15 C 78/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 25 206,90 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne datum uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne hotovostní úvěr ve výši částka, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím, konkrétně úrokem ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru v částce částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce částka, a poplatek za možnost hradit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, celkem tedy částku částka, a to v 17měsíčních splátkách po částka se splatností poslední z nich dne datum. Žalovaný na svůj dluh naposledy ještě uhradil dne datum částku částka. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně uplatnila nárok na částku ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.

2. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil a zůstal ve sporu zcela pasivní.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti žalovaného, neboť tento se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ačkoliv byl řádně předvolán.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Dne datum žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, na základě žádosti žalovaného o úvěr ze dne datum, uzavřel smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalovanému poskytla právní předchůdkyně žalobkyně hotovostní úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 17měsíčních splátek po částka. Úrok byl sjednaný ve výši částka. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru v částce částka, náklady na vyhodnocení úvěrového případu v částce částka a poplatek za platbu úvěru v hotovosti v bydlišti žalovaného ve výši částka /viz smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum včetně předpisu splátek na č. l. 13-14 spisu, žádost o úvěr na č. l. 40 spisu/. Z žádosti o úvěr právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že je žalovaný zaměstnán u tituly před jménem adresa s příjmem z podnikání ve výši částka. Výdaje žalovaného představovaly celkem částku částka, z nichž výdaje na bydlení byly tvořeny částka, dopravu, jídlo a osobní náklady částkou částka, srážky ze mzdy ve výši částka, měsíční splátky stávajících půjček v částce částka. Příjem žalovaného byl ověřen z výplatních pásek za měsíce srpen 2022, v němž čistý měsíční příjem žalovaného dosahoval částky částka, za měsíc září 2022 s čistým měsíčním příjmem částka, za měsíc říjen 2022 čistý měsíční příjem ve výši částka. Dále bylo zjištěno z pracovní smlouvy, že žalovaný byl zaměstnán od datum do datum u tituly před jménem adresa s nástupní mzdou ve výši částka /viz žádost o úvěr na č. l. 40 spisu, výplatní pásky na č. l. 36 spisu, pracovní smlouva včetně dodatku na č. l. 36 p. v. – 37 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částka /viz transakční historie na č. l. 16 spisu/. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno /viz seznam postoupených pohledávek na č. l. 15, 21 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 24 spisu, smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 17-20 spisu, potvrzení o zaplacení kupní ceny na č. l. 22 spisu/. Žalovaný byl upomenut k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou žalovanému dne datum, podle které měl žalovaný dluh uhradit do datum /viz předžalobní výzva včetně podacího lístku na č. l. 25-27 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a podle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), a to vždy ve zněním platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částka, na kterou žalovaný uhradil částka. Smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimovaná. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby věřitelka vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitelka údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Ačkoliv právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzené příjmy a zaměstnanecký poměr žalovaného v době uzavření smlouvy, soudu není jasné, na základě jakých skutečností dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, když žádným způsobem neověřovala jeho výdaje. Žalovaný uvedl, že výdaje na bydlení dosahují částky částka měsíčně, jsou tedy velmi nízké, právní předchůdkyně žalobkyně je však žádným způsobem neověřovala. Další výdaje byly mimo jiné tvořeny splátkami stávajících půjček v částce částka, právní předchůdkyni žalobkyně tak muselo být jasné, že je žalovaný silně úvěrově zatížen, tento údaj však také žádným způsobem neověřovala. Přestože mohla například provést lustraci žalovaného ve veřejně přístupných databázích. Žalobkyně předložila soudu žádost o úvěr s vyplněnými příjmy a výdaji žalovaného, z nichž výdaje žádným způsobem neověřovala, přestože jí tato povinnost jako poskytovatelku spotřebitelského úvěru tížila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V tomto ohledu je nutné konstatovat, že pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně o splnění uvedené povinnosti soud nepřesvědčila ani doplněným tvrzením o tom, že schopnost žalovaného zkoumala nahlédnutím do veřejných registrů a z dokladů uvedených v části „Doložení příjmu žadatele“, neboť v žádosti o úvěr nejsou uvedeny žádné listiny, na jejichž základě by objektivně věřitelka mohla tvrzené skutečnosti o výdajích ověřit. Podle soudu tak smlouva o úvěru nebyla platně sjednána, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

15. Důsledkem absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je redukce nároku žalobkyně na holý zůstatek jistiny spotřebitelského úvěru. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku částka, na kterou žalovaný uhradil částka. Dluh žalovaného tak zanikl splněním, neboť žalovaný uhradil více než byl povinen (výrok I. tohoto rozsudku).

16. Soud pro úplnost připomíná rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-755/2022, z jehož závěrů plyne, že okolnost, že dluh ze spotřebitelského úvěru, a to celý či jeho část, byl ze strany spotřebitele splacen, nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jinak řečeno, ani plnění žalovaného na předmětný závazek nemůže zvrátit závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti ze strany žalobkyně. Závěry Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí ze dne datum, č. j. spisová značka proto soud považuje shora citovaným rozhodnutím Soudního dvora EU za překonané.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť zcela úspěšnému žalovanému žádné prokazatelné náklady nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.