16 C 211/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 24 297,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 24 297,66 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 297,66 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 572 Kč jako náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 24 297,66 Kč z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese adresa žalované. Dne datum došlo dodavatelem k ukončení smlouvy o dodávkách elektrické energie do výše uvedeného odběrného místa. Na základě toho byl vydán příkaz k demontáži elektroměru číslo který se však z důvodu jeho nepřístupnosti nepodařilo demontovat. Pracovníky společnosti právnická osoba, zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne datum kontrolou číslo na adrese adresa žalované, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Neoprávněný odběr trval od datum do datum, tj. 118 dní. Při demontáži elektroměru dne datum byl zjištěn stav VT 12 844 kWh a NT 13 192 kWh. Žalovaná neoprávněně odebrala celkem 1 945 kWh elektrické energie za cenu 12 623,13 Kč (6, 49004 Kč za 1 kWh). Dále má žalobkyně právo na zaplacení poplatku za stálý příkon ve výši 1 265,49 Kč. Žalobkyně uplatnila právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, což pro žalobkyni činí externí společnost. Tyto náklady odpovídají částce 11 418,77 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované částku ve výši 24 297,66 Kč fakturou číslo ze dne datum splatnou dne datum.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože k tomu byla soudem vyzvána.

3. Soud v této věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně sdělila, že s tímto postupem souhlasí, žalovaná se nevyjádřila. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

5. Dne datum bylo při kontrole v odběrném místě na adrese adresa žalované, zplnomocněnými žalobkyní zjištěno, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Kontrola byla provedena za účasti jméno příjmení, přičemž na místě bylo sepsáno oznámení o výsledku kontroly odběrného místa s tím, že výše náhrady škody za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny bude dále vyčíslena /oznámení na č. l. 21 spisu, protokol o kontrole na č. l. 26, 27 spisu, smlouva o pronájmu bytových prostor na č. l. 14 spisu/. Celková náhrada škody způsobené neoprávněným odběrem byla určena ve výši 24 297,66 Kč včetně DPH. Skládala se z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši celkem 12 878,89 Kč za období od datum do datum, stanovené dle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., a z náhrady za prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny dle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020Sb. ve výši 11 418,77 Kč /viz výpočet náhrady škody na č. l. 28 spisu, čestné prohlášení na č. l. 29 spisu/. Žalobkyně žalované vyúčtovala celkovou náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem fakturou číslo ze dne datum, znějící na částku 24 297,66 Kč se splatností dne datum /viz faktura na č. l. 22 spisu/. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne datum předžalobní výzva na č. l. 24 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) - (dále jen„ energetický zákon“), a podle vyhlášky 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen„ vyhláška“), to vše ve znění účinném ke dni vzniku závazku.

7. Podle § 51 odst. 1 písm. d) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy i připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

8. Výše náhrady škody se stanoví v souladu se zmocňovacím ustanovením § 98a odst. 1 energetického zákona dle vyhlášky.

9. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Podle § 16 odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.

10. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaná odebírala elektřinu v označeném odběrném místě neoprávněně. Žalobkyně má v takovém případě v souladu se shora uvedenou vyhláškou právo jednak na náhradu za skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny či na množství stanovené fikcí způsoby uvedenými ve vyhlášce v případě, že skutečné množství nelze určit, a to ve výši celkem 12 878,89 Kč, a zároveň i na náhradu nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny ve výši celkem 11 418,77 Kč, dohromady tedy na částku 24 297,66 Kč. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalované. Na ní bylo, aby tvrdila a samozřejmě i prokázala, kdy a jak dluh uhradila, nebo že dluh zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno a tím méně pak prokázáno, soud žalobě plně vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).

12. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 572 Kč Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 972 Kč a paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 600 Kč za dva úkony po 300 Kč v podobě předžalobní výzvy a návrhu na zahájení řízení dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.