15 C 56/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 421 794,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 421 794,87 Kč spolu -) s úrokem za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 9 803,85 Kč, -) s úrokem z prodlení od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 4 569,44 Kč, -) s úrokem ve výši 5 % ročně z částky 421 794,87 Kč od [datum] do zaplacení, -) se smluvním úrokem z prodlení ve výši 13 % ročně z částky 421 794,87 Kč od [datum] do zaplacení, -) s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17 472 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 421 794,87 Kč se smluvním úrokem a úrokem z prodlení částečně v kapitalizované a částečně v běžící výši (patrné z výroku I. tohoto rozsudku) a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru ze stavebního spoření [číslo] (dále jen„ smlouva“), kterou se žalovaná zavázala v případě překlenovacího úvěru splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky a po přidělení cílové částky v měsíčních splátkách splácet jistinu úvěru a úroky až do úplného splacení, a to ve výších dle úvěrové smlouvy. Žalobkyně v souladu se smlouvou a dle písemného pokynu žalované poskytla v měsíci květen 2005 žalované částku ve výši 800 000 Kč, čímž byl smluvený úvěr vyčerpán. Žalovaná úvěr čerpala, ovšem řádně a včas nesplácela, a to ani přes opakované upomínání ze strany žalobkyně. Žalobkyně proto od smlouvy dne [datum] odstoupila. Ke dni odstoupení od smlouvy činila výše nesplaceného úvěru částku 431 841,24 Kč. Žalovaná částka ve výši 421 794,87 Kč představuje nesplacenou dlužnou jistinu.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 13. 1. 2023 č. j. EPR 7008/2023-6, který žalovaná napadla včas podaným odporem. Odůvodněním odporu k věci samé uvedla, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně popírá a neuznává v celém rozsahu, a to co do důvodu a do výše. Uvedla, že předmětnou smlouvu s žalobkyní skutečně uzavřela. Smlouva se ale příčí dobrým mravům, a proto je absolutně neplatná. Na svou obranu žalovaná uvedla, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalované, uzavřená smlouva je dále zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť její celková konstrukce, kontraktační proces i obsahové náležitosti ve svém celku nemohou v testu souladu s dobrými mravy obstát, když jediným cílem žalobkyně bylo nepřiměřené obohacení se na úkor žalované.

3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně k obraně žalované uvedla, že žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované v souladu se zákonnými požadavky v době uzavření smlouvy prostřednictvím standardizovaného interního procesu platného. Žalobkyně dále uvedla, že bonita žalované byla posuzována se zohledněním měsíční splátky požadovaného úvěru ve výši 4 800 Kč ve vztahu k jejím doloženým příjmům ve výši 17 071 Kč a dále se zohledněním interně počítané rezervy žalované ve výši 1 440 Kč. Žalobkyně dále zohlednila výši násobku životního minima ve výši 4 300 Kč, kdy s ohledem na uvedené byla interně vyhodnocena jako bonitní. Žalobkyně také zohlednila skutečnost, že úvěr byl žalované poskytnut za účelem koupě členských práv k družstevnímu bytu a byl zajištěn nemovitostmi v k. ú. [obec] zapsaných na listu vlastnictví [číslo], jejichž hodnota byla v době poskytnutí úvěru cca 3 000 000 Kč, tedy značně převyšovala výši poskytnutého úvěru.

4. Soud věc za postupu podle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

6. Žalovaná a žalobkyně podepsali, na základě žádosti žalované, dne [datum] smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované překlenovací úvěr ve výši 800 000 Kč a žalovaná se smlouvou zavázala úvěr splatit spolu se smluvním úrokem v měsíčních splátkách po 4 800 Kč, a to vždy k 25. dni v měsíci. Překlenovací úvěr byl zajištěn zřízením zástavního práva k vkladu stavebního spoření žalované ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] zřízením zástavního práva k nemovitosti dle zvláštní smlouvy [číslo] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky /viz smlouva na č. l. 11-13 spisu, všeobecné obchodní podmínky ze dne [datum] na č. l. 14-15 spisu, žádost o poskytnutí úvěru + příloha [číslo] na č. l. 65-66 spisu, prohlášení zástavců k žádosti o úvěr + příloha [číslo] na č. l. 68-70 spisu, odhad tržní ceny nemovitosti vč. příloh na č. l. 71-73 spisu/. Z žádosti o poskytnutí úvěru žalobkyně k žalované zjistila, že má úplné středoškolské vzdělání, její příjem je ve výši 17 071 Kč a po odečtení předpokládaných výdajů ve výši 700 Kč, násobku životního minima ve výši 4 300 Kč, rezervy ve výši 1 440 Kč a výše posuzované splátky ve výši 4 800 Kč činí výše volných prostředků žalované 5 831 Kč /viz žádost o poskytnutí úvěru + příloha [číslo] na č. l. 65-66 spisu, výplatní pásky za měsíc květen 2005 a červen 2005 na č. l. 66-67 spisu, posuzování bonity na č. l. 74-75 spisu/. Dne [datum] žalovaná požádala žalobkyni o výplatu částky 800 000 Kč, kterou jí žalobkyně dne [datum] vyplatila převodem na účet č. [bankovní účet] /viz výpis z účtu překlenovacího úvěru za rok 2005 na č. l. 8 spisu, oznámení o výplatě na č. l. 9 spisu, žádost o výplatu na č. l. 44 spisu/. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, a to ani na základě výzvy k úhradě dlužných částek před odstoupením od smlouvy ze dne [datum] /viz výpisy z účtu překlenovacího úvěru za roky 2006, 2007 na č. l. 10, [číslo] spisu, výpisy z účtu překlenovacího úvěru za roky 2008 až 2020, 2021 + potvrzení o zaplacených úrocích na č. l. 18-43, [číslo] spisu, výzva k úhradě před odstoupením na č. l. 47 spisu, dodejka na č. l. 48 spisu, stav pohledávek k [datum] na č. l. 49-50 spisu/.

7. Na základě listin založených do spisu žalobkyní soud stran skutkového stavu uzavřel, že žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, podle níž žalovaná čerpala úvěr ve výši 800 000 Kč. Žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, kdy ověřovala příjmy žalované. Výdaje žalované kvalifikovaně odhadla z násobku výše životního minima, finanční rezervy na výdaje a tvrzených výdajů žalovanou. V rámci posuzování schopnosti žalované úvěr splácet zohlednila také skutečnost, že úvěr byl zajištěn zástavním právem k nemovitosti v hodnotě značně přesahující výši úvěru a zástavním právem k vkladu stavebního spoření. Neboť žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas žalobkyně od smlouvy odstoupila. Žalovaná nereagovala na výzvy k zaplacení, proto žalobkyně v souladu se smlouvou uplatnila také nárok na zaplacení smluvního úroku, úroku z prodlení a účelně vynaložených náklady za upomínání 8. S ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do [datum] (dále jen„ obchodní zákoník“), zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ OZ“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.).

9. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle § 735 obchodního zákoníku při prodlení s plněním peněžitého závazku platí se úroky z prodlení v téže měně, na kterou zní peněžitý závazek. Dlužník je povinen platit úroky z prodlení o 1 % vyšší, než činí úroky určené podle § 502, přičemž jsou rozhodné úrokové sazby stanovené nebo bankami poskytované při úvěrech na dobu odpovídající době prodlení dlužníka ve státu, na jehož území má dlužník sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště. Předpisem stanovujícím výši úroků z prodlení je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném do 30. 6. 2013, a následně nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obchodního zákoníku (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala žalobkyně žalované částku 800 000 Kč, a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Ačkoliv zákon č. 321/2001 Sb. neukládal žalobkyni povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, žalobkyně uvedené zkoumala v takovém rozsahu, aby si sama uzavřela, zda je v možnostech žalované úvěr řádně a včas splácet. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik právního vztahu a jeho obsah, leželo důkazní břemeno tvrdit a prokázat, že nárok vůči ní byl splněn, že nevznikl nebo zanikl z jiného důvodu na žalované. Žalovaná sice tvrdila, že smlouva je absolutně neplatná, neboť žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované úvěr splácet, toto tvrzení ale bylo vyvráceno, jak je uvedeno výše. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

11. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh řádně a včas nehradila, dostala se s plněním své smluvní povinnosti do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni také právo na zaplacení úroku z prodlení, tak jak ho žalobkyně uplatnila.

12. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 17 472 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 16 872 Kč, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (podání ve věci samé, vyjádření k odporu). Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.