15 C 90/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 40 319,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce částka, s kapitalizovaným úrokem v částce částka, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, doplněnou podáním doručeným soudu dne datum, domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu uvedla, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti peněžní prostředky v částce částka a žalovaná se zavázala uhradit zapůjčené peněžní prostředky společně s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně, částka představujících odměnu za zpracování zápůjčky a částka za službu komfortního a flexibilního splácení, vše v 21 měsíčních splátkách po částka se splatností poslední z nich dne datum. Úvěruschopnost žalované byla před uzavřením úvěrové smlouvy posouzena s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovanou, které zaznamenala do zákaznické karty. Měsíční příjem žalované činil částka, další příjmy domácnosti dosahovaly částka s tím, že žalovaná nemá žádnou vyživovací povinnost a žije ve svém bytě či domě bez zástavy. Vše bylo ověřeno výpisem z účtu žalované. Žalovaná celkem uhradila částku částka s tím, že poslední splátka proběhla dne datum, následně se dostala do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností k datum. Žalovanou částku představuje dlužná jistina ve výši částka, poplatek v částce částka, smluvní pokuta ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce částka, úrok ve výši 12 % ročně z částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částka od datum do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a v řízení byla zcela pasivní.

3. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) v nepřítomnosti žalované, neboť se k nařízenému jednání soudu bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr v částce částka a žalovaná se zavázala uhradit poskytnuté prostředky společně s poplatkem ve výši částka, který představoval úrok v částce částka, částku za zpracování úvěru ve výši částka, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka, částku za komfortní poskytnutí a splácení ve výši částka a částku za flexibilní splácení ve výši částka, a to vše ve 21 měsíčních splátkách po částka. Dále byla sjednána úroková sazba ve výši 86 % a RPSN 141,97 %. Součástí smlouvy byla smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru /viz smlouva o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek na č. l. 16-17 spisu/. Žalovaná uvedla, že je svobodná a nezaměstnaná, přičemž její měsíční příjem činil částka, příjem dalšího člena domácnosti měl dosahovat částky částka. Svůj příjem měla doložit výpisem z účtu za měsíce březen a duben 2023. Měsíční výdaje žalované dosahovaly částky částka /viz zákaznická karta na č. l. 15 spisu/. Žalovaná celkem uhradila částku částka /viz tabulka umoření na č. l. 28 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni/viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 18-23 spisu, příloha č. hodnota smlouvy o postoupení pohledávek na č. l. 25-27 spisu, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky na č. l. 29 spisu/. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu naposledy předžalobní výzvou ze dne datum, a to se splatností dne datum, která byla odeslána dne datum/viz předžalobní výzva na č. l. 31-32 spisu, podací lístek na č. l. 33 spisu/.

6. Soud neučinil žádná skutková zjištění z oznámení o postoupení pohledávky, když nebylo prokázáno jeho odeslání ani z podacího lístku datovaného dne datum, neboť není jasné, jaká zásilka měla být tento den odeslána /viz podací lístek na č. l. 30 spisu oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 24 spisu/.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Soud na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě přenechala žalované jistinu ve výši celkem částka a žalované měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky spolu se sjednanými poplatky a úrokem vrátit. Protože šlo o smlouvu o spotřebitelském úvěru, soud se předně zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky úvěru jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostála. Z provedených důkazů vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje ani příjmy žalované, a to ani ty podstatné. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž žádným způsobem neověřovala údaje poskytnuté žalovanou zaznamenané v zákaznické kartě, ačkoliv žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně měla k dispozici výpis z bankovního účtu žalované, tyto soudu žádným způsobem nedoložila. Soudu tak nezbylo konstatovat, než že právní předchůdkyně žalobkyně majetkové ani osobní poměry žalované neověřovala, a to ani přestože žalovaná uvedla, že je nezaměstnaná s příjmem ve výši částka měsíčně a dalším příjmem domácnosti v částce částka, a zároveň výdaji v částce částka měsíčně. Takové údaje však nepůsobí věrohodně, i z tohoto důvodu bylo namístě, aby je právní předchůdkyně žalobkyně ověřila. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů v daném případě nemohlo dojít. V této souvislosti soud dodává, že není nutné zkoumat všechny výdaje žalované, právní předchůdkyně žalobkyně by však měla ověřit alespoň základní výdaje žalované (zejména na živobytí, na bydlení, výživné, apod). Podle soudu tak smlouva nebyla platně sjednána, neboť žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Je-li smlouva od počátku neplatná, nemá žalobkyně právo na zaplacení příslušenství ani smluvních pokut. Soud proto uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována.

16. Soud pro úplnost dodává, že smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet, neboť v případě pochybností o úvěruschopnosti úvěr neposkytne. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).

17. V řízení tak bylo pouze prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku částka, z níž žalovaná uhradila částku částka. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyně, která je tak ve věci aktivně věcně legitimovaná. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na rozdíl mezi poskytnutou a uhrazenou částkou ve výši částka, který představuje zbytek jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla výzva k úhradě odeslaná prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne datum, když lze mít za to, že do dispozice žalované se dostala třetí pracovní den po odeslání, tedy dne datum (§ 573 o. z.). Podle obsahu předžalobní výzvy měla žalovaná dluh uhradit do datum. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v zákonné výši 11,5 % ročně. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

18. Ve zbylém soud nárok žalobkyně zamítl, když úvěrová smlouva, o níž by bylo jinak možné nárok na poplatky, smluvní pokutu a úroky opřít je absolutně neplatná. Shodně postupoval ohledně nároku na zákonný úrok z prodlení za období předcházející splatnosti bezdůvodného obohacení, v sazbě převyšující zákonnou sazbu a z částky přesahující přiznanou jistinu (výrok II. tohoto rozsudku).

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když ve věci úspěšnější žalované (v rozsahu 82,78 %) žádné náklady řízení vzhledem k její pasivitě podle obsahu spisu nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.