15 C 99/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresa pro doručování: adresa žalobce o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem v částce [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce [částka], s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky [částka] zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila na Obvodní soud pro Prahu 9 s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný a obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], jenž představuje kapitalizované úroky ve výši 23,72 %, [částka] za administrativní činnost a [částka] za hotovostní režim splátek, a to ve formě 58 týdenních splátek po [částka]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Smluvní strany si dále sjednaly doplňkovou službu životní pojištění, za níž se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem [částka]. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka], [částka] na úrocích, [částka] na poplatku za administrativní činnost, [částka] na poplatku za hotovostní inkaso a [částka] na pojistném. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soud nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky ve výši [částka] (23,72 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí úvěru ve výši [částka] v hotovosti. Dle článku 1 smluvních podmínek činí výše úrokové sazby 23,72% ročně. Dle článku 1.8 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 58 týdnů 206 % Smluvní strany dále uzavřely pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaný se zavázal zaplatit pojistné ve výši [částka] /viz výpis z OR na žalobkyni založený v systému ISAS, smlouvu o půjčce na č. l. 22 – 23 spisu, katru zákazníka na č. l. 25 spisu, osobní údaje na č. l. 26 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky žalovaného uvedené v Seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 30 – 33 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 27 spisu/. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému dopisem oznámeno /viz oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 34 spisu, včetně podacího lístku na č. l. 35 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužných částek /viz předžalobní výzvu na č. l. 36 – 37 spisu, včetně podacího lístku na č. l. 38 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a s ohledem na okamžik uzavření smlouvy o zápůjčce dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále opět jen„ zákon o spotřebitelské smlouvě“).

6. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

7. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

10. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

13. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla poté, co právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, uzavřena písemně smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě které přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Účastníci řízení dále platně uzavřeli pojistnou smlouvu, na základě níž se žalovaný zavázal zaplatit pojistné. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] včetně, jak bude vysvětleno dále, sjednaného úroku a zákonných úroků z prodlení.

14. Jde-li o poplatek v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, který strany ve smlouvě sjednaly v celkové částce [částka] který sestává z úroku ve výši 23,72 % ročně kapitalizovaného pro sjednanou dobu trvání smlouvy v částce [částka] (tento soud, včetně dále běžícího úroku přiznal), odměny za administrativní zpracování zápůjčky v částce [částka] a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], hodnotí tento souhrnný poplatek soud jako celek coby úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe a odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, nebo M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Podle soudu se jednalo o kalkulační položky poplatku uměle vytvořené jen s cílem skrytě navýšit celkovou výši úplaty za půjčení peněz (tj. úrok). Za poskytovanou zvláštní službu nelze považovat„ administrativní činnost“, ani kalkulační položku nazvanou„ hotovostní režim splátek“, která zpoplatňovala místo plnění v bydlišti dlužníka za situace, když jiný způsob plnění smlouva na výběr nedávala. Bez ohledu na to, zda je případná„ inkasní služba“ dlužníkovi poskytována, či nikoliv (nota bene žalobkyně poskytování žádné služby ani ve svých standardních formulářových žalobách zásadně netvrdí a poskytnutí této služby v odpovídajícím počtu všech sjednaných splátek neprokazuje), je dlužník zavazován ve sjednaných splátkách k platbě jen na celkovou dlužnou částku (na jistinu půjčky a na jediný celkový a svou podstatou souhrnný poplatek). Tomu odpovídá i ujednání smlouvy, že splátky celkové dlužné částky zaplacené dlužníkem budou použity nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky. Lze tedy konstatovat, že sjednaný poplatek svou podstatou představoval výlučně kapitalizovaný úrok (a tedy odměnu za půjčení peněz, resp. zisk). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok celkem [částka] za poskytnutí jistiny [částka], které měly být vráceny ve splátkách po dobu 58 týdnů, což odráží roční procentní sazbu nákladů (RPSN zápůjčky) přesahující 206 % (pozn. vypočteno kalkulačkou na [webová adresa]), přičemž právě roční procentní sazbu nákladů lze vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze [číslo] k zákonu o spotřebitelském úvěru) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Přitom nutno podotknout, že úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]) se pohybovaly v první polovině roku 2017 okolo 9,5 % ročně. Zisk konstruovaný smlouvou je tak zcela zjevně nepřiměřený, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně klamavě, nepravdivě uvádí ve smluvních podmínkách nižší než skutečnou RPSN, do které nezahrnuje umělé navýšení peněz, resp. nezahrnuje celý sjednaný poplatek, který svou kalkulační podstatou je přitom, jak je uvedeno výše, poplatkem jediným, souhrnným (a tedy odměnou za půjčení, ziskem). Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byť označovaný jako poplatek, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši výrazně mnohonásobně vyšší obvyklé míře v bankovním sektoru. Ujednání o poplatku v rozsahu administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek, tzn. o kapitalizovaném úroku, tedy soud shledal absolutně neplatným pro zjevný rozpor jeho výše s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]).

15. Poplatek hotovostního inkasa považuje soud navíc za neplatně sjednaný i proto, že se jedná o ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům. Smlouva o zápůjčce byla sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem ve formě formuláře užívaného v obchodním styku, předem připraveného právní předchůdkyní žalobkyně, bez skutečné možnosti slabší strany (v tomto případě spotřebitele) ovlivnit znění smlouvy (dnes jsou tyto smlouvy označované jako smlouvy adhezní). Výše sjednaného inkasního poplatku tvoří za dobu trvání smlouvy 40 % poskytnuté jistiny a splácení je sjednáno formou týdenních splátek, ač je zaměstnancům v České republice mzda obvykle vyplácena na bázi měsíční. K povinnosti platit inkasní poplatek navíc dochází i za situace, kdy žalovaný na dluh neplnil, a z logiky věci tak nebylo možné pravidelné splátky fyzicky vybírat. Dané pojetí inkasa tak místo poskytnutí služby pro dlužníka představuje ujednání o další odměně pro poskytovatele zápůjčky, jelikož je uvedený poplatek zjevně nepřiměřený k poskytnuté službě (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 42 ICm 3268/2015, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 31 ICm 338/2016 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2017, sp. zn. 25 ICm 4567/2015). Soud tak nárok žalobkyně shledal důvodným toliko částečně v rozsahu jistiny v částce [částka] a pojistného ve výši 204,89 spolu s úroky za dobu trvání smlouvy ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] (úrok ve výši 23,72% ročně počítaný z dlužné jistiny [částka] od [datum], tedy ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do data postoupení dne [datum]), kapitalizovanými úroky z prodlení v částce [částka] (vypočteny ze shodné částky za období od [datum] do [datum]), úrokem ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z téže částky za shodné období. V rozsahu dlužného poplatku v částce [částka] byla pak žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta.

16. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud odkazuje na § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.

17. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

18. Soud k návrhu žalobkyně nerozhodl rozsudkem pro zmeškání, neboť podmínky pro postup dle § 153b o. s. ř. neshledal. Žalovanému nebylo řádně doručeno předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání mělo konat a nebyl tak poučen o následcích nedostavení se bez důvodné a včasné omluvy na první jednání. Žalovanému byla doručena žaloba s předvoláním do vlastních rukou dnem [datum] na adresu trvalého pobytu [obec a číslo], [PSČ] [obec] nikoli na doručovací adresu [adresa žalobce]. Předvolání k jednání se žalobou a příslušným poučením bylo žalovanému zasláno na jím uvedenou e-mailovou adresu po telefonické domluvě až dne [datum]. Za popsané situace bylo možné jednat, nebylo však možné vydat v této věci rozsudek pro zmeškání.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni poměrnou část jejích nákladů (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku). Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení původně domáhala zaplacení částky celkem [částka] s příslušenstvím. Žalobkyni byla v konečném rozhodnutí přisouzena částka [částka] s příslušenstvím. Při odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 %. V případě 100% úspěchu žalobkyně náklady tvoří soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny zástupce žalobkyně soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb („ advokátní tarif“). Náklady právního zastoupení sestávají ze třech úkonů právní služby v celkové výši 900 za tři úkony právní služby po 300 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění), 4. úkon (jednání u soudu) je vyčíslen dle ust. § 14b odst. 3 s odkazem na § 7 a. t. ve výši [částka], dále paušální částka náhrady hotových výdajů v celkové výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka], to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h), a § 14b odst. 1 a 5 a. t. a 1 náhrada hotových výdajů za 4. úkon právní služby po [částka] dle ust. § 14b odst. 5 písm. b) a 13 odst. 4 a 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. Soud dále přiznal náhradu promeškaného času na cestě k jednání a zpět v délce 4 započatých půlhodin po [částka] ve výši [částka] (jako 1/5 promeškaného času souvisejícího s účastí na 5 neřízených jednání u zdejšího soudu) a cestovné za cestu osobním automobilem RZ 2 SF3447 na trase [obec] – [ulice] ul., [obec] a zpět v délce jedné trasy 42 km, s průměrnou spotřebou 6,1 l [číslo] km ve výši [částka] (1/5 cestovních výdajů vynaložených na dopravu k pěti nařízeným jednáním u zdejšího soudu), a to podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a podle vyhl. č. 358/2019 Sb. Soud dále přiznal 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši [částka], která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a a. t., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Celkové náklady řízení představují částku [částka]. Přiznané částce nákladů řízení žalobkyně v rozsahu 30 % z uvedené plné výše těchto nákladů tak odpovídá zaokrouhleně na celé koruny [částka]. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).