15 C 72/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: Home Credit a. s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Mgr. Romanem Pospiechem, LL.M. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 30 249,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud s žalobou, ve které se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěrový rámec ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,95 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Splatnost pravidelných měsíčních splátek byla sjednána na 20. den v kalendářním měsíci. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku , částka, . Žalovaná částka , částka, sestává z nesplacené jistiny ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila úrok v kapitalizované výši , částka, (od , datum, do , datum, z nesplacené jistiny ve výši 22,9 % ročně), úrok ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, , úrok z prodlení v kapitalizované výši , částka, od , datum, do , datum, a úrok z prodlení v běžící výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a ve sporu zůstala zcela pasivní.

3. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť k nařízenému jednání soudu se řádně předvolaní účastníci nedostavili. Žalobkyně svou účast omluvila, žalovaná se nedostavila bez omluvy.

4. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovanou flexibilní půjčku – revolvingový úvěr č. , hodnota, , ve které se žalobkyně zavázala umožnit žalované čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového rámce , částka, a žalovaná se zavázala vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky ve výši 22,90 % ročně, a to v měsíčních splátkách ve výši 2,954% z dlužné částky, tj. , částka, . RPSN byla sjednána ve výši 25,47 %. Žalovaná se dále zavázala platit žalobkyni poplatky ve výši stanovené v sazebníku žalobkyně. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, . Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které činí , částka, za měsíc vymáhání, s tím, že tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů /viz úvěrová smlouva na č. l. 12-13 spisu, úvěrové podmínky dostupné v sytému CEPR, kopie občanského průkazu na č. l. 37-38 spisu, doklad o odeslání SMS na č. l. 42 spisu/. Před poskytnutím úvěru žalobkyně k žalované zjistila, že je rozvedená, má vyživovací povinnost ke dvěma osobám, bydlí v podnájmu, je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, ., její měsíční příjem je ve výši , částka, a vedlejší příjem ve výši , částka, . Jako výdaje žalobkyně zohlednila výši životního minima na žalovanou, výši životního minima na dvě vyživované děti ve výši 50 %, a splátky jiným společnostem ve výši , částka, . Z výpisu z účtu žalované za měsíc listopad 2022 žalobkyně zjistila, že žalovaná v tomto měsíci čerpala úvěr od společnosti , právnická osoba, ve výši , částka, , uhradila splátku spotřebitelského úvěru ve výši 3 546 na účet nazvaný , Jméno zainteresované osoby 0/0, , a z účtu označeného názvem společnosti Lagarde Travel Retail byly na účet připsány platby v celkové výši , částka, . Z účtu dále byla provedena odchozí platba nazvaná „Děti“ ve výši , částka, /viz úvěrová smlouva na č. l. 12-13 spisu, potvrzení o provedení bonity na č. l. 20 spisu, tvrzení v podání na č. l. 30-34 spisu, úvěrová zpráva na č. l. 35-36 spisu, výpis z účtu na č. l. 39-40 spisu/ Žalobkyně umožnila žalované čerpat peněžní prostředky, žalovaná však své smluvní povinnosti nedostála, když řádně a včas nehradila měsíční splátky. Žalobkyně proto využila svého práva a dluh žalované zesplatnila, a to dopisem ze dne , datum, /viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 14 spisu, výzva ke splacení celého úvěru na č. l. 16 spisu, podací arch na č. l. 17 spisu, opis výpisu proplacení smlouvy na č. l. 41 spisu/. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby výzvou ze dne , datum, /viz předžalobní výzvu na č. l. 18 spisu, podací arch na č. l. 19 spisu/.

5. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování dotazem na poskytovatele služeb elektronických komunikací na společnost O2, T-Mobile a Vodafone a dotazem na , právnická osoba, . soud zamítl jako nadbytečný, neboť soud vzal doplněná tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy za prokázaná jinými důkazy.

6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, úvěrovou smlouvu, na základě níž žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky, a to ve formě měsíčních splátek. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, . Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které činí , částka, za měsíc vymáhání, s tím, že tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů a měsíční poplatek za vedení účtu. V důsledku opakovaného prodlení žalované s hrazením splátek využila žalobkyně svého práva a dluh žalované zesplatnila. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované celkem , částka, . Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaná chtěly uzavřít smlouvu o úvěru, v níž by se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná by se zavázala vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Protože šlo o smlouvu o spotřebitelském úvěru, soud se předně zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky úvěru (jakožto spotřebitelského úvěru), byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostála. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních a výdělkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostatečně ověřovala žalovanou tvrzené příjmy. Žalobkyně sice předložila výpis z účtu, podle kterého v měsíci listopad 2022 byla na účet žalované připsána platba od tvrzeného zaměstnavatele označená jako výplata, žalobkyně ale nijak neověřovala podmínky pracovního poměru, od kdy trvá, zda je uzavřen na dobu určitou či neurčitou, nebo zda jde o pracovní poměr na základě dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce. Dále zda žalovaná je či není ve zkušební době nebo ve výpovědi, což vše může mít vliv na posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. Soud dále konstatuje, že žalobkyně nijak neověřovala ani výdaje žalované, a to ani ty podstatné výdaje. Žalobkyně toliko zohlednila výši životního minima, ačkoliv se žalobkyně má zabývat skutečnými výdaji žalované, aby si mohla uzavřít, zda je ve finančních možnostech potenciálního klienta úvěr za sjednaných podmínek splácet a to za situace, kdy žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalované, ze kterého plyne, že výdaje žalované byly ve výši vyšší než výdaje tvrzené, resp. zohledněné. Žalobkyně měla schopnost žalované zkoumat o to důsledněji, když věděla, že žalovaná má již existující nesplacené závazky. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Soud nemohl žalobkyni o povinnosti doplnit tvrzení a důkazy ohledně zkoumání schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr poučit, neboť soud toto poučení dává právě, resp. není možné dávat jej mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Jelikož se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a poučit ji o následcích jejich nesplnění dle § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována.

15. Soud k výše uvedenému dodává, že tyto závěry jsou zcela v souladu i s judikaturou. Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, mj. zdůraznil, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ s tím, že by „státní moc neměla poskytovat ochranu právům subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Konečně uvedl, že „obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ V daném případě však s ohledem na nedostatečné zkoumání výdajů žalované nelze uzavřít, že by se ze strany žalobkyně o takové přesvědčivé zkoumání skutečně jednalo.

16. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet, neboť v případě pochybností o úvěruschopnosti úvěr neposkytne. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).

17. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, či nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. V podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nebo ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od , datum, a obsažené v § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

18. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky platně sjednána, došlo na straně žalované ve smyslu § 2991 o. z. k bezdůvodnému obohacení, které je povinna žalobkyni vydat, a to ve výši , částka, (, částka, úvěr – , částka, plněno). Protože soud daný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, došlo k jeho splatnosti od okamžiku, kdy se o tomto obohacení žalovaná dozvěděla, tj. od okamžiku, kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k jeho vydání. Žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne , datum, , a to ve lhůtě do 14 dnů od sepsání výzvy. Výzva byla žalované odeslána dne , datum, . Poslední den lhůty k zaplacení byl dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaná předmětnou částku žalobkyni nevydala, dostala se se splněním své povinnosti do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od , datum, . Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku)

19. Protože smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, byla žaloba ve zbývajícím nároku, co do částky , částka, včetně příslušenství, zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku).

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 142a a § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni poměrnou část jejích nákladů (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku). Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení původně domáhala zaplacení částky celkem , částka, (při zohlednění uplatněných kapitalizovaných úroků) s příslušenstvím. Žalobkyni byla v konečném rozhodnutí přisouzena částka , částka, s příslušenstvím. Při odečtení neúspěchu (25,5%) od úspěchu (74,5%), má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 49 %. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 49 % z jejich celkové výše , částka, , kdy tato výše sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.