16 C 220/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 23 589,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 619 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 619 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5 970,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 763,27 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit Okresnímu soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku ve výši 135 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 % v částce 3 374,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne , datum, , v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 23 589,57 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (, Anonymizováno, ., IČO , IČO, ) uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr s počátečním disponibilním limitem 20 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalované k rukám prodejce úvěr ve výši 13 587 Kč za účelem úhrady kupní ceny zboží (pračka , Anonymizováno, ). K dalšímu čerpání úvěrového rámce již bez určení účelu došlo ze strany žalované v , Anonymizováno, ve výši 7 732 Kč. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 21 319 Kč. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úroky ve výši 34,48 % ročně a pojištěním v 10ti pravidelných měsíčních splátkách po 1 640 Kč. Žalovaná však poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně ke dni , datum, od smlouvy odstoupila, čímž se stal splatným celý nesplacený zůstatek úvěru včetně příslušenství. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 3 700 Kč. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovanou částku 23 589,57 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 18 382,27 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, pojistné ve výši 684,92 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 2 022,38 Kč. Dále žalobkyně požaduje v rámci příslušenství úrok z prodlení od , datum, do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, která se bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela prostřednictvím zprostředkovatele (prodejce) se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč s tím, že první čerpání bude na nákup pračky , Anonymizováno, ve výši 13 587 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla tyto peněžní prostředky v souladu se smlouvou na účet prodejce dne , datum, . Žalovaná se zavázala půjčené peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 34,48 % ročně v 10ti měsíčních splátkách po 1 572 Kč a 68 Kč měsíčně na pojistném za pojištění schopnosti splácet úvěr a dále hradit poplatky dle sazebníku. K dalšímu čerpání úvěrových prostředku žalovanou došlo dne , datum, ve výši 7 732 Kč bez určení účelu, k čerpání prostředků byla žalovaná oprávněna prostřednictvím úvěrové karty. Žalovaná v průběhu úvěrového vztahu čerpala finanční prostředky v celkové výši 21 319 Kč /viz smlouvu o spotřebitelském úvěru na č. l. 11-16 spisu, výpis z bankovnictví na č. l. 39 spisu/. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že pobírá mzdu ve výši 24 000 Kč měsíčně, na bydlení vydává měsíčně 12 000 Kč /viz zprávu o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 35-36 spisu/. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na svůj dluh uhradila celkem částku 3 700 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne , datum, odstoupila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu /viz tabulku umoření na č. l. 17 spisu, odstoupení od smlouvy na č. l. 18 spis, podací arch na č. l. 25 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne , datum, /viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 19 spisu, smlouvu o postoupení pohledávky na č. l. 20-23 spisu/. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, naposledy také předžalobní výzvou ze dne , datum, , podanou k poštovní přepravě dne , datum, /viz upomínku na č. l. 24 spisu, předžalobní upomínku na č. l. 26 spisu, sledování zásilek na č. l. 27 spisu/. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsané smlouvy o úvěru poskytla dne , datum, peněžní prostředky ve výši 13 587 Kč v souladu se smlouvou na účet prodejce a dále, že poskytla dne , datum, žalované peněžní prostředky ve výši 7 732 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla její právní předchůdkyně žalované finanční prostředky po posouzení její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti její právní předchůdkyní sice tvrdila, avšak nijak neprokazovala. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z údajů uvedených žalovanou, kdy zjistila příjem žalované ze zaměstnání ve výši 24 000 Kč a náklady na bydlení ve výši 12 000 Kč. Žalobkyně však nepředložila soudu žádné listiny k ověřování příjmové a výdajové stránky žalované, není tedy patrné, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy a výdaje žalované. Z takto zjištěných skutečností si tak právní předchůdkyně žalobkyně nemohla s odbornou péčí učinit závěr o schopnosti žalované úvěr splácet. Z důkazů, které byly soudu předloženy, nemohl soud uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost řádně ověřit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, což nebylo žalobkyní prokázáno ani po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK).

15. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení. Žalovaná je povinna toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši celkem 21 319 Kč, žalovaná na svůj dluh zaplatila 3 700 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vydat neuhrazenou jistinu ve výši 17 619 Kč (21 319 Kč – 3 700 Kč), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Závazek z bezdůvodného obohacení je splatný v přiměřené lhůtě od výzvy k jeho zaplacení. Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, bylo odstoupení od smlouvy a výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, , které bylo předáno k poštovní přepravě dne , datum, , do dispozice žalované se tak dostalo dne , datum, (třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z.). Žalovaná byla povinna uhradit dluh z bezdůvodného obohacení dle výzvy okamžitě, tedy od , datum, je žalovaná s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala, tj. od , datum, , a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku).

16. Protože smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání úroků, poplatků ani smluvních pokut. Soud proto žalobu ve zbývající části včetně příslušenství, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

17. Lhůta k plnění ve výroku I. byla určena podle 160 odst. 1 o. s. ř.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 374,53 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalované v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 079 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 067,19 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 980 Kč za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., soud dále přiznal náhradu cestovného ve výši 156 Kč (2 x 78 Kč) za cestu realizovanou dne , datum, k jednání soudu a zpět na trase , adresa, pražskou integrovanou dopravou podle § 13 a. t. a náhradu za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 686 Kč ve výši 984,06 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. Vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatečného tvrzení úvěruschopnosti nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, soud výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl o doměření soudního poplatku podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků - přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soud tak doměřil žalobkyni soudní poplatek dle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků do výše 1 079 Kč, zbývá tedy uhradit rozdíl ve výši 135 Kč, když žalobkyně dosud uhradila soudní poplatek ve výši pouze 944 Kč.