15 C 69/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 16 760 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 072,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 072,12 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 11 338,42 Kč, s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 10 072,12 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 10 072,12 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 10 072,12 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 687,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 687,88 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7 790,93 Kč, s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 6 687,88 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 6 687,88 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 6 687,88 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 450 Kč, k rukám zástupce žalobkyně advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 16 760 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 480 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje vedle jistiny ve výši 10 072,12 Kč rovněž dlužný poplatek ve výši 6 687,88 Kč a v rámci příslušenství zákonný úrok z prodlení zčásti v běžící a zčásti v kapitalizované výši.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala ve sporu zcela pasivní.

3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. V této věci byli účastníci vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř.

4. Soud vycházeje z listin předložených žalobkyní, učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku /viz výpis z OR žalobkyně v elektronickém systému CEPR/. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem ve výši 9 960 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 480 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího týdenního období. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí půjčky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Dle čl. 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky v 52 splátkách 199,4 % smlouva o půjčce na č. l. 12, zákaznická karta na č. l. 11 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l.17-21 spisu, seznam pohledávek na č. l. 16 a 22 spisu/. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] bylo žalované zasláno [datum] /dopis na č. l. 23 spisu a podací lístek na č. l. 24 spisu/. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] předžalobně upomenuta k úhradě dlužných částek /předžalobní upomínka na č. l. 27-28 spisu a podací lístek na č. l. 29 spisu/.

5. Na základě listin založených do spisu žalobkyní soud stran skutkového stavu uzavřel, že žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce, podle níž žalovaná převzala částku 15 000 Kč Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit v 52 týdenních splátkách. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla dne 18 12 2020 postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila. Ani přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho neuhradila. Žalovaná netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni na půjčku uhradila více, než připustila žalobkyně.

6. S ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ OZ“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.).

7. Podle ustanovení § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 OZ je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném do 30. 6. 2013, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.). Podle ustanovení § 39 odst. 1 OZ je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 OZ výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

8. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 OZ (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 15 000 Kč, a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 9 960 Kč, za poskytnutí jistiny 15 000 Kč, která měla být vracena ve splátkách po dobu 52 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 52 týdnů, činila by 66,4 % jistiny. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 199,4 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]) se pohybovaly v roce 2005 okolo 14 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 OZ (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]). Vzhledem k tomu, že žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 OZ též povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně k uvedenému dni postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. OZ. Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni pouze dlužnou jistinu půjčky ve výši 10 072,12 Kč a současně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z této částky od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

9. Soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. částečně zamítl, když smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o která žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 OZ. Pouze na okraj soud podotýká, že ani v případě, kdy by byl úrok sjednán platně, by žalobkyni nemohlo příslušet právo na úrok z prodlení ze sjednaného úroku, neboť ustanovení § 517 odst. 2 OZ zakládá nárok na úrok z prodlení pouze z dlužné jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni poměrnou část jejích nákladů (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku). Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení původně domáhala zaplacení částky celkem 16 760 Kč s příslušenstvím. V konečném rozhodnutí jí byla přisouzena částka 10 072,12 Kč s příslušenstvím. Při odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20%. V případě 100% úspěchu žalobkyně náklady tvoří 2 252 Kč, z toho soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 760 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Přiznaná část náhrady nákladů řízení ve výši 20 % tak činí po zaokrouhlení na celé koruny 450 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství tzv. formulářových žalob v databázi soudu ISAS.

11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř.