15 C 364/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví nemovitosti

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce , Jméno žalobce, , je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , orná půda, o výměře 872 m2 a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /4, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 140 m2, jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , rod. dům, , adresa, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , to vše v katastrálním území a obci , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal vrácení daru pro nevděk. K odůvodnění svého návrhu uvedl, že žalobce jako dárce uzavřel dne , datum, s žalovanou jako obdarovanou darovací smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 1013 m², z něhož byl následně oddělen pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 140 m² (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), vše v k. ú. a obci , adresa, (dále také je „pozemky“ nebo „nemovitosti“, pozemky budou dále uváděny bez uvedení katastrálního území, přičemž se má za to, že se jedná o k. ú. , adresa, ). Dne , datum, žalobce písemně odvolal dar žalované pro nevděk, tedy odstoupil od předmětné darovací smlouvy. K nevděku žalované žalobce uvedl, že pozemky byly žalované darovány po dohodě mezi žalobcem, otcem žalobce (bývalým manželem žalované), , jméno FO, - bratrem žalobce (synem žalované) a žalovanou, kdy existovala dohoda o tom, že pozemky v budoucnu fakticky připadnou , jméno FO, , který byl v době uzavření darovací smlouvy nezletilý a že v domě na pozemku bude , jméno FO, s žalovanou bydlet. Fakticky došlo k darování pozemků ze strany otce žalobce na žalobce a tento je následně darovací smlouvou daroval žalované s uvedenou podmínkou, že v domě bude bydlet s žalovanou , jméno FO, a pozemky v budoucnu fakticky připadnou jemu. , jméno FO, s žalovanou v domě na pozemcích dosud bydlí, ale žalovaná jej vyzvala k vystěhování a ke dni , datum, podala ke zdejšímu soudu žalobu o vyklizení nemovitosti. Pokud by žalobce věděl, že bratrovi nebude umožněno s žalovanou v domě na darovaném pozemku bydlet a bratr bude žalován u soudu, předmětnou darovací smlouvu by s žalovanou neuzavřel a pozemky by žalované nedaroval. Jednáním žalované směřujícím proti , jméno FO, tak došlo k porušení dobrých mravů a žalobce tak považuje újmu , jméno FO, jako újmu vlastní a jednání žalované žalobce považuje za nevděk. Žalovaná důvody pro odvolání daru neuznává a nadále se považuje za vlastníka pozemků, proto je ve věci dán naléhavý právní zájem žalobce na určení, že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků.

2. Žalovaná na svou obranu uvedla, že žádné důvody pro odvolání daru nikdy neexistovaly. Žalovaná podanou žalobou o vyklizení pouze vykonává své vlastnické právo, neboť syn , jméno FO, se k ní chová dlouhodobě s despektem, velmi vulgárně a způsob, jakým dům užívá, působí žalované značné škody, zejména ve zvýšených nákladech na energie, vodu atd. Situace je dlouhodobě neúnosná a již před několika lety mělo dojít k vyklizení, kdy sám , jméno FO, sliboval za asistence žalobce, že dům bude vyklizen do konce roku 2023, což se přes opakované sliby nestalo. Tato jednání probíhala za situace, kdy nebylo pochyb o tom, že žalovaná jedná po právu, kdy sám žalobce nabídl žalované součinnost spočívající v pomoci zajistit bratrovi jiné bydlení. Podle žalované nemůže být moment podání žaloby považován za porušení dobrých mravů, kdy naopak žalovaná je obětí domácího násilí páchaného na ní formou psychické šikany a trýznění po mnoho let, které lze samo o sobě považovat jako jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy. Žalovaná popřela, že by existovala domluva ohledně jakýchsi dalších převodů či způsobu využívání nemovitostí. Darovací smlouvy sepisoval advokát, a pokud by nějaké podmínky byly sjednány, zcela jistě by byly zaneseny do smluv. Z darovací smlouvy pro žalovanou neplyne ani žádné omezení vlastnického práva. Nelze ani opominout, že žalovaná si vzala nikoli zanedbatelný úvěr, aby si na pozemcích postavila rodinný dům. Žalovaná se tak zadlužila na několik let dopředu, aniž by se kdokoliv z jejích synů na nákladech na stavbu podílel nebo pomáhal se splácením hypotečního úvěru. Žalovaná také sama nesla náklady na udržení pozemků a sama se o ně starala. Žalovaná současně vznesla námitku promlčení, neboť žalobce se o snaze žalované vystěhovat syna , jméno FO, dozvěděl již na přelomu jara a léta roku 2023.

3. Účastníci v průběhu řízení učinili nesporným, že dne , datum, byla mezi žalobcem na straně obdarovaného a , Jméno žalobce, , nar. , datum, , na straně dárce uzavřena darovací smlouva, jejímž předmětem byly předmětné pozemky, dále že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena darovací smlouva, jejímž předmětem byly předmětné pozemky. Dále účastníci učinily nesporným, že vlastnické právo k předmětným pozemkům i domu č. p. , Anonymizováno, dle evidence v katastru nemovitostí svědčí výhradně žalované a že v době darování pozemků žalované nebyl součástí pozemků žádný objekt nebo stavba /viz protokol z jednání dne , datum, na č. l. 58 spisu/.

4. Soud na základě učiněných nesporných tvrzení a provedených důkazů učinil následující skutková zjištění odpovídající skutkovému závěru: Vlastníkem předmětných pozemků vč. rodinného domu č. p. 4339, který je součástí pozemku parc. č. 5611/4 je dle evidence katastru nemovitostí žalovaná. Žalovaná vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyla darovací smlouvou ze dne , datum, od žalobce. Žalobce vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyl darovací smlouvou ze dne , datum, od svého otce. Obsahem darovacích smluv nebylo žádné ujednání, kterým by se obdarovaný (nejprve žalobce, poté žalovaná) zavázal předmětné pozemky v budoucnu převést na , jméno FO, ani závazek žalované k tomu, že v domě na pozemcích bude s žalovanou bydlet , jméno FO, /viz nesporná tvrzení/. Žalovaná po nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům na pozemcích postavila na vlastní náklady rodinný dům, ve kterém dosud žije se synem , jméno FO, . Žalovaná v září 2023 prostřednictvím svého zástupce vyzvala syna , jméno FO, k vystěhování. E-mailem ze dne , datum, upozornila syna , jméno FO, na blížící se termín pro vystěhování, a to dne , datum, s tím, že pokud se nevystěhuje, podá žalobu k soudu. V srpnu 2024 pak ke zdejšímu soudu podala žalobu k vyklizení předmětných nemovitostí stran syna , jméno FO, . Žaloba je projednávána u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, /viz žaloba na č. l. 13-14 spisu, viz výzva k vyklizení ze dne , datum, vč. podacího lístku a dodejky na č. l. 51-53 spisu, e-mail ze dne , datum, na č. l. 56 spisu, e-mail ze dne , datum, na č. l. 50 spisu/. Dopisem ze dne , datum, , odeslaným žalované téhož dne, žalobce odvolal dar předmětných pozemků plynoucí z darovací smlouvy ze dne , datum, . Žalobce odvolání daru odůvodnil tím, že pokud by žalobce věděl, že bratrovi nebude umožněno bydlet s žalovanou v domě na darovaných pozemcích a že bratr bude následně žalován u soudu, předmětné pozemky by žalované nedaroval. V jednání žalované (výzva k vystěhování a žaloba na vyklizení) žalobce považuje za jednání v rozporu s dobrými mravy, neboť stran žalované bylo jednáno ve zjevném rozporu s důvodem a účelem darování, z čehož žalobce dovozuje nevděk žalované a újmu vzniklou svému bratrovi pociťuje jako újmu vlastní /viz odvolání daru vč. podacího lístku na č. l. 15-16 spisu/. Žalovaná dopisem ze dne , datum, žalobci sdělila, že důvody pro odvolání daru neuznává a považuje je za uměle vykonstruované a vytrhané z kontextu /viz sdělní na č. l. 17 spisu/. Žalobce situaci projednával s , jméno FO, (bratrem žalované), kdy ho žalobce zprávou ze dne 3. 10. žádal, aby , jméno FO, probral s žalovanou návrh, že se Ondra vystěhuje do , datum, a pozemek by se vrátil na žalobce a žalovaná by měla doživotní právo k bydlení, přičemž žalovaná by Ondrovi k tomuto datu vrátila půjčených , částka, . , jméno FO, přislíbil návrh s žalovanou probrat, ale avizoval, že termín odstěhovaní je za dlouho a situaci je třeba řešit hned, kdy problém nejsou ani peníze ani pozemek /viz komunikace na č. l. 39-40 spisu/.

5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

6. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

7. Podle § 2072 odst. 1 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

8. Podle § 2072 odst. 2 o. z. odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

9. Podle § 2075 odst. 1 o. z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

10. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Soud se předně zabýval námitkou žalované o promlčení uplatněného nároku a otázkou, zda je ve věci dán naléhavý právní zájem na určení vlastníka předmětných pozemků. Žalobce odvozuje nevděk žalované z jejího jednání směřujícího k vystěhování , jméno FO, z předmětných nemovitostí, a za rozhodný okamžik považuje podání žaloby na vyklizení podané v srpnu 2024. Ačkoliv je zřejmé, že otázka společného soužití žalované a , jméno FO, , resp. odstěhování jmenovaného, byla v rámci rodiny diskutována již před srpnem 2024, kdy žalovaná předžalobně vyzývala jmenovaného k vystěhování výzvou ze dne , datum, , dospěl soud k závěru, že lhůta pro odvolání daru byla zachována. Soud v této souvislosti připomíná, že v případě jednání složeného z několika skutků, běží lhůta od okamžiku posledního jednání obdarovaného, které podmínku pro odvolání daru založí. Vzhledem k tomu, že žaloba na vyklizení nemovitostí, tedy jednání žalované, ze kterého žalobce zejména odvozuje nevděk, byla podána v srpnu 2024 a žaloba v nyní projednávané věci byla podána dne , datum, , dospěl soud k závěru, že k promlčení nároku nedošlo.

12. K otázce naléhavého právního zájmu pak soud uvádí, že podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srov. např. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod č. , hodnota, ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1972). Naléhavý právní zájem na určení však může být dán i v případě, kdy by bylo možno žalovat na plnění, jestliže se určovací žalobou vytváří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků a předejde-li se tak případně dalším sporům o plnění, nebo jestliže žalobou na plnění nelze řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Soud v poměrech projednávané věci shledal, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastníka předmětných pozemků, neboť mezi žalobcem a žalovanou vznikl spor o jejich vlastnictví, který nebylo možné odstranit jinak a smyslem žaloby bylo eliminovat stav ohrožení práva a nejistoty v právním vztahu.

13. K důvodům odvolání daru pak soud na základě nesporných tvrzení, provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že v jednání žalované nelze dovozovat zjevné porušení dobrých mravů, resp. soud nevzal za prokázané, že by žalovaná úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížila žalobci, resp. jeho bratrovi , jméno FO, , jehož újmu pociťuje žalobce jako vlastní, způsobem zjevně porušujícím dobré mravy. K tomu soud uvádí, že kritéria pro odvolání daru je nutno posuzovat na základě objektivních kritériích, nikoli pouze na subjektivním názoru dárce. Podle ustálené rozhodovací praxe samotné podání žaloby u soudu, pokud se obdarovaný domáhá ochrany ohroženého nebo porušeného subjektivního práva, nelze bez dalšího považovat za chování, které by bylo v rozporu s dobrými mravy, naopak se jedná o legitimní jednání (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , kdy předmětem sporu byla žaloba na vyklizení za současné existence věcného břemene užívání nemovitosti dárcem a připomněl, že hrubé porušení dobrých mravů nelze spatřovat ani v jednání spočívajícím v podání žaloby o zrušení věcného břemene práva dárce bydlet).

14. V poměrech projednávané věci vzal soud za prokázané, že po opakovaných výzvách k vyklizení obdarovaná podala žalobu na vyklizení nemovitostí, neboť další soužití s , jméno FO, je již pro ni neakceptovatelné. O problémech vzájemného soužití prokazatelně věděl sám žalobce, který se sám snažil situaci vyřešit, když navrhl, že by se , jméno FO, mohl odstěhovat k , datum, s tím, že dával najevo, že o situaci mluvil s , jméno FO, a nepřímo sporoval, že by problém byl pouze na jeho straně (viz komunikace s , jméno FO, na č. l. 39-40 spisu). Postup žalované tak byl zcela legitimní. Žalovaná, jelikož zjevně neshody s , jméno FO, přetrvávají, postupovala zcela zákonně předvídatelným způsobem. Nevyhodila , jméno FO, na ulici způsobem a za okolností odporující dobrým mravům, ale k ochraně svých práv zvolila sice delší a možná náročnější, ale zato legitimní cestu. Jednání žalované tedy nedosahuje intenzity zjevného porušení dobrých mravů, proto soud žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

15. S ohledem na uvedené soud neprováděl dokazování k tvrzením žalobce, že dar byl žalované poskytnut s podmínkou, že předmětné nemovitosti budou v budoucnu převedeny na , jméno FO, a tento je bude moci užívat žalovanou, neboť závěr o tom, zda podmínka byla či nebyla sjednána, by nemohl mít na výše uvedený závěr soudu žádný vliv. Ze stejných důvodů pak soud neprováděl k důkazu listiny prokazující zdravotní a psychický stav žalované a protokoly Policie ČR v řízení o přestupku proti občanskému soužití a poškození výplně dveří. Soud proto jako nadbytečný zamítl návrh na provedení důkazu svědeckou výpovědí , jméno FO, , , Jméno žalobce, st., , jméno FO, , , jméno FO, , potvrzením informačního a poradenského centra ROSA ze dne , datum, , propouštěcí zprávou ze dne , datum, , zprávou o ambulantním vyšetření ze dne , datum, , úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne , datum, , úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne , datum, , e-mailem od žalované adresovaný zástupci žalované ze dne , datum, .

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. tohoto rozsudku přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a to za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý úkon právní služby ve věci (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne , datum, v rozsahu přesahující dvě hodiny), náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po , částka, dle § 13 odst. 1, 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, . Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.