15 C 128/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do zaplacení, a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka jako náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je peněžité plnění ve výši částka s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že jako vlastník bytového domu nacházejícího se na adrese adresa žalované, jejímž předmětem byl byt číslo. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala přenechat žalované tento byt k užívání. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit žalobkyni za užívání bytu nájemné. Žalovaná byt užívala i po uplynutí doby nájmu. Žalobkyně proto nárokuje náhradu za nájemné ve výši částka za měsíc únor až březen 2021 (tj. 2 × částka). Pro případ prodlení žalované s úhradou nájemného si smluvní strany ujednaly úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. V této věci byli účastníci vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně soudu sdělila, že s tímto postupem souhlasí, žalovaná se nevyjádřila. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částka, soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud na základě listin založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. číslo o výměře 1575 m2, zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba adresa, způsob využití bydlení nacházející se v obci obec v katastrálním území Neratovice, a to vše zapsané na litu vlastnictví číslo vedeného Katastrálním úřadem Středočeského kraje Katastrálním pracovištěm Mělník. Žalobkyně uzavřela dne datum s žalovanou smlouvu o nájmu bytu. Předmětem nájmu byl byt číslo o velikosti 2 + KK se základním příslušenstvím o celkové výměře 37,92 m2 (dále jen„ byt“). Na základě nájemní smlouvy přenechala žalobkyně žalované byt k užívání za účelem bydlení. Smluvní strany si sjednaly nájemní vztah na dobu určitou od datum do datum. V č. l. 3 smlouvy bylo vyloučeno použití ust. § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle číslo nájemní smlouvy nebude-li mezi smluvními stranami později dohodnuto jinak, uplynutím sjednané doby nájmu závazkový vztah založený touto smlouvou tak vždy bez dalšího zaniká a nájemce je povinen byt vyklidit. Dle čl. 6 písm. a) nájemní smlouvy smlouva zaniká uplynutím sjednané doby nájmu. Žalovaná se ve čl. 4 nájemní smlouvy zavázala platit žalobkyni nájemné ve výši částka měsíčně, a to vždy k 25 dni v měsíci. Podle čl. 6 nájemní smlouvy ke dni ukončení nájmu bytu uplynutím sjednané doby nájmu jsou nájemce a osoby, které užívají byt spolu s nájemcem, povinni bezodkladně, nejpozději následující den po zániku nájmu bytu, předmětný byt vyklidit a předat byt pronajímateli ve stavu, v jakém jej nájemce převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. O předání bytu se smluvní strany zavazují sepsat zápis, v němž zachytí stav předávaného bytu a stavy měřidel u jednotlivých médií. V čl. 5 nájemní smlouvy si smluvní strany sjednaly pro případ prodlení nájemce s úhradou nájemného nebo záloh za služby smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Od uplynutí doby nájmu žalovaná stále užívá byt, za jeho užívání však nehradí nájemné. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně, a to předžalobní výzvou ze dne datum. Podle ust. § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum nájemní smlouvu. V této smlouvě se zavázala přenechat žalované k užívání byt pro účel bydlení. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit žalobkyni nájemné ve výši částka měsíčně. Pro případ prodlení se zavázala zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly, že nájem končí uplynutím doby nájmu, nebude-li mezi smluvními stranami ujednáno jinak. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vyklidit byt a předat jej žalobkyni bezodkladně po uplynutí doby nájmu nejpozději následující den po dni, k němuž nájem skončil. Ke skončení nájmu došlo datum a žalovaná tak byla povinna byt vyklidit a předat žalobkyni nejpozději datum, což však neučinila. Pro úplnost soud uvádí, že mezi účastníky nemohlo dojít ve smyslu ust. § 2285 o. z. ke znovu ujednání nájmu, neboť si tento postup ve smlouvě výslovně vyloučili. Ustanovení § 2285 o. z. se tak v dané věci neuplatní. Protože žalovaná byt po skončení doby nájmu nevyklidila a dále ho užívá, je ve smyslu § 2295 o. z. povinna platit pronajímateli náhradu ve výši ujednaného nájemného, t. j. částka měsíčně. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu za užívání bytu za měsíc únor až březen 2021 ve výši částka, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že došlo ke skončení nájemního vztahu ke dni datum, nelze žalobkyni přiznat za období po zániku smluvního vztahu smluvně sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně, neboť smluvní vztah v této době mezi účastníky neexistoval. Soud proto žalobě v tomto bodě nevyhověl a žalobkyni přiznal pouze úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka. Z toho částka představuje zaplacený soudní poplatek, částka představuje odměnu za zastupování advokátem, a to v rozsahu tří úkonů právních služeb (příprava a převzetí právního zastoupení žalobkyně, sepis předžalobní výzvy a podání žaloby), přičemž výše odměny za jeden úkon právních služeb je určená dle § 7 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a činí částka (tj. 3 × částka + 21% DPH), částka představuje paušální částku na náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši částka za každý úkon právních služeb (tj. 3 × částka + 21% DPH). Částky jsou uvedeny s DPH, neboť advokát je plátcem DPH. Lhůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání přípustné, neboť hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení nepřevyšuje částka. Žalobkyně má právo v případě, že žalovaná nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na provedení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.