16 C 202/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 o určení, že žalovaný č. 1 není dědicem I. Určuje se, že 1. žalovaný není účastníkem řízení o pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém dne , datum, , vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp.zn. , spisová značka, , na základě závěti ze dne , datum, .II. 1. žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.III. Ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, , podanou na základě odkazu usnesení vydaného v rámci pozůstalostního řízení, domáhal určení, že , Jméno zainteresované osoby 1/0, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , Adresa zainteresované osoby 1/0, , není dědicem zůstavitele , jméno FO, , narozeného dne , datum, , zemřelého dne , datum, . Nárok žalobce odůvodnil tím, že v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, pověřeným soudním komisařem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo vydáno dne , datum, usnesení, č. j. , spisová značka, , kterým bylo žalobci a druhému žalovanému uloženo, aby podali žalobu na určení, že první žalovaný není dědicem zůstavitele. Dále uvedl, že první žalovaný je účastníkem pozůstalostního řízení po jeho bratru , jméno FO, na základě allografní závěti sepsané dne , datum, za přítomnosti advokáta a dvou svědků, kdy se zůstavitel nacházel ve zdravotnickém zařízení. Nebylo-li by uvedené závěti, dědici pozůstalosti zůstavitele by se stali bratři zůstavitele, tedy žalobce a druhý žalovaný. Na základě návrhu žalobce bylo zahájeno řízení o dodatečném projednání pozůstalosti, když dodatečně vyšel najevo další majetek zůstavitele, který nebyl projednán v původním řízení o pozůstalosti. Jedná se o pohledávku zůstavitele na zaplacení kupní ceny za převod pozemků a rodinného domu v obci , adresa, , které zůstavitel krátce před svým úmrtím prodal na základě kupní smlouvy prvnímu žalovanému. Kupní cenu strany sjednaly ve výši , částka, s tím, že první část kupní ceny ve výši , částka, měla být zůstaviteli vyplacena v hotovosti před uzavřením kupní smlouvy a druhá část kupní ceny ve výši , částka, měla být zůstaviteli zaplacena do 10ti let ode dne uzavření kupní smlouvy. Dále má žalobce povědomí o existenci směnky ze dne , datum, na úhradu pohledávky ve výši , částka, do dne , datum, , když se žalobce domnívá, že na směnku nebylo zůstaviteli zaplaceno ničeho s tím, že originál směnky má ve svém držení první žalovaný. Žalobce předně namítá dědickou nezpůsobilost prvního žalovaného, který se dle jeho tvrzení měl na zůstaviteli dopustit jednání, které naplňuje znaky trestných činů, a to konkrétně týrání osoby žijící ve společné domácnosti, krádeže, zpronevěry a podvodu. Tohoto jednání se měl dopouštět tím, že o zůstavitele dostatečně nepečoval, nedával mu téměř žádné jídlo a zůstavitel bydlel v neutěšených podmínkách. První žalovaný si rovněž ponechával zůstavitelovy peníze, zůstavitel se ho bál. O nepoctivém záměru prvního žalovaného ohledně majetku zůstavitele svědčí především zamlčení aktiv pozůstalosti, když si musel být vědom minimálně existence pohledávky, kterou měl vůči němu zůstavitel na doplacení shora uvedené kupní ceny za nemovitost v Čečelicích, kterou společně obývali. Mimo to žalobce předpokládá, že první žalovaný musel vědět i o dalších pohledávkách zůstavitele. Dále žalobce namítal, že pokud by se neprokázala dědická nezpůsobilost prvního žalovaného, pak závět ze dne , datum, není platná, neboť nesplňuje požadavky kladené zákonem na allografní závěť, zejména pokud se týká svědků této závěti, kdy namítl jejich relativní nezpůsobilost, když jedním ze svědků byla tehdejší přítelkyně prvního žalovaného a druhý svědek byl jeho tehdejší zaměstnanec. Dále měl žalobce pochybnosti o pravosti podpisu zůstavitele na závěti a o jeho psychické způsobilosti tuto závěť vůbec pořídit.

2. První žalovaný v rámci vyjádření k žalobě uvedl, že s tvrzením žalobce nesouhlasí a navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že pokud jde o údajné zatajení aktiv pozůstalosti, tak ho nenapadlo tuto skutečnost uvést. O zůstavitele se léta staral a zůstavitel mu plně důvěřoval. Zůstavitel neměl žádný příjem a na přelomu roku 2019-2020 mu docházely finanční prostředky. První žalovaný odmítá nařčení, že zůstavitele jakkoli týral či ho okrádal. Dále uvedl, že za finanční pomoci jeho partnerky hradil téměř veškeré výdaje zůstavitele. Zůstavitel měl denně teplý oběd, večeři a mnoho dalšího, v nemovitosti obýval jeden pokoj, kde měl 2 radiátory, první žalovaný s partnerkou měli také jeden pokoj a jeho 2 synové měli rovněž jeden pokoj. , jméno FO, , manželka žalobce, jezdila se zůstavitelem skoro ob den na nákupy a vyjížďky, jak je tedy možné, že se žalobce dozvěděl o údajném týrání svého bratra příliš pozdě. Pokud jde o relativní nezpůsobilost svědků předmětné závěti, k tomu první žalovaný uvádí, že pan , jméno FO, nebyl v době podpisu závěti jeho zaměstnancem, neboť první žalovaný byl v tomto období veden v evidenci zájemců o zaměstnání, tedy neměl žádné zaměstnance. Další svědkyně paní , jméno FO, nebyla ke dni podpisu závěti družkou prvního žalovaného, trvale spolu nežili a nebyli si tak osobami blízkými ve smyslu § 22 odst. 1 o. z.

3. Druhý žalovaný se žalobou souhlasil a uvedl, že se zůstavitelem nebyl řadu let v kontaktu, z toho důvodu nemůže vylíčit rozhodné skutečnosti v dané věci.

4. Jsou-li mezi v úvahu přicházejícími dědici konkrétního zůstavitele sporné skutkové okolnosti, na nichž závisí rozhodnutí o dědickém právu po konkrétním zůstaviteli, tak pozůstalostní soud nemá z procesního hlediska dánu žádnou možnost objasňovat tyto sporné skutečnosti dokazováním a, pokud se mu nepodaří tento skutkový spor o dědické právo vyřešit dohodou, v důsledku níž by tento spor zcela odpadl, vydá v pozůstalostním řízení usnesení, jímž odkáže toho z v úvahu přícházejících dědiců zůstavitele, jehož dědické právo (právní důvod dědění) po zůstaviteli se jeví být, se zřetelem k okolnostem případu, jako „nejslabší“, aby své dědické právo uplatnil u soudu žalobou ve sporném řízení (§ 1672 „OZ“, § 176 „z. ř. s.“). Z tohoto důvodu je tak i nadále k dané problematice využitelná dosavadní soudní judikatura, která v poměrech dřívější procesněprávní i hmotněprávní úpravy dědického práva řešila to, zda žaloba, podaná k soudu ve sporném řízení, ve smyslu § 175k odst. 2 „o. s. ř.“ (nyní § 170 „z. ř. s.“) na základě odkazu účastníka dědického (nyní pozůstalostního) řízení na podání sporné žaloby k soudu o určení sporné skutečnosti (dědického práva), je či není určovací žalobou ve smyslu § 80 „o. s. ř.“ (dříve § 80 písm. c) „o. s. ř.“), a sice s tím závěrem, že se jedná o žalobu tzv. svého druhu na určení sporné skutečnosti, u níž vyplývá naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení přímo z právního předpisu; žalobce proto není povinen tvrdit a prokazovat existenci naléhavého právního zájmu na jím požadovaném určení dědického práva po konkrétním zůstaviteli (např. lze k těmto závěrům odvolacího soudu srovnat důvody, uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. , spisová značka, ).

5. Soud nejprve konstatoval, že žalobce dodržel lhůtu k podání předmětné žaloby, a to s ohledem na datum nabytí právní moci usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a datum podání žaloby.

6. Žalobce v průběhu ústního jednání před soudem dne , datum, uvedl, že k jednání prvního žalovaného vůči zůstaviteli, které má povahu trestného činu, a to týrání osoby ve společném obydlí, případně krádeže, zpronevěry nebo podvodu, mělo dojít v období od počátku roku 2019, tj. v období, kdy první žalovaný se zůstavitelem sdíleli společnou domácnost.

7. Při jednání dne , datum, byla soudem připuštěna změna žaloby, kterou se žalobce domáhal určení, že první žalovaný není účastníkem řízení o pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém dne , datum, , vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, na základě závěti ze dne , datum, .

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

9. Řízení o pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, je vedeno zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, . , jméno FO, zemřel dne , datum, . Žalobce a druhý žalovaný jsou bratry zůstavitele. V průběhu řízení bylo zjištěno, že zůstavitel zanechal právní jednání pro případ smrti, a to listinu označenou jako „Závěť“ ze dne , datum, sepsanou advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, , která písemně prohlásila, že před ní listinu vlastnoručně podepsali zůstavitel a dva svědci označení jako , jméno FO, , r. č. , č. účtu, , bytem , právnická osoba, 1314, , adresa, a , jméno FO, , r. č. , č. účtu, , bytem , adresa, . V závěti je zůstavitel označen jako , jméno FO, , narozený , datum, , r. č. , č. účtu, , bytem , jméno FO, 145, , adresa, . V závěti je uvedeno, že v , právnická osoba, , adresa, zůstavitel povolává za dědice svého veškerého majetku prvního žalovaného. Závěť obsahuje prohlášení zůstavitele, že závěť činí dobrovolně, při plném vědomí a z důvodu, že prvního žalovaného zná již delší dobu, považuje ho za nejbližší osobu, když vlastní děti nemá a současně, že listina obsahuje jeho poslední vůli. V průběhu řízení o pozůstalosti žalobce popřel dědický nárok prvního žalovaného opírající se o spornou závěť. Žalobce namítal nezpůsobilost prvního žalovaného být dědicem zůstavitele, neboť první žalovaný se vůči zůstaviteli opakovaně dopouštěl činů, které svou povahou naplňují znaky úmyslného trestného činu, zejména trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Dále žalobce popřel pravost sporné závěti, kdy má pochybnosti, že podpis na závěti je zůstavitele, příp. že první žalovaný svedl zůstavitele k sepsání závěti pod nátlakem. Současně žalobce popřel platnost závěti, s ohledem na relativní nezpůsobilost svědků sporné závěti, a vyslovil pochybnosti o podpisu závěti a způsobilosti zůstavitele. Druhý žalovaný se v průběhu řízení o pozůstalosti ke shora uvedeným tvrzením žalobce rovněž přihlásil /viz obsah spisu OS , adresa, sp. zn. , spisová značka, /. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo notářem , tituly před jménem, , jméno FO, se sídlem v Neratovicích žalobci a druhému žalovanému uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podali u Okresního soudu v , adresa, žalobu na určení, že první žalovaný není dědicem zůstavitele /viz usnesení na č. l. 7 spisu/.

10. Svědek , jméno FO, , kamarád , Jméno zainteresované osoby 0/0, mladšího, vypověděl, že mu , Jméno zainteresované osoby 0/0, řekl, že ho zůstavitel požádal o pomoc se zajištěním svého majetku. Před dvěma až třemi lety společně jeli za zůstavitelem do Čečelic, aby podepsal plnou moc pro advokáta , tituly před jménem, Vajgla, který by zastupoval zůstavitele, jenž měl obavu o své peníze. Zůstavitel měl snad nějaké peníze předat prvnímu žalovanému a figurovala tam i nějaká směnka. V domě byli přítomni první žalovaný a jeho přítelkyně. Zůstavitel dokument chtěl podepsat, byl na mizině a chtěl to řešit, první žalovaný mu to neumožnil a řekl, ať to nepodepisuje, že se nejprve musí zjistit, o co jde, zůstavitel moc aktivně neprotestoval, chtěl mít klid. První žalovaný dokumenty četl, současně svědek pociťoval u zůstavitele mírné obavy z prvního žalovaného /viz výpověď svědka – protokol z ústního jednání soudu dne , datum, na č. l. 192-193 spisu/.

11. Svědek , Jméno zainteresované osoby 0/0, , syn žalobce a synovec druhého žalovaného a zůstavitele, vypověděl, že je zůstavitel často navštěvoval, rodiče mu dávali jídlo, zůstavitel jim říkal, co se v Čečelicích děje. První rok bydlel zůstavitel v Čečelicích sám, první žalovaný se tam nastěhoval až potom. , jméno FO, zůstavitelem jezdili, když první žalovaný nebyl doma. Když byl v Čečelicích, tak měl zůstavitel na teploměru 17 stupňů z důvodu, že nebyly peníze na topení, pořídili si krbová kamna a vytápěl se jen dětský pokoj. První žalovaný měl internetový přístup k účtu zůstavitele, na účtu byly peníze z prodeje domu v Jiřicích, který se prodal za , částka, , zůstavitel pak koupil dům za , částka, a zbytek peněz byl uložen na účtu. Tyto peníze zmizely, kromě částky , částka, , kterou půjčil na směnku. Zůstavitel mu pár dnů před smrtí řekl, že dlužil peníze, žebral o jídlo a jedl kyselá jablka ze stromu. Jídlo zůstavitel dostával od přítelkyně prvního žalovaného, jen když první žalovaný nebyl doma. Zůstavitel prodal dům v Čečelicích prvnímu žalovanému, který mu měl dát , částka, v hotovosti, tyto mu ale nedal, protože jinak by ty peníze zůstavitel měl. Dalších deset let mu měl splácet , částka, měsíčně, přičemž na první splátku mu dal asi , částka, . Zůstavitel svědkovi říkal, že nedostal ani jednu splátku. K prodeji domu došlo poté, co tam byla volána policie, zůstaviteli bylo zařízeno dočasné ubytování, aby měl první žalovaný čas se odstěhovat, nakonec se dohodli tak, že mu zůstavitel dům prodá. Zůstavitel neznal hodnotu peněz, s internetovým bankovnictvím neuměl, když měl , částka, , tak si za ně koupil cigarety. Zůstavitel nepobíral důchod, jelikož neměl odpracovaná léta. Svědkovi připadalo, že se zůstavitel prvého žalovaného bál. Na lednici byl splátkový kalendář s platbami, které měl platit první žalovaný za zůstavitele, jednalo se o směšné částky. Dále svědek vypověděl, že svědkové závěti, kterou zůstavitel podepsal v nemocnici, byli paní , jméno FO, , bývalá přítelkyně prvního žalovaného a pan , jméno FO, . Od pana , jméno FO, svědek ví, že byl v době sepsání závěti zaměstnanec prvního žalovaného. Svědek dále uvedl, že není pod vlivem drog, byl teď tři dny nemocný, drogy užívá, a to marihuanu, kterou si dá občas o víkendu, tedy párkrát v měsíci /viz výpověď svědka – protokol z ústního jednání soudu dne , datum, na č. l. 193 spisu/.

12. Svědek , jméno FO, , kamarád zůstavitele, vypověděl, že první žalovaný jezdil často i s dětmi za zůstavitelem, když měl ještě dům v Jiřicích a u něj na pozemku dělal auta. Poté, co zůstavitel prodal dům v Jiřicích, mu zůstaly z prodeje nějaké peníze a během možná dvou měsíců byl bez peněz. Když zůstavitel koupil dům v Čečelicích, jezdil za zůstavitelem svědek často, asi dvakrát v týdnu. Zůstavitel mu volal a říkal, že mu nedají najíst, že nemá peníze, protože dal kartu prvnímu žalovanému, který si z ní měl vzít peníze na budování pergoly a že mu na kartě již nic nezbylo. Zůstaviteli tedy vozil nákupy za 600 nebo , částka, , pokud měl zůstavitel peníze, tak mu to zaplatil, ale ke konci mu již za nákup žádné peníze nedával, celkem tak zůstalo asi , částka, nezaplacených, ale už to neřešil, dělal to pro kamaráda. , jméno FO, tu dobu viděl v domě prvního žalovaného asi dvakrát. Zůstavitel bydlel jenom v jedné místnosti, kde byla špína a dá se říci, že se nesměl v domě pohybovat, protože první žalovaný s rodinou měli zabranou kuchyň a jednu místnost , právnická osoba, . Byl to starý dům, který potřeboval renovaci, ale nic se s ním nedělalo. Zůstavitel mu také řekl, že mu dají najíst jednou za týden, ale na prvního žalovaného si nijak nestěžoval ani o něm nemluvil dobře. Zůstavitel přijel ke konci třeba dvakrát do týdne do hospody do , jméno FO, a utratil tam třeba 500 až , částka, . Asi tři měsíce před smrtí již zůstavitel nejezdil autem. Do hospody ho vozil svědek nebo první žalovaný, předtím si zůstavitel vše zařizoval sám. Svědkovi je rovněž známo, že zůstavitel půjčil 400 000 nějakému taxikáři, kterého potom nemohl dohnat. Peníze půjčil i prvnímu žalovanému a nikdo mu nic nevrátil. Na úřadě v , jméno FO, se řešilo, že pokud by zůstal bez bytu, tak se o něj , jméno FO, postará /viz výpověď svědka – protokol z ústního jednání soudu dne , datum, na č. l. 209-2011 spisu/.

13. Svědek , jméno FO, , kamarád zůstavitele, vypověděl, že osobní věci spolu neprobírali, ani to, jak žije, vše, co se dozvěděl, bylo od pana , jméno FO, . Se starostou v , jméno FO, řešili, že pokud by zůstavitel neměl kde bydlet, tak by mu poskytli nějaké ubytování. Zůstavitel přijel autem do , jméno FO, a chtěl, aby mu tam pomohli, že chce vyhodit prvního žalovaného či první žalovaný jeho. Zavolali tedy policii v Kostelci nad Labem, následně jeli i s hlídkou k zůstaviteli domů, poté odjeli a jak to potom pokračovalo, již svědek neví. Toto se stalo v roce 2020. O vztahu s prvním žalovaným zůstavitel se svědkem nehovořil, protože se za to styděl. Svěřil se panu , jméno FO, a ten potom vždy sdělil nějakou informaci. Svědek se domnívá, že zůstavitel nevěděl, jaká je hodnota peněz, v hospodě nikdy na dluh nepil /viz výpověď svědka – protokol z ústního jednání soudu dne , datum, na č. l. 211-212 spisu/.

14. Svědek , jméno FO, , vypověděl, že ho oslovil zůstavitel i první žalovaný, zda by mohl být svědkem závěti, která se podepisovala v Neratovické nemocnici, kde byl zůstavitel hospitalizovaný. Svědek se domnívá, že závět byla připravena předem. U podpisu závěti dále byla přítomna , jméno FO, , bývalá přítelkyně prvního žalovaného, paní notářka a zůstavitel, který ležel na lůžku. Svědek si již nevybavuje, zda se zůstavitel k závěti nějak vyjadřoval, zda dal nějak najevo, že je to jeho vůle, uvedl, že si závěť četl společně s , jméno FO, , ale nevybavuje si to. Svědek si matně pamatuje, že se závět týkala majetku a domu. Následně závěť podepsali a paní notářka ověřila podpisy. Domnívá se, že závěť zůstaviteli předčítala paní notářka. Svědek nebyl zaměstnanec prvního žalovaného a ani pro něj nepracoval. V době podpisu závěti byl zůstavitel v pořádku, měl zdravotní problémy, ale pod prášky nebo nějak omámen nebyl a ani na zůstavitele nebyl činěn žádný nátlak. V době, kdy byla závěť sepsána, byla , jméno FO, přítelkyní prvního žalovaného /viz výpověď svědka – protokol z ústního jednání soudu dne , datum, na č. l. 212-213 spisu/.

15. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že byla u nějakého podpisu, ale už přesně neví, o čem se tam mluvilo, co podepisovala, ani neví, zda to, co podepisovala, četla. O podpis ji požádal zůstavitel a první žalovaný. Podepisovalo se to u zůstavitele doma a jednalo se asi o dům. Zůstavitele znala přes prvního žalovaného. Ví, že byl zůstavitel v nemocnici, ale nevybavuje si, že by se listina podepisovala tam. Zůstavitel jí o obsahu listiny neřekl nic, ona to jenom podepsala. U podpisu byl zůstavitel, první žalovaný a možná ještě nějaká paní, která tu listinu přinesla. V době podpisu měl zůstavitel zdravotní problémy fyzického rázu, ale rozumově byl v pořádku. S prvním žalovaným byli v té době kamarádi, chodit spolu začali až potom, vztah trval asi půl roku, nežili spolu. Svědkyně po předložení závěti uvedla, že podpis na závěti je její /viz výpověď svědka – protokol z ústního jednání soudu dne , datum, na č. l. 213-214 spisu/.

16. Zůstavitel jako prodávající a první žalovaný jako kupující uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu o koupi nemovitosti, jejímž předmětem je prodej pozemku parc. č. st. 173 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. 153 (rodinný dům) a pozemku parc. č. 62/1 (zahrada), vše zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území a obec , adresa, , za kupní cenu , částka, . Kupní cena se měla vypořádat tak, že první část kupní ceny ve výši , částka, byla prodávajícímu uhrazena kupujícím v hotovosti již před uzavřením předmětné smlouvy, což strany ve smlouvě učinily nesporným. Zbývající část kupní ceny ve výši , částka, měla být uhrazena v hotovosti nejpozději do 10ti let od uzavření kupní smlouvy. Kupující současně smlouvou zřídil ve prospěch prodávajícího služebnost bytu spočívající v právu doživotního a bezplatného užívání shora specifikovaných nemovitostí /viz kupní smlouva na č. l. 8-10 spisu/.17. , jméno FO, , bytem , adresa, , vystavila dne , datum, směnku s doložkou bez protestu ve prospěch zůstavitele na částku , částka, splatnou dne , datum, /viz směnka na č. l. 11 spisu/.

18. První žalovaný vykázal za rok 2019 příjmy ve výši , částka, a dílčí základ daně činil , částka, , za rok 2020 vykázal příjmy ve výši , částka, a dílčí základ daně činil , částka, , za rok 2021 vykázal příjmy ve výši , částka, a dílčí základ daně činil , částka, a za rok 2022 vykázal příjmy ve výši , částka, a dílčí základ daně činil , částka, /viz přiznání k dani z příjmu fyzických osob na č. l. 25-36 spisu/.

19. Z potvrzení o výplatě od zaměstnavatele A3 Sport se podává, že za rok 2019, 2020 a za leden až červen 2021 byly partnerce prvního žalovaného vyplaceny měsíčně částky v rozmezí od cca , částka, do , částka, /viz potvrzení o výplatě na č. l. 37-45 spisu, tvrzení 1. žalovaného/.

20. Zůstavitel jako zájemce uzavřel s paní , jméno FO, , r. č. , hodnota, , bytem , adresa, jako převodcem a se společností KaReality s. r. o., IČO , IČO, jako zprostředkovatelem smlouvu o rezervaci a o poskytnutí součinnosti, jejímž předmětem byla nemovitost na adrese , právnická osoba, 153, , adresa, , a to pozemek parc. č. st. 173, pozemek parc. č. 62/1 a budova č. p. 153 za kupní cenu , částka, . Smluvní strany dohodly rezervační zálohu ve výši , částka, , která měla být uhrazena do 5ti pracovních dní na bankovní účet zprostředkovatele č. , č. účtu, , v. s. 5311, doba rezervace byla ujednána do , datum, /viz smlouva o rezervaci a o poskytnutí součinnosti na č. l. 72 spisu/. Dne , datum, byla na bankovní účet č. , č. účtu, pod v. s. 5311 vložena částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , na druhém pokladním dokladu je uvedeno „vkládá , Jméno zainteresované osoby 1/0, “ /viz pokladní doklady na č. l. 73 a 74 spisu/.

21. První žalovaný provedl dne , datum, objednávku dřevěných briket u společnosti Pelety , adresa, v hodnotě , částka, , při zadávání fakturačních a doručovacích údajů uvedl adresu , právnická osoba, 153, , adresa, /viz objednávka na č. l. 76-77 spisu/.

22. První žalovaný a paní Šnircová docházeli od roku 2020 s fenkou německého ovčáka do veterinární ordinace v Libiši a v Čečelicích na pravidelné kontroly a pro léky /viz faktury na č. l. 78-81 spisu/.

23. Předmětem účtenky za hotové vystavené dne , datum, jsou léky na recept v hodnotě , částka, . Předmětem pokladního dokladu vystaveného Obecním úřadem , adresa, zůstaviteli na částku , částka, ze dne , datum, je svoz odpadu /viz pokladní doklady na č. l. 83/.

24. Okresní soud v , adresa, vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR 314524/2020-5, kterým byla uložena povinnost zůstaviteli zaplatit žalobkyni , právnická osoba, . částku , částka, s příslušenstvím /viz EPR na č. l. 88 spisu/.

25. Soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , byl vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce, přičemž jako povinný byl uveden zůstavitel a oprávněnou , právnická osoba, . /viz příkaz k úhradě nákladů exekuce na č. l. 84 spisu/.26. , právnická osoba, vyzval zůstavitele upomínkou ze dne , datum, k úhradě dlužné částky rozhlasového poplatku ve výši , částka, . , právnická osoba, vyzvala zůstavitele upomínkou ze dne , datum, k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši , částka, /viz upomínky na č. l. 85, 86 spisu/.

27. Daňovým dokladem č. , hodnota, vyúčtovala společnost , právnická osoba, . zůstaviteli za období od , datum, do , datum, pro odběrné místo , právnická osoba, 153/2, , adresa, nedoplatek za elektřinu ve výši , částka, /viz vyúčtování na č. l. 89 spisu/.

28. Z bankovního účtu vedeného u mBank byla provedena dne , datum, odchozí úhrada ve výši , částka, ve prospěch společnosti ČEZ, dále ve výši , částka, s popisem transakce Dan barak, ve výši , částka, s popisem voda a ve výši 2 052 s popisem VZP , jméno FO, . Dále byla dne , datum, provedena odchozí úhrada ve výši , částka, s popisem VZP , jméno FO, , ve výši , částka, s popisem voda a ve výši , částka, s popisem ČEZ /viz výpis z účtu na č. l. 90-91 spisu/.

29. Platbami přes mobilní telefon byla uhrazena příjemci Voda , adresa, dne , datum, částka ve výši , částka, a dne , datum, příjemci ČPP částka , částka, . Dále byla uhrazena měsíčně částka , částka, za období od února do května 2019, dále za měsíc květen 2020 a prosinec 2021 s popisem , jméno FO, kredit /viz platby přes mobilní telefon na č. l. 92-96 spisu/.30. , jméno FO, , Jméno zainteresované osoby 0/0, r. č. , č. účtu, jako povinný z věcného břemene a paní , jméno FO, , r. č. 366011/032 jako oprávněná z věcného břemene uzavřeli dne , datum, smlouvu o zrušení věcného břemene, ve které se strany dohodly na zániku věcného břemene bytu na stavbě č. p. 145, která se nachází na parc. č. , hodnota, a dále věcného břemene užívání na parcele č. , hodnota, a pozemku parc. č. 326/2, vše zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, u Kostelce nad Labem, obec , adresa, /viz smlouva o zrušení věcného břemene na č. l. 154-156 spisu/. , jméno FO, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , r. č. , č. účtu, vystavil dne , datum, směnku vlastní s doložkou bez protestu na řad Super-, právnická osoba, ., IČO , IČO, na částku , částka, splatnou dne , datum, . , právnická osoba, pan , Jméno zainteresované osoby 0/0, , r. č. , č. účtu, vystavil dne , datum, směnku vlastní s doložkou bez protestu na řad Super-, právnická osoba, ., IČO , IČO, na částku , částka, splatnou dne , datum, /viz směnky na č. l. 159-160 spisu/. , jméno FO, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , r. č. , č. účtu, jako zástavní dlužník uzavřel se společností Super-, právnická osoba, ., IČO , IČO, jako zástavním věřitelem dne , datum, zástavní smlouvu, jejímž předmětem bylo zajištění pohledávek zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníků dle směnky znějící na směnečnou sumu , částka, a splatné dne , datum, a dále dle směnky znějící na směnečnou sumu , částka, a splatné dne , datum, . K zajištění uvedených závazků zastavil zástavní dlužník nemovitosti, a to dům č. p. 145 na parc. č. st. 193, pozemek parc. č. , hodnota, a pozemek parc. č. 326/2 vše zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, u Kostelce nad Labem, obec , adresa, /viz zástavní smlouva na č. l. 157-158 spisu/. Okresní soud v , adresa, rozhodl v exekuční věci oprávněné Super-, právnická osoba, ., IČO , IČO, proti povinnému , Jméno zainteresované osoby 0/0, , narozenému , datum, usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, o nařízení exekuce na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši , částka, /viz usnesení na č. l. 161-162 spisu/. Soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , k uspokojení pohledávky oprávněné Super-, právnická osoba, ., IČO , IČO, proti povinnému , Jméno zainteresované osoby 0/0, , narozenému 10. 12. 0983 v částce , částka, a pro náklady exekuce rozhodla o dražebním jednání. Předmětem dražby byly nemovitosti, a to objekt k bydlení č. p. 145 na parc. č. st. 193, pozemek parc. č. , hodnota, a pozemek parc. č. 326/2 vše zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, u Kostelce nad Labem, obec , adresa, . Příklep za nejvyšší podání v částce , částka, byl udělen vydražiteli STING uzavřený investiční fond, a. s., IČO , IČO, /viz dražební vyhláška a usnesení o příklepu na č. l. 163-165 spisu/. Zůstavitel jako kupující uzavřel se společností STING uzavřený investiční fond, a. s., IČO , IČO, jako prodávající za vedlejší účasti realitní kanceláře kupní smlouvu ze dne , datum, , jejímž předmětem byl prodej nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. 193, jehož součástí je stavba č. p. 145 a pozemek parc. č. 326/2 vše zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, u Kostelce nad Labem, obec , adresa, za kupní cenu , částka, /viz kupní smlouva na č. l. 166-169 spisu/.

31. První žalovaný měl zapsán jako předmět podnikání v živnostenském rejstříku od , datum, výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a od , datum, silniční motorovou dopravu /viz výpis ze živnostenského rejstříku na č. l. 198 spisu/.

32. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Okresním soudem v , adresa, je pod sp. zn. , spisová značka, vedeno řízení o dědictví po , jméno FO, , zemřelém dne , datum, . Dne , datum, pořídil zůstavitel pro případ smrti listinu označenou jako závěť, v níž dědicem veškerého svého majetku ustanovil prvního žalovaného. Listina obsahující závěť byla sepsána advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, a byla podepsána zůstavitelem a dvěma svědky, , jméno FO, a , jméno FO, . Podpisy zúčastněných byly úředně ověřeny uvedenou advokátkou. V průběhu řízení žalobce popřel dědický nárok prvního žalovaného, když namítal jeho nezpůsobilost být dědicem zůstavitele s ohledem na jednání, kterého se měl dopouštět vůči zůstaviteli a které vykazovalo znaky úmyslného trestného činu. Dále žalobce popřel pravost a platnost závěti. V průběhu dědického řízení byl žalobce a druhý žalovaný odkázán k podání žaloby o určení, že první žalovaný není dědicem zůstavitele. To žalobce ve stanovené lhůtě učinil.

33. Soud podotýká, že pokud zamítl některé z důkazních návrhů nebo se vyjma shora popsaných nezabýval hodnocením ostatních ve věci provedených důkazů, bylo tomu proto, že jejich obsahová stránka nemůže závěr soudu z hlediska důvodnosti návrhu žalobce jakkoliv zvrátit.

34. Po právní stránce soud hodnotil věc s ohledem na okamžik data podpisu sporné závěti, dobu tvrzeného závadného chování prvního žalovaného a okamžik úmrtí zůstavitele podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

35. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

36. Podle § 552 o. z., o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

37. Podle § 553 odst. 1 o. z., o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

38. Podle § 554 o. z., se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

39. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odstavce 2 neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

40. Podle § 581 o. z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

41. Podle § 1475 odst. 1 o. z., dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Dle odstavce 2 tvoří pozůstalost celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Dle odstavce 3 je dědic, komu náleží dědické právo a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

42. Podle § 1476 o. z., se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.

43. Podle § 1481 o. z., je z dědického práva vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

44. Podle § 1491 o. z., pořízení pro případ smrti jsou závěť, dědická smlouva nebo dovětek.

45. Podle § 1494 odst. 1 o. z., závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Dle odstavce 2 je třeba závěť vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl.

46. Podle § 1525 o. z., nesvéprávný není způsobilý pořizovat, nejedná-li se o případy uvedené v § 1526 až 1528.

47. Podle § 1532 o. z., závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

48. Podle § 1533 o. z., kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

49. Podle § 1534 o. z., závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

50. Podle § 1539 odst. 1 o. z., se svědci zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byly s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a tatáž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit.

51. Podle § 1540 o. z., dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka. Dle odst. 2 k platnosti ustanovení závěti učiněného ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 se vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili tři svědci.

52. Podle § 1672 o. z., uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

53. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je opodstatněná. Žalobce uplatnil svůj nárok ve lhůtě k tomu určené a soud se v prvé řadě zabýval námitkou žalobce o dědické nezpůsobilosti prvního žalovaného. Soud po provedeném dokazování, a to zejména výslechy navržených svědků nezjistil, že by se první žalovaný choval k zůstaviteli tak, že by takové chování mělo povahu úmyslného trestného činu. Jediným svědkem, který takové jednání ze strany prvního žalovaného naznačoval, že o něm věděl, byl , Jméno zainteresované osoby 0/0, , syn žalobce, jehož věrohodnost je však ovlivněna jednak vztahem k žalobci, jednak je uživatelem drog, což sám připustil. Ten uvedl, že zůstaviteli zmizely peníze z prodeje baráku, nicméně rovněž potvrdil, že zůstavitel neznal hodnotu peněz a neuměl hospodařit. Ostatní svědci k tomuto neuvedli nic, z čeho by závadné chování prvního žalovaného bylo možné dovozovat. Týrání zůstavitele prvním žalovaným pak nebylo prokázáno žádným provedeným důkazem. Pokud snad bylo poukazováno na neutěšené podmínky bydlení zůstavitele, pak nelze přehlédnout, že tyto podmínky se vztahovaly na celou nemovitosti, jednalo se o starý dům, který vyžadoval rekonstrukci. Tvrzení žalobce byla navíc pouze v obecné rovině, žádná konkrétní jednání neuváděl. Pokud pak žalobce zdůrazňoval, že první žalovaný záměrně zatajil v původním dědickém řízení majetek, pak je nutné uvést, že k tomu došlo po smrti zůstavitele, a rozhodně se nedá uzavřít, že takto žalovaný učinil úmyslně. , jméno FO, situace, kdy měl být on sám jediným dědicem po zůstaviteli, není logické, aby zatajil pohledávku zůstavitele ze směnky. U doplatku kupní ceny za prodej nemovitosti by pak v případě dědění prvým žalovaným došlo ke splynutí osoby dlužníka s věřitelem. Svědeckými výpověďmi bylo naopak prokázáno, že zůstavitel neuměl hospodařit, neznal příliš hodnotu peněz, a pokud si stěžoval na nedostatek jídla či peněz, mohlo to vyplývat z jeho povahových vlastností. Navíc v případě, že by zůstavitel natolik živořil a byl týrán ze strany prvého žalovaného, jak nyní popisuje žalobce, je otázkou, z jakého důvodu se o něj více za jeho života nepostarala a pomoc neposkytla jeho rodina, zejména pak právě jeho bratři jako nejbližší příbuzní. Soud tedy s ohledem na shora uvedené uzavřel, že první žalovaný není z dědického práva vyloučen.

54. Soud se proto nadále zabýval otázkou neplatnosti závěti sepsané dne , datum, . Soud má za prokázané, že posuzovaná závěť byla pro zůstavitele připravena advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, , a k jejímu podpisu došlo dne , datum, , závěť podepsal zůstavitel a dva svědci této závěti, , jméno FO, a , jméno FO, . Podpisy zúčastněných úředně ověřila uvedená advokátka.

55. Ze zákonné definice závěti lze dovodit, že závěť je jednostranný, kdykoli odvolatelný a osobně učiněný projev vůle, kterým zůstavitel povolává jednu nebo více osob za své dědice (ustanovuje jí celou pozůstalost nebo jí stanoví podíl na pozůstalosti), případně povolává také odkazovníka. Projev vůle zůstavitele musí splňovat obecné požadavky na právní jednání; vůle zůstavitele musí být pravá a vážná (§ 551-552) a projev vůle musí být učiněn určitě a srozumitelně (§ 553 odst. 1), zůstavitel musí vůli projevit svobodně, tj. bez donucení (§ 587). Pořizovatel musí být k tomuto právnímu jednání způsobilý a nesmí jednat v duševní poruše, která ho činí neschopným právně jednat (§ 581). Závěť se nesmí obsahem nebo účelem příčit dobrým mravům nebo odporovat zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, a jejím předmětem nesmí být plnění něčeho nemožného (§ 580). Zůstavitel nesmí jednat v podstatném omylu o osobě dědice (či odkazovníka) nebo podílu či věci, které jí zůstavuje, anebo o podstatných vlastnostech věci (§ 1529-1530), a vůle zůstavitele se nesmí zakládat na mylné pohnutce (§ 1531). Zákon zdůrazňuje specifickou povahu závěti také tím, že opakovaně stanoví, že zůstavitel musí svou vůli projevit určitě a že nestačí, aby zůstavitel jen přisvědčil návrhu, který mu byl učiněn (§ 1497). Z toho vyplývá, že závěť je projevem vůle zůstavitele, který může být učiněn pouze výslovným jednáním vyjádřeným slovy. Obligatorní náležitostí každé závěti je ustanovení dědice, a to buď k pozůstalosti jako celku, nebo k podílu na pozůstalosti (tj. poměrné části pozůstalosti), jímž se zakládá dědická posloupnost (FIALA, Roman, BEEROVÁ, , jméno FO, . § 1497 [Určitost projevu vůle]. In: FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2015, s. 89.).

56. Spornou závěť v posuzovaném případě představuje allografní závěť sepsaná dle § 1534 o. z. Vzhledem k tomu, že allografní závěť zůstavitel nenapsal vlastní rukou a jen ji vlastnoručně podepsal a že taková listina sama o sobě není spolehlivým dokladem toho, že skutečně obsahuje poslední vůli zůstavitele, zákon u ní požaduje (pod sankcí neplatnosti právního úkonu), vedle obecných předpokladů platnosti právních jednání, aby zůstavitel před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a aby se svědci na závěť podepsali. Povolání svědků závěti slouží mimo jiné k tomu, aby tyto osoby mohly potvrdit, že jde o zůstavitelovu pravou závěť v případě, objeví-li se po smrti zůstavitele pochybnosti, zda se skutečně jedná o jeho poslední vůli, tedy aby tím bylo věrohodným způsobem osvědčeno, že závěť vskutku obsahuje poslední vůli zůstavitele.

57. Provedenými výslechy svědků závěti má soud za prokázané, že tato podmínka nebyla splněna. Je pochopitelné, že pokud od podpisu závěti uplynulo již delší období (tj. 5,5 roku), svědci si přesně na běh událostí nepamatují. I s přihlédnutím k této skutečnosti však má soud za to, že svědectví závěti není natolik běžný úkon, aby si ho člověk nezapamatoval alespoň v základních obrysech, jak tomu zčásti bylo u svědka , jméno FO, . Svědci na otázky kladené soudem odpověděli tak, že lze z těchto jejich výpovědí jednoznačně vyloučit, že by tito svědci, jako svědci konkrétní závěti zůstavitele, čehož by si byli předem plně vědomi, byli současně přítomni konkrétního dne na konkrétním místě tomu, kdy by zůstavitel ve vztahu k projednávané listině výslovně těmto současně přítomným svědkům závěti potvrdil to, že zkoumaná listina svým obsahem představuje jeho vůli ohledně pořízení s jeho majetkem pro případ jeho smrti.

58. Svědek závěti , jméno FO, při své výpovědi před soudem popsal situaci, kdy došlo k podpisu závěti na základě žádosti zůstavitele a prvého žalovaného. Z jeho výpovědi lze uzavřít, že v nemocnici se při podpisu závěti svědci a zůstavitel nesešli jen náhodně, svědek , jméno FO, byl se svou funkcí svědka závěti srozuměn. Jednoznačně však svědek nabyl schopen uvést, zda byli přítomni prohlášení zůstavitele, kterým by způsobem, nevzbuzujícím žádnou pochybnost, prohlásil před nimi současně přítomnými, že posuzovaná listina obsahuje jeho poslední vůli. Naopak zcela bez pochyb uvedl, že v době sepsání závěti byla , jméno FO, , druhá svědkyně této závěti, přítelkyní prvého žalovaného, tedy dědice z podepisované závěti.

59. Jde-li pak o výpověď svědkyně , jméno FO, , ta téměř na všechny dotazy ohledně tohoto úkonu - sepsání závěti - odpovídala vyhýbavě, případně, že si nepamatuje, že podepisovala právě závěť však zjevně vůbec nevěděla, nebyla ani schopna říci, kde došlo k podpisu, když nejprve zcela určitě uvedla, že u zůstavitele doma, nevěděla, kolik osob bylo při podpisu přítomných. Svědkyně vypovídala o rozhodných skutečnostech takovým způsobem, že z této její výpovědi nebylo možno zjistit žádné pro věc relevantní skutečnosti, tedy vypovídala zcela nevěrohodně potud, že nelze jen na jejím podkladě mít bez jakýchkoliv pochybností za prokázané, že zůstavitel konkrétního dne ve vztahu k projednávané listině před dvěma současně přítomnými svědky závěti, tedy před ní a , jméno FO, , konkrétním způsobem, nevzbuzujícím žádné pochybnosti, prohlásil, že posuzovaná listina (její obsah) obsahuje jeho poslední vůli. V rámci této své výpovědi totiž tato svědkyně nedokázala zcela jasně a konzistentně na soudem a zástupci účastníků jí kladené dotazy odpovědět na to, kdy, kde, z jakého důvodu a za přítomnosti jakých osob byla přítomna nějakému konkrétnímu jednání, při němž by došlo k tomu, že na zkoumanou listinu připojila svůj pravý podpis poté, co se s obsahem této listiny seznámila. Obsah závěti nemusí být svědkovi znám, zůstavitel však musí před svědky výslovně prohlásit, že se jedná o jeho poslední vůli a že svědci závěti byli touto funkcí pověření a byli si této funkce vědomi. Vzhledem k tomu, že svědkyně , jméno FO, nebyla schopna ani rámcově identifikovat, co vlastně podepisovala, těžko lze uzavřít, že o své funkci svědka závěti věděla a že před ní bylo prohlášeno, že se jedná o poslední vůli zůstavitele. V kontextu uvedeného pak soud neuvěřil ani její výpovědi v tom směru, že v době podpisu závěti nebyla přítelkyní prvého žalovaného jako dědice, když sice jednoznačně toto vyvrátila s tím, že vztah měli až později, ale již nebyla schopna uvést po jak dlouhé době.

60. Na základě uvedeného tak soud učinil závěr o nedostatku formálních náležitostí prosté allografní závěti, neboť provedeným dokazováním nebylo vyvráceno, že zůstavitel před dvěma současně přítomnými svědky závěti, kteří by byli s touto funkcí ztotožněni, výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Navíc má soud pochybnosti o způsobilosti , jméno FO, jako svědkyně závěti, když sice ona sama vztah s prvým žalovaným v době podpisu závěti vyvrátila, svědek , jméno FO, však jednoznačně tuto skutečnost potvrdil.

61. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, proti prvému žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dne , datum, (přesahující dvě hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky , částka, za písemné podání (doplnění žalobních tvrzení ze dne , datum, ) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky , částka, za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Jejich zaplacení soud prvému žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

62. Výrok III. o nákladech řízení mezi žalobcem a druhým žalovaným je odůvodněn ust. § 150 o. s. ř., kdy soud rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Charakter tohoto sporného řízení využití § 150 o. s. ř. bez dalšího neodůvodňuje, jedná-li se o sporné řízení, vyvolané sporem o rozhodné skutkové okolnosti v pozůstalostním řízení zůstavitele. Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Moderační právo soudu je institutem výjimečným. Soud k jeho aplikaci v daném případě přistoupil, neboť druhý žalovaný byl na straně žalované proto, že sám žalobu proti prvnímu žalovanému nepodal, jelikož neměl dostatek informací k vylíčení rozhodných skutečností, se zůstavitelem nebyl v kontaktu řadu let. Účastníky tohoto sporného řízení však musí být všichni potenciální dědicové, rozhodnutí soudu musí být závazné pro všechny účastníky řízení o pozůstalosti. Z uvedeného důvodu pak žaloba musela směřovat i proti druhému žalovanému.