15 C 85/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 25 170 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě, které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které byly žalovanému zaslány dne datum na jeho účet č. č. účtu, z něhož byla provedena ověřovací platba ve výši částka. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z poskytnuté jistiny. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc, vždy nejpozději k 10. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalobkyně poskytla úvěr žalovanému prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, kde žalovaný vyplnil registrační formulář, uvedl své osobní údaje, včetně telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný odsouhlasil smluvní dokumentaci a registraci dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu (22772), který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo, do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, přičemž si vyžádala od žalovaného doklad totožnosti, výpis z bankovního účtu žalovaného a výplatní pásky. Finanční situaci žalovaného si žalobkyně ověřovala též z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně proto prohlásila úvěr za zesplatněný ke dni datum. Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku ve výši částka a kapitalizovaný smluvní úrok v částce částka. Žalobkyně dále nárokuje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od datum do datum v kapitalizované výši částka. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky před podáním žaloby dopisem ze dne datum. Žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení, kdy žalobkyně svou účast na jednání omluvila, žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil.

4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně vygenerovala dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, u které na místě podpisu žalovaného není uvedeno ničeho (kromě strojem napsaného jeho jména a příjmení). Žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše částka se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z poskytnuté jistiny. RPSN činila 5526,67 %. Pro případ prodlení si smluvní strany v článku 4. 2. smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednaly povinnost úvěrovaného zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady vzniklé žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den z prodlení /viz kopie občanského průkazu žalovaného na č. l. 8 spisu, kopie řidičského průkazu na č. l. 9 spisu, smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum na č. l. 22-23 spisu/. Žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. č. účtu převedla dne datum částku ve výši částka /viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 24 spisu, sdělení banky na č. l. 43 spisu/. Žalobkyně si vyžádala od žalovaného výpisy z jeho bankovního účtu za období od datum do datum, ze kterých vyplývá, že žalovaný vykazoval stálý příjem od společnosti právnická osoba, a to v měsíci srpen ve výši částka, v červenci v částce částka, v červnu ve výši částka, v květnu v částce částka. Z výpisů z účtu žalovaného dále vyplývá, že příjmy žalovaného byly také tvořeny opakovaně vyplacenými částkami od třetích osob a příjmy z úvěrů, konkrétně od společnosti právnická osoba., právnická osoba., THEPAY, a. s., OKV Leasing, s. r. o., právnická osoba. a právnická osoba. /viz výpis transakcí na účtu žalovaného na č. l. 26-34 spisu/. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum odeslaným dne datum /viz výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 10 spisu, potvrzení o podání zásilky na č. l. 35 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud neučinil žádná skutková zjištění z listiny nazvané zesplatnění spotřebitelského úvěru, když žalobkyně v řízení neprokázala, že byla tato žalovanému odeslána. Žalobkyně soudu dále předložila smlouvu o postoupení pohledávek a přílohu č. hodnota ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám včetně seznamu pohledávek tvořících zajištění smluv, které představují smluvní závazek mezi žalobkyní, společností právnická osoba. a společností právnická osoba., o postoupení zde uvedených pohledávek, které ovšem s řízením ve věci nikterak nesouvisí /viz smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy na č. l. 11-13 spisu, příloha č. hodnota ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám včetně seznamu pohledávek tvořící zajištění smluv na č. l. 14-21 spisu/.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

12. Podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud shledal žalobu částečně důvodnou. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla převodem na účet žalovaného finanční prostředky ve výši částka. Naopak nebylo prokázáno, že žalovaný s žalobkyní sjednal smlouvu s obsahem předloženým v řízení žalobkyní. Z žádných důkazů totiž nevyplývá, že žalovaný se zavázal uzavřít smlouvu právě tohoto obsahu, neboť na předložené listině nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru absentuje jakýkoliv podpis žalovaného (ostatně tato obsahuje pouze jeho jméno a příjmení). Žalobkyni pak nebylo možné v tomto směru poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby rozhodné skutečnosti dotvrdila a prokázala, neboť se k jednání nedostavila. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, jakou smlouvu žalobkyně s žalovaným uzavřela, tj. s jakým obsahem, posoudil soud nárok uplatněný žalobkyní jako bezdůvodné obohacení, které je povinen ve smyslu § 2991 a násl. o. z. obohacený, tedy žalovaný, vydat. Žalovaný je tak povinen vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši částka, o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla výzva odeslaná prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne datum, když lze mít za to, že do dispozice žalovaného se dostala dne datum (§ 573 o. z.). Podle obsahu předžalobní výzvy měl žalovaný dluh uhradit do tří dnů, splatnost dluhu dle této výzvy tak nastala dne datum (dle textu této výzvy). Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v zákonné výši 11,5 % ročně. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

18. S ohledem na uvedené ve zbylém, konkrétně ohledně nároku na smluvní úrok a smluvní pokutu, včetně zákonného úroku z prodlení v sazbě převyšující zákonnou sazbu, z částky převyšující bezdůvodné obohacení a za období předcházející jeho splatnosti, soud nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

19. K tomu soud pro úplnost dodává, že i kdyby dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu předloženého znění, nebylo možné shledat, že žalobkyně k takovému uzavření došlo poté, kdy dostatečně zjistila a ověřila majetkové poměry žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Toto z v řízení provedených důkazů nevyplynulo. K tomu soud uvádí, že není postačující mít k dispozici údaje o příjmech a výdajích žalovaného, které byly zjištěny výpisem z jeho bankovního účtu, nýbrž je třeba také zjištěné informace zhodnotit. V případě žalovaného je zřejmé, že byl silně úvěrově zatížen, čímž se žalobkyně vůbec nezabývala. Stejně jako netvrdila, neprokazovala ani blíže neověřovala výdajovou stránku poměrů žalovaného a jeho osobní poměry, například výdaje na bydlení či jeho osobní stav. Přestože žalobkyně tvrdila, že provedla lustraci žalovaného ve veřejných databázích, například ISIR, NRKI, BRKI, ničemu soudu k prokázání tohoto tvrzení nedoložila. Aniž by se tedy blíže zabývala osobními a majetkovými poměry žalovaného (ač k tomu měla podklad – výpisy z účtu), tak jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru, neshledala důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a bez dalšího mu poskytla finanční prostředky ve výši částka. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný čerpal další úvěry, měla žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ověřovat o to pečlivěji a úvěr žalovanému neposkytnout. Předmětná úvěrová smlouva by tedy byla absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 142a a § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni poměrnou část jejích nákladů. Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení domáhala zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím. Žalobkyni byla v konečném rozhodnutí přisouzena částka částka s příslušenstvím. Při odečtení neúspěchu (44 %) od úspěchu (56 %), má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 12 %. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 12 % z jejich celkové výše částka, kdy tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.