15 C 68/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 41 431 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala splatit spolu se smluvním úrokem ve výši , částka, do , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky www.zaplo.cz, kde si žalovaná vybrala dle vlastní volby výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Dále vyplnila registrační formulář, kterým zadala své osobní údaje, telefonní číslo , tel. číslo, e-mailovou adresu. Na telefonní číslo , tel. číslo, žalované zaslán verifikační kód nezbytný k podpisu smlouvy, kdy zadáním tohoto kódu žalovaná odsouhlasila návrh smlouvy a následně potvrdila podepsání smlouvy. Žalovaná na jistinu ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu předžalobní výzvou odeslanou dne , datum, . Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši , částka, a smluvní úrok ve výši , částka, . Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný ze smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení, kdy žalobkyně svou účast na jednání omluvila, žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez omluvy.

4. Po provedení dokazování listinnými důkazy založenými do spisu žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, vygenerovala smlouvu o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, , v níž je místo podpisu uvedeno datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi: , datum, 16:12:47, telefonní číslo , tel. číslo, e-mailová adresa, na které měl být kód zaslán a datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: , datum, 16:13:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy žalované poskytla úvěr ve výši , částka, , kterou se žalovaná měla zavázat žalobkyni vrátit formou 12 měsíčních splátek po , částka, . Zápůjční úroková sazba měla být podle smlouvy sjednána ve výši 112 % ročně, RPSN 191,80 % /viz výpis z běžného účtu na č. l. 28 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 26-27 spisu, sdělení banky na č. l. 44 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila , částka, /viz potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouva na č. l. 20 spisu/. Pohledávka vůči žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno /smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 9-19 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 21-22 spisu, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek na č. l. 23-25 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 33 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou upomenula k zaplacení dluhu výzvou ze dne , datum, , , datum, , naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou žalované téhož dne. Žalobkyně upomenula žalovanou k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, /výzvy na č. l. 26, 27 spisu, předžalobní výzva na č. l. 28 spisu, podací lístek na č. l. 29 spisu, předžalobní výzva ze dne , datum, na č. l. 30 spisu, potvrzení o podání na č. l. 34 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Výpis z účtu prokazující příchozí platbu z účtu č. , č. účtu, dne , datum, ve výši , částka, (č. l. 8 spisu) soud blíže nehodnotí, neboť není zřejmé, jakou skutečnost má platba provedena devět měsíců před tvrzeným uzavřením smlouvy prokazovat.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Na základě uvedeného soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná projevila vůli být vázána úvěrovou smlouvou, neboť z ničeho nevyplývá, že by žalovaná smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela, kdy samotné odeslání platby na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaná, neprokazuje vůli žalované být předloženou smlouvou vázána. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti či rodném čísle žalované, neboť z pouhého povědomí osoby uzavírající smlouvu o takových údajích nelze vzít na jisto, že tyto údaje poskytuje právě osoba žalované, a nemůže tak podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu dle předloženého textu smlouvy mezi konkrétními osobami. Žalobkyně pak v tomto směru ničeho netvrdila ani na výzvu soudu a k jednání soudu se nedostavila. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

18. V řízení naopak bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované odeslala právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, částku , částka, bez právního důvodu. Soud vzal za prokázané, že žalovaná žalobkyni zaplatila , částka, , tedy že dluh žalované je ve výši , částka, (rozdíl mezi poskytnutou jistinou , částka, a zaplacenou částkou , částka, ), o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla předžalobní výzva odeslaná dne , datum, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když lze mít za to, že do dispozice žalované se dostala třetí pracovní den po odeslání, tedy dne , datum, (§ 573 o. z.). Podle obsahu předžalobní výzvy měla žalovaná dluh uhradit do tří dnů od doručení, splatnost dluhu dle této výzvy tak nastala dne , datum, . Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši 11,5 % ročně. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

19. Ve zbylém soud nárok žalobkyně zamítl, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s tvrzeným obsahem, a žalobkyně tak nemá nárok smluvní úrok ani na úrok z prodlení předcházející splatnosti bezdůvodného obohacení (výrok II. tohoto rozsudku).

20. Jen pro úplnost soud dodává, že i kdyby žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy, musel by na ní soud pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala splnění povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované, před samotným uzavřením smlouvy. Žalobkyně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, v obecné rovině tvrdila, avšak neuvedla žádné konkrétní informace, které k osobě žalované zjistila. Takový způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované považuje soud za zcela nedostatečný.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalované žádné prokazatelné náklady nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).