15 C 349/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o rozvod manželství

I. Manželství , Jméno manželky, , narozené , Datum narození manželky, rozené , jméno FO, , a , Jméno manžela, , narozeného , Datum narození manžela, , uzavřené dne , datum, , před Úřadem městyse , adresa, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Po právní moci tohoto rozsudku bude manželce vrácen přeplatek soudního poplatku ve výši , částka, .

1. Manželka se návrhem, doručeným zdejšímu soudu dne , datum, , domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne , datum, před Úřadem městyse , adresa, . Z manželství se dne , datum, narodila dosud nezletilá dcera , jméno FO, . Návrh odůvodnila tím, že manželé spolu od , datum, nevedou společnou domácnost a žijí odděleně. Manželství účastníků považuje za rozvrácené, manželství je pouze formálním svazkem. Manželé spolu komunikují v nezbytném rozsahu, zejména v souvislosti s režimem péče o jejich společnou dceru. V průběhu řízení manželka doplnila, že k rozpadu manželství došlo zejména nevhodným, nátlakovým a manipulativním jednáním manžela. Za doby společného života manželů docházelo ze strany manžela k psychickému i fyzickému napadání manželky. Po jednom fyzickém útoku dne , datum, byla manželka ošetřena i v nemocnici Na , adresa, s pohmožděním palce na ruce. Tyto ataky pokračovaly i po narození nezletilé dcery, zejména třesení s manželkou i tehdy, kdy držela v náručí nezletilou, z čehož měla manželka na rukách modřiny. Po odstěhování manželky ze společné domácnosti se manželé sešli, aby mohl manžel strávit čas s nezletilou. Manžel tuto příležitost využil k psychickému nátlaku na manželku, vyhrožování a k emočním a agresivním výlevům na manželku. Toto setkání skončilo přivoláním hlídky policie, jelikož manžel držel dceru v náručí, nechtěl ji manželce vrátit a celou dobu na manželku křičel. Jakýkoliv následný kontakt mezi účastníky byl pro manžela příležitostí k citovému vydírání, shazování a agresivnímu chování vůči manželce. Manžel využíval manipulující, kontrolující a zahlcující způsob komunikace s manželkou ohledně četnosti telefonických hovorů a ohledně záležitostí týkajících se dcery. Manžel nemá žádný náhled na své jednání, vůči manželce jedná s despektem. Manželka je aktuálně v péči psychoterapeuta. Manželka spatřuje důvody rozvodu v dlouhotrvajících psychických, verbálních a fyzických útocích ze strany manžela na manželku, v nátlakovém, manipulujícím a ponižujícím jednání, které vyvrcholilo po narození dcery a společná domácnost se stala pro nezletilou a manželku nebezpečným místem, ze kterého bylo nutné co nejdříve odejít.

2. Manžel k návrhu na rozvod manželství uvedl, že s rozvodem souhlasí. K příčinám rozvratu uvedl, že zejména po narození dcery se u manželů projevily názorové neshody týkající se skoro všech aspektů společného soužití, zejména pak výchovy dcery, trávení společného času a rozdílných životních priorit. Tyto neshody manželé řešili faktickým odloučením, v důsledku čehož se problémy nevyřešily a postupem času došlo k jejich vzájemnému odcizení. V průběhu řízení v reakci na tvrzení manželky doplnil, že s důvody rozpadu manželství uváděnými manželkou nesouhlasí. Má za to, že mezi manžely docházelo ke konfliktům, které vyplynuly převážně z rozdílnosti jejich povah a z rozdílných názorů na běžné každodenní situace.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu. Účastníci řízení uzavřeli manželství dne , datum, před Úřadem městyse , adresa, , u obou manželů se jedná o manželství prvé /viz oddací list na č. l. 5 spisu, výpis z CEO na manželku a na manžela na č. l. 7-8 spisu, shodná tvrzení účastníků/. Z manželství se dne , datum, narodila dosud nezletilá dcera , jméno FO, . O úpravě poměrů k nezletilé dceři pro dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , kdy soud schválil dohodu rodičů o svěření nezletilé pro dobu po rozvodu manželství do péče matky /viz shodná tvrzení účastníků, výpis z CEO na manželku a na manžela na č. l. 7-8 spisu, rodné listy nezl. , jméno FO, na č. l. 6 spisu, rozsudek zdejšího soudu ve věci péče ze dne , datum, č. j. , spisová značka, /. Manželé jsou spolu cca devět let, před uzavřením manželství spolu žili ve společné domácnosti cca tři roky. Problémy mezi manžely byly již v době před uzavřením manželství, eskalovaly v době po narození dcery /viz shodné výpovědi účastníků/. Manželka odešla ze společné domácnosti ke svým rodičům dne , datum, /viz shodné výpovědi účastníků/.

4. Z komunikace mezi manželkou a manželem dne , datum, a , datum, soud zjistil, že manželé spolu v těchto dnech komunikovali ohledně styku manžela s nezletilou dcerou Emou, kdy manžel žádal manželku o setkání s dcerou v pondělí dopoledne, třeba v 9:30 hodin, protože v pondělí odpoledne se koná soud a nemůže se tak s dcerou vidět. Manželka s tímto nesouhlasila a navrhovala manželovi ke styku s dcerou jiný den v týdnu v čase 14-16 hodin. Manžel toto její sdělení chápe jako šikanu a upření práva vidět se s dcerou, neboť je v Neratovicích jen kvůli dceři a musel by dojíždět 400 km /viz komunikace mezi manželkou a manželem dne , datum, a , datum, na č. l. 2-27 spisu/.

5. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, se podává, že , jméno FO, je blízkou kamarádkou manželky. Byla přítomna situacím, kdy se manžel choval k manželce manipulativně a v některých případech ponižujícím způsobem. Jako příklad uvedla společnou dovolenou v Maroku v roce 2018, kdy již na letišti, když manželka řešila svůj příruční kufr, jí manžel vynadal způsobem, který byl zcela nepřiměřený, až začala manželka plakat. I během dovolené manžel pokračoval ve svém nevhodném chování. Zachoval se neohleduplně i ve vztahu ke kamarádce, kdy k její žádosti zastavit auto z důvodu nevolnosti tuto odmítl a kamarádka musela zvracet do sáčku. V době, kdy byla manželka těhotná, tak se jí začal manžel při společném obědě posmívat, že si objednala jak polévku tak pizzu a dokonce ji kritizoval za to, že jí „až moc chutná“ a že mu nic nenechala. Dalším případem nevhodného chování bylo, když , jméno FO, vyzvedávala manželku doma a tato zrovna dojídala pizzu a nechala na okraji talíře okraje. Manžel ji opakovaně napomínal a několikrát manipulativně přesvědčoval, aby okraje snědla i přes prosby manželky, aby toho už nechal. Jako další příklad uvedla situaci na chatě manželky, kde trávili společně čas s nezletilou dcerou Emou, které byly tři měsíce. Manžel o dceru nejevil moc velký zájem a většinu odpoledne trávil zavřený v pokoji. Když navečer dcera několik minut plakala, manžel za nimi nepřišel ani neprojevil snahu ji utěšit. Večer, když ho manželka požádala, zda by si mohl na chvíli dceru vzít, aby se mohla najíst, odpověděl jí s úsměvem, že „si má zvykat a musí se naučit jíst i s dítětem na rukou“ a malou si nevzal. Z pohledu , jméno FO, bylo celkové chování manžela k manželce dlouhodobě ponižující, manipulativní a se snahou o dominanci. Nejednalo se o rovnocenný a respektující vztah / viz čestné prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, na č. l. 28 spisu/.

6. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, se podává, že , jméno FO, byla přítomna situacím, které popisují nevhodné a manipulativní chování manžela ve vztahu k manželce. Jako dula manželů byla při předporodních návštěvách opakovaně svědkem toho, že manžel nerespektoval přání manželky jak přípravy na porod a období šestinedělí, tak každodenní situace jako např. výběr večerního osvětlení, které by ženě bylo příjemné nebo způsob přípravy večeře. Během telefonátu s manželkou slyšela agresivní a dominantní tón manžela, který manželce nedovoloval pokračovat v rozhovoru. Na jeho nátlak byl telefonát přerušen. V období šestinedělí odmítal jakoukoliv pomoc pro manželku, nedopřál jí potřebný klid a podporu v této citlivé fázi. Nebyl jí oporou a při manipulaci s dítětem zaznamenala dula jeho neopatrné jednání /viz čestné prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, na č. l. 29 spisu/.

7. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, se podává, že , jméno FO, byla přítomna agresivního chování manžela vůči manželce, které neodpovídalo situaci. Stalo se to v roce 2019, kdy přilétala s manželkou letadlem do Vídně. Manžel měl obě odvést autem do Prahy. Manželka nemohla manželovi hned vzít telefon, takže se naštval a vyžadoval, aby se omluvila. Manželka zapnula na telefonu reproduktor, takže mohla , jméno FO, slyšet, o čem se manželé dohadují. To, co slyšela, byl spíš nepříčetný stav, , právnická osoba, amok. Nepřetržitě na ni křičel, neposlouchal ji, vypadalo to, že byl i mimo sebe. Přišlo jí to jako iracionální a neodpovídající situaci /viz čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, na č. l. 30 spisu/.

8. Z přehledu plateb – historie ze dne , datum, soud zjistil, že manželka zaplatila za psychoterapii v listopadu 2024 částku , částka, /přehled plateb – historie ze dne , datum, na č. l. 31 spisu/.

9. Z potvrzení o úhradě za pohotovost na traumatologii FN , adresa, soud zjistil, že dne , datum, byla zaplacena Fakultní nemocnici , adresa, celkem částka , částka, , a to za vyšetření na traumatologii (úrazové chirurgii) a za výkon ústavní pohotovostní služby částka , částka, /viz potvrzení o úhradě za pohotovost na traumatologii FN , adresa, na č. l. 32 spisu/.

10. Z přehledu telefonických hovorů se podává četnost telefonátů od Jardy v období od 19. 11. do 11. 12. / viz přehled telefonických hovorů na č. l. 33-34 spisu/.

11. Z komunikace s Ivou M. se podává, že Iva M. sděluje manželce, že se jí vždy zastala, myslí si, že mu záleží na manželce a na malé a ne na nich. Taky on si uvědomuje své chyby. V další zprávě Iva M. sděluje manželce, že Iva M. i on věí, že někdy nemá hranice a pochopení pro tuto situaci nikdo neměl /viz komunikace s Ivou M. na č. l. 35 spisu/.

12. Z přehledu plateb – historie za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že manželka v tomto období za každé sezení na psychoterapii zaplatila částku , částka, /viz přehled plateb – historie za období od , datum, do , datum, na č. l. 36 spisu/.

13. Z vyjádření rodičů manželky k soužití účastníků se podává, že problémy mezi manžely byly již za svobodna. Žili spolu dlouho cca 9 let. Mnohokrát vezli manželku z jejich bytu v Lobkovicích, když je požádala o pomoc po předchozí partnerské hádce. Bylo jim zvláštní, že když se měl manžel vrátit z cest, tak byla ve stresu. Během své nepřítomnosti manžel kontroloval, zda je manželka u nich v bytě nebo u svých rodičů. Komentoval negativně, když si manželka s rodiči volala. Na toto volání požadoval vymezený čas. Rodiče kritizoval, i když otevřeně s nimi hádky nevyvolával. S manželkou se viděli 1x za tři týdny, i když bydlela v jednom městě. Manželovi se podařilo oddálit manželku od rodiny, kamarádů a přišlo jim, že se ji snažil izolovat od okolí. Po hádkách s manželem viděli manželku velmi málo, protože se manžel styděl a vyhýbal se rodičům. V periodách na manžela přicházely jeho potíže (vyvolávání hádek, agresivní výbuchy, kontrola manželky…) a manželka ho stále omlouvala tím, že si v dětství prožil ze strany svých rodičů (především otce) traumatizující zkušenosti. Vždy hrál manželce na city a to na ni bohužel platilo. Manžel dokázal v manželce vzbudit pocit viny. V předchozím vztahu, kdy manželka u svých rodičů bydlela, probíhalo vše bez problémů a měli s jejími partnery dobré vztahy. Manželka byla na manželovi finančně nezávislá. To se změnilo v těhotenství, kdy nastoupila na mateřskou. Po celé těhotenství žila ze svých peněz, kupovala věci pro dceru, platila výdaje na dům, ani po porodu jí manžel peníze nedával. Po porodu si vzal manžel volno. Běžné je v rodině manželky, že babičky po příjezdu z porodnice pomáhají mamince s miminkem. Manžel to zakázal s tím, že to zvládnou sami. Pokud by pomáhal, bylo to možná v pořádku. Manželka měla po porodu poranění, která při chování malé a chození s ní a uspávání na ruce, bolela. Na nátlak manžela musela být manželka v patře domu a musela tak pro potřebné věci i pro jídlo chodit do přízemí po schodišti, což bylo zpočátku velmi bolestivé. Zakazoval jí pobyt v pracovně v přízemí, kde byl gauč, kam si mohla manželka pohodlně s malou lehnout a kojit. Před matkou manželky manžel řekl, že na dveře dá petlici, aby do pracovny nechodila. Manželka jako prvorodička neměla zkušenosti, snažila se rozkojit, bylo ji třeba zajistit jídlo a odpočinek. Ač se babička nabízela, na nátlak manžela tuto nabídku nemohla přijmout. Změna začala, když manželce začaly docházet síly z náročnosti celé situace. Manžel jí s péčí o dceru nepomáhal a navíc seděl v noci u postele, neustále něco mluvil a nenechal manželku spát. V tomto období (červen-červenec 2024) dostali rodiče nad ránem od manželky sms o pomoc. To zažili mnohokrát, a proto ráno přijeli a tam byla vysílená manželka. Následně s dvouměsíční dcerou odjeli manželé na chatu rodičů. Asi po týdnu se rodiče přijeli za manželkou a Emou podívat, manželka se tam cítila v bezpečí a chtěla tam zůstat další týden. Během pobytu na chatě požádala manželka svou matku, jestli by na pár dní nemohla přijet, protože nechtěla být s manželem sama. Manželovi se to nelíbilo a vyhrožoval, že se přestěhují do , adresa, , nicméně i tak matka manželky přijela. Během pobytu přístup manžela k manželce nebyl pěkný a moc jí nepomáhal. Většinu času byl zavřený v pokoji a když nosil dceru, tak jí za chvíli dával matce manželky s tím, že ho bolí ruce. I za přítomnosti matky manželky začal manželku rušit ve spánku, nestále jí něco vyčítal, manželka spala s telefonem, aby mohla matce zavolat a ona ho uklidnila. Manžel manželku neustále kritizoval, s někým ji srovnával. Nakonec manžel z chaty odjel. V srpnu se manžel na chatě před rodiči manželky přiznal, že manželku šikanuje a o některých situacích, které se ve vztahu staly, byli informováni rodiče manžela. Ti řekli, že se to stává i v lepších rodinách. Manžel opět útočil, že rodiče manželky se vměšují do jejich vztahu. Rodiče měli starost o svou dceru a vnučku, protože viděli, že jsou obě velmi křehké a ve stresu. Matka manželky zažila i situaci, kdy manžel chtěl uklidnit brečící dceru, když se mu to nedařilo, nechtěl ji dát zpět manželce, aby ji utěšila třeba u prsu nebo si pamatuje na situaci, kdy si manžel vymínil, že manželka musí přivést dceru k rybníku asi 20 minut pěšky od chaty v době, kdy bylo v létě 35 stupňů. Ačkoliv to manželka chtěla udělat, , jméno FO, z horka plakala a k setkání došlo až na chatě (za přítomnosti matky manželky), s čím měl manžel problém. Během léta se manželka rozhodla, že odejde od manžela a začala komunikovat s intervenčním centrem. Manžel odmítal jezdit si pro malou a manželka mu ji musela vozit. Tím, že s manželkou rodiče žijí, tak zažili, jak neustále dceru u předávek napadá, píše jí zprávy, volá a vyhrožuje. Po soudu o dceru manželce řekl, že o dceru přijde, že na ní nechá udělat posudek, že není normální. V rámci sporu o výživné na nerozvedenou manželku, které odmítl platit, ji přivezl sušenku, aby měla co jíst apod. /viz vyjádření rodičů manželky k soužití účastníků na č. l. 37-39 spisu/.

14. Z e-mailu z dubna 2020 od , jméno FO, adresovaného manželce se podává, že , jméno FO, by rád pokračoval v pronájmu s manželkou. Byl by rád, kdyby přišla v neděli v 18h, promluví společně i se sousedy /viz e-mail z dubna 2020 od , jméno FO, adresovaný manželce na č. l. 41 spisu/.

15. Z e-mailu ze dne , datum, od psychoterapeutky , jméno FO, adresovaného manželce se podává, že psychoterapeutka s manželkou spolupracovala celé její těhotenství. První interakce s jejím partnerem byla před porodem, kdy ji přivezl na terapii – nonverbální projev její klientky oproti předchozím návštěvám se změnil, měla ztuhlé držení těla, „zamrzlost“, uhýbavé pohledy….partner byl v čekárně a chtěl navštívit , tituly před jménem, , jejich známou, která ordinuje o patro výše (aby se dostal zpátky do čekárny, půjčila mu psychoterapeutka své osobní klíče), bez vědomí psychoterapeutky a bez zaťukání přišel s jejich známou až do ordinace manželku „pozdravit“. Součástí práce psychoterapeutky jsou i interní techniky per rectum a per vaginam, tudíž toto bylo pro psychoterapeutku hrubé narušení bezpečného prostoru pro terapii a i v rámci slušného chování. Druhá interakce proběhla po porodu, kdy přišli na terapii společně, manžel měl hlídat přes terapii dítě. Na dotazy ohledně kojení a zdravotního stavu manželky odpovídal za ní, nenechal ji mluvit, měl nevhodné narážky na manželku i na dítě. Tyto dvě situace a neverbální projevy navedly psychoterapeutku se zeptat na situaci doma, zda nedochází k násilí fyzickému nebo psychickému /viz e-mail ze dne , datum, od psychoterapeutky , jméno FO, adresovaný manželce na č. l. 42 spisu/.

16. Z výpovědi manželky /viz protokol z ústního jednání soudu na č. l. 43 p.v.-48 spisu/ soud zjistil, že dle manželky byl pro ni zlomový okamžik, když otěhotněla a narodila se dcera, kdy problémy pokračovaly a jí došlo, že nechce, aby dcera v tomhle vyrůstala a byla přítomna tomu, jak ji manžel psychicky a fyzicky napadá. Když se jednalo pouze jenom o manželku, tak nějakým způsobem zvládla fungovat. Hodně si dávala za vinu věci, které se ve vztahu děly, protože ji vždycky manžel o tom přesvědčil. Manžel měl těžké dětství, tak ho manželka litovala a zároveň říkal, že se změní. Jednu dobu to dokonce i tak vypadalo, protože začal chodit k psychoterapeutovi. K problémům, které mezi sebou manželé měli, manželka uvedla, že poslouchala, jak není normální, jak je labilní, jak je rozmazaný spratek, nacamraná, arogantní, neschopná. Dále že by s ní nikdo nevydržel. Když něco udělala, tak manžel říkával, že všichni lidi si myslí to, co on a že manželka je úplně mimo. Vadilo mu, jak manželka mluví, co poslouchá za hudbu, vadili mu její kamarádi, navážel se do jejích rodičů. Postupem času se přidaly fyzické věci, to znamená třesení s manželkou za ruce nebo za hlavu, vláčení po schodech, strkání (házení) na postel. Později se už nemohla ani zamknout, protože manžel vzal klíče od dveří a manželka tak neměla kam utéct. Když se snažila utéct, tak se jí snažil dohonit a táhnout zpátky do bytu. Problém bylo i to, že se chtěl hádat třeba v autě nebo ve sprše, když nemohla odejít. Někdy večer seděl u postele a nenechal ji vyspat, když do manželky hučel za to, co udělala špatně, trvalo to hodiny. Toto se dělo i s dcerou, když řekl manželce, že je neschopná, že to zvládá nejhůř ze všech lidí, co zná. Když měla dceru v náručí, tak s manželkou v amoku třásl, jednou dceři škrtl loktem o hlavičku. Co se týká práce, tak manželovi vadilo, že manželka pracuje. Rušil ji při pracovních věcech nebo úkolech, bral jí třeba počítač, telefon. Když se chtěla učit do školy, tak jí bral věci, aby se učit nemohla a schválně na ni mluvil. Když manželce volal šéf v pracovní době při práci z domova, tak ji naschvál vyrušoval a ještě se rozčiloval, že jí šéf volá. Připadala si časem absolutně neschopně a říkala si, že když se změní ona, takže se to třeba zlepší. Proto začala chodit zase k psychologovi, a následně se s manželem na nějakou dobu rozešla, ale byli neustále v kontaktu. Manžel napsal dvoustránkový list, jak všeho lituje, že se změní, takže se dali zase dohromady. Problémy dál pokračovaly a až dcera dala manželce sílu od manžela odejít. K problémům před manželstvím manželka uvedla, že účastníci dostali jednou i v době před uzavřením sňatku výpověď z nájmu, protože si sousedi stěžovali, že se od manželů něco děje, že je tam poměrně něco slyšet. Chování manžela se v této době před manželstvím stupňovalo. Manželka si hodně věcí nepamatuje. Ze svých deníků se dočetla, že z 80 % se manžel choval k manželce krásně, z 20 % to byla hrůza. Měsíc před svatbou musela manželka na , adresa, , protože jí manžel pohmoždil palec na ruce. Manžel jel za ní. Kdykoliv chtěla odejít, tak jí manžel pronásledoval a volal na ni. Manželka má svatební den v mlze, nebrala vážnost sňatku. Oba manželé si přáli miminko, jednalo se o klidnější období. Manžel sliboval, že své chování po narození dcery změní ve vztahu k manželce i k jejím rodičům. Manželka mu věřila, ale velmi brzy jí došlo, že tomu tak nebude. Den následující po opuštění společné domácnosti se s manželem setkala, aby viděl dceru. Setkání skončilo přivoláním policie, neboť jí začal manžel nadávat, říkal, že je hyena, mrcha, že se jí pomstí, držel dceru v náručí a úplně se třásl, jak byl v amoku. Dceru jí nechtěl vrátit s tím, že si na něho musí zvyknout, ta začala strašně plakat. Nakonec manželce dovolil, aby dceru uspala v náručí a manžel se šel s dcerou v kočárku projít. Když se vrátili, tak manželka sdělila manželovi, že už nemůže a bála se, že to bude pokračovat. Manžel řekl, že dceru manželce nedá. Proto zavolala manželka policii. Když policie přijela, tak jim manžel řekl, že nic de facto neproběhlo, k manželce byl milý a ona z toho byla úplně zmatená. Poté, co se manželka odstěhovala, tak se snažila, jezdila za manželem s dcerou často, ale chování manžela bylo pořád stejné. Soustředil se na manželku, bylo to neúnosné, protože to dělal i před mámou manžela. Manželka dále uvedla, že jednáním manžela přišla o některé kamarády a mělo to vliv na její blízké vztahy. Některé kamarádky se snažily vytáhnout manželku i společně s manželem někam ven, ale manžel to moc nechtěl. Co se týká její rodiny, tak určitě došlo k výraznému zhoršení vztahů, protože zdrojem hádek bylo, že je manželka se svou rodinou v kontaktu. Co týče práce, tak jednou jí šéf říkal, že chování manžela by mohlo pohoršit její kariéru. Dle manželky po porodu dcery byly hádky ještě častější, neboť byla vyčerpaná, neměla kam jít ve smyslu toho, že měla dceru. Jednou manželka chtěla odejít z domu, manžel běžel za ní a dceru tam nechal samotnou, proto se manželka vrátila. Říkával jí v tomto období, že to zvládá nejhůře ze všech lidí, co zná, že nevěří na šestinedělí. Když rodila, tak byla celou dobu v domě nahoře v ložnici sama, byť manžel byl také v domě. Manželka nechtěla otravovat porodnici, protože si myslela, že je slabá, že jsou to jenom poslíčci, protože jí manžel řekl, že je slabá a nic nevydrží. Proto málem porodila v autě. Pár hodin po porodu šla manželka do koupelny a manžel hodil na dceru, která spala s nimi v posteli, vysoko deku. Asi by se jí nic nestalo, ale tím, že byla manželka pár hodin po porodu, tak jí přišlo, že by se dceři hůř dýchalo. Poté, co manžela požádala, aby dal deku níže, tak on nesouhlasil a řekl, že je také táta a že si může dělat, co chce. A v tuto chvíli to byla pro manželku hrozná bezmoc. Když malá někdy plakala, tak ji chtěla manželka utěšit a manžel jí nechtěl manželce dát. Dále manželka k chování manžela po porodu dcery uvedla, že když chtěla dole nakojit malou, aby byla aspoň někde v nějaké jiné místnosti, tak manžel říkal, že je to jeho kavalec v jeho pracovně. Když sundala těžké tašky, aby nespadly na dceru, tak nadával. Vždycky je pověsila zpátky. Manžel prý na to reagoval tak, že dá do pracovny petlici, aby tam manželka chodit nemohla. Ve vztahu s manželem byly i hezké chvíle, ale bylo to jak na houpačce. Manželka nevěděla, kdy mu bude vadit, že je buď moc veselá, to byla pro něho v tuto chvíli infantilní, nebo zase moc bez energie. Časem ale opravdu byla úplně vyčerpaná, začaly jí bolesti břicha, migrény. Nejhorší taktika byla se za všechno manželovi omlouvat do té doby, co mu to přišlo dostatečně upřímné. Dále manželka uvedla, že u fyzických útoků nebyl nikdo nikdy přítomen. Manželka dále sdělila, že manžela napadla, když jí nechtěl dát plačící dceru, která chtěla nakrmit. Manželka popsala napadení tak, že utekla z hádky, manžel volal, ať se vrátí, že dcera pláče hlady. Poté, co manželka přišla, tak manžel držel dceru v náručí, nechtěl ji manželce dát, což se stalo předtím několikrát. Předcházelo tomu to, že den předem manžel večer přijel a manželku napadl, že mu otevřela nějakou poštu. Vrátil se po několika dnech a hrozně chtěl trávit čas s malou. Proto mu manželka ráno nabídla, jestli chce k dceři jít. On odmítl, že je rozespalý, byl protivný. Proto mu manželka řekla, že s dcerou bude ona. Manželka ležela, byla nahá, manžel z ní strhával peřinu. Zase říkal, že chce být s dcerou, ať jde manželka pryč. Manželka se chtěla na chvilku vyspat, manžel byl taky unavený. Manželka vyběhla z domu. Byla ponížená, protože už v tu dobu nebyli partneři a několikrát zažila, že byla nahá a manžel se chtěl hádat. Chtěl jí před tím objímat, ona vyběhla ven z domu a on volal, že dcera pláče, že potřebuje nakrmit. Když se vrátila zpátky, tak manžel seděl na balónu, držel dceru a manželka mu dala facku. Manželka dále přiznala, že během vztahu něco sprostého manželovi určitě řekla. Bylo to většinou v době, kdy už fakt nemohla a kdy už neměla možnost úniku, například v autě. Manželka uvedla, že se její rodiče do vztahu s manželem nevměšovali. Dále sdělila, že i v době před rozchodem s manželem, navštěvovala psychoterapii z důvodu, že řešila hlavně sebe a proč se cítí špatně. Manžel ji nabádal, že za to může její táta. Proto chodila k paní psychoterapeutce zpočátku s tím, že bude řešit její vztah s otcem. Měla pocit, že jí táta snížil sebevědomí a že odtud asi pramení nějaká nejistota. Manželka má za to, že fakt taková nebyla, ráda chodila mezi lidi. Později se s psychoterapeutkou dostali ke vztahu s manželem.

17. Manžel v rámci své výpovědi /viz protokol z ústního jednání soudu na č. l. 48 p.v. – 51 spisu/ popsal jejich vztah s manželkou jako dynamický. Příčinu problémů viděl v rozdílnosti povah manželů. Obě strany prožívaly určitá traumata a generovaly traumata. Má za to, že pro oba nebyla svatba vztahový milník. Tím, že spolu předtím byli šest let, tak nějakou zásadní změnu to nevyvolalo. Moc klidných chvílí neměli. Dle manžela v některých případech generování konfliktů z jeho strany určitě neproběhlo, ale proběhlo to ze strany manželky a i řešení těch konfliktů z její strany bylo hodně nevyzrálé. Uvedl, že nebylo příjemné, když držel obouruč dítě v ruce na gymnastickém balonu a manželka mu ji natáhla takovou silou, že to cítil tři dny. Dostal rovněž sklenicí do hlavy, tekla mu z hlavy krev a předcházel tomu vulgarismus ze strany manželky, pro který nešla daleko. Manžel jel do nemocnice, ale nemá o tom záznam, respektive v nemocnici řekl, že se praštil o schody. Nikdy neměl v úmyslu ani v nejmenším manželce škodit, natož jí izolovat od rodiny a přátel. Několikrát ho rodiče manželky nabádali, ať s ní zůstane. S rodiči manželky neměl jediný problém. Problém nastal až v momentě, kdy se narodila dcera, kdy rodiče manželky měli velký zájem o vnučku, chodili k manželům denně, ale později to začalo být nepříjemné. Pro manželku ta situace byla velmi náročná, úplně nespala, nebylo pro ni mateřství hladké. Manžel popisoval situaci, kdy rodiče manželky přišli v osm ráno, vstoupili do ložnice a chtěli vidět dceru (jejich vnučku). Manželka jim odvětila, že se jdou vyspat a rodiče začali vyděračským tónem, že jim nechtějí manželé ukázat dceru. Dokonce přišla esemeska od mámy manželky, že chce vidět vnouče a že jí v tom manželé brání. Manželé chtěli, aby rodiče přišli jindy a matka manželky stejně odpoledne přišla a klepala na všechny dveře. Pak šla za svojí mámou a brečela, že ji manželé nechtějí pustit dovnitř. Celá situace byla vyhrocená a stresová. Manžel má pocit, že rodiče manželky vzali jejich dítě jako za své. Osm let s manželem problém neměli, jezdili k nim manželé na chatu, strávili každý druhý víkend spolu, nikdy neřekli ani slovo. Manželka odcházela, někdy ji vyzvedli autem, ale neřekli nic k tomu. Na druhou stranu bylo manželovi řečeno, že povaha manželky je prudká a najednou je příčinou on. Má z toho celého pocit i vzhledem k podaným žalobám vedených ze strany rodičů manželky proti němu, že je tady boj, aby z toho vyšel jako totální blázen a manipulátor a agresor. K přátelům manželky manžel uvedl, že s nimi jeli občas na dovolenou, ale spíš měl své přátele. Úplně to nebyla jeho krevní skupina. Nebránil manželce ve styku s přáteli. K dotazu na útoky ve vztahu k manželce manžel uvedl, že psychické útoky je těžko posuzovat, ale myslí si, že ne. Motiv z jeho strany určitě nebyl dostat manželku do nějakých špatných psychických stavů. Nikdy takhle nepřemýšlel. Fyzický útok či úder zcela popřel. Pokud jde o zmíněnou pohmožděnou ruku manželky, tak z jeho strany se jednalo o sebeobranu, kdy manželka udeřovala manžela, on jí vzal ten předmět, kterým ho udeřila, z ruky tak nešikovně, že si pohmoždila palec. Potvrdil, že hranice jejich soužití byla zavedená někam, kde se mu to nelíbilo, vulgarismy probíhaly oboustranně. Kdo řekl toho víc sprostého, to nedokáže ani posoudit. Soužití manželů je nyní dle manžela minimalizované na nulovou komunikaci. S manželkou se vidí jen, když si přebírá dceru. Dále sdělil, že ze strany manželky padly výhružky, že se na něho vaří voda. V současnosti na sobě manžel pracuje tak, že čte různou literaturu a dochází za odborníkem, kterému popsal nynější vztah s manželkou a zajímá ho, jak takovou situaci řešit.

18. Závěr o skutkovém stavu je takový, že účastníci řízení uzavřeli manželství dne , datum, , ze kterého se dne , datum, narodila dosud nezletilá dcera , jméno FO, . O úpravě poměrů k nezletilé dceři pro dobu po rozvodu manželství bylo pravomocně rozhodnuto. Manželství je dlouhodobě, trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a s ohledem na vztahy účastníků a jejich odmítavý postoj k jeho dalšímu trvání, nelze obnovu manželského soužití očekávat. Soud příčinu rozvratu manželství neshledal výlučně ani na straně manžela ani na straně manželky. Účastníci jsou různých povah, které nejsou vzájemně kompatibilní. Pro dlouhodobé vzájemné neporozumění mezi manžely pramenící z jejich odlišných povahových rysů, nejsou manželé schopni se dohodnout na podstatných věcech společného soužití a navzájem se natolik odcizili, že již nemohou žít jako rodina.

19. Pokud soud neprovedl k důkazu výslech svědků (, jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , rodičů manželky, rodičů manžela), důkaz lékařskou zprávou z ošetření z nemocnice Na , adresa, (tato nebyla soudu ani ze strany manželky předložena do rozhodnutí soudu), záznamem PČR ze dne , datum, , bylo tomu proto, že jejich provedení shledal soud nadbytečným, neboť jejich obsahová stránka nemůže závěr soudu jakkoliv zvrátit. Potřebné skutečnosti pro rozhodnutí soudu byly prokázány jinými provedenými důkazy.

20. Soud ve věci jednal podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) a po právní stránce věc posoudil dle ust. § 755 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o rozvodu manželství.

21. Dle § 755 odst. 1 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

22. Dle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

23. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak.

24. Podle § 758 o. z. platí, že manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

25. Obecná právní úprava rozvodu manželství (v praxi často nazývaná jako sporný rozvod) je založena na principu existence rozvratu. Zjišťování příčin rozvratu v žádném případě neznamená zjišťování viny na rozvodu. Je skutečností, že skutečnou příčinu rozvratu je schopen zjistit spíše psycholog se specializací na manželské záležitosti než soudce. Navíc zpravidla rozvod nemá jedinou příčinu. Soud si je vědom toho, že má vést manžele k odstranění příčin rozvratu a usilovat o jejich smíření, je třeba konstatovat, že soudní jednání v tomto směru je zpravidla značně formální. Z psychologického hlediska je jednací síň a soudce v taláru to nejméně vhodné prostředí pro účinný pokus o smíření manželů. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, je třeba konstatovat, že zákon nerozlišuje, zda příčiny rozvratu spočívaly v porušování „manželských povinností“ či zda se jednalo o jiné příčiny subjektivního i objektivního charakteru.

26. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství dle § 755 a násl. o. z. jsou v daném případě splněny, a proto manželství účastníků rozvedl. Jak je již výše uvedeno, o úpravě poměrů k nezletilé dceři bylo pravomocně rozhodnuto a nebylo zjištěno, že by rozvod manželství byl v rozporu s jejími zájmy. Pokud jde o provedené dokazování, lze shrnout, že v závěrech učiněných z jednotlivých důkazů, ani v jejich vzájemných souvislostech, nespatřoval soud žádný zásadní rozpor ani pochybnost, pro které by považoval za potřebné provádět dokazování další a shledal rozsah dokazování za dostačující. Jde-li pak o nuance v obsahu účastnických výpovědí, jsou tyto přirozeně dány rozdílnou optikou nazírání na průběh popisovaných událostí a celého manželského soužití a mají zřetelně subjektivní podtext. Z provedených důkazů lze uzavřít, že manželství účastníků je rozvrácené. Soud předně shledal, že účastníci řízení spolu mají pouze formální vztah, který v žádném případě nemá kvalitu funkčního manželského svazku, jež je založen na úctě, vzájemnosti, důvěře a sdílení všedních i mimořádných událostí toho kterého z manželů či společných prožitků. Toto bylo patrné již z jejich vzájemné komunikace při jednání soudu a jejich účastnických výpovědí. Co se týče příčiny rozvratu manželství, dospěl soud k závěru, že v posuzované věci nelze jednoznačně říct, co je příčinou a co důsledkem. V průběhu řízení vyšlo najevo, že vzájemný vztah mezi manžely byl značně komplikovaný a problémový již před uzavřením samotného sňatku. Manželé se dlouhou dobu před uzavřením manželství znali, několik let před manželstvím spolu žili ve společné domácnosti, jezdili na společné dovolené s přáteli. Manželství bylo uzavřeno, přestože manželka znala manželovu dominantnější povahu a jeho způsob chování ve vztahu k ní i k ostatním a věděla, že jsou oba nastaveni jiným způsobem. Soud je názoru, že v průběhu manželství, zejména po narození dcery, došlo pouze toliko k vyhrocení vzájemných vztahů a prohloubení problémů mezi manžely pramenících z jejich odlišných povah. Možné jednotlivé excesy, které nastaly v průběhu manželství, tak nelze hodnotit jako příčinu rozvratu ať jednoho nebo druhého z manželů. Nelze ani opomenout, že tvrzení manželky o fyzických útocích manžela zůstalo toliko v rovině tvrzení, neboť těchto tvrzených útoků nebyl nikdo přítomen. Naopak sama manželka přiznala dvě fyzická napadení ve vztahu k manželovi a používání vulgarit mezi manžely navzájem. Manželka měla zřejmě i nenaplněná očekávání ve vztahu manžela jako otce k dítěti. S ohledem na uvedené však nelze dospět k závěru, že se jedná o jednostrannou příčinu rozvratu manželství. Soud příčinu rozvratu tak neshledal výlučně ani na straně manžela ani na straně manželky, když oba manželé jsou zcela rozdílných povah, což logicky představuje odrazový můstek pro zásadně odlišné náhledy na způsob vedení společného života či rozdílné názory na řešení jakýchkoliv situací včetně výchovy dcery a přístupu k ní. Takto vzniklé rozpory vyústily ve vzájemné citové odcizení účastníků a vygradovaly v zostření manželských vztahů. S přihlédnutím k délce neshod a přístupu k manželskému svazku, je aktuálně zcela zřejmé, že manželství účastníků je rozvráceno tak, jak to má na mysli shora citované ustanovení. Soud proto rozhodl, jak ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 23 z. ř. s., dle kterého ve statusových věcech manželských a partnerských zásadně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

28. Pro úplnost soud dodává, že poplatková povinnost v daném případě představuje v souladu s bodem 1 písm. c) položky 4 Přílohy zák. č. 549/1994 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) částku , částka, . Jelikož manželka zaplatila za návrh na zahájení řízení více, konkrétně částku , částka, , postupoval zdejší soud dle ustanovení § 10 odst. 1 věta druhá zákona a rozhodl o vrácení přeplatku soudního poplatku ve výši, tak jak je patrna z výrokové části tohoto rozhodnutí.