16 C 164/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 103 237,81 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se ohledně zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne , datum, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, l, Anonymizováno, , Anonymizováno, . (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, p.l.c.), se sídlem ST , právnická osoba, , Anonymizováno, , , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný úvěr v celkové výši , částka, . Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , VS , var. symbol, . Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný úvěr čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnutí peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný na svůj dluh uhradil právní předchůdkyni žalobkyně pouze celkem , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, kdy toto vedlo ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně žádost zvážila, ověřila identitu, vlastnictví bankovního účtu a úvěruschopnost žalovaného. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Žalovanému byla ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi dotčenými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB a v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Pohledávka za žalovaným byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena smlouvou ze dne , datum, na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu právní předchůdkyní žalobkyně a následně i předžalobní upomínkou prostřednictvím zástupce žalobkyně. Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný žalobkyní za prokázaný, žalobkyně požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Žalobkyně před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobu částečně zpět v rozsahu úroku z prodlení ze smluvních úroků v zákonné výši 12 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, a to bez uvedení důvodu. Žalobkyně nadále trvá na úhradě zbylé části nároku a příslušenství. Soud proto řízení v části zpětvzetí žaloby postupem dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

4. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: V řízení bylo prokázáno, že dne , datum, byl v systému právní předchůdkyně žalobkyně vygenerován návrh smlouvy o úvěru, na základě které měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši , částka, na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr splatit dle obchodních podmínek a sazebníku. Úroková sazba měla činit 0,4026 % denně a RPSN měla činit 299,98 %. Smlouva o úvěru nebyla podepsána ani právní předchůdkyní žalobkyně ani žalovaným. Úvěr byl poskytován na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , VS , var. symbol, . Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku , částka, /viz smlouva o úvěru na č. l. 23-24 spisu, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 12-17 spisu, obchodní podmínky v soudním systému ISAS, loan application info na č. l. 22 spisu, potvrzení o provedení platby „Proof of payout“ v soudním systému ISAS, platební historie v soudním systému ISAS, tvrzení žalobkyně, sdělení banky na č. l. 34 spisu, výpis z účtu na č. l. 32-33 spisu/. Pohledávka za žalovaným měla být postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, v souvislosti s dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, /viz smlouva na opakovaném postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek v soudním systému ISAS, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě na č. l. 20 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 25 spisu, podací lístek na č. l. 26 spisu/. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz faktura na č. l. 21 spisu, předžalobní výzva na č. l. 25 p. v. spisu, podací lístek na č. l. 26 spisu/.

6. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní, ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne , datum, uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně, když žalobkyně soudu předložila pouze prostý text takové smlouvy, který ovšem neobsahoval elektronický podpis žalovaného ani právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – neobsahuje žádný záznam o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). S ohledem na skutečnost, že na účet žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně vyplacena částka v celkové výši , částka, , lze se domnívat, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně o uzavření smlouvy jednal. Nebylo však již prokázáno, jaký obsah smlouvy žalovaný rovněž odsouhlasil. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.

7. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena úvěrová smlouva (ve znění listin na č. l. 23-24 spisu), nemohl by jí soud posoudit jako platně uzavřenou, když nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění tvrdila, když uváděla, že její právní předchůdkyně tuto ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalovaného. Dále uváděla, že její právní předchůdkyně lustrovala žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Soud ovšem dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by skutečně provedla porovnání příjmů a výdajů žalovaného, když ani neuvedla, jaké konkrétní příjmy a výdaje žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně zjistila a jakým způsobem je ověřila. Nelze tak uzavřít, že právní předchůdkyně svou povinnost dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění splnila.

8. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně nedostavila s omluvou, avšak souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že smlouva nebyla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena, a že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně nijak zkoumána a posuzována, neboť soud nemohl žalobkyni o nedostatku tvrzení ohledně úvěruschopnosti poučit při jednání dle § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není, jak již shora uvedeno, možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně.

9. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

11. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu ve smyslu § 1745 o. z. ve spojení s § 2395 o. z. uzavřely smlouvu o úvěru předloženého znění, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný dle § 1740 odst. 1 o. z. projevil vůli být touto smlouvou vázán (načež před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem), měla právní předchůdkyně žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. (plněno bez právního důvodu, když právní důvod nebyl v řízení prokázán). V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala právní předchůdkyně žalobkyně celkem částku , částka, bez právního důvodu, žalovaný na svůj dluh zaplatil toliko částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vydat neuhrazenou jistinu ve výši , částka, (, částka, – , částka, ), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Závazek z bezdůvodného obohacení je splatný v přiměřené lhůtě od výzvy k jeho zaplacení. Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva ze dne , datum, , odeslaná téhož dne prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když se do dispozice žalovaného dostala dne , datum, (§ 573 o. z). Žalovaný byl dle textu výzvy povinen uhradit dluh z bezdůvodného obohacení do 3 dnů, tj. do , datum, a od následujícího dne, tedy od , datum, je tak žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal od tohoto dne žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II. tohoto rozsudku). Ve zbývající části pak soud žalobu po následném částečném zpětvzetí žalobkyně jako nedůvodnou zamítl (výrok III. tohoto rozsudku).

19. Lhůta k plnění dle výroku I. tohoto rozsudku byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla ve věci úspěšnější, žádné náklady pro její procesní pasivitu nevznikly.