15 C 350/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka jako náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že se na základě uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny ze dne datum jedná o neuhrazené platby za odběr elektřiny v odběrném místě, nacházejícím se na adrese v obec a číslo, obec od datum do datum ve výši částka a za období od datum do datum ve výši částka, dále o smluvní pokuty za porušení povinnosti žalovaného odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě na dobu určitou, a to za každý měsíc předčasného ukončení smlouvy v období květen 2019 až prosinec 2020, tedy za 19 měsíců po částka, v celkové výši částka (smluvní pokuta byla vyúčtována ve výši částka, přičemž na ní byly započteny platby žalovaného ve výši částka), a dále o smluvní pokuta částka za prodlení se zaplacením vyúčtování. Žalobkyně poskytla žalovanému bonus ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalobkyně předčasně vypověděla smlouvu, vznikl jí nárok na vydání bonusu. Žalobkyně tento nárok započetla na neuhrazené vyúčtování. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

2. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně sdělila, že s tímto postupem souhlasí, žalovaná se nevyjádřila. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa, nacházejícím se na adrese v obec a číslo, číslo obec, a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. V případě prodlení s jakoukoliv platbou převyšující 10 dní má žalobkyně právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši částka za každý jednotlivý případ prodlení. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně, podle kterých byl žalovaný povinen platit nejen zálohy na odběr elektřiny, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému za uzavření smlouvy bonus ve výši částka. Poskytnutí bonusu bylo podmíněno dodržením doby trvání smlouvy v délce 24 měsíců. Pokud by smlouva pozbyla platnosti, smluvní strany si ujednaly, že žalovaný je povinen bonus vrátit /viz smlouvu na č. l. 12 spisu, ceník na č. l. 22 spisu/. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou číslo znějící na částku celkem částka se splatností do datum, a to za spotřebu elektřiny v období od datum až datum. Žalobkyně žalovanému dále vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou číslo ve znění opravného daňového dokladu číslo se splatností do datum, a to za spotřebu elektřiny v období od datum až datum v částce částka (na tuto fakturu žalovaný uhradil částka a zbývá tak zaplatit ještě částka). Když žalovaný fakturovanou částku řádně a včas nezaplatil, účtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši částka, a to vyúčtováním smluvních pokut číslo splatným datum /viz faktury na č. l. 13 – 15 spisu, 17 – 20 spisu a 23 spisu/. Když žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně řádně a včas nehradil zálohy za elektřinu a vyúčtování, žalobkyně od smlouvy odstoupila, a to dopisem ze dne datum /viz odstoupení od smlouvy na č. l. 21 spisu včetně podacího lístku, oznámení o přerušení dodávky elektřiny na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně vyúčtováním číslo splatným dne datum účtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši částka za předčasné ukončení smlouvy za období květen 2019 až prosinec 2020, tedy za 19 měsíců po částka. Žalovaný na tuto fakturu hradil částka, na smluvní pokutu tak zbývá uhradit částka /viz vyúčtování na č. l. 16 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne datum /viz předžalobní výzvy na č. l. 23 spisu včetně podacího lístku na č. l. 24 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

5. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

6. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

7. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, žalovaný však nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Soud proto vyhověl žalobě ohledně požadované částky částka odpovídající neuhrazené elektřině. Žalobkyně poskytla žalovanému bonus, jenž byl podmíněn dodržením trvání smluvního vztahu alespoň 24 měsíců. Vzhledem k tomu, že smlouva byla předčasně vypovězena, vzniklo žalobkyni právo na vrácení tohoto bonusu. Smluvní strany sjednaly, že k vrácení dojde formou započtení na vyúčtování. Jelikož žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy, a to tím, že nehradil včas jednotlivá vyúčtování, vzniklo žalobkyni také právo na smluvní pokuty ve výši částka. Soud proto vyhověl žalobkyni i ohledně požadované smluvní pokuty za prodlení. Žalobkyně tak uplatnila tyto nároky po právu, a soud proto žalobě v této části vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala.

10. Co se týče zbylé žalobou uplatněné částky odpovídající uplatněné smluvní pokutě ve výši částka za předčasné ukončení smlouvy, dospěl soud k závěru, že v této části žaloba důvodná není. Soud považuje ujednání o smluvní pokutě v této části za neplatně sjednané, poněvadž se jedná o ujednání, které ve smyslu ust. § 1813 o. z. v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům. Smlouva o sdružených dodávkách elektřiny byla sjednána mezi žalobkyní jako podnikatelkou a žalovaným jako spotřebitelem (ve smlouvě je uvedena kategorie: domácnost), přičemž žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému elektřinu a poskytovat související služby. Smlouva byla uzavřena dne datum, a to na dobu určitou – 30 měsíců od data účinnosti smlouvy. V části smlouvy„ ostatní ujednání“ jsou uvedeny jednotlivé případy, kdy žalobkyně může po žalovaném požadovat zaplacení smluvní pokuty. V této části je uvedeno, že v případě předčasného ukončení smlouvy na dobu určitou na základě projevu vůle ze strany žalovaného bez souhlasu žalobkyně, v případě nemožnosti dodávky na základě jednání žalovaného a v případě oprávněného odstoupení žalobkyně od smlouvy z důvodu opakovaného porušení (dva a vícekrát) platebních povinností souvisejících s dodávkou elektřiny, je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu (ve výši částka pro kategorii domácnost, případně částka pro kategorii maloodběratel) za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky elektřiny od žalobkyně do konce plánované doby trvání smlouvy na dobu určitou. K předčasnému ukončení smlouvy došlo odstoupením žalobkyně z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalovaného. Žalobkyně následně vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty v celkové výši částka za předčasné ukončení smlouvy (za období květen 2019 až prosinec 2020, tedy za 19 měsíců po částka).

11. Daná smluvní pokuta sankcionuje jednání spotřebitele, na základě kterého dochází k předčasnému ukončení smlouvy na dobu určitou, tedy sjednanou na určité období, v rámci kterého žalobkyně očekávala poskytování služeb žalovanému a zároveň dosahování určitého zisku souvisejícího s poskytováním této služby. Ve smlouvě je uvedeno, že předmětná smluvní pokuta představuje případně i náhradu škody. Z formulace této smluvní pokuty vyplývá, že se jedná o (paušalizovanou) náhradu škody toliko v části ušlého zisku žalobkyně, neboť po ukončení smluvního vztahu (a tudíž ukončení i poskytování služeb dodávky plynu) již žalobkyni žádné další skutečné náklady vůči žalovanému, a to opětovně každý měsíc, vznikat nemohou. Daná smluvní pokuta tak svým účelem představuje primárně sankci odpovídající části ušlého zisku, nikoliv skutečně vzniklým nákladům, byť v paušalizované výši. Tomu odpovídá i pojetí této smluvní pokuty, kdy je její celková výše odvislá od celkové zbývající doby, po kterou měl být závazek ze smlouvy nadále konzumován, generujíc pro žalobkyni zisk. obec delší zbývala doba k ukončení smlouvy na dobu určitou, tím vyšší byl plánovaný (ušlý) zisk žalobkyně. Pojetí takovéto smluvní pokuty jakožto odměny (zisku) bylo dovozeno i v Rozsudku 5. senátu Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo – Serviços de Comunicações e právnická osoba proti Autoridade Tributária e Aduaneira, a to pro účely určení, zda je dané plnění předmětem daně z přidané hodnoty. Při absenci reparačního charakteru smluvní pokuty tak daná smluvní pokuta představuje toliko sankci ve prospěch žalobkyně. U smluv obdobného typu bývá obvyklé, že jsou uzavírány na dobu určitou v řádu desítek měsíců (jednotek let), či případně na dobu neurčitou. U smluv fixovaných na dobu určitou bývá zpravidla zákazníkům nabídnuta nižší cena za odebranou elektřinu, která je na druhé straně vykompenzována delším obdobím, po které takovýto zákazník přináší poskytovateli zisk, a proto je zejména v zájmu poskytovatele služeb, aby byla smlouva uzavřena na delší dobu. Pro případy předčasného ukončení z důvodů na straně žalovaného (např. z důvodu změny poskytovatele elektřiny po nalezení výhodnější nabídky pro žalované) je v předmětné smlouvě sjednána smluvní pokuta, která by měla (s ohledem na svůj čistě sankční charakter) odradit zákazníka od případného vypovězení smlouvy a změny poskytovatele. Byť obdobná ustanovení ve smlouvách o dodávkách elektřiny představují běžnou obchodní praxi, v tomto konkrétním případě je smluvní pokuta formulována tak, že postihuje i případy kdy dojde k ukončení smlouvy ze strany žalobkyně, která se rozhodla odstoupit od smlouvy z důvodu nehrazení plateb žalovaného. Ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně může od smlouvy odstoupit v případě opakovaného prodlení (tedy 2 a více plateb). K tomu je však nutné uvést, že rozhodnutí odstoupit od smlouvy (a tedy dále již neposkytovat žalovaného žádné další služby) je rozhodnutím ze strany žalobkyně. V případě prodlení s jednotlivými úhradami převyšující 10 dní je ve smlouvě již sjednána jiná smluvní pokuta v paušální výši částka za každé jednotlivé porušení (které zároveň žalobkyně v této žalobě uplatnila) a zároveň se žalobkyně v případě prodlení může domáhat zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Pakliže se tedy žalobkyně přesto rozhodla od smlouvy odstoupit, jednalo se o obchodní rozhodnutí žalobkyně, na které má být navázán vznik práva na uplatnění smluvní pokuty v poměrně vysoké výši (částka) za předčasné ukončení smlouvy. V důsledku je tak sankcionována platební neschopnost žalovaného, aniž by byl zkoumán či zjištěn určitý nepoctivý účel záměr související s předčasným ukončením smlouvy, např. že by žalovaný smlouvu dobrovolně ukončila z důvodu nalezení výhodnější smlouvy. Žalovaný je tedy sankcionován i v případě, kdy se dostane do prodlení např. z důvodů nenadálé změny životní situace, a to již při prodlení s jakýmikoliv dvěma úhradami (např. dvěma měsíčními zálohami). K tomu také viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2019, č. j. 26 Co 148/2019- 51.

12. S ohledem na výše uvedené (pouze sankční charakter smluvní pokuty, jiné instituty pro případ prodlení žalovaného, vázanost vzniku smluvní pokuty na rozhodnutí žalobkyně o odstoupení od smlouvy, způsob stanovení a celková výše smluvní pokuty) soud dospěl k závěru, že dané ustanovení svojí formulací v případech uplatnění smluvní pokuty i na případy odstoupení z důvodu předchozího nehrazení plateb ze strany žalovaného zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti tak významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele, že k ní již nelze ve smyslu ust. § 1813 a 1815 o. z. přihlížet. Soud tedy uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka zamítnul (výrokem pod bodem II. rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 80,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,02 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9,98 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení za zastupování advokátem aplikoval § 14b a. t., neboť návrh na zahájení řízení posoudil jako tzv. formulářovou žalobu. Žalobkyně podala návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tímto podávanou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, což vyplývá z databáze ISAS a předmětem řízení je částka nepřesahující výši částka.

14. Lůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Žalobkyně má právo v případě, že žalovaný nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na provedení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.