15 C 76/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 9 320 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 600,96 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] z částky 5 600,96 Kč ve výši 6 313,35 Kč, s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 5 600,96 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 5 600,96 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 5 600,96 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 719,04 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 3 719,04 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 397,39 Kč, s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 3 719,04 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 3 719,04 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 3 719,04 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 298 Kč jako náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 9 320 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti 10 000 Kč a žalovaný se zavázal společně s jistinou vrátit i souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, nejpozději do [datum]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, poslední zaplatil dne [datum], celkem na úhradu dluhu zaplatil 7 320 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byla pohledávky postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně požaduje na jistině 5 600,96 Kč, na souhrnném poplatku 3 719,04 Kč a v rámci příslušenství zákonný úrok z prodlení, zčásti v běžící a zčásti v kapitalizované výši.

2. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. V této věci byli účastníci vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Soud vycházeje z listin předložených žalobkyní, učinil následující skutková zjištění: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] v níž se zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku ve výši 16 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum].

5. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ OZ“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.).

6. Podle ustanovení § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 OZ je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném do 30. 6. 2013, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.). Podle ustanovení § 39 odst. 1 OZ je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 OZ výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

7. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 OZ (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč, a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). V daném případě činil kapitalizovaný úrok 6 640 Kč, za poskytnutí jistiny 10 000 Kč, která měla být vracena ve splátkách po dobu 52 týdnů. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 OZ. Soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni pouze dlužnou jistinu půjčky ve výši 5 600,96 Kč a současně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z této částky za dobu, za níž byl žalobou uplatněn.

8. Soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. částečně zamítl, když smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o která žalobce v tomto rozsahu své nároky opíral, shledal soud absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 OZ.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni poměrnou část jejích nákladů (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku). Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení původně domáhala zaplacení částky celkem 9 320 Kč s příslušenstvím. V konečném rozhodnutí jí byla přisouzena částka 5 600,96 Kč s příslušenstvím. Při odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20%. V případě 100% úspěchu žalobkyně náklady tvoří 1 489 Kč, z toho soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 320 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. Přiznaná část náhrady nákladů řízení ve výši 20 % tak činí po zaokrouhlení na celé koruny 298 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství tzv. formulářových žalob v databázi soudu ISAS.

10. Lhůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.