15 C 350/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši [částka], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] jako náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že se na základě uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny ze dne [datum] jedná o neuhrazené platby za odběr elektřiny v odběrném místě, nacházejícím se na adrese v [obec a číslo], [obec] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], dále o smluvní pokuty za porušení povinnosti žalovaného odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě na dobu určitou, a to za každý měsíc předčasného ukončení smlouvy v období květen 2019 až prosinec 2020, tedy za 19 měsíců po [částka], v celkové výši [částka] (smluvní pokuta byla vyúčtována ve výši [částka], přičemž na ní byly započteny platby žalovaného ve výši [částka]), a dále o smluvní pokuta [částka] za prodlení se zaplacením vyúčtování. Žalobkyně poskytla žalovanému bonus ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně předčasně vypověděla smlouvu, vznikl jí nárok na vydání bonusu. Žalobkyně tento nárok započetla na neuhrazené vyúčtování. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

2. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně sdělila, že s tímto postupem souhlasí, žalovaná se nevyjádřila. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa, nacházejícím se na adrese v [obec a číslo], [číslo] [obec], a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. V případě prodlení s jakoukoliv platbou převyšující 10 dní má žalobkyně právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně, podle kterých byl žalovaný povinen platit nejen zálohy na odběr elektřiny, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému za uzavření smlouvy bonus ve výši [částka]. Poskytnutí bonusu bylo podmíněno dodržením doby trvání smlouvy v délce 24 měsíců. Pokud by smlouva pozbyla platnosti, smluvní strany si ujednaly, že žalovaný je povinen bonus vrátit /viz smlouvu na č. l. 12 spisu, ceník na č. l. 22 spisu/. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou [číslo] znějící na částku celkem [částka] se splatností do [datum], a to za spotřebu elektřiny v období od [datum] až [datum]. Žalobkyně žalovanému dále vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou [číslo] ve znění opravného daňového dokladu [číslo] se splatností do [datum], a to za spotřebu elektřiny v období od [datum] až [datum] v částce [částka] (na tuto fakturu žalovaný uhradil [částka] a zbývá tak zaplatit ještě [částka]). Když žalovaný fakturovanou částku řádně a včas nezaplatil, účtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši [částka], a to vyúčtováním smluvních pokut [číslo] splatným [datum] /viz faktury na č. l. 13 – 15 spisu, 17 – 20 spisu a 23 spisu/. Když žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně řádně a včas nehradil zálohy za elektřinu a vyúčtování, žalobkyně od smlouvy odstoupila, a to dopisem ze dne [datum] /viz odstoupení od smlouvy na č. l. 21 spisu včetně podacího lístku, oznámení o přerušení dodávky elektřiny na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně vyúčtováním [číslo] splatným dne [datum] účtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši [částka] za předčasné ukončení smlouvy za období květen 2019 až prosinec 2020, tedy za 19 měsíců po [částka]. Žalovaný na tuto fakturu hradil [částka], na smluvní pokutu tak zbývá uhradit [částka] /viz vyúčtování na č. l. 16 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzvy na č. l. 23 spisu včetně podacího lístku na č. l. 24 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

5. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

6. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

7. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, žalovaný však nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Soud proto vyhověl žalobě ohledně požadované částky [částka] odpovídající neuhrazené elektřině. Žalobkyně poskytla žalovanému bonus, jenž byl podmíněn dodržením trvání smluvního vztahu alespoň 24 měsíců. Vzhledem k tomu, že smlouva byla předčasně vypovězena, vzniklo žalobkyni právo na vrácení tohoto bonusu. Smluvní strany sjednaly, že k vrácení dojde formou započtení na vyúčtování. Jelikož žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy, a to tím, že nehradil včas jednotlivá vyúčtování, vzniklo žalobkyni také právo na smluvní pokuty ve výši [částka]. Soud proto vyhověl žalobkyni i ohledně požadované smluvní pokuty za prodlení. Žalobkyně tak uplatnila tyto nároky po právu, a soud proto žalobě v této části vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala.

10. Co se týče zbylé žalobou uplatněné částky odpovídající uplatněné smluvní pokutě ve výši [částka] za předčasné ukončení smlouvy, dospěl soud k závěru, že v této části žaloba důvodná není. Soud považuje ujednání o smluvní pokutě v této části za neplatně sjednané, poněvadž se jedná o ujednání, které ve smyslu ust. § 1813 o. z. v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům. Smlouva o sdružených dodávkách elektřiny byla sjednána mezi žalobkyní jako podnikatelkou a žalovaným jako spotřebitelem (ve smlouvě je uvedena kategorie: domácnost), přičemž žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému elektřinu a poskytovat související služby. Smlouva byla uzavřena dne [datum], a to na dobu určitou – 30 měsíců od data účinnosti smlouvy. V části smlouvy„ ostatní ujednání“ jsou uvedeny jednotlivé případy, kdy žalobkyně může po žalovaném požadovat zaplacení smluvní pokuty. V této části je uvedeno, že v případě předčasného ukončení smlouvy na dobu určitou na základě projevu vůle ze strany žalovaného bez souhlasu žalobkyně, v případě nemožnosti dodávky na základě jednání žalovaného a v případě oprávněného odstoupení žalobkyně od smlouvy z důvodu opakovaného porušení (dva a vícekrát) platebních povinností souvisejících s dodávkou elektřiny, je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu (ve výši [částka] pro kategorii domácnost, případně [částka] pro kategorii maloodběratel) za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky elektřiny od žalobkyně do konce plánované doby trvání smlouvy na dobu určitou. K předčasnému ukončení smlouvy došlo odstoupením žalobkyně z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalovaného. Žalobkyně následně vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty v celkové výši [částka] za předčasné ukončení smlouvy (za období květen 2019 až prosinec 2020, tedy za 19 měsíců po [částka]).

11. Daná smluvní pokuta sankcionuje jednání spotřebitele, na základě kterého dochází k předčasnému ukončení smlouvy na dobu určitou, tedy sjednanou na určité období, v rámci kterého žalobkyně očekávala poskytování služeb žalovanému a zároveň dosahování určitého zisku souvisejícího s poskytováním této služby. Ve smlouvě je uvedeno, že předmětná smluvní pokuta představuje případně i náhradu škody. Z formulace této smluvní pokuty vyplývá, že se jedná o (paušalizovanou) náhradu škody toliko v části ušlého zisku žalobkyně, neboť po ukončení smluvního vztahu (a tudíž ukončení i poskytování služeb dodávky plynu) již žalobkyni žádné další skutečné náklady vůči žalovanému, a to opětovně každý měsíc, vznikat nemohou. Daná smluvní pokuta tak svým účelem představuje primárně sankci odpovídající části ušlého zisku, nikoliv skutečně vzniklým nákladům, byť v paušalizované výši. Tomu odpovídá i pojetí této smluvní pokuty, kdy je její celková výše odvislá od celkové zbývající doby, po kterou měl být závazek ze smlouvy nadále konzumován, generujíc pro žalobkyni zisk. [obec] delší zbývala doba k ukončení smlouvy na dobu určitou, tím vyšší byl plánovaný (ušlý) zisk žalobkyně. Pojetí takovéto smluvní pokuty jakožto odměny (zisku) bylo dovozeno i v Rozsudku 5. senátu Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] – Serviços de Comunicações e [právnická osoba] proti Autoridade Tributária e Aduaneira, a to pro účely určení, zda je dané plnění předmětem daně z přidané hodnoty. Při absenci reparačního charakteru smluvní pokuty tak daná smluvní pokuta představuje toliko sankci ve prospěch žalobkyně. U smluv obdobného typu bývá obvyklé, že jsou uzavírány na dobu určitou v řádu desítek měsíců (jednotek let), či případně na dobu neurčitou. U smluv fixovaných na dobu určitou bývá zpravidla zákazníkům nabídnuta nižší cena za odebranou elektřinu, která je na druhé straně vykompenzována delším obdobím, po které takovýto zákazník přináší poskytovateli zisk, a proto je zejména v zájmu poskytovatele služeb, aby byla smlouva uzavřena na delší dobu. Pro případy předčasného ukončení z důvodů na straně žalovaného (např. z důvodu změny poskytovatele elektřiny po nalezení výhodnější nabídky pro žalované) je v předmětné smlouvě sjednána smluvní pokuta, která by měla (s ohledem na svůj čistě sankční charakter) odradit zákazníka od případného vypovězení smlouvy a změny poskytovatele. Byť obdobná ustanovení ve smlouvách o dodávkách elektřiny představují běžnou obchodní praxi, v tomto konkrétním případě je smluvní pokuta formulována tak, že postihuje i případy kdy dojde k ukončení smlouvy ze strany žalobkyně, která se rozhodla odstoupit od smlouvy z důvodu nehrazení plateb žalovaného. Ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně může od smlouvy odstoupit v případě opakovaného prodlení (tedy 2 a více plateb). K tomu je však nutné uvést, že rozhodnutí odstoupit od smlouvy (a tedy dále již neposkytovat žalovaného žádné další služby) je rozhodnutím ze strany žalobkyně. V případě prodlení s jednotlivými úhradami převyšující 10 dní je ve smlouvě již sjednána jiná smluvní pokuta v paušální výši [částka] za každé jednotlivé porušení (které zároveň žalobkyně v této žalobě uplatnila) a zároveň se žalobkyně v případě prodlení může domáhat zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Pakliže se tedy žalobkyně přesto rozhodla od smlouvy odstoupit, jednalo se o obchodní rozhodnutí žalobkyně, na které má být navázán vznik práva na uplatnění smluvní pokuty v poměrně vysoké výši ([částka]) za předčasné ukončení smlouvy. V důsledku je tak sankcionována platební neschopnost žalovaného, aniž by byl zkoumán či zjištěn určitý nepoctivý účel záměr související s předčasným ukončením smlouvy, např. že by žalovaný smlouvu dobrovolně ukončila z důvodu nalezení výhodnější smlouvy. Žalovaný je tedy sankcionován i v případě, kdy se dostane do prodlení např. z důvodů nenadálé změny životní situace, a to již při prodlení s jakýmikoliv dvěma úhradami (např. dvěma měsíčními zálohami). K tomu také viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2019, č. j. 26 Co 148/2019- 51.

12. S ohledem na výše uvedené (pouze sankční charakter smluvní pokuty, jiné instituty pro případ prodlení žalovaného, vázanost vzniku smluvní pokuty na rozhodnutí žalobkyně o odstoupení od smlouvy, způsob stanovení a celková výše smluvní pokuty) soud dospěl k závěru, že dané ustanovení svojí formulací v případech uplatnění smluvní pokuty i na případy odstoupení z důvodu předchozího nehrazení plateb ze strany žalovaného zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti tak významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele, že k ní již nelze ve smyslu ust. § 1813 a 1815 o. z. přihlížet. Soud tedy uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] zamítnul (výrokem pod bodem II. rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 80,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,02 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9,98 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení za zastupování advokátem aplikoval § 14b a. t., neboť návrh na zahájení řízení posoudil jako tzv. formulářovou žalobu. Žalobkyně podala návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tímto podávanou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, což vyplývá z databáze ISAS a předmětem řízení je částka nepřesahující výši [částka].

14. Lůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.