15 C 95/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 20 608 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost AvaFin právnická osoba., IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. CAXOJORU, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce částka, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu pod variabilním symbolem č. var. symbol. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně, který byl požadován pouze za jeden kalendářní měsíc. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr žalovanému prostřednictvím webové stránky www.avafin.cz (dříve také www.crediton.cz), kde se žalovaný zaregistroval pomocí osobních údajů s doložením občanského průkazu a dalšího dokladu totožnost. Žalovaný byl poté vyzván k prokázání vlastnictví k uvedenému bankovnímu účtu pomocí služby Kontomatik. Žalovanému bylo zasláno heslo či SMS kód, který následně zadal do úvěrové smlouvy, čímž došlo k jejímu podpisu. Žalovaný celkem ničeho na svůj dluh neuhradil, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila k datum, ode dne následujícího jí vznikl nárok na smluvní pokutu z prodlení ve výši 0,1 % denně. Pohledávka byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na společnost De Vries právnická osoba., IČ IČO a následně na žalobkyni. Žalovanou částku částka s příslušenstvím představuje nesplacená jistina ve výši částka, smluvní úrok v částce částka, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od datum do datum v částce částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný ze smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení, kdy žalobkyně svou účast na jednání omluvila, žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil.

4. Po provedení dokazování listinnými důkazy založenými do spisu žalobkyní soud učinil následující skutková zjištění, která odpovídají skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně (ve smlouvě uvedená jako společnost právnická osoba, která nyní vystupuje po obchodní firmou AvaFin právnická osoba.) vygenerovala smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž je místo podpisu úvěrovaného uvedeno jméno žalovaného, rodné číslo a trvalé bydliště společně s telefonním číslem a emailovou adresou. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy měla žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši částka (limit) s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru na bankovní účet č. č. účtu, který se měl žalovaný zavázat právní předchůdkyni žalobkyně splatit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. RPSN činila 5513 % /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 8-9 spisu, kopie občanského průkazu žalovaného na č. l. 10 spisu, kopie řidičského průkazu žalovaného na č. l. 11 spisu, průkaz pojištěnce (žalovaného) na č. l. 12 spisu, všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně založené v elektronické podobě v databázi ISAS/. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného č. č. účtu dne datum částky částka, částka, částka a částka /viz potvrzení o platbě na č. l. 42-45 spisu, sdělení banky včetně výpisů z účtu na č. l. 109-177 spisu/. Žalovaný měl zůstatek na účtu za měsíc březen 2024 ve výši částka, s tím, že jeho příjmy dosahovaly částky částka a výdaje částky částka. Žalovaný měl zůstatek na účtu za měsíc duben 2024 v částce částka s tím, že příjmy žalovaného představovaly částku částka a výdaje částka. Žalovaný za měsíc květen 2024 měl konečný zůstatek v částce částka, přičemž příjmy žalovaného dosahovaly částky částka a výdaje částky částka /viz výpisy z účtu žalovaného na č. l. 13-41 spisu, sdělení banky včetně výpisu z účtu na č. l. 109-177 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena nejprve na společnost De Vries právnická osoba., smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a následně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne, což bylo žalovanému oznámeno dopisem společně s výzvou k úhradě odeslaným dne datum /viz smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh na č. l. 47-73 spisu, smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh na č. l. 74-98 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 99 spisu, výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 99 p. v. spisu, potvrzení o podání zásilky na č. l. 100 spisu/. Žalovaný netvrdil ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by dlužnou částku uhradil nebo jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud neučinil žádná skutková zjištění z listiny nazvané oznámení o zesplatnění úvěru datované dne datum, když se žalobkyni nepodařilo prokázat její odeslání /viz oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum na č. l. 46 spisu/.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), v účinnosti vždy ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Na základě uvedeného soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán úvěrovou smlouvou. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel, kdy samotné prokázané odeslání plateb na bankovní účet žalovaného, jehož je majitelem, neprokazuje vůli žalovaného být předloženou smlouvou vázán. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti či rodném čísle žalovaného, neboť z pouhého povědomí osoby uzavírající smlouvu o takových údajích nelze vzít na jisto, že tyto údaje poskytuje právě osoba žalovaného, a nemůže tak podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu podle předloženého textu smlouvy mezi konkrétními osobami. Přestože smlouva o úvěru měla být uzavřena elektronicky verze předložená žalobkyní neobsahuje žádnou z forem uznávaného elektronického podpisu, v řízení proto zůstalo neobjasněno, zda to byl skutečně žalovaný, kdo měl vůlí být vázán smlouvou předloženého obsahu a zejména, že tento obsah nemohl být žádným způsobem následně změněn. Žalobkyně pak v tomto směru ničeho netvrdila ani na výzvu soudu a k jednání soudu se nedostavila. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

20. V řízení naopak bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. č. účtu převedla dne datum postupně částka, částka, částka a částka, a to bez právního důvodu ve smyslu § 2991 o. z., neboť uzavření úvěrové smlouvy nebylo prokázáno. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh něčeho uhradil. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně věcně legitimovaná. Soud proto žalobkyni v rozsahu požadavku na zaplacení částky částka vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla výzva k úhradě odeslaná prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb společně s oznámením o postoupení pohledávky dne datum, když lze mít za to, že do dispozice žalovaného se dostala třetí pracovní den po odeslání, tedy dne datum (§ 573 o. z.). Podle obsahu předžalobní výzvy měl žalovaný dluh uhradit do tří dnů od doručení, splatnost dluhu podle této výzvy tak nastala dne datum. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši 11,5 % ročně. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

21. Ve zbylém soud nárok žalobkyně zamítl, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s tvrzeným obsahem. Žalobkyně tak nemá nárok na smluvní úrok, smluvní pokuty, ani na úrok z prodlení předcházející splatnosti bezdůvodného obohacení, z částky převyšující přiznané bezdůvodné obohacení a v sazbě neodpovídající sazbě zákonné (výrok II. tohoto rozsudku).

22. Jen pro úplnost soud dodává, že i kdyby žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy, musel by na ní soud pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala splnění povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného, před samotným uzavřením smlouvy. Žalobkyně splnění povinnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru v obecné rovině tvrdila, soudu však doložila výpis z bankovního účtu žalovaného za měsíc březen až květen roku 2024, tedy za období předcházející datu, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z výpisu z účtu žalovaného se ovšem podává, že zůstatek, který byl na účtu veden za předmětná období dosahoval spíše jednotek korun, tedy právní předchůdkyně žalobkyně na základě těchto jí dostupných informací nemohla vyhodnotit, že má žalovaný finanční prostředky na úhradu spotřebitelského úvěru, který přestože měl původně dosahovat částka, představoval částku částka společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný tedy nebyl podle listin doložených žalobkyní v měsících předcházejících údajnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru schopen tento splácet. Žalobkyni se tedy nepodařilo prokázat, že s odbornou péčí zkoumala schopnost spotřebitele splácet úvěr, ani ohledně prokázání této skutečnosti tak žalobkyně neunesla důkazní břemeno, které jí tížilo.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Soud při stanovení míry úspěchu ve věci zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08) (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.