srov. § 586 odst. 2 o. z.). Oprávněný manžel uplatňuje relativní neplatnost právního jednání vůči manželovi, který toto právní jednání učinil, a vůči druhé straně právního jednání nebo jiné osobě z něho oprávněné. Byla-li neplatnost relativně neplatného právního jednání řádně uplatněna, nastávají vůči dotčenému právnímu jednání stejné právní následky jako v případě tzv. absolutní neplatnosti, k níž se přihlíží v řízení před soudem, správním úřadem nebo jiným orgánem „i bez návrhu“, tedy bez ohledu na to, zda se jí někdo z účastníků řízení dovolal nebo na ni jinak poukázal (srov. § 588 o. z.). V obou případech právní jednání nemá stranou (stranami) právních vztahů sledované (zamýšlené) právní účinky, obě neplatnosti působí s účinky od počátku (ex tunc) a právní význam mají vůči každému, jehož práva a povinnosti (právní sféru) mohou (uvažováno objektivně) ovlivnit. Účinky relativní neplatnosti nastávají tehdy, jestliže její uplatnění došlo všem účastníkům daného právního jednání, a to okamžikem, v němž projev vůle došel poslednímu z nich (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

33. Právo dovolat se relativní neplatnosti podléhá promlčení v obecných promlčecích lhůtách podle § 619 a § 629 odst. 2 o. z. (viz rozhodnutí Nevyššího soudu sp. Zn. , spisová značka, , Rc 97/2007). Okolnostmi rozhodnými pro počátek běhu promlčecí lhůty jsou v případě námitky relativní neplatnosti existence právního jednání a vady, pro kterou je neplatnost právního jednání stanovena, promlčecí lhůta tedy počne běžet až ode dne, kdy se osoba oprávněná neplatnost namítnout o těchto skutečnostech dozvěděla anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (v případě omylu poběží promlčecí doba ode dne, kdy se jednající dozví o svém omylu, v případě jednání neplatného pro nedostatek souhlasu druhého manžela ode dne, kdy se tento manžel dozví o existenci takového právního jednání, apod.).

34. Soud nemá pochybnost, stejně tak jako soud prvního stupně a odvolací soud v předchozím řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , že hádky mezi žalobcem a 2. žalovaným probíhaly již od konce roku 2017 a že během nich 2. žalovaný upozorňoval žalobce na to, že je 2. žalovaný vlastníkem předmětných nemovitostí. O těchto skutečnostech vypovídali svědci , jméno FO, i , jméno FO, , kteří byli hádek přítomní. O hádkách a konfliktech v soužití mezi těmito svědky a žalobcem byl informován i svědek , jméno FO, . Tento vypovídal o hádce, které byl přítomen při setkání rodiny v , adresa, nejspíš na podzim roku 2018. Z výpovědí svědků je tak zřejmé, že žalobce již na přelomu roku 2017/2018 mohl v katastru nemovitostí ověřit, kdo je zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí, a to buď online přístupem na internetu, na kontaktním místě veřejné správy (CzechPOINT) nebo přímým dotazem na katastrální úřad. Jelikož se žalobce dovolal neplatnosti darovací smlouvy z důvodu uvedeného v § 747 o. z. až žalobou podanou u soudu dne , datum, , která byla doručena 1. žalované dne , datum, a 2. žalovanému dne , datum, , učinil tak po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, což žalovaní řádně namítli dle § 610 odst. 1 o. z. V daném případě postačuje, aby uplynula promlčecí lhůta ve vztahu k 2. žalovanému jako jedné ze stran právního jednání, jehož neplatnosti se žalobce dovolal, jak rovněž potvrdil odvolací soud v předcházejícím řízení (opačný závěr, tedy že k vyloučení důsledků promlčení postačuje zachování promlčecí lhůty vůči jednomu z žalovaných, zde 1. žalované jako manželce žalobce, neboť podle § 646 o. z. mezi manžely promlčecí lhůta běžet nepočne ani neběží, pokud manželství trvá, by v podstatě účinné použití institutu námitky relativní neplatnosti vylučovalo). Pro úplnost soud uvádí, že pro počátek běhu promlčecí lhůty v nyní posuzované věci není podstatné, kdy fakticky došlo k ohrožení zájmu na rodinné domácnosti, ale rozhodným je okamžik, kdy 1. žalovaná porušila povinnost zdržet se všeho a předejít všemu, co by mohlo bydlení manžela či rodiny znemožnit nebo ohrozit bez ohledu na to, zda vůbec, případně kdy k faktickému ohrožení nebo znemožnění dojde. K porušení této povinnosti tedy došlo již samotným převodem vlastnického práva na 2. žalovaného nikoliv až výzvou k vyklizení ze dne , datum, . Promlčecí lhůta tak začala běžet od okamžiku, kdy se žalobce dozvěděl, popř. měl a mohl dozvědět, o učinění relativně neplatného právního jednání (o uzavření darovací smlouvy a s tím souvisejícím převodem vlastnického práva na 2. žalovaného) Žalobce se tedy nedovolal včas relativní neplatnosti darovací smlouvy vůči 2. žalovanému, proto se promlčelo jeho právo dovolat se vůči 2. žalovanému dle § 609 o. z. této neplatnosti a nezpůsobil tak neplatnost darovací smlouvy.

35. Jelikož se žalobce nedovolal neplatnosti darovací smlouvy vůči 2. žalovanému v promlčecí lhůtě, soud žalobu zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d), g), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a to za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý úkon právní služby ve věci snížený o 20% v souladu s § 12 odst. 4 a. t., tedy ve výši , částka, za každý ze 4 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé, podání ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ) vůči každému z žalovaných, tedy celkem odměny ve výši , částka, [za každého ze společně zastupovaných žalovaných 1) a 2) ve výši , částka, (4 úkony x , částka, )], dále náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po , částka, dle § 13 odst. 1, 4 a. t., náhrady cestovného dle § 13 odst. 5 a. t. za cestu k soudu a zpět dne , datum, ze sídla zástupce žalovaných , adresa, , při ujetí celkem , hodnota, km vozidlem reg. zn. , SPZ, , dle údajů vyplývajících z technického průkazu při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km dle předpisu , IBAN, /2014W, náhradě za pohonné hmoty ve výši , částka, /l a náhradě za opotřebení vozidla ve výši , částka, /km, tj. celkem ve výši , částka, dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. za 6 půlhodin po , částka, , a to za čas strávený na cestě k soudu a zpět dne , datum, a 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . Lhůta k plnění dle výroku II. tohoto rozsudku pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.