16 C 178/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 103 337,16 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 103 337,16 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 114 820,74 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 11 483,58 Kč od , datum, do , datum, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , domáhala po žalované zaplacení částky 103 337,16 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že se žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 121 000 Kč. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalovaná se zavázala půjčené peněžní prostředky žalobkyni vrátit v měsíčních splátkách po 3 324 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění dosavadních dluhů. Od žalované si žalobkyně vyžádala občanský průkaz, druhý doklad totožnosti, výpis z účtu žalované a výplatní pásku. Situaci žalované si žalobkyně ověřovala též z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, databáze neplatných dokladů a registru SOLUS. Žalobkyně uzavřela, že je v možnostech žalované úvěr vrátit. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou splátky splatné dne , datum, , žalobkyně proto vyzvala žalovanou k její úhradě. Když žalovaná ani přes upomínky žalobkyně dlužnou částku nezaplatila, žalobkyně dluh žalované ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze celkem částku 104 680 Kč (tj. 20 splátek ve výši 5 234 Kč). Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu předžalobní výzvou. Žalobkyně po žalované nárokuje zaplacení jistiny ve výši 103 337,16 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 11 483,58 Kč od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 114 820,74 Kč od , datum, do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 121 000 Kč. Z této částky měla být částka ve výši 14 757 Kč vyplacena přímo žalované na její účet č. , č. účtu, , částka 86 643 Kč měla být použita na úhradu předchozích závazků žalované vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a částka ve výši 19 600 Kč měla být započtena na náklady žalobkyně (400 Kč za lustrum v registrech, 100 Kč za zpracování úvěru, 9 420 Kč za administrativní náklady, 7 260 Kč za odměnu zprostředkovatele a 2 420 Kč za náklady na ověření úvěrového případu). Žalovaná měla tuto částku spolu s úrokem ve výši 25,87 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 3 324 Kč. Přílohu č. , hodnota, smlouvy tvoří smlouva o zřízení doplňkové služby Podpora, kterou si účastníci sjednali možnost žalované ročně odložit tři splátky, přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace nebo v případě ztráty zaměstnání. Žalovaná se smlouvou zavázala za sjednané doplňkové služby Podpora společně se splátkami úvěru hradit žalobkyni částku ve výši 382 Kč za službu odklad tří splátek, 764 Kč za službu přerušení ze zdravotních důvodů a částku ve výši 764 Kč za službu přerušení z důvodu ztráty zaměstnání. Žalovaná provedla verifikační platbu ve výši 1 Kč a souhlasila s návrhem smlouvy /viz smlouva č. l. 18-26 spisu, žádost o zřízení doplňkové služby na č. l. 27 spisu, předsmluvní informace č. l. 11-14 spisu/. V příloze č. , hodnota, ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru nazvané Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je uvedeno, že žalovaná je svobodná, má dvě vyživované děti, průměrný příjem žalované činí 36 234 Kč, náklady na bydlení činí 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 12 342 Kč, sázky 167 Kč. Finanční zůstatek činí 11 491 Kč. Mezi pravidelnými finančními závazky je uveden úvěr u , právnická osoba, ve výši 3 965 Kč, , Anonymizováno, ve výši 1 375 Kč, splátka úvěru ve výši 926 Kč a 6 076 Kč, a v soupisu jednorázových finančních závazků je uveden úvěr u společnosti , právnická osoba, ve výši 10 000 Kč, , právnická osoba, ve výši 3 500 Kč, , právnická osoba, . ve výši 2 000 Kč a 2 000 Kč /viz příloha č. , hodnota, smlouvy na č. l. 22 p. v.-25 spisu/. Žalovaná žalobkyni předložila občanský průkaz a výplatní lístky za měsíce , Anonymizováno, vystavené společností , právnická osoba, ., ze kterých žalobkyně zjistila, že čistý měsíční příjem žalované byl v těchto měsících ve výši 29 716 Kč, 33 535 Kč a 38 117 Kč. Žalovaná dále předložila žalobkyni výpisy z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované za období , Anonymizováno, , ze kterých bylo zjištěno, že v měsíci , Anonymizováno, byl počáteční zůstatek byl ve výši – 6 762 Kč a konečný ve výši – 9 377 Kč, na účet za toto období bylo připsáno 56 020 Kč a odepsáno 58 634 Kč, dále v měsíci , Anonymizováno, byl počáteční zůstatek byl ve výši – 3 377 Kč a konečný ve výši – 8 750 Kč, na účet za toto období bylo připsáno 61 213 Kč a odepsáno 60 585 Kč a konečně v měsíci , Anonymizováno, byl počáteční zůstatek byl ve výši – 8 750 Kč a konečný ve výši – 9 651 Kč, na účet za toto období bylo připsáno 95 480 Kč a odepsáno 96 381 Kč /viz kopie občanského průkazu na č. l. 75-77 spisu, výpis z účtu na č. l. 66-74 spisu, výplatní lístek na č. l. 63-65 spisu/. Žalobkyně k osobě žalované provedla lustraci v centrální evidenci exekucí, systému SOLUS, systému AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku, a to vždy bez záznamu. Žalobkyně dále ověřovala existenci zaměstnavatele žalované v Obchodním rejstříku. Totožnost žalované žalobkyně ověřila jednak platbou ve výši 1 Kč z účtu žalované a dále z fotokopie občanského průkazu /viz lustrace v SOLUS na č. l. 58 spisu, lustrace exekucí na č. l. 61 spisu, výpis z IS na č. l. 62 spisu, výpis z obchodního rejstříku č. l. 59 spisu, potvrzení o platbě na č. l. 17 spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 75-77 spisu, výpis kontroly OP na č. l. 60 spisu/. Dne , datum, žalobkyně vyplatila na účet žalované č. , č. účtu, částku ve výši 14 757 Kč, přičemž ve zprávě pro příjemce je uvedeno „, Jméno žalobkyně, . doplatek úvěru“ a téhož dne na svůj účet částku ve výši 86 643 Kč pod VS , var. symbol, , přičemž ve zprávě pro příjemce a v poznámce operace je uvedeno „, Anonymizováno, “ /viz výpis platby na č. l. 15-17 spisu, sdělení banky a výpis z účtu na č. l. 37-45 spisu, potvrzení o úhradě na č. l. 56-57 spisu/. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku 104 680 Kč. Žalovaná nereagovala ani na opakované upomínky k uhrazení, proto žalobkyně dopisem ze dne , datum, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k uhrazení celého nesplaceného úvěru do , datum, /viz upomínky na č. l. 28-29 spisu, podací lístky na č. l. 30-31 spisu, tvrzení žalobkyně na č. l. 47-52 spisu, předžalobní výzva, zesplatnění úvěru na č. l. 33 spisu + podací lístek na č. l. 32 spisu/.

5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 101 400 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaná chtěly uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 121 000 Kč, a žalovaná by se zavázala vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Podle soudu tato smlouva ale nebyla platně sjednána, neboť žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně nezkoumala výdaje žalované, a to ani ty podstatné. Žalobkyně vyšla pouze z tvrzené výše výdajů žalované. Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejich osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně výdaje žalované jakkoliv ověřila. Jak již soud uvedl výše, poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ověřit příjmy a výdaje žadatele. Na žalobkyni tak bylo, aby si od žalované vyžádala podklady ke zjištění jejich příjmů a výdajů, na nichž jsou příjmy a výdaje žadatele spolehlivě zachyceny. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyní, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít. Žalobkyně sice příjmy žalované ověřila, ale při posouzení výdajů žalované se žalobkyně spokojila pouze s tvrzeními žalované o nikterak nedoložených měsíčních výdajích. Výdaje žalované, ani ty podstatné (zejména výdaje na bydlení) ověřeny nebyly. Žalobkyně evidovala u žalované výdaje na bydlení částkou 3 000 Kč, což mělo vést žalobkyni k pochybnosti o správnosti tak nízké výše. Závěr žalobkyně o schopnosti žalované úvěr splácet však nemohl odpovídat reálné finanční situaci žalované, když z předložených výpisů z účtu žalované za měsíce , Anonymizováno, , je zřejmé, že příchozí a odchozí částky byly v posuzovaném období téměř totožné, případně byly odchozí částky vyšší, současně z výpisů plyne, že skutečné výdaje žalované byly vyšší než výdaje tvrzené, resp. zohledněné, rovněž byl účet žalované v záporných hodnotách. Tyto skutečnosti pak žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalované dostatečně nezohlednila. Žalobkyně měla schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ověřovat o to pečlivěji, když věděla, že žalovaná má jiné nesplacené závazky. Již z toho je zřejmé, že výdaje uváděné žalovanou do formuláře hodnocení klienta nejsou úplné a neodpovídají skutečnosti. S ohledem na shora uvedené nelze dovodit, že by ze strany žalobkyně byla úvěruschopnost žalované s odbornou péčí zkoumána. V této souvislosti soud dále konstatuje, že žalobkyně se k jednání soudu nedostavila a svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

19. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18 v řízení OPR-, právnická osoba, . proti GK).

20. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena platně, mohlo eventuálně dojít na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto by byla povinna toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. K tomu soud dodává, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně skutečně ve prospěch žalované vyplatila pouze 101 400 Kč, nikoliv 121 000 Kč, neboť 19 600 Kč si žalobkyně bez dalšího započetla na své náklady a žalované nikdy poskytnuty nebyly (nemohla se proto o tuto částku na úkor žalobkyně obohatit). Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 104 680 Kč. Tímto již byla jistina poskytnutá žalované zcela splacena. Z uvedeného důvodu soud nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru a částka představující bezdůvodné obohacení byla ze strany žalované zcela splacena (výrok I. tohoto rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku).