16 C 108/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobcům částku 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 000 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 39 251,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobci se obrátili dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnili nárok na zaplacení slevy z kupní ceny za prodej nemovitosti ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnili tím, že žalobci jako kupující uzavřeli dne , datum, s žalovanou jako prodávající kupní smlouvu o koupi nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p., Anonymizováno, , Anonymizováno, (rodinný dům), pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba – garáž a pozemku parc. č. , Anonymizováno, (ostatní plocha), vše zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, . Kupní cena za předmětné nemovitosti činila 9 000 000 Kč. V době koupi nemovitostí byli žalobci informováni, že nemovité věci nemají žádné právní ani faktické vady (čl. 4 písm. b) kupní smlouvy). Poté, co žalobci podali katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva k nemovitým věcem do katastru nemovitostí, byli informováni, že se na nemovitých věcech nachází přístavba k rodinnému domu, která není zkolaudovaná. Jedná se o právní vadu, kterou byly nemovitosti v době koupě zatíženy, a o které nebyli žalobci nikterak informováni. Tuto přístavbu museli žalobci jako nepovolenou stavbu odstranit, přičemž na odstranění vynaložili náklady ve výši cca 200 000 Kč. Hodnota předmětných nemovitostí se tak v důsledku existence nezkolaudované přístavby snížila o 200 000 Kč. Žalobci zaslali žalované dne , datum, prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobci po žalované uplatňují slevu z kupní ceny nemovitých věcí ve výši 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 000 Kč od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná v odůvodnění odporu uvedla, že nesporuje uzavření kupní smlouvy, ani skutečnost že žalobci zaplatili kupní cenu za předmětné nemovitosti ve výši 9 000 000 Kč. Smlouva byla uzavřena dne , datum, , ale dle čl. 7 smlouvy nabyla účinnosti (vyjma ujednání o rezervační záloze a jejím vyplacení) až po složení druhé části kupní ceny ve výši 8 550 000 Kč do notářské úschovy. Smlouva tedy nabyla účinnosti dne , datum, . K předání nemovitosti došlo dne , datum, . Rovněž není sporu o tom, že přístavek předmětné stavby č. p. , Anonymizováno, rodinného domu, nebyl ke dni přechodu nebezpečí za škodu zkolaudován. Žalovaná dále uvedla, že žalobci byli informováni o předmětné nezkolaudované přístavbě rodinného domu již při uzavření smlouvy (zprostředkovatelem panem , jméno FO, ) a dále byli o této skutečnosti informováni při zpracování odhadu ceny nemovitostí pro účely poskytnutí hypotečního úvěru. Odhad byl zpracován dne , datum, paní , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobcům nic nebránilo v tom, aby konfrontovali zjevně rozporný záznam v katastrální mapě se skutečností. Žalovaná vady nezamlčovala a žalobcům umožnila si nemovitost několikrát řádně prohlédnout a ti nevznesli žádné námitky proti stavu nemovitosti. Žalobci vady nevytkli ani ke dni převzetí věci. Dle ustanovení § 2104 o. z. kupujícím se ukládá co nejdříve po převzetí věci ji prohlédnout a ustanovení § 2212 o. z. oznámit případné vady bez zbytečného odkladu prodávajícímu, pod sankcí nepřiznání práva soudem kupujícímu z vadného plnění k námitce prodávajícího. Dále žalovaná uvedla, že pokud žalobci zaslali první výzvu dne , datum, na adresu jimi nabývané nemovitosti, tak museli vědět, že se žalovaná na této adrese již nezdržuje. O nároku žalobců se proto žalovaná dozvěděla až z vydaného platebního rozkazu ze dne , datum, , tedy dlouho po uplynutí lhůty dle § 2112 o. z. Žalovaná s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

3. K tomu žalobci uvedli, že předmětná vada představuje vadu skrytou. Okamžikem rozhodným pro posouzení, zda se jedná o vadu, která žalobcům mohla či nemohla být při prodeji zatajena, je pak uzavření kupní smlouvy a sjednání kupní ceny (tj. dne , datum, ), neboť v tomto okamžiku si žalobci s žalovanou závazně sjednali výši kupní ceny s přihlédnutím ke stavu nemovitosti tak, jak byl žalobcům prezentován. Žalobci si pak v tomto okamžiku mohli být vědomi existence všech zjevných vad, které by mohly mít na kupní cenu nemovitosti vliv, a k tomuto okamžiku mohli v kupní smlouvě svým podpisem stvrdit, že se seznámili s faktickým a právním stavem nemovitosti. Dále žalobci uvedli, že první odhad ceny nemovitosti pro účely poskytnutí hypotečního úvěru, byl vypracován dne , datum, paní , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž při zpracování odhadu vycházela z toho, že celý rodinný dům včetně přístavby je řádně zkolaudován. Žalobci až teprve po zpracování odhadu a po podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí v , Anonymizováno, zjistili, přístavba zkolaudovaná není a že vklad vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí není možný až do okamžiku, kdy bude přístavba odstraněna. Po tomto zjištění nebyla žalobcům žádost o hypoteční úvěr do původní výše a na základě původního odhadu ceny nemovitosti ze dne , datum, schválena a museli požádat o hypoteční úvěr nový. Za tímto účelem byl pak paní , tituly před jménem, , jméno FO, vypravován další odhad ceny nemovitosti ze dne , datum, , ve kterém byla cena nemovitosti s přihlédnutím k existující vadě v podobě chybějící kolaudace přístavby snížena na částku 8 800 000 Kč. Jestliže vadu nemovitosti nemohl v době podpisu kupní smlouvy odhalit ani odborník, mohli žalobci stěží jakožto laici předpokládat, že by se taková vady mohla na nemovitosti nacházet. Současně není pravdou, že je na předmětnou vadu upozornil zprostředkovatel pan , jméno FO, .

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, kdy spoluvlastnický podíl každého z nich činí id. ½. Vkladovou listinou pro vlastnické právo žalobců byla kupní smlouva ze dne , datum, . Právní účinky zápisu nastaly k , datum, a zápis byl proveden dne , datum, . Na předmětných nemovitostech vázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky , právnická osoba, jako zástavního věřitele ve výši 6 000 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 37 spisu/. Předmětná nemovitost byla inzerována k prodeji na serveru , Anonymizováno, za částku po slevě 9 300 000 Kč /viz inzerce domu na č. l. 16-18 spisu/. Ze snímků katastrální mapy se podává, že na ortofotomapě je viditelná předmětná přístavba objektu, resp. obvodové zdi přístavby napojené na stávající objekt, avšak v žádné z katastrálních map předložených soudu není obvod předmětné přístavby objektu zakreslen /viz snímky katastrální mapy na č. l. 12 a 46 spisu/. Žalovaná jako prodávající a žalobci jako kupující uzavřeli kupní smlouvu o koupi nemovitosti s odkládací podmínkou sepsanou formou notářského zápisu pod číslem , Anonymizováno, ze dne , datum, , jejímž předmětem je prodej shora specifikovaných nemovitostí za kupní cenu 9 000 000 Kč. Kupní cena se měla vypořádat tak, že první část kupní ceny (jako rezervační zálohy) ve výši 450 000 Kč se kupující zavázali složit do notářské úschovy nejpozději do , datum, a druhou část kupní ceny ve výši 8 550 000 Kč se kupující zavázali složit do notářské úschovy nejpozději do , datum, . Strana prodávající výslovně prohlásila v čl. 4. smlouvy, že na nemovitosti neváznou žádné právní vady, dluhy, předkupní práva, věcná práva včetně práv zástavních a podzástavních, služebností a reálných břemen a ani jiná práva třetích osob včetně práv nájemních, a výkon vlastnických práv k předmětné věci není jakkoli omezen (písm. b)). Smluvní strany ujednaly, že tato smlouva nabude účinnosti, kromě ujednání o rezervační záloze a jejím vyplacení, až po složení druhé části kupní ceny ve výši 8 550 000 Kč do notářské úschovy , tituly před jménem, , adresa, , přičemž o připsání těchto finančních prostředků bude notářem vydáno potvrzení, které bude přílohou návrhu na vklad vlastnického práva (čl. 7. smlouvy) /viz notářský zápis na č. l. 19-22 spisu/. , právnická osoba, . dne , datum, provedla odhad ceny předmětné nemovitosti, přičemž bylo zjištěno, že nemovitá věc není řádně zapsána v katastru nemovitostí, kdy na předloženém snímku katastrální mapy není zakreslena přístavba objektu při západní fasádě, přístavba je větší než 16 m² a jedná se o vysoké riziko. Banka odhadla cenu předmětné nemovitosti na 9 000 000 Kč. Dále , právnická osoba, . dne , datum, provedla odhad ceny předmětné nemovitosti, kde u popisu rizik je již uvedeno, že nemovitá věc je řádně zapsána v katastru nemovitostí. Banka odhadla cenu předmětné nemovitosti na 8 800 000 Kč /viz ocenění nemovitosti na č. l. 39-44 spisu/. Notář , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že ke dni , datum, byla na příslušný účet složena celkem částka 9 000 000 Kč a v souladu s kupní smlouvou , Anonymizováno, bude podán návrh na vklad vlastnického práva /viz potvrzení o přijetí peněz do notářské úschovy na č. l. 14 spisu/. Žalobci prostřednictvím svého právního zástupce zaslali žalované předžalobní výzvu ze dne , datum, , předanou k poštovní přepravě dne , datum, na adresu , adresa, . K doručení zásilky pošta sdělila, že se adresát odstěhoval bez udání adresy /viz předžalobní výzva na č. l. 28-29 spisu/. Fotografie, poskytnuté soudu, zachycují přístřešek, který je spojen s domem, a garáž rovněž napojenou na dům /viz fotografie na č. l. 47-54 spisu/. Dne , datum, byl účastníky podepsán předávací protokol na předmětné nemovitosti. Na předávacím protokolu je uvedena nová kontaktní adresa žalované, a to , adresa, /viz předávací protokol na č. l. 59 spisu/.

5. Jelikož již ve věci byly pro rozhodnutí veškeré relevantní skutečnosti prokázány, zamítl soud zbylé účastníky navržené důkazy (výslech žalobců, výslech , tituly před jménem, , jméno FO, a pana , jméno FO, ), neboť je shledal nadbytečnými.

6. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. „), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 1914 odst. 2 o. z. je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.

9. Podle § 1916 odst. 1 písm. b) o. z. dlužník plní vadně zejména neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují. Podle odst. 1 písm. c) téhož ustanovení dlužník plní vadně zejména ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání.

10. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

11. Podle § 548 odst. 1 věty prvé o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Podle odst. 2 věty prvé téhož ustanovení podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou.

12. Podle § 2084 o. z. prodávající upozorní kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví.

13. Podle § 2100 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

14. Podle § 2103 o. z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistí-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

15. Podle § 2129 odst. 2 o. z. nevytkl-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla vytknuta včas. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

16. Podle § 2131 o. z. v ostatním se na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí.

17. Podle § 2112 odst. 1 o. z. neoznámí-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla vytknuta včas. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. Podle odst. 2 téhož ustanovení k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

18. Ustanovení § 2106 o. z. dopadá na podstatné porušení smlouvy, ustanovení 2107 o. z. dopadá na nepodstatné porušení smlouvy. V obou případech má kupující nárok na přiměřenou slevu z kupní ceny.

19. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, a uvedené bylo mezi účastníky řízení nesporné, že účastníci uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu na předmětné nemovitosti, přičemž žalobci zaplatili za předmětné nemovitosti kupní cenu ve výši 9 000 000 Kč. Dále v projednávané věci není sporu o tom, že přístavek předmětné stavby č. p. , Anonymizováno, nebyl v době uzavření smlouvy zkolaudován. Současně bylo prokázáno, že banka provedla odhad ceny předmětné nemovitosti dne , datum, , přičemž v odhadu bylo uvedeno, že nemovitá věc není řádně zapsána v katastru nemovitostí. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že celková kupní cena ve výši 9 000 000 Kč byla složena do notářské úschovy ke dni , datum, . Dále vzal soud za prokázané, že k nabytí předmětných nemovitostí žalobci došlo ke dni , datum, , tj. ke dni provedení zápisu do katastru nemovitostí. Dne , datum, byl účastníky podepsán předávací protokol na předmětné nemovitosti, kde je uvedena nová kontaktní adresa žalované, a to , adresa20. Soud konstatuje, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, která splňuje náležitosti ustanovení § 2079 a násl. o. z. Smluvní strany si sjednaly v souladu s ustanovením § 548 o. z. odkládací podmínku pro nabytí účinnosti smlouvy (vyjma ujednání o rezervační záloze a jejím vyplacení), kterou je řádná úhrada druhé části kupní ceny do notářské úschovy.

21. Základním předpokladem pro aplikaci práv z vadného plnění je existence vady ve smyslu § 1916 o. z. Tyto vady mohou být zjevné nebo skryté. „ Za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je objednateli zřejmá na pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existence by se musela zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ). Kupující by tak měl zjistit všechny zjevné vady při prohlídce, kterou je povinen uskutečnit podle možností co nejdříve. V projednávané věci je zřejmé, že předmětné nemovitosti měly vadu spočívající v tom, že přístavba objektu neměla příslušné veřejnoprávní oprávnění ze strany stavebního úřadu.

22. Soud se nejprve zabýval námitkou žalované, že vady tvrzené žalobci nebyly vytknuty žalované včas, tedy ve lhůtě stanovené zákonem. K tomu soud uvádí, že jak ust. § 2112 o. z., tak i ust. § 2129 odst. 2 o. z. vylučuje námitku prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. V daném případě vady byly řádně vytknuty žalované nejpozději doručením návrhu dne , datum, společně s elektronickým platebním rozkazem vydaným zdejším soudem. Sama žalovaná v odůvodnění odporu uvedla, že žalobci byli informováni o nezkolaudované přístavbě rodinného domu již při uzavření smlouvy panem , jméno FO, , není tedy pochyb o tom, že žalovaná o vadě věci věděla (což učinila nesporným), když jí při uzavření kupní smlouvy bylo známo, že přístavba byla provedena bez příslušného povolení .

23. Dle názoru soudu však žalobci přesto práva z vadného plnění nemají, a to s ohledem ke skutečnost, že se v případě jimi tvrzených vad jedná o takové vady, které museli s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Koupě nemovitosti obecně nepatří mezi rutinní záležitosti. Jedná se o činnost, při které by měl být člověk bdělý, jelikož jsou obvykle na koupi vynaloženy prostředky nemalé výše, v tomto případě žalobci kvůli pořízení nemovitosti čerpali hypoteční úvěr. Jednou ze základních věcí při koupi rodinného domu či jiné stavby, by mělo být porovnání stavu v katastru nemovitostí se skutečností. Ať už si kupující vše prověří sám, nebo ho na problém upozorní realitní makléř, případně i sám prodávající. Není výjimkou, že části domu či samostatné stavby, které stojí celá desetiletí, nejsou zakresleny v katastru nemovitostí, přičemž se jedná o skutečnosti, které jsou patrné již z pouhého náhledu do katastru nemovitostí. Bylo by očekávatelné, že pokud potenciální zájemce o koupi nemovitosti nahlédnutím do katastrální mapy zjistí, že nemovitost v ní není zachycena tak, jak existuje reálně, bude se zajímat, z jakého to je důvodu. Lze přisvědčit žalobcům, že z katastru nemovitostí nelze zjistit, zda byla stavba řádně zkolaudována, nicméně lze zjistit rozpor mezi stavem zapsaným a faktickým. Z provedeného dokazování vyplynulo, že nezkolaudovaná přístavba nebyla v katastrální mapě zakreslena, což mělo žalobce upozornit na nesrovnalosti. Navíc žalobci věděli nejpozději z ocenění nemovitosti zpracovaného bankou dne , datum, , že nemovitá věc není řádně zapsána v katastru nemovitostí (replika k vyjádření žalované ze dne , datum, ). Ačkoli se se tuto skutečnost žalobci dozvěděli (byť až po složení rezervační zálohy), nakonec se rozhodli bez dalšího koupi nemovitosti zrealizovat a složit dne , datum, na účet notářské úschovy zbylou část kupní ceny ve výši 8 550 000 Kč, přičemž na další zkoumání předmětu koupě rezignovali. Z toho soud dovozuje, že s riziky spojenými s výskytem vad v důsledku nepovolené přístavby mohli a měli počítat. Výrazem běžné opatrnosti kupujících je (zvláště když měli relevantní informace svědčící o tom, že nemovitá věc není řádně zapsána v katastru nemovitostí), že si ověří na příslušném stavebním úřadu, zda byla celá stavba povolena, případně takto učiní prostřednictvím osoby prodávajícího jako vlastníka nemovitosti. Ve smyslu § 2103 o. z. tak žalobci nemají práva z vadného plnění, neboť se jedná o vady, které museli s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Pokud žalobci uvedli, že teprve až po zpracování odhadu a po podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí v měsíci září 2023 zjistili, že přístavba zkolaudovaná není a že se jedná o nepovolenou stavbu, tak nezbývá než uzavřít, že žalobcům nic nebránilo, aby si relevantní informace opatřili již před uzavřením kupní smlouvy.

24. Podle soudu přitom nebyly splněny podmínky pro aplikaci věty druhé ustanovení § 2103 o. z. Soud nemá za to, že žalovaná žalobce výslovně ujistila o tom, že věc je bez vad anebo vady lstivě zapřela, resp. že v důsledku takového ujištění nelze po žalobcích spravedlivě požadovat, aby takové vady zpozorovali. Pojem ujištění ve smyslu předmětného ustanovení totiž znamená, že prodávající kupujícího ujistil o bezvadnosti takovým způsobem, že vznik důvěry kupujícího v ujištění nebyla založena na jeho hrubé nedbalosti. Takové ujištění se může uskutečnit např. tak, že prodávající vyzdvihne určitou vlastnost nebo kupujícímu zodpoví jeho otázku uspokojivým způsobem. Výjimka totiž spočívá na myšlence, že kupující, který se spoléhá na příslib prodávajícího, a proto nezpozoruje vadu, nejedná s hrubou nedbalostí. Kupní smlouva sice obsahovala mimo jiné prohlášení žalované, že předmět převodu nemá žádné právní vady a výkon vlastnických práv k předmětné věci není jakkoli omezen (čl. 4. písm. b)), žalobci však sami ve smlouvě také prohlásili, že si nemovitost řádně prohlédli, případně za účasti k tomu odborně způsobilé osoby, a je jim znám její současný stav a neshledali na ní žádné zjevné vady. Žalobci mohli vědět, v případě, že si nemovitost a příslušné listiny (výpis z katastru nemovitostí, katastrální mapy) skutečně řádně prohlédli, že prohlášení žalované v kupní smlouvě nejsou pravdivá a jednali nedbale, pokud na ně spoléhali. O míře této nedbalosti pak svědčí i další shora uvedená skutečnost, že žalobci, ač nejpozději z ocenění nemovitosti zpracovaného bankou dne , datum, mohli vědět, že nemovitá věc není řádně zapsána v katastru nemovitostí, přesto následně dne , datum, doplatili celkovou kupní cenu za předmět převodu a učinili tak kupní smlouvu účinnou. Žalobci by se dle názoru soudu mohli účinně domáhat použití věty druhé ustanovení § 2103 o. z. pouze v situaci, kdyby prokázali, že je žalovaná výslovně ujistila, že rodinný dům byl jako celek řádně povolen a zkolaudován.

25. Vzhledem ke shora uvedenému se pak soud dále nezabýval tvrzením žalované, že žalobci byli informováni o nezkolaudované přístavbě rodinného domu již při uzavření smlouvy.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 251,60 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 200 000 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 100 Kč za písemné podání ve věci samé (odpor) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 100 Kč za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 9 100 Kč za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 1 651,60 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 825,80 Kč za 72 ujetých km v částce 525,80 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 825,80 Kč za 72 ujetých km v částce 525,80 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. Jejich zaplacení soud žalobcům uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.