15 C 204/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 30 390 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, a zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému bankovním převodem na účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši , částka, a vše splatit do , datum, formou 3měsíčních splátek. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www.coolcredit.cz, kde žalovaný vyplnil formulář „žádost o poskytnutí zápůjčky“, kterou zadal své osobní údaje. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o zápůjčce a seznámil se s Všeobecnými obchodními podmínkami. Smlouva o zápůjčce byla podepsána elektronicky, a to PINem. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila prostřednictvím autorizace bankovního účtu provedením platby , částka, na účet žalobkyně a kopií občanského průkazu. Žalovaný smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k zaplacení dluhu. Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni na jistině a poplatku částku ve výši , částka, a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku ve výši , částka, . Žalobkyně dále nárokuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši , částka, od , datum, do dne vyhotovení žaloby, tj. do , datum, , ve výši , částka, . Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky před podáním žaloby dopisem odeslaným dne , datum, .

2. Podáním ze dne , datum, žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že v rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného prověřila příjmy a výdaje žalovaného, přičemž dotazem na žalovaného zjistila, že žalovaný je zaměstnán na plný úvazek u společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem , částka, , který žalobkyně ověřila výplatními páskami za měsíce srpen až říjen 2023. K výdajům žalovaný uvedl, že jsou v měsíční výši , částka, , přičemž v rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně zohlednila výdaje ve výši nezabavitelného minima , částka, . Dále uvedl, že je svobodný, nemá nezletilé děti a bydlí u rodičů. Žalobkyně současně ověřila, že žalovaný nemá záznam v evidenci exekucí ani v insolvenčním rejstříku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ve věci zůstal zcela pasivní.

4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání procesně korektním způsobem předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně prostřednictvím webové stránky dne , datum, vygenerovala smlouvu o zápůjčce, v níž je na místě podpisu žalovaného uvedeno jméno, datum, čas a PIN kód 6687/5487. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, a žalovaný se zavázal zapůjčené peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, . Účastníci si smlouvou v článku 2.3 dále sjednali pro případ prodlení žalovaného povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den z prodlení a dále zákonný úrok z prodlení a náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky /viz Smlouva na č. l. 10-11 spisu, všeobecné obchodní podmínky uložené v systému CEPR/. K příjmům žalovaného žalobkyně z výplatních pásek vystavených společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , zjistila, že čistý příjem žalovaného v měsíci srpen až říjen 2023 byl ve výši , částka, . Dále žalobkyně zjistila, že žalovaný nemá záznam v exekučním a insolvenčním rejstříku /viz výplatní pásky na č. l. 24-26 spisu, výpis z exekučního rejstříku na č. l. 27 spisu, výpis z insolvenčního rejstříku na č. l. 28 spisu/. Na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne , datum, připsána částka , částka, z účtu žalobkyně /viz výpis z účtu žalobkyně na č. l. 8 spisu, zpráva banky a výpis z účtu na č. l. 34-39 spisu/. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil /viz tvrzení žalobkyně/. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k uhrazení dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, , v níž vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 3 dnů /viz upomínky na č. l. 12-13 spisu, výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 14 spisu vč. podacího lístku na č. l. 9 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán úvěrovou smlouvou, neboť z ničeho nevyplývá, že by se jednalo o PIN, který byl zaslán a následně použit právě žalovaným k podpisu předmětné smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s odeslanou platbou, když samotné odeslání platby na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný, neprokazuje vůli žalovaného být předloženou smlouvou vázán. Soud má za to, že uvedený PIN kód bez dalšího nesplňuje náležitosti elektronického podpisu tak, jak to vyžaduje § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti či rodném čísle žalovaného, neboť z pouhého povědomí osoby uzavírající smlouvu o takových údajích nelze vzít na jisto, že tyto údaje poskytuje právě osoba žalovaného, a nemůže tak podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu dle předloženého textu smlouvy mezi konkrétními osobami. Žalobkyně pak v tomto směru ničeho netvrdila ani na výzvu soudu, k jednání soudu se nedostavila a svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

18. V řízení naopak bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala žalobkyně dne , datum, částku , částka, bez právního důvodu, přičemž žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný tak měl povinnost žalobkyni vydat plnění ve výši , částka, provedeného bez právního důvodu, o které se bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva odeslaná dne , datum, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když lze mít za to, že do dispozice žalovaného se dostala třetí pracovní den po odeslání, tedy dne , datum, (§ 573 o. z.). Podle obsahu předžalobní výzvy měl žalovaný dluh uhradit do tří dnů od doručení, splatnost dluhu dle této výzvy tak nastala dne , datum, . Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši 12 % ročně, ve zbytku uplatněného nároku na úrok z prodlení žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

19. Ve zbylém soudu nezbylo než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s tvrzeným obsahem, žalobkyně tak nemá nárok na poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, , na smluvní pokutu ve výši , částka, a na úrok z prodlení předcházející splatnosti bezdůvodného obohacení. Shodně pak soud zamítl i nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, konkrétně s odesláním čtyř upomínek po , částka, , neboť tento požadavek nemá oporu v žádném ujednání účastníků řízení, když uzavření tvrzené smlouvy prokázáno nebylo. Jako příslušenství pohledávky je možné přiznat účastníku pouze účelně vynaložené náklady spojené s jejím uplatněním dle § 513 o. z. Jiné náklady související s uplatněním či vymáháním pohledávky lze požadovat jen, pakliže si to účastníci sporu (respektive účastníci smlouvy) výslovně ujednali, či stanoví-li tak zákon (např. stanovením minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky mezi podnikateli ve výši , částka, dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). V daném případě nebylo žalobkyní prokázáno, že soudu předložené upomínky skutečně odeslala, soud tak nemá za prokázané, že jí v souvislosti s těmito upomínkami jakékoli náklady vznikly. (výrok II. tohoto rozsudku).

20. Jen pro úplnost soud dodává, že i kdyby žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy, musel by na ní soud pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala splnění povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného, před samotným uzavřením smlouvy. Žalobkyně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění tvrdila, když uvedla, že průměrný měsíční příjem žalovaného zjistila ve výši , částka, a výdaje stanovila částkou představující nezabavitelné minimum ve výši , částka, měsíčně. Výši průměrného měsíčního příjmu žalobkyně ověřila prostřednictvím výplatních pásek poskytnutých žalovaným za období srpen až říjen 2023, ale nijak neověřovala, zda pracovní poměr k datu uzavření smlouvy trvá, zda žalovaný není ve výpovědní době apod. Žalobkyně ani nijak neověřila výdaje žalovaného a spokojila se jen se zjištěním, že žalovaný není veden v exekučním a insolvenčním rejstříku. Takový způsob zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považuje soud za zcela nedostatečný. Žalobkyně měla zjistit a ověřit výši výdajů např. výpisy z bankovního účtu žalovaného, nájemní smlouvu apod.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému žádné prokazatelné náklady nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).