16 C 113/2024
č. j. 16 C 113/2024-52
V PLATNOSTIOkresní soud v Mělníku rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu půjčky ve výši určené částky. Soud považoval ujednání o souhrnném poplatku za neplatné, protože jeho výše přesahovala přiměřené úrokové sazby a porušovala dobré mravy. Úroky z prodlení byly uloženy pouze na nesplacenou jistinu podle úrokové sazby stanovené vládou. Náklady řízení byly přiznány žalobkyni v částce odpovídající 66 % jejich celkové výše.
Plný text
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno´Anonymizováno E 101, SGN 1612 San Gwann, Maltská republika zastoupená advokátem JUDr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s - úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do datum - úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum - úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,
II. Žaloba v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s - úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do datum - úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum - úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum - úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, - kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce č. tel. číslo, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši částka. Celkovou dlužnou částku ve výši částka odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách, kdy první splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy, celková splatnost závazku připadla na datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku ve výši částka, která byla započtena právní předchůdkyní žalobkyně nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum postoupila na společnost SECAPITAL S.á.r.l., která na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž datu, pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná částka sestává z nesplacené dlužné jistiny ve výši částka. V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila úrok v kapitalizované výši částka představující zůstatek souhrnného poplatku a zákonný úrok z prodlení v běžící výši, patrné z výroku I. a II. tohoto rozsudku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala ve sporu zcela pasivní. právnická osoba ohledem na skutečnost, že žalobkyně je společností se sídlem mimo Českou republiku, soud předně uvádí, že je dána pravomoc soudu věc projednat dle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států ES. Podle článku 4 bodu 1 nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalující strany je z pohledu nařízení irelevantní. S ohledem na uvedené, kdy žalovaná je občanem České republiky s trvalým pobytem v obvodu Okresního soudu v adresa, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne datum smlouvu o půjčce č. tel. číslo. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, a to v 59 týdenních splátkách po částka, poslední splátka činila částka s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí půjčky ve výši částka v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce /viz smlouva o půjčce na č. l. 29 spisu a smluvní podmínky na č. l. 30 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum, s účinností ke dni datum, postoupila pohledávku za žalovanou na společnost SECAPITAL S.á.r.l., která na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž datu, pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. /viz smlouvy o postoupení pohledávek na č. l. 33-42 spisu/. Postoupení pohledávky na společnost SECAPITAL S.á.r.l. a následně na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum a ze dne datum /viz oznámení na č. l. 31 spisu a podací arch na č. l. 46 spisu, oznámení na č. l. 32 spisu a podací arch na č. l. 45 spisu/.Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne datum /předžalobní upomínka na č. l. 43 spisu a podací arch na č. l. 47 spisu/.
7. Na základě listin založených do spisu žalobkyní soud stran skutkového stavu uzavřel, že žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, podle níž žalovaná převzala částku částka. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši částka. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit v 59 týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši částka. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postupně postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Ani přes výzvu k plnění žalovaná svůj dluh neuhradila. Žalovaná netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni na půjčku uhradila více, než připustila žalobkyně.
8. S ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do datum (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do datum (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.).
9. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
10. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
11. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka, a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je ale zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, adresa, s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.
12. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vracena ve splátkách po dobu 59 týdnů, což představuje cca 86 % z jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 59 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 224,28 % /viz smluvní podmínky na č. l. 30 spisu/, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze k zákonu č. 321/2001 Sb.) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské Unie. Úroková sazba měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) u úvěrů pro domácností se splatností 1 až 5 let byla v březnu roku 2009 ve výši 14,25 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši dosahující pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru.
13. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz).
14. Vzhledem k uvedenému soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši částka, z čehož jí žalovaná část v celkové výši částka vrátila (vycházeje z tvrzení žalobkyně ohledně částečné úhrady). Smlouvou o postoupení pohledávek byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postupně postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni pouze dlužnou jistinu půjčky ve výši částka (tj. částka – částka). Jelikož v tomto rozsahu žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení z dlužné jistiny půjčky ode dne následujícího po splatnosti, resp. od pozdějšího data uvedeného žalobkyní do zaplacení ve výši dle stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (úrok z prodlení uplatněn od datum), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. adresa k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.
16. Soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. částečně zamítl, a to v části přesahující nesplacenou jistinu, úroky z prodlení z částky přesahující nesplacenou jistinu a poplatek uplatněný v podobě úroku v kapitalizované výši, když smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o která žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 OZ.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,93 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.