16 C 192/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 30 523,28 Kč s příslušenstvím 1. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 506,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 506,28 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Žaloba na zaplacení částky 19 017 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 541,59 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 412,91 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 273,71 Kč od datum do datum a z částky 5 767,43 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 17 273,71 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 30 523,28 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 541,59 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 412,91 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 273,71 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17 273,71 Kč od datum do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 19 017 Kč tvořeným úrokem ve výši 3 935 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 5 384 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 9 698 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Před sjednáním smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované poskytnuté finanční prostředky vrátit, a to na základě informací získaných od žalované (informace uvedeny v zákaznické kartě). Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila. Poslední platba byla provedena dne datum. Ke dni datum tak činila dlužná jistina ze smlouvy částku 17 273,71 Kč a dlužný poplatek částku 13 249,57 Kč (uhrazeno celkem 8 100 Kč). Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 19 017 Kč tvořeným úrokem ve výši 3 935 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 5 384 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 9 698 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Strany sjednaly hotovostní režim plnění, který spočíval v tom, že zákazník obdržel celou částku půjčky v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázal se platit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně v místě svého bydliště. Žalovaná v článku 11 Smluvních podmínek prohlásila, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou (viz Smlouva o zápůjčce na č. l. 22 - 25 spisu). Dne datum žalovaná podepsala zákaznickou kartu, v níž je uvedeno, že bydlí s rodiči, je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, je majitelem auta, je zaměstnána ve právnická osoba s.r.o., IČO, kde vykonává pomocné práce na prodejně. Její čistý měsíční příjem činí 11 323 Kč a skládá se z částek 4 023 Kč (čistý příjem žadatele) a 7 300 Kč (jiný příjem) a odhadované výdaje má 5 000 Kč, je vlastníkem kreditní karty, nemá zápůjčky u jiné společnosti, je vlastníkem bankovního účtu. Uvedené údaje byly dokládány pracovní smlouvou, třemi výplatními páskami za prosinec 2016 a leden, únor roku 2017 a rozhodnutím o přiznání dávky (viz zákaznická karta na č. l. 46 - 47 spisu). Z tabulky umoření plyne, že žalovaná zaslala na předmětný dluh částku ve výši 8 100 Kč (viz tabulka umoření na č. l. 26 spisu). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou ze shora citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni (viz Smlouva o postoupení pohledávek v systému ISAS). Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum bylo žalované zasláno dne datum včetně informací o zpracování osobních údajů (viz Oznámení o postoupení pohledávky včetně Informace o zpracování osobních údajů a podací lístek na č. l. 27, 32 spisu). Žalované byla dne datum odeslána zástupcem žalobkyně výzva k úhradě dlužných částek dle shora uvedené smlouvy (viz Výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě a podací lístek na č. l. 29 – 31 a 33 spisu).

5. Soud neprovedl žalobkyní navržený důkaz rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, neboť z něj nebylo možné učinit žádné pro věc relevantní skutkové zjištění. Důkaz byl označen a předložen pouze na podporu právních závěrů předestřených v řízení žalobkyní. Soud však není oprávněn činit právní závěry z provedených důkazů, které směřují pouze ke zjištění skutkového stavu.

6. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 19 017 Kč tvořeným úrokem ve výši 3 935 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 5 384 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 9 698 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Před podpisem smlouvy žalovaná rovněž podepsala vyplněnou zákaznickou kartu, v níž jsou uvedeny údaje týkající se jejích osobních a majetkových poměrů a zároveň je zaškrtnuto, co případně v této souvislosti předložila právní předchůdkyni žalobkyně za dokumenty k ověření uváděných údajů. Žalovanou předložené listiny ověřující uváděné poměry žalované nebyly žalobkyní do spisu založeny. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne datum pohledávku za žalovanou na žalobkyni. K poštovní přepravě bylo předáno oznámení o postoupení pohledávek a zároveň výzva zástupce žalobkyně k zaplacení dlužných částek.

7. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsané smlouvy o zápůjčce předala žalované dne datum v hotovosti částku ve výši 22 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o zápůjčce však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované zápůjčku po posouzení její schopnosti finanční prostředky splácet s odbornou péčí. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. K tomu soud dodává, že není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří, např. potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Nemohlo by tak být ani postačující obecné nekonkrétní prohlášení dlužníka obsažené v článku 11 Smluvních podmínek, že před uzavřením smlouvy poskytl věřiteli úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku. Z uvedeného totiž není zřejmé, jakým konkrétním způsobem a na základě jakých konkrétních údajů byla úvěruschopnost žalované posuzována. Toto ujednání smluvních podmínek tak nemůže zvrátit zákonem stanovené rozložení důkazního břemene, které tíží žalobkyni. Splnění této povinnosti právní předchůdkyní žalobkyně pak nelze uzavřít ani z předložených zákaznických karet. Před poskytnutím zápůjčky právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnána ve právnická osoba s.r.o., kde vykonává pomocné práce na prodejně, její příjem ve výši 11 323 měl být ověřen rozhodnutím o přiznání dávky, pracovní smlouvou (resp. dohodou o pracovní činnosti/provedení práce) a výplatními páskami. Tyto dokumenty však nebyly v průběhu řízení žalobkyní předloženy, a proto není zřejmé, jaké skutečnosti z nich byly zjištěny. Nijak rovněž nebyl konkretizován další příjem žalované ve výši 7 300 Kč měsíčně. Pokud jde o výdaje žalované, byly uvedeny pouze obecně v odhadované výši 5 000 Kč, aniž by bylo zřejmé, z čeho jsou tvořeny a jak byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřeny. Přestože žalovaná uváděla, že vyživuje jednu osobu, nebylo ověřováno, v jaké výši hradí výživné či zda se o tuto osobu stará. S ohledem na uvedené tak soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo v řízení OPR- právnická osoba proti GK).

17. Právní předchůdkyně žalobkyně tak poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 22 000 Kč z neplatné smlouvy o zápůjčce, čímž se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalovaná měla vrátit na poplatku částku ve výši 19 017 Kč. Dle žaloby představuje žalobní nárok částku ve výši 30 523,28 Kč. Z obsahu spisu a přiložených listin plyne, že žalovaná uhradila na dluh ze smlouvy částku v celkové výši 10 493,72 Kč. Žalovaná je tudíž povinna vydat částku ve výši 11 506,28 Kč, o kterou se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalovaná byla povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. Žalované byla zaslána výzva k úhradě spolu s oznámením o postoupení pohledávky, kde žalobkyně stanovila lhůtu k zaplacení do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu. Výzva byla odeslána dne datum, podle § 573 občanského zákoníku se za den doručení považuje datum a dle zaslané výzvy k plnění měla žalovaná uhradit dlužnou částku do deseti dnů od data doručení této výzvy. Od datum je tak žalovaná s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal od tohoto dne žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, a to v požadované výši 8,05 % ročně, která nepřevyšuje nárok dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, od níž žalobkyně své nároky odvíjela (výrok I. a II. tohoto rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

19. Soud dále konstatuje, že při vyhlášení rozsudku došlo ke zjevné nesprávnosti patrné i z obsahu spisu a též z odůvodnění rozsudku, kdy ve výroku I. a II. byl uveden rok 2020 namísto 2019 pro počátek prodlení a přiznání úroku z prodlení. Soud proto v souladu s ustanovením § 164 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost opravil již v tomto písemném vyhotovení rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.