16 C 128/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného naposledy bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, .do zaplacení, b) částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, c) částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok ve výši 15,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, c) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok ve výši 26,9%ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne , datum, a , datum, , v níž uplatnila 3 nároky na zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřel dne , datum, smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zřídila a vedla žalovanému běžný účet č. , hodnota, a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku tím způsobem, že bude na svém běžném účtu udržovat dostatečný kladný zůstatek, z kterého jsou jednotlivé poplatky strhávány. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, neboť nezajistil na běžném účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků po splatnosti, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni , datum, . Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně dále se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , spolu se smluvním úrokem ve výši 31,90 % p. a. a s dalšími poplatky dle sazebníku poplatků. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smlouvou přistoupila dne , datum, k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a dále požaduje zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok v kapitalizované a běžící výši, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Právní předchůdkyně žalobkyně dále se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , spolu se smluvním úrokem ve výši 26,90 % p. a. a s dalšími poplatky dle sazebníku poplatků. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smlouvou přistoupila dne , datum, k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a dále požaduje zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok v kapitalizované a běžící výši, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Pohledávky za žalovaným vyplývající z těchto smluv byly právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny žalobkyni dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, , přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, . Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle článku 5 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Podle článku 17 odst. 1 nařízení Brusel I bis ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7: a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Podle článku 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle článku 7 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení, pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty (článek 7 odst. 2 písm. b) druhá odrážka nařízení Brusel I bis.). Podle článku 62 odst. 1 nařízení Brusel I bis pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. Podle § 80 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě. Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy (§ 80 odst. 2 o. z.). V dané věci nejde o spor z koupě movitých věcí ani z účelově určené půjčky, s ohledem na povahu účastníků by přicházela v úvahu aplikace článku 17 odst. 1 písm. c) nařízení Brusel I bis. Právní předchůdkyně žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Praze, nelze dovodit, že by svou činnost zaměřovala na stát bydliště žalovaného spotřebitele (zejména Slovensko). Bydliště žalovaného ve smyslu § 80 o. z. na území České republiky ke dni zahájení řízení (§ 82 o. s. ř.) ani kdykoliv dříve nelze spolehlivě dovozovat, neboť žalovaný nikdy neměl na území České republiky jako cizinec povolen žádný druh pobytu, byl pouze krátkodobě ubytován v ubytovacích zařízeních v České republice a nebyly zjištěny žádné další okolnosti, z kterých by bylo možné spolehlivě uzavřít, že se žalovaný na uvedené adrese, tj. , adresa, , kterou uvedl v údajích klienta jako kontaktní adresu (nebo jiné adrese v České republice), zdržoval (kdykoliv) s úmyslem tam trvale žít. Za takové situace nelze uzavřené smlouvy pro účely určení mezinárodní příslušnosti považovat za smlouvy spotřebitelské ve smyslu článku 17 nařízení Brusel I bis. Nebylo zjištěno, že by žalovaný měl v době zahájení řízení své skutečné bydliště mimo území Evropské unie, mezinárodní příslušnost českých soudů je tak založena dle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Brusel I bis. , adresa, plnění závazku je v takovém případě určující nejen pro mezinárodní příslušnost soudu, ale také pro určení místní příslušnosti mezinárodně příslušného soudu. , adresa, plnění bylo sjednáno v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tedy v obvodu Okresního soudu v , adresa, . Ten tedy pro projednání a rozhodnutí ve věci mezinárodně i místně příslušný.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zřízení služeb přímého bankovnictví, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému sjednané služby přímého bankovnictví, jehož prostřednictvím právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný budou mimo jiné uzavírat smlouvy. Dále se strany dohodly, že pro přístup ke službám přímého bankovnictví budou využívány elektronické identifikační prostředky, jejich uživatelem je žalovaný, a to klientské číslo , hodnota, a elektronický klíč RD klíč, jehož aktivace bude provedena při sjednání smlouvy za součinnosti klienta a zástupce banky /viz smlouva o zřízení služeb přímého bankovnictví na č. l. 97 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb včetně všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek a ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně zřídila žalovanému běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaný byl povinen udržovat na běžném účtu kladný zůstatek. Žalobkyně byla oprávněna účtovat poplatky a náklady spojené s vedením účtu podle aktuálního ceníku /viz smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb na č. l. 15-19 spisu, obchodní podmínky, produktové podmínky a ceník na č. l. 21-30 spisu, údaje klienta na č. l. 130-133 spisu/. Žalovaný sjednané poplatky (za vedení účtu a za výzvy k zaplacení dlužné částky) řádně a včas nehradil. V důsledku toho vznikl na běžném účtu nepovolený záporný zůstatek ve výši , částka, /viz výpis z účtu na č. l. 123-125 a v systému ISAS/. Právní předchůdkyně žalobkyně proto od smlouvy odstoupila přípisem ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, /viz oznámení o odstoupení od smlouvy na č. l. 20 spisu, přehled podacích čísel na č. l. 31-36 spisu/. Dále právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal půjčené peněžní prostředky vrátit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , spolu se smluvním úrokem ve výši 31,90 % p. a. /viz návrh na uzavření smlouvy ze dne , datum, na č. l. 71-74 spisu, akceptace návrhu na uzavření smlouvy na č. l. 70 spisu, výpis z účtu na čl. 106-113, 123 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zkontrolovala bonitu žalovaného kontrolou v externích registrech SOLUS, BRKI a NRKI, jakožto i v dalších registrech, současně zjistila, že žalovaný je vyučen, bydlí v nájmu a je ženatý. Dále vycházela z příjmů žalovaného ze zaměstnání ve výši , částka, a z deklarovaných výdajů na bydlení ve výši , částka, , výdajů na živobytí ve výši , částka, a výdajů na splátky stávajících úvěrů ve výši , částka, /viz data o klientovi na č. l. 99-100 spisu, protokol o ověření úvěruschopnosti na č. l. 104-105 spisu/. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, žalovanému na běžný účet částku ve výši , částka, . Na svůj dluh žalovaný uhradil celkem částku ve výši , částka, /viz výpis z účtu na čl. 106-113 spisu a výpis z účtu v systému ISAS/. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil smluvené splátky úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila ke dni , datum, úvěr za splatný, což žalovanému sdělila dopisem ze dne , datum, , předaným k odeslání téhož dne /prohlášení o okamžité splatnosti na č. l. 44 spisu, potvrzení o podání na č. l. 35 spisu/. Dále právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal půjčené peněžní prostředky vrátit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , spolu se smluvním úrokem ve výši 26,90 % p. a. /viz návrh na uzavření smlouvy ze dne , datum, na č. l. 76-79 spisu, akceptace návrhu na uzavření smlouvy na č. l. 75spisu, výpis z účtu na čl. 106-113, 123 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zkontrolovala bonitu žalovaného kontrolou v externích registrech SOLUS, BRKI a NRKI, jakožto i v dalších registrech, současně zjistila, že žalovaný je vyučen, bydlí v nájmu a je ženatý. Dále vycházela z příjmů žalovaného ze zaměstnání ve výši , částka, a z deklarovaných výdajů na bydlení ve výši , částka, , výdajů na živobytí ve výši , částka, a výdajů na splátky stávajících úvěrů ve výši , částka, /viz data o klientovi na č. l. 101 spisu, protokol o ověření úvěruschopnosti na č. l. 102-103 spisu/. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, žalovanému na běžný účet částku ve výši , částka, . Na svůj dluh žalovaný ničeho neuhradil /viz výpis z účtu na čl. 106-113 spisu a výpis z účtu v systému ISAS/. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil smluvené splátky úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila ke dni , datum, úvěr za splatný, což žalovanému sdělila dopisem ze dne , datum, , předaným k odeslání téhož dne /prohlášení o okamžité splatnosti na č. l. 45 spisu, potvrzení o podání na č. l. 35 spisu/. Pohledávky za žalovaným byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno /viz smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh a potvrzení úplaty na č. l. 41, 46, 38-40 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 47-49 spisu, výpis z obchodního rejstříku na č. l. 14, potvrzení o podání na č. l. 32 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne , datum, , předanou k odeslání , datum, /viz výzva k plnění na č. l. 42-43 spisu, podací lístek na č. l. 37 spisu/.

5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

12. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, kdy se strany dohodly, že právní předchůdkyně žalobkyně zřídí žalovanému běžný účet a žalovaný je povinen udržovat na účtu kladný zůstatek k hrazení sjednaných poplatků uvedených ve smlouvě, obchodních podmínkách a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný tuto povinnost nesplnil a kladný zůstatek na běžném účtu nezajistil. V důsledku toho vznikl na běžném účtu nepovolený záporný zůstatek ve výši , částka, , který je tvořen neuhrazenými poplatky. Tento dluh je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, neboť žalobkyně se stala věřitelem této pohledávky na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek a žalovanému tato skutečnost byla oznámena (výrok I. tohoto rozsudku).

21. Dále bylo v daném případě prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzených smluv o úvěru prostřednictvím služeb přímého bankovnictví. Rovněž bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, převodem na účet žalovaného částku , částka, a dne , datum, převodem na účet žalovaného částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvami o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně odkázala na systém výpočtu stanovení kreditního skóre dlužníka při využití statistického modelu právní předchůdkyně žalobkyně, dále právní předchůdkyně žalobkyně zkontrolovala bonitu klienta kontrolou v externích registrech SOLUS, BRKI a NRKI i v dalších registrech, a dále vycházela i z údajů z transakčního chování na běžných účtech klienta vč. vyhodnocení rizikových/anti – fraud kontrol. Žalobkyně však žádné konkrétní údaje soudu mimo obecný popis způsobu zkoumání úvěruschopnosti neuvedla, když toliko odkázala na závěr právní předchůdkyně žalobkyně, že posuzování úvěruschopnosti proběhlo s kladným výsledkem. Pakliže žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z průměrných příjmů na běžném účtu ve výši , částka, , tak tyto nebyly soudu nijak doloženy, a ohledně zjištěné výše výdajů nebylo soudu sděleno ničeho konkrétního. S ohledem na absenci konkrétního sdělení o způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, (když soudu ani nebyly předloženy žádné listiny k ověřování příjmové a výdajové stránky žalovaného) soud nemohl obecně tvrzený postup právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem přezkoumat, tedy nezbývalo než dospět k závěru o neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru oba spotřebitelské úvěry v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto jsou takové smlouvy neplatné. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v řízení OPR-, právnická osoba, . proti GK).

22. Soud tedy vzal rovněž za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvy o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smluv s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčených smluv a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud uzavřel, že žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil v případě smlouvy o půjčce č. , hodnota, v částce , částka, , když z poskytnutých , částka, právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze , částka, a v případě smlouvy o č. , hodnota, v částce , částka, , když z poskytnutých , částka, právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil ničeho. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vydat neuhrazenou jistinu ve výši , částka, a ve výši , částka, (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když na uzavřené smlouvy je třeba pohlížet jako na smlouvy absolutně neplatné, žalobkyně tak nemá nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků z prodlení (výrok II. tohoto rozsudku).

23. Nezaplacením nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu ve výši , částka, se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu povinnost dle ustanovení § 1968 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému odeslala oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne , datum, , podané k poštovní přepravě téhož dne, do dispozice žalovaného se tak dostalo dne , datum, (třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z.). V předmětném oznámení bylo uvedeno, že má žalovaný dluh uhradit po doručení tohoto oznámení, tj. , datum, a ode dne následujícího se se tak žalovaný dostal do prodlení. Rovněž závazek z bezdůvodného obohacení je splatný v přiměřené lhůtě od výzvy k jeho zaplacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k vrácení dlužné částky výzvou k plnění ze dne , datum, (odeslané dne , datum, ), podle kterého měl žalovaný dluh ze smluv uhradit do , datum, , žalovaný je tak ode dne následujícího v prodlení. Nezaplacením dluhu se tedy žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, ve zbytku byl nárok na zákonný úrok z prodlení jako nedůvodný zamítnut (výrok II. tohoto rozsudku).

24. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 70 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15 %). V tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, částka , částka, představující jednu čtvrtinu z náhrady za 84 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,5 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrady za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS.

26. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne , datum, , neboť ačkoliv tak žalobkyně činila k výzvě soudu, jednalo se o doplnění skutečností, které měly být již součástí žaloby (nelze proto takový úkon považovat z hlediska náhrady za účelný).