16 C 140/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 19 780 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 12 396 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 14 951,06 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 12 396 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 064 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky 4 064 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 666,18 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 4 064 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 320 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky 3 320 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3 929,68 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 3 320 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 7 384 Kč s příslušenstvím a dále částky 12 396 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 320 Kč v 52 týdenních splátkách po 160 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Aktuální výše dlužné částky z této smlouvy činí na jistině 4 437,50 Kč a na souhrnném poplatku 2 946,50 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 990 Kč v 39 týdenních splátkách po 410 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Aktuální výše dlužné částky z této smlouvy činí na jistině 7 752,35 Kč a na souhrnném poplatku 4 643,65 Kč. Pohledávky z výše uvedených smluv byly dne [datum] postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dlužné částky žalobkyni neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Dluží však další přednostní platby, a ani ty nemůže splácet, neboť jeho důchod a důchod manželky na to nestačí, nemají ani na zaplacení nájmu. Manželka je na invalidním vozíku, žalovaný má podstoupit operaci. K důkazu žalovaný předložil potvrzení od [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] o neproveditelnosti výkonu rozhodnutí pro částku 150 238 Kč, neboť důchod žalovaného nedosahuje takové výše, aby z něho mohly být srážky prováděny / viz zpráva na č.l. 67 /.

3. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] žalobu co do částky 12 396 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 14 951,06 Kč a s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 12 396 Kč od [datum] do zaplacení, zpět a navrhla zastavení řízení v této části. Žalobkyně uvedla, že nedohledala smlouvu o půjčce [číslo] ze které svůj nárok odvozovala. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle ustanovení § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalovaného, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (ustanovení § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] dle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 320 Kč v padesáti dvou týdenních splátkách po 160 Kč, a to vždy do rukou oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně nebo do rukou oprávněného zaměstnance právní předchůdkyně žalobkyně s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 52 týdnů 199,4 % (viz Smlouva o půjčce [číslo]). Dne [datum] vyplnil žalovaný zákaznickou kartu, z níž mj. vyplývá, že důvodem půjčky je: rodinný dům, žalovaný byl v rozhodné době zaměstnaný, jeho měsíční mzda činila 21 000 Kč, další příjmy domácnosti činily 20 000 Kč a jeho celkové měsíční výdaje se rovnaly částce 5 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky vůči žalované ze shora uvedené smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni (viz Smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] bylo žalovanému zasláno dne [datum] (viz oznámení o postoupení pohledávek vč. informace o zpracování osobních údajů a podací lístek). Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy (viz výzva k úhradě dluhu a podací lístek).

6. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o půjčce, podle níž žalovaný převzal částku 5 000 Kč Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 3 320 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku spolu s poplatkem v 52 týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy. Strany rovněž sjednaly, že splátky budou použity nejprve na souhrnný poplatek. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

7. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ obč. zák.“). Dále soud aplikoval ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (§ 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, § 164 zákona [číslo] Sb).

8. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

10. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. jsou ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 neplatná. Podle § 55 odst. 3 obč. zák. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

11. Soud uzavřel, že žaloba je částečně důvodná, když dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 5 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek byla dle § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení neuhrazené jistiny půjčky ve výši 4 064 Kč (půjčené finanční prostředky ve výši 5 000 Kč ponížené o provedenou platbu 936 Kč). Ke skutečnosti, že veškeré plnění bylo započítáno na úhradu jistiny, soud uvádí, že plnil-li žalovaný dílčím plněním podle uzavřené smlouvy o půjčce, je třeba poskytnutá plnění účtovat jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují, nikoli na ty, které neexistují, tj. nejsou platné (obdobně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2019, sp. zn. 27 Co 9/2019). Neplatností souhrnného poplatku se bude soud zabývat níže. Jelikož v tomto rozsahu žalovaný povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnil, vznikla mu dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení z dlužné jistiny půjčky od [datum] do zaplacení, jak požadovala žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).

12. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok dle smlouvy o půjčce důvodným neshledal. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutou půjčkou představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl dle obsahu písemné smlouvy ani zčásti složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval souhrnný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 3 320 Kč, za poskytnutí jistiny 5 000 Kč, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 52 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 52 týdnů, činila by výše úroku 66 % jistiny. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 199,4 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly ke dni [datum] okolo 13 až 15 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům. Ujednání o úrocích tedy soud shledal absolutně neplatným dle § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]). Pouze na okraj soud podotýká, že ani v případě, kdy by byl úrok sjednán platně, by žalobkyni nemohlo příslušet právo na úrok z prodlení ze sjednaného úroku, neboť ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. zakládá nárok na úrok z prodlení pouze z dlužné jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Soud proto zamítl nárok na zaplacení částky ve výši 3 320 Kč a úrok z prodlení počítaný z této částky (výrok III. tohoto rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty první tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08, ze dne [datum] (výrok IV. tohoto rozsudku).