15 C 185/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši [částka], zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], v doplněném znění ze dne [datum], domáhala proti žalovanému přisouzení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout revolvingový a účelový úvěr na nákup vybraného zboží. Žalovaný čerpal účelový úvěr ve výši [částka] dne [datum], kdy právní předchůdkyně žalobkyně uhradila část kupní ceny za vybrané zboží. Tento úvěr se žalovaný zavázal splácet formou 10 měsíčních splátek ve výši [částka], a to vždy k 17. dni příslušného měsíce, počínaje dnem [datum]. Dále byl na základě uvedené smlouvy poskytnut žalovanému revolvingový úvěr se stanoveným úvěrovým rámcem [částka]. Tento se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však [částka] Smluvní úrok byl sjednán ve výši 28,68 %, RPSN 31,14 %. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, přičemž poslední úhradu eviduje právní předchůdkyně žalobkyně ke dni [datum]. Za dobu tvrání smluvního vztahu uhradil žalovaný [částka]. S ohledem na prodlení žalovaného přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným dohodu o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení (dále jen„ dohoda o uznání dluhu“), kterou žalovaný co do důvodu a výše uznal svůj dluh vůči žalobkyni a zavázal se tento dluh uhradit ve stanovených splátkách. S ohledem na to, že žalovaný řádně a včas nehradil splátky dle dohody o uznání dluhu, přistoupila žalobkyně k vymáhání pohledávky. Žalovaná pohledávka je v částce [částka] tvořena dlužnou neuhrazenou vyčerpanou jistinou úvěru; v částce [částka] smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení; v částce [částka] je pohledávka tvořena úrokem kapitalizovaným ke dni zesplatnění úvěru, kdy jde o úrok počítaný z částky dlužné jistiny při ujednané sazbě 7,90 % a kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky; v částce [částka] je pak pohledávka tvořena náklady spojenými s vymáháním pohledávky v paušalizované výši [částka]; souhrnně jde o částku [částka]. Dále je žalovaná pohledávka tvořena smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné jistiny pohledávky dle čl. IV. dohody o uznání dluhu, ve které se žalovaný zavázal, že pokud neprovede úhradu měsíční platby ve výši a ve lhůtě dle čl. II. odst. 2.1 dohody o uznání dluhu vzniká mu povinnost hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení (dlužná jistina činila ke dni uzavření dohody o uznání dluhu [částka]). S ohledem na to, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíční platby dle dohody o uznání dluhu dne [datum] je smluvní pokuta počítána od [datum] z částky dlužné jistiny do dne podání žaloby, tj. do dne [datum] Smluvní pokuta činí z částky [částka] od [datum] do [datum] částku ve výši [částka]. Celá žalovaná pohledávka činí [částka] s příslušenstvím. Smlouvou o postoupení pohledávek byla žalovaná pohledávka spolu s veškerým příslušenstvím postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn spolu s výzvou k plnění ve smyslu ust. § 142a o. s. ř.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Žalobkyně vzala dne [datum] ještě před tím, než bylo zahájeno jednání, žalobu v části, v níž se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] zpět, neboť požaduje přiznat smluvní pokutu v částce [částka] za období od [datum] do [datum]. Navrhla v této části zastavení řízení. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle ustanovení § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalovaného, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (ustanovení § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.)

4. Soud věc projednal postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalobkyně svou nepřítomnost při ústním jednání nařízeném na den [datum] omluvila a řádně a včas předvolaný žalovaný se nedostavil bez omluvy.

5. Soud nemohl vydat rozsudek pro zmeškání ani rozsudek pro uznání, neboť pro to nebyly splněny procesní podmínky. Žalovaný se sice k jednání bez omluvy nedostavil, ale k jednání se nedostavila ani žalobkyně, která by u jednání vydání rozsudku pro zmeškání navrhla a tak nebylo možné rozsudek pro zmeškání vydat (§ 153b o.s.ř.). Nebylo možné vydat ani rozsudek pro uznání, neboť žalovaný v průběhu řízení nárok, který je proti němu žalobou uplatňován neuznal (§153a o.s.ř.).

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný dne [datum] v rámci Dohody o podmínkách, ze kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení (dále jen„ dohoda“) uznal vůči žalobkyni svůj dluh ze smlouvy o úvěru z kreditní karty [číslo] (dále jen„ smlouva“), kdy pohledávka žalobkyně ke dni uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] činila částku [částka] a k datu tisku této dohody pohledávka žalobkyně činila celkem [částka] (tato částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši [částka], běžným úrokem ve výši [částka], úrokem z prodlení ve výši [částka], smluvními pokutami v celkové výši 1 254, [částka]) a dále je tato pohledávka tvořena příslušenstvím, které k jistině pohledávky přirostlo či přiroste ode dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, a jednorázovými a běžícími smluvními pokutami dle smlouvy, na jejichž zaplacení vzniklo či vznikne právo ode dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, když ohledně úroku z prodlení a běžící smluvní pokuty platí, že výše úroku z prodlení činí 0, [číslo] p.d. % z jistiny dlužné pohledávky a k jistině přirůstá od [datum] do zaplacení a výše běžící smluvní pokuty činí 0% denně z jistiny dlužné pohledávky žalobkyně. Za jednorázové smluvní pokuty a běžící smluvní pokuty jsou považovány dle této dohody i platby, které jsou podle svého obsahu smluvní pokutou, byť jsou ve smlouvě jinak označeny, například jako sankční poplatky. Žalovaný se zavázal tento dluh zaplatit na účet žalobkyně (čl. I. dohody). Žalobkyně se zavázala, že v případě, že žalovaný bude pohledávku hradit počínaje prvním kalendářním měsícem po dni uzavření této dohody alespoň měsíční platby ve výši [částka], vždy nejpozději do 28. dne každého kalendářního měsíce, a to až do úplného uhrazení pohledávky, nebude žalobkyně přistupovat k tomu, aby pohledávku vymáhala v nalézacím a následně exekučním řízení (čl. II. odst. 2.1 dohody). Touto dohodou se nezměnila splatnost pohledávky žalobkyně, ani jakékoli její části, nedošlo k jakémukoli odkladu splatnosti dluhu žalovaného vůči žalobkyni ani ve způsobu hrazení (čl II odst. 2.2. dohody). Účastníci si touto dohodou dále sjednali, že v případě, že žalovaný nebude včas a řádně hradit splátky dle dohody, je žalobkyně oprávněna přistoupit k vymáhání pohledávky. V čl. IV. dohody se žalovaný zavázal, že pokud neprovede úhradu měsíční platby ve výši a ve lhůtě dle čl. II. odst. 2.1. dohody o uznání dluhu vzniká mu povinnost hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení (dlužná jistina činila ke dni uzavření dohody o uznání dluhu [částka]) /viz dohoda o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení včetně předsmluvních informací na č. l. 30-37 spisu/. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nesporoval, se žalovaný dostal do prodlení s úhradou měsíční platby dle dohody dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému ze shora uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni /viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 15-20 spisu/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo zasláno žalovanému spolu s předžalobní výzvou /viz oznámení žalobkyně o postoupení pohledávky a předžalobní výzva ze dne [datum] na č. l. 11 spisu, oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne [datum] na č. l.- 12 spisu, poštovní podací arch na č. l. 13 spisu/. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný dosud dlužnou částku neuhradil.

7. Podle ust. 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném od [datum] (dále je„ o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Dle ust. § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

9. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle ust. § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

10. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].

12. Uznáním dluhu nezaniká původní závazek dlužníka, ani nevzniká závazek nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Věřitel tak v řízení u soudu nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání a v rozsahu uznaného dluhu tak přechází důkazní břemeno na dlužníky, tedy ve sporu žalovaného účastníka.

13. S ohledem na shora uvedené, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je důvodná. Za situace, kdy totiž žalovaný vůči žalobkyni písemně uznal, že dluh určený co do důvodu i výše zaplatí, založil tímto svým jednostranným právním úkonem adresovaným žalobkyni vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. V souzené věci, ve které se pak žalobkyně domáhá splnění takto zajištěného závazku, resp. uznaného dluhu spočívá tak důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na žalovaném. S ohledem k tomu, že však žalovaný neexistenci dluhu netvrdil, nadto, aby ji prokázal, považuje soud existenci dluhu v souladu se shora citovanými ustanoveními za prokázanou. Dále žalovanému vznikla též povinnost k úhradě úroku z prodlení, když v prodlení je podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 o. z. zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví od [datum] nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud vyhověl žalobkyni i ohledně požadované smluvní pokuty za prodlení se splacením ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny v kapitalizované výši [částka], neboť výše této smluvní pokuty byla sjednána v souladu s limity stanovenými v zákoně o spotřebitelském úvěru. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek dle ust. § 1879 a násl. o. z. postoupena na žalobkyni, která je tedy k jejímu uplatnění aktivně věcně legitimována. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

14. Závěrem soud podotýká, že pokud vyjma shora popsaných, neprovedl další, ve věci navrhované důkazy, případně se vyjma shora popsaných, nezabýval hodnocením ostatních ve věci provedených důkazů, bylo tomu proto, že jejich obsahová stránka nemůže závěr soudu jakkoliv zvrátit.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem [částka]. Z toho jednak soudní poplatek [částka], odměna za zastupování advokátem v celkové výši [částka] za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, písemné podání žaloby) po 2 260 Kč/úkon, náhrada hotových výdajů celkem [částka] za tři uvedené úkony právní služby po [částka], to vše podle ust. § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d) § 13 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Soud dále přiznal 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši [částka], která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a a. t., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za písemné podání žalobkyně ze dne [datum], kterým k přípisu soudu doplňovala svá tvrzení obsažená v žalobě a označovala důkazy způsobilé prokázat tvrzené skutečnosti, když podání považoval za neúčelné, neboť uvedená tvrzení již měla být součástí žaloby, a nikoli doplňována až po upozornění soudem na nedostatečná žalobní tvrzení.