16 C 165/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného A o nahrazení projevu vůle

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní následující smlouvu:, tituly před jménem, , Jméno žalovaného Adatum narození , Datum narození žalovaného Abydliště , Jméno žalovaného B, . , adresa, adresa, adresa(dále jen „Povinný“)a, Jméno žalobkyně, .IČO , IČO žalobkyně, , DIČ , DIČse sídlem , adresa(dále jen „Oprávněná“)(společně dále též „Smluvní strany“),uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto:SMLOUVU O ZŘÍZENÍ VĚCNÉHO BŘEMENE – SLUŽEBNOSTIč. , Anonymizovánopodle ustanovení § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a podle ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „energetický zákon“).Článek

I. Úvodní ustanoveníOprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále také „PDS“) na území vymezeném licencí na distribuci elektřiny udělenou PDS Energetickým regulačním úřadem. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. PDS má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy, přičemž pokud dochází k umístění zařízení distribuční soustavy na cizí nemovitost, je PDS povinen podle § 25 odst. 4 energetického zákona k této nemovitosti zřídit věcné břemeno (služebnost).Článek

II. Prohlášení o právním a faktickém stavu1. Povinný prohlašuje, že je výlučným vlastníkem: pozemku parc.č. st. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , dále jen „Dotčená nemovitost“.

2. Oprávněná je vlastníkem stavby zařízení distribuční soustavy – kabelové vedení NN, HDV a pojistková skříň (dále jen „Zařízení distribuční soustavy“), která se nachází mj. na Dotčené nemovitosti. Zařízení distribuční soustavy je liniovou stavbou ve smyslu § 509 občanského zákoníku.

3. Povinný prohlašuje, že není žádným způsobem omezen v právu zřídit k Dotčené nemovitosti věcné břemeno podle této smlouvy, a že mu nejsou známy žádné faktické nebo právní vady Dotčené nemovitosti, kterými by byl znemožněn účel této smlouvy.

4. Obě smluvní strany shodně prohlašují, že jejich smluvní volnost není nijak omezena a že nebylo zahájeno ani nehrozí žádné soudní (ani insolvenční), rozhodčí ani správní řízení, které by bránilo platnému uzavření této smlouvy nebo splnění závazků, k nimž se smluvní strany touto smlouvou zavazují.Článek III.Předmět Smlouvy1. Povinný, jako vlastník Dotčené nemovitosti, zřizuje k Dotčené nemovitosti ve prospěch Oprávněné věcné břemeno podle § 25 odst. 4 energetického zákona.

2. Obsahem věcného břemene je právo Oprávněné umístit, provozovat, opravovat a udržovat Zařízení distribuční soustavy na Dotčené nemovitosti, provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci, a povinnost Povinného výkon těchto práv strpět (dále jen „věcné břemeno“).

3. Rozsah věcného břemene na Dotčené nemovitosti podle této smlouvy je vymezen v geometrickém plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , potvrzený Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, dne , datum, pod č. , Anonymizováno, . Geometrický plán je přílohou č. , hodnota, této smlouvy.

4. Věcné břemeno zřízené touto Smlouvou se sjednává na dobu neurčitou.Článek IV.Cena a platební podmínky1. Věcné břemeno podle této smlouvy se zřizuje za jednorázovou náhradu ve výši 2000, - Kč.

2. Oprávněná se zavazuje uhradit Povinnému výše uvedenou náhradu způsobem určeným Povinným, a to ve lhůtě do 30 dnů od doručení vyrozumění o povolení vkladu do katastru nemovitostí.Článek V.Vklad věcného břemene do katastru nemovitostí1. Věcné břemeno podle této smlouvy vzniká jeho vkladem do katastru nemovitostí.

2. Smluvní strany se dohodly, že návrh na vklad věcného břemene dle této smlouvy do katastru nemovitostí (dále jen návrh na vklad) bude podán Oprávněnou. Správní poplatek za návrh na vklad uhradí Oprávněná.

3. Povinný tímto zmocňuje Oprávněnou, aby za něj podepsala a podala návrh na vklad a aby ji zastupovala ve vkladovém řízení. Udělení zmocnění a jeho přijetí Smluvní strany potvrzují svými podpisy této smlouvy.Článek VI.Závěrečná ujednání1. Přijetí návrhu této smlouvy s dodatkem nebo odchylkou, byť nepodstatnou, se vylučuje.

2. Tato smlouva je vyhotovena ve 2 stejnopisech, z nichž jeden obdrží Povinný a jeden stejnopis obdrží místně příslušný katastrální úřad.

3. Osobní údaje subjektu údajů jsou zpracovávány v souladu s příslušnými aktuálně platnými a účinnými právními předpisy České republiky a Evropské unie. Bližší informace týkající se zpracování osobních údajů a právních předpisů, na jejichž základě je zpracování prováděno, jsou dostupné na stránkách , Anonymizováno, nebo je společnost , Jméno žalobkyně, ., subjektu údajů na požádání poskytne.

4. Smluvní strany berou na vědomí, že na tuto smlouvu nedopadá povinnost uveřejnění v registru smluv ve smyslu zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem připojení podpisu poslední smluvní stranou.

5. Součástí této smlouvy jsou následující přílohy:Příloha - Geometrický plán pro vyznačení věcného břemeneDne……………… Dne………………., tituly před jménem, , Jméno žalovaného A, , Jméno žalobkyně, .povinný oprávněnáGeometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, číslo plánu , Anonymizováno, , vyhotovený společností , Anonymizováno, -, právnická osoba, . a potvrzený Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, dne , datum, pod č. , Anonymizováno, , je nedílnou součástí tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 754,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne 27.8 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž se domáhá vydání rozhodnutí soudu, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene. Svůj požadavek odůvodnila tím, že žalobkyně je ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, provozovatelkou distribuční soustavy na území vymezeném licencí na distribuci elektřiny, udělenou Energetickým regulačním úřadem, která s žalovaným jakožto výlučným vlastníkem nemovitých věcí specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku (přesněji v článku II smlouvy; dále jen souhrnně jako „předmětné nemovitosti“) uzavřela dne , datum, smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohodu o umístění stavby č., Anonymizováno, (dále jen „SOBS“), jejímž předmětem byl (mimo jiné) závazek žalovaného uzavřít na výzvu žalobkyně výše uvedenou smlouvu o zřízení věcného břemene. V čl. III odst. 4 SOBS smluvní strany sjednaly, že: „budoucí oprávněná se zavazuje zaslat výzvu dle odstavce 3. budoucí povinné ve lhůtě do 6 kalendářních měsíců od kolaudace Zařízení distribuční soustavy (popř. od jeho uvedení do provozu), nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy. Budoucí povinná se zavazuje Vlastní smlouvu uzavřít nejpozději do 60 dnů ode dne doručení výzvy.“ Dne , datum, vydal , právnická osoba, , adresa, kolaudační souhlas č.j. , Anonymizováno, /stav. V návaznosti na kolaudační souhlas žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu se SOBS k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene dopisem z , datum, , jehož přílohou byl návrh smlouvy o zřízení věcného břemene, na kterou žalovaný nereagoval, nereagoval ani na urgenci ze dne , datum, , ani na následnou předžalobní výzvu, pročež žalobkyni nezbývá, než se domáhat nahrazení projevů vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene soudní cestou.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil, k jednání nařízenému na , datum, se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaný je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí v obci a katastrálním území , adresa, /viz informace o pozemku na č. l. 12 spisu/. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohoda o umístění stavby č. , Anonymizováno, , jíž si strany sjednaly, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene, jejímž předmětem bude zřízení věcného břemene podle ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, a podle ust. § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyně jakožto budoucí oprávněná se zavázala zaslat písemnou výzvu k uzavření vlastní smlouvy dle odstavce 3. žalovanému jakožto budoucímu povinnému ve lhůtě do 6 kalendářních měsíců ode dne kolaudace zařízení distribuční soustavy (popř. od jeho uvedení do provozu), nejpozději však do 5 let od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Budoucí povinný se zavázal vlastní smlouvu uzavřít nejpozději do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Smluvní strany se dohodly, že smlouva o zřízení věcného břemene bude uzavřena za účelem umístění zařízení distribuční soustavy, a za účelem jejího provozování, oprav a údržby, jejímž obsahem bude právo žalobkyně umístit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na zatížených předmětných nemovitostech. Věcné břemeno bude zahrnovat též právo žalobkyně provádět na distribuční soustavě její obnovu, výměnu a modernizaci, a povinnost povinného toto strpět. Rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu. Předpokládaný rozsah omezení věcným břemenem nepřesáhne rozsah vytyčený v situačním snímku tvořícím přílohu č., hodnota, smlouvy. Nedílnou součástí a přílohou smlouvy o zřízení věcného břemene je geometrický plán , Anonymizováno, , vyhotovený společností , Anonymizováno, -, právnická osoba, . a potvrzený Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, dne , datum, pod č. , Anonymizováno, , jímž je vymezen rozsah věcného břemene k předmětným nemovitostem. Za omezení vlastnického práva budoucího povinného bude vyplacena jednorázová úhrada 2 000 Kč, a to po provedení vkladu věcného břemen do katastru nemovitostí /viz smlouvu o smlouvě budoucí a situační snímek na č. l. 13-15, geometrický plán na č. l. 21 - 44 spisu v kopii/. Dne , datum, vydal , právnická osoba, , adresa, kolaudační souhlas s užíváním stavby Obnova distribuční sítě , adresa, , Anonymizováno, /viz kolaudační souhlas na č. l. 18 spisu/. Žalobkyně vyzvala prostřednictvím zmocněnce , právnická osoba, , IČ: , IČO, , žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene výzvou ze dne , datum, a , datum, /viz plné moci na č.l. 9-11, 16,17 spisu, čestné prohlášení na č.l. 45 spisu, poštovní podací archy na č. l. 46,17 spisu/ a posléze i (prostřednictvím právního zástupce) předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz výzvu a podací lístek č. l. 48,49 spisu/, avšak žalovaný neposlal podepsanou smlouvu zpět.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle ustanovení § 1257 odst. 1 o. z. může být věc zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo se něčeho zdržet.

7. Dle ust. § 1785 o. z. se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

8. Dle ust. § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

9. Dle ust. § 1787 odst. 1 věty první o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Dle odst. 2 se obsah budoucí smlouvy určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

10. Podle ust. § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.

11. Dle ust. § 25 odst. 4 věty první energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu, pokud se strany nedohodnou jinak.

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl.

13. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene a dohodu o umístění stavby, v níž se smluvní strany zavázaly, že za podmínek stanovených v předmětné smlouvě uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene, které bude služebností zařízení distribuční soustavy zřízenou ve prospěch žalobkyně na předmětných nemovitostech za účelem umístění a následného provozování, opravování a udržování distribuční soustavy, včetně její obnovy, výměny a modernizace, přičemž rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu. Žalobkyně po provedení díla zaslala žalovanému návrh smlouvy o zřízení věcného břemene, který však nebyl žalovaným podepsán, k uzavření smlouvy tuedy nedošlo. Žalobkyně se tak domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného dle uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí v souladu s ust. § 1787 o. z.

14. K tomu soud uvádí, že uplatnění práva dle uvedeného zákonného ustanovení je žalobou na nahrazení projevu vůle. Obsah budoucí smlouvy je určen a smlouva uzavřena právní mocí rozsudku, jímž je žalobě vyhověno. Rozsudek ukládající povinnost uzavřít přesně označenou smlouvu má za následek, že dnem právní moci rozsudku je smlouva uzavřena. Dále soud podotýká, že je nevýznamné, zdali je výrok formulován výslovně tak, že se nahrazuje projev vůle či jiným způsobem, kdy obsah je totožný, např. určuje se obsah smlouvy. Prvý z výroků bude uveden např. v případech, kdy znění smlouvy je známo, druhý z výroků spíše v případech, kdy obsah smlouvy je nutno naformulovat. Vždy se jedná o rozhodnutí nahrazující projev vůle dle ust. § 161 odst. 3 o. s. ř.

15. Pro zřízení věcného břemene obecně platí, že právu odpovídajícímu věcnému břemeni na straně oprávněného odpovídá omezení užívacího práva k nemovité věci jeho vlastníka, a to tak, že tento se musí ve prospěch oprávněného něčeho zdržet, něco trpět či něco konat. V daném případě se jedná o povinnost žalovaného něco strpět, a to užívání předmětu jeho vlastnictví, jímž je uvedený pozemek. Důvodnost žalobního návrhu vyplývá z ustanovení § 25 odst. 3e) energetického zákona. Toto ustanovení dává žalobkyni právo zřízení a provozování zařízení distribuční soustavy, přetínání nemovitostí vodiči, umístění vedení. V řízení bylo prokázáno, že vlastní zařízení, pro které zákon umožňuje zřídit věcné břemeno. Vytyčení této stavby a umístění na předmětných nemovitostech bylo zaneseno do geometrického plánu.

16. Protože v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí stavby, pro jejíž zřízení a provozování umožňuje zákon zřídit věcné břemeno, kdy z důkazů provedených v řízení se podává, že tato se nachází na předmětných nemovitostech ve vlastnictví žalovaného, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene tak, jak bylo stranami sjednáno ve smlouvě o smlouvě budoucí, bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalovaného. Soud takto rozhodl za situace, kdy v řízení nebylo tvrzeno, a ani z obsahu spisu nebyly zjištěny takové skutečnosti, pro které by bylo namístě shledat, že věcné břemeno nelze zřídit. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je smlouva o zřízení věcného břemene, jejíž nedílnou součástí a přílohou je ve výroku specifikovaný geometrický plán, jímž je vymezen rozsah věcného břemene k předmětným nemovitostem. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 754,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, sepis žaloby, účast při jednání soudu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. ve výši 450 Kč za tři započaté půlhodiny po 150 Kč, náhradu cestovních výdajů ve výši 534,40 Kč (cesta ze sídla advokáta k OS , adresa, a zpět dne , datum, , celkem , hodnota, km, spotřeba osobního automobilu 4,4 l/100 km při ceně 24,70 Kč/l a sazbě náhrady ve výši 5,8 Kč/1km) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 334,40 Kč ve výši 1 120,20 Kč, a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 300 Kč za 1 úkon – předžalobní výzvu. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. K uvedené náhradě nákladů řízení soud dodává, že při stanovení výše tarifní hodnoty vyšel ze skutečnosti, že žalobou bylo požadováno nahrazení projevu vůle ke smlouvě o zřízení věcného břemene, kde náhrada za jeho zřízení byla účastníky již ve smlouvě o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene dohodnuta jednorázovou částkou 2 000 Kč; nejde tak o žalobu směřující ke vzniku právního jednání, jehož předmět by byl penězi neocenitelný ve smyslu § 9 odst. 3 písm. b) a. t., jeho hodnota naopak vychází ze shodného ocenění mezi účastníky.