16 C 226/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 267 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci a) částku , částka, s 15% úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a žalobkyni b) částku , částka, s 15% úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci a) částku , částka, s 15% úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , s 15% úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí, se zamítá.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni b) částku , částka, s 15% úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , s 15% úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci, se zamítá.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobci se obrátili dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnili nárok na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnili tím, že Okresní soud , adresa, -východ rozhodl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve věci pozůstalosti po , jméno FO, , zemřelém dne , datum, . Žalovaný není synem zůstavitele a tedy není dědicem. Žalovaný využil přízně zůstavitele a v době, kdy měl zůstavitel zdravotní problémy, se k němu přistěhoval, aby mohl zůstavitele o jeho majetek připravit. Do aktiv pozůstalosti dle shora uvedeného rozhodnutí náleží cenné papíry a současně pohledávky vůči žalovanému. Jedná se o pohledávku ve výši , částka, představující kupní cenu, za kterou zůstavitel prodal osobní automobil Peugeot 107 kupujícímu , jméno FO, , kterou měl kupující zaplatit k rukám žalovaného, žalovaný však tuto částku zůstaviteli nepředal a přisvojil si ji, případně pokud by kupující peníze předal zůstaviteli, tak se tato částka po jeho smrti nenašla, když se jí žalovaný zmocnil. Dále se jedná o pohledávku ve výši , částka, , když z výpisu z účtu zůstavitele č. , č. účtu, je prokázáno, že žalovaný od , datum, do , datum, denně vybíral z bankomatu částky ve výši , částka, , tedy celkem v tomto období vybral , částka, . Po smrti zůstavitele pak z tohoto účtu neoprávněně vybral částku , částka, (, částka, , , částka, a , částka, ). Celkem tedy z účtu zůstavitele žalovaný neoprávněně vybral částku , částka, a rovněž u banky vytvořil dluh zůstaviteli i jeho dědicům. Žalovaný tedy dluží každému ze žalobců částky , částka, , , částka, a , částka, . Žalobci vyzvali žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní výzvou, žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobci v rámci závěrečného návrhu uvedli, že částku , částka, nebylo možné darovat, jednalo se o peníze na účtu zůstavitele, nešlo o movitou věc, o peníze v obálce, ale o peníze u banky, kdy zůstavitel měl vůči bance pohledávku. V takových případech není vlastníkem peněz vkladatel, ale banka, vůči které má vkladatel pohledávku. Muselo by dojít k uzavření smlouvy, kterou by byl učiněn převod na žalovaného jako nabyvatele pohledávky.

2. Žalovaný již v odůvodnění odporu proti vydanému platebnímu rozkazu uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že zůstavitel byl jeho nevlastní otec, byl sezdaný s matkou žalovaného a žili i s žalovaným v jedné domácnosti. Žalobci o otce/ zůstavitele zejména na sklonku jeho života neprojevovali zájem a veškerou péči mu poskytoval zejména žalovaný společně se zůstavitelovou sestrou , jméno FO, . Poté, co si otec způsobil úraz a byl převezen do nemocnice, předal žalovanému svojí platební kartu, sdělil PIN a řekl mu, aby si vybral celou částku z účtu jako odměnu za jeho dlouhodobou péči. Celkový výběr prostřednictvím platební karty z účtu otce činil cca , částka, , přičemž zůstatek na účtu před výběry činil cca , částka, . Vybraná částka byla použita zejména k úhradě nákladů spojených s pohřbem otce. Pokud jde o osobní automobil Peuegot, tak otec uzavřel ústní kupní smlouvu s , jméno FO, , jejímž předmětem byl tento automobil a kupní cena činila , částka, . Ta byla otci při předání dokladů od vozidla a vozu zaplacena. Další osud této částky žalovanému znám. Po smrti otce došlo dne , datum, k neoprávněnému vyplacení starobního důchodu na účet otce ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , žalovaný proto uhradil ze svého účtu dne , datum, předmětnou částku ČSSZ. Pokud jde o pohledávku žalobců vůči žalovanému ve výši , částka, , tak žalovaný s výší uvedené pohledávky nesouhlasí s ohledem na shora uvedené, kdy tato částka zahrnuje současně oprávněné výběry žalovaného na základě darování zůstavitelem. Žalovaný souhlasí s dluhem vůči žalobcům v celkové výši , částka, , který je tvořen částkou , částka, , jenž souvisí s výběry z předmětného účtu zůstavitele vedeného u , právnická osoba, a představuje záporný zůstatek ke dni smrti zůstavitele (tato částka nebyla předmětem žaloby) a dále částkou ve výši , částka, , odpovídající součtu tří výběrů z účtu zůstavitele po jeho smrti. Současně žalovaný uvedl jeho pohledávky vůči žalobcům v celkové částce , částka, , jenž sestávají z pohledávky ve výši , částka, z titulu úhrady nákladů pohřbu, dále z pohledávky ve výši , částka, z titulu úhrady nákladů spojených s uložením zemřelého v Nemocnici na , adresa, a z pohledávky ve výši , částka, z titulu úhrady neoprávněně vyplaceného důchodu zůstavitele, kterou žalovaný uhradil ČSSZ ze svých finančních prostředků. Žalovaný uplatnil kompenzační námitku, kdy vůči žalobci 1) započítává své pohledávky ve výši ½ svých celkových pohledávek vůči žalobcům, tj. částku , částka, oproti části svého celkového dluhu vůči žalobcům ve výši , částka, a vůči žalobkyni 2) započítává své pohledávky ve výši ½ svých celkových pohledávek vůči žalobcům, tj. částku , částka, oproti části svého celkového dluhu vůči žalobcům ve výši , částka, . S ohledem na uvedenou kompenzační námitku žalovaný činí nesporným svůj dluh vůči žalobci 1) ve výši , částka, a vůči žalobkyni 2) ve výši , částka, .

3. K tomu žalobci uvedli, že není pravda, že o svého otce na sklonku jeho života neprojevovali zájem, s otcem se pravidelně v rámci jejich možností stýkali. Za otcem žalobců rovněž docházela jejich teta , jméno FO, , která mu připravovala léky a poklidila.

4. Žalovaný v průběhu prvního ústního jednání před soudem dne , datum, uvedl, že nesporuje výběry z účtu zůstavitele v celkové výši , částka, , přičemž setrvává na tom, že se jednalo o dar. Pokud jde o zápornou částku na účtu, žalovaný uznává, že mu zůstavitel po své smrti již nemohl darovat to, co nemá. Rovněž žalovaný uznává částku ve výši , částka, , kdy se jednalo o výběry po smrti zůstavitele.

5. V průběhu řízení žalovaný k výzvě soudu doplnil, že žalovaný považoval zůstavitele za svého otce a zůstavitel žalovaného za svého syna, což mimo jiné prokazuje darovací smlouva ze dne , datum, , jejímž předmětem je darování výlučných finančních prostředků zůstavitele ve výši , částka, žalovanému. Vzájemný vztah zůstavitele a žalovaného také prokazuje dohoda o vzniku závazku ze dne , datum, , jejímž obsahem je potvrzení existence darovací smlouvy uzavřené mezi zůstavitelem jako dárcem a žalobcem 1) jako obdarovaným, kdy předmětem darovaní byly pozemky a rodinný dům v obci , adresa, , dále je obsahem dohody mimo jiné závazek žalobce 1) poskytnou dárci (svému otci) veškerou péči v případě jeho potřeby minimálně v rozsahu pečovatelské služby. Na tento závazek však žalobce 1) zcela rezignoval a veškerou péči, kterou bylo potřeba poskytnout zůstaviteli v průběhu posledních 15ti let života zůstavitele, zajišťoval téměř výhradně žalovaný a sestra zůstavitele. Žalovaný navštěvoval zůstavitele každý druhý den, kromě zajištění toho, co zůstavitel zrovna potřeboval, spolu také hovořili a bylo jim společně velmi dobře. Sestra zůstavitele navštěvovala přibližně jednou za 14 dní, připravovala mu léky a uklidila byt. Současně je obsahem shora uvedené dohody mimo jiné potvrzení existence závazku žalobce 1), že na vyrovnání hodnot věcí darovaných mu zůstavitelem zaplatí žalovanému částku , částka, ve lhůtě do jednoho roku od smrti druhého z rodičů a částku , částka, ve lhůtě do jednoho roku od účinného převodu třetí osobě. Tomuto závazku však žalobce nedostál, neboť dříve, než mohl nemovitosti ve Vraňanech převést na třetí osobu, tak o tyto přišel v rámci exekučního řízení. Žalovaný dále uvedl, že mu zůstavitel předal svojí platební kartu toho dne, kdy si zůstavitel způsobil úraz (žalovaný se domnívá, že se jednalo o datum , datum, ), a to v době, než přijela sanitka, kterou žalovaný zavolal, k zůstaviteli domů. Současně žalovanému sdělil PIN ke kartě a řekl mu, aby si pomocí předané platební karty vybral celou částku z účtu, ke kterému byla platební karta zřízena, a to jako odměnu za jeho dlouhodobou péči o něho. Výběry pomocí předmětné platební karty žalovaný prováděl za života zůstavitele vždy v částce , částka, z toho důvodu, že platební karta měla limit pro jednorázový výběr částku , částka, . Konkrétně se jednalo o 12 výběrů v celkové částce , částka, realizovaných ve dnech od , datum, do , datum, , přičemž dne , datum, byl výběr proveden dvakrát. Výběry prováděl žalovaný vždy z bankomatu, a to především v , adresa, a Kralupech. Finanční prostředky, které žalovaný takto vybral, ihned nezkonzumoval, ale použil je jednak k úhradě nákladů spojených s pohřbem zůstavitele, s uložením zemřelého v Nemocnici , adresa, a se dvěma smutečními obřady, a také k vrácení neoprávněně vyplaceného starobního důchodu v částce , částka, ČSSZ. Dále uvedl, že usnesením Okresního soudu , adresa, -východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo mimo jiné rozhodnuto, že dědicové (žalobci) jsou povinni uhradit pasiva pozůstalosti, které tvoří pohledávka žalovaného ve výši , částka, z titulu úhrady nákladů pohřbu a pohledávka ve výši , částka, z titulu úhrady nákladů spojených s uložením zemřelého v Nemocnici , adresa, . Zařazení pohledávky žalovaného do pasiv pozůstalosti je nutno považovat za pohledávku žalovaného za žalobci, u níž není třeba žalobce opakovaně materiálně vyzývat k její úhradě. Zůstavitel zemřel dne , datum, . Dne , datum, byl na účet zůstavitele připsán starobní důchod za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Starobní důchod za uvedené období ve výši , částka, do předmětné pozůstalosti nenáleží a ČSSZ vznikla pohledávka za dědici (žalobci) vzhledem k odpadnutí důvodu pro vyplacení předmětné částky. Žalovaný dne , datum, uhradil předmětnou pohledávku ČSSZ ve výši , částka, a dne , datum, sdělil takto vzniklou pohledávku ve výši , částka, do pasiv pozůstalosti po zůstaviteli. Sdělení pohledávky žalovaného do pasiv pozůstalosti je nutno považovat za pohledávku žalovaného za žalobci, u níž není třeba žalobce opakovaně materiálně vyzývat k její úhradě.

6. Následně žalobci před zahájením jednání vzali žalobu každý co do částky , částka, (tedy celkem co do částky , částka, ) se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení zpět z důvodu, že žalovaný po podání žaloby dne , datum, tuto částku žalobcům uhradil. Žalobci nadále trvají na úhradě i zbylé části nároku a příslušenství. Soud proto řízení v této části postupem dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) zastavil.

7. Svědek , jméno FO, , přítel žalovaného, vypověděl, že se od žalovaného dozvěděl, že zůstavitel bude prodávat auto. Žalovaného poznal přes svou bývalou přítelkyni, jelikož žalovaný je jejich rodinný přítel a stal se i jeho přítelem. Zůstavitele osobně neznal, ale věděl, o koho jde, protože ho znal jeho otec. O prodeji auta se dozvěděl při rozhovoru se žalovaným, svědek auto neměl a půjčoval si ho od rodičů, tak se ho žalovaný zeptal, zda by o auto zůstavitele neměl zájem. Žalovaný mu popsal technický stav apod. Následně se sešli u zůstavitele doma, byl u toho také žalovaný. Přesnou dobu si již nepamatuje, je to dlouho, ani si nevybaví, za jak dlouho potom zůstavitel zemřel. Prohlédl si auto a servisní knížku a již ten den s autem odjel. Kupní cena činila , částka, , tuto částku mu řekl žalovaný, když domlouvali prodej auta. Předmětnou částku předal v hotovosti zůstaviteli. Obnos byl v různých bankovkách, byly to naspořené peníze, při předání je přepočítali. Zůstavitel mu po předání peněz odevzdal velký technický průkaz, malý technický průkaz a klíče od auta. Jelikož to bylo v době koronavirové pandemie, dohodli se, že přepis auta vyřídí, až vše pomine, do té doby však , jméno FO, zemřel. Potvrzení svědek nechtěl, protože měl na zůstavitele dobré reference, byl to otec jeho kamaráda a zároveň zůstavitel učil jeho otce na učilišti. Pokud jde o to, že svědek uvedl k dotazu notářky v rámci dědického řízení přesné datum koupě, k tomu uvedl, že s notářkou řešil převod auta a řekla mu, že datum potřebuje, tak si ho vymyslel. Nebylo to při jeho svědecké výpovědi, ale v rámci emailové komunikace. O tom, že jde vypovídat k soudu, hovořil s rodinou a bývalou přítelkyní. Před jednáním u notářky žalovanému pouze oznámil, že jde svědčit. Dále svědek k dotazu uvedl, že po výslechu v pozůstalostním řízení se žalobce 1) zastavil u něj doma, svědkova matka ho pozvala do domu. Žalobce 1) měl nějaké řeči o tom, že svědek půjde do kriminálu a donutil jeho matku, aby mu zavolala, ale nehovořil s ním, protože v té době byl svědek v Praze v metru. Žalobce 1) obtěžoval jeho rodinu v souvislosti s výslechem, matka svědka byla v tu dobu psychicky nemocná, svědkovi to přišlo jako vyhrožovaní, už jen tím, že k němu žalobce 1) přišel domů. Dále svědek uvedl, že žalobce neznal, neznají je ani jeho rodiče, oba svědek poznal až v průběhu dědického řízení /viz výpověď svědka – protokol z ústního jednání soudu dne , datum, na č. l. 86-90 spisu/.

8. Svědkyně , jméno FO, Raulichová, sestra zůstavitele, vypověděla, že zůstavitel měl vztah ke svým dětem dobrý. Se žalobcem 1) se to jeden čas zhoršilo, bylo to kvůli penězům, platil za něj nějaké dluhy, ale dva až tři roky před jeho smrtí se usmířili. Domnívá se, že zůstavitel mezi svými dětmi (žalobci) a žalovaným nedělal žádné rozdíly. Žil sám, svědkyně za ním jezdila posledních deset let, to už měl zdravotní problémy. Pomáhala mu, dále mu pomáhal také žalovaný a je pravda, že za ním jezdil také žalobce 1) poté, co se usmířili. Žalobkyně 2) k němu jezdila velmi málo. Když se zůstaviteli stal úraz, svědkyně u toho nebyla, vše zajišťoval žalovaný. V nemocnici byla za zůstavitelem asi dvakrát. Do nemocnice ji odvezl žalovaný, který za ním jezdil každý den po práci. Svědkyni není nic známo o tom, jak zůstavitel finančně přispíval svým dětem, jediné, co ví je, že platil dluhy za žalobce 1). O prodeji auta nic neví. Svědkyně dále uvedla, že vztah žalovaného a zůstavitele byl velmi dobrý. V posledních 15ti letech života zůstavitele zajišťoval péči o něj žalovaný. Staral se o něj, vozil ho na vyšetření v době covidu, obstarával mu nákupy, protože nechtěl, aby někam chodil. Svědkyně za zůstavitelem jezdila jednou za 14 dní, vždy mu připravila léky, uklidila a pomohla s koupáním. Hlídala mu léky a vyšetření a žalovaný ho potom na vyšetření vozil. Každý večer zůstaviteli volala, když byl nedostupný, nebo se jí něco nezdálo, zavolala žalovanému a on se na něj jel podívat. To, že měl zůstavitel úraz, jí zavolal žalovaný, bylo to v době, kdy se to stalo. S ošetřujícími lékaři komunikovala svědkyně, protože je zdravotní setra a žalovaný si myslel, že se s lékaři lépe domluví. O zdravotním stavu informovala žalobce 1), se žalobkyní 2) nebyla ve spojení. Zda byl za zůstavitelem v nemocnici také žalobce 1) svědkyně neví jistě, myslí si, že se tam chystal /viz výpověď svědkyně – protokol z ústního jednání soudu dne , datum, na č. l. 86-90 spisu/.

9. Svědek , jméno FO, , kamarád žalovaného a zůstavitele, vypověděl, že zůstavitel byl nevlastní otec žalovaného. Vztah zůstavitele a žalovaného byl přátelský, kamarádský. Zůstavitel bral žalovaného na vodu od jeho pěti let, tam se také se žalovaným poznal. V posledních 15ti letech poskytoval péči zůstaviteli žalovaný a když z pracovních důvodů nemohl, zavolal žalovaný jemu a on zůstavitele třeba odvezl do nemocnice. Vztah žalobců k zůstaviteli byl takový, že když potřebovali peníze, tak za ním zajeli, to byl jediný vztah. Toto ví přímo od zůstavitele. Žalovaný se k zůstaviteli choval jako syn k otci. Svědek dále uvedl, že zůstavitele znal velmi dobře, byli kamarádi, pracovali na stejném učilišti, bavili se i o osobních věcech /viz výpověď svědka – protokol z ústního jednání soudu dne , datum, na č. l. 86-90 spisu/.

10. Svědek , jméno FO, , kamarád zůstavitele, vypověděl, že zná celou rodinu zůstavitele. Zůstavitele naposledy viděl zřejmě před 10ti lety. Když se zůstavitel odstěhoval do , adresa, , tak již nebyli v přímém kontaktu. Asi tak jednou měsíčně hovořil se žalovaným, dozvídal se od něj, jak se zůstaviteli daří. S ohledem na to, že při jejich náhodných setkání žalovaný podrobně popisoval, jak se zůstavitel má, usoudil svědek, že se o něj stará a rovněž, že jejich vztah byl dobrý /viz výpověď svědka – protokol z ústního jednání soudu dne , datum, na č. l. 86-90 spisu/.

11. Svědek , jméno FO, , kamarád zůstavitele, vypověděl, že účastníky vídal, když za zůstavitelem jezdil na návštěvy. Se zůstavitelem se vídal skoro 40 let, tedy i v jeho posledních letech života. Měli hudební skupinu, zůstavitel ho vozil na hraní, byli skoro jako bratři. Zůstavitel a žalovaný se k sobě chovali dobře. V posledních 15ti letech života se o něj staral žalovaný a jeho sestra. Žalobci zůstaviteli občas přivezli jídlo. Žalovaný měl zůstavitele asi moc rád, vozil ho k lékaři a jezdil za ním dost často. Tyto informace svědek získal přímo od zůstavitele /viz výpověď svědka – protokol z ústního jednání soudu dne , datum, na č. l. 86-90 spisu/.

12. Žalovaný vypověděl, že zůstavitel byl pro něj otcem, dělal pro něj vše, co bylo potřeba až do jeho smrti. Hodně toho spolu prožili, zůstavitel ho bral na různé akce a podnikali různé aktivity. Kde je částka , částka, , neví. Žalobci měli možnost vystěhovat po zůstavitelově smrti jeho byt, neučinili tak, s vystěhováním pomáhali studenti zůstavitele, vše se odvozilo na sběrný dvůr. Žalobci ani nevědí, kolikrát byl zůstavitel v nemocnici. Záchranku mu žalovaný volal třikrát. Naposledy to bylo, když si zlomil nohu v krčku. Do nemocnice za zůstavitelem chodil šestkrát týdně v době covidu. Když se zůstaviteli stal ten úraz, tak než přijela záchranka, řekl mu, ať mu podá peněženku. Z peněženky zůstavitel vyndal platební kartu, předal mu jí a řekl, aby si peníze, které jsou na účtu, ponechal. PIN ke kartě znal, již v minulosti pro něj vyřizoval spoustu věcí. Zůstavitel mu řekl, že mu ty peníze dává za jeho péči, ať si peníze vybere, že mu je nemá jak jinak předat. O darovaní finančních prostředků z účtu zůstavitele nemá žádný doklad, ani nemá žádnou listinu o postoupení pohledávky z účtu zůstavitele. Zůstavitel věděl, že kdyby se cokoliv stalo, tak se o něj vždy postará. Vybrané peníze neutratil, měl je doma v sejfu, lístky z výběrů odevzdal notářce. Peníze použil na záležitosti, které byly potřeba. Denně vybíral částku , částka, , protože to byl limit karty. Z účtu vybral poslední důchod proto, že ho vrátil. Zůstavitel zemřel v pátek ve 23.00 hodin. Žalobkyně 2) mu ani nezavolala, jestli není něco potřeba, se zařizováním pohřbu mu pomohl pan , jméno FO, a manželka pana , jméno FO, , v pondělí už byl pohřeb zařízený. V pondělí mu pak napsal žalobce 2), že si ve čtvrtek vezme dovolenou a pomůže mu se zařizováním pohřbu, proto mu to vše připadá jako komedie. Pokud jde o prodej auta, bylo to tak, že zůstaviteli řekl, že už si nepřeje, aby řídil auto, bylo to již nebezpečné jak pro něj, tak i pro okolí. Znal otce , jméno FO, , mluvil s ním o tom a ten mu řekl, že by , jméno FO, to auto bral. Domluvili si schůzku, snažil se pak vyřídit papíry, ale byl covid a nebylo to tak jednoduché. Peníze za auto převzal přímo zůstavitel, a kam je dal, neví, žalobci za zůstavitelem jezdili jako do peněženky. Při stěhování se peníze nenašly. Kdy došlo k prodeji auta, se nepamatuje. Převody peněz od zůstavitele k jeho osobě nebyly běžné, asi před 10ti lety mu daroval , částka, . Bylo to v době, kdy se žalovaný rozváděl, přišel o vše a zůstal bez prostředků. Proto mu zůstavitel daroval tuto částku. Pokud jde o péči o zůstavitele ze strany žalobců, tak ví o jednom případu, kdy žalobce 1) odvezl zůstavitele k lékaři. Žalobkyně 2) nevezla zůstavitele k lékaři ani jednou. Zůstavitel před úrazem bydlel několik let v , adresa, a žalovaný ve Vraňanech, kde koupil dům, žije v něm jeho matka s jeho starším synem. V bytě zůstavitele nikdy delší dobu nepobýval /viz výslech žalovaného na č.l. 89, 90 spisu/.

13. Zůstavitel byl hospitalizován v Nemocnici Na , adresa, od , datum, do , datum, , kdy zemřel /viz propouštěcí zpráva na č. l. 74-76 spisu/.

14. Ve věci projednání pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém dne , datum, bylo k odvolání žalobce 1) proti usnesení Okresního soudu , adresa, -východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , změněno usnesení soudu prvního stupně tak, že byla stanovena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou , částka, , výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou , částka, a čistá hodnota pozůstalosti částkou , částka, /viz protokol ze dne , datum, na č. l. 10-13 spisu a usnesení na č. l. 14-19 spisu/.

15. Usnesením Okresního soudu , adresa, -východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve věci projednání pozůstalosti po , jméno FO, , zemřelém dne , datum, , byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti uzavřená dědici (žalobci). Na základě dohody žalobci nabyli z pozůstalosti majetek, který tvoří mimo jiné pro každého ze žalobců polovina pohledávky za žalovaným, jenž představuje polovinu kupní ceny za prodej osobního automobilu Peugeot 107, reg. zn. , SPZ, , který zůstavitel prodal panu , jméno FO, ve výši , částka, a kterou žalovaný neoprávněně od kupujícího převzal a zůstaviteli ji za jeho života nepředal a ponechal si ji (celková kupní cena a celková pohledávka činí , částka, ). Dále žalobci nabývají každý polovinu pohledávky za žalovaným z titulu neoprávněných výběrů z účtu zůstavitele č. , č. účtu, za jeho života ve výši , částka, (celková pohledávka činí , částka, ). Dále jsou žalobci povinni uhradit pasiva pozůstalosti, která tvoří pohledávka žalovaného za žalobci z titulu úhrady nákladů pohřbu ve výši celkem , částka, a nákladů spojených s uložením zemřelého v Nemocnici , adresa, ve výši , částka, . Dále jsou žalobci povinni uhradit pohledávku , právnická osoba, . z titulu minusového zůstatku na účtu č. , č. účtu, , vedeném na jméno zůstavitele ke dni jeho úmrtí ve výši , částka, /viz usnesení na č. l. 20-22 spisu a obsah spisu , právnická osoba, -východ sp. zn. , spisová značka, /.

16. Žalovaný v rámci řízení o pozůstalosti po panu , jméno FO, adresoval notářce , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, sdělení pohledávky ve výši , částka, do pasiv pozůstalosti, když žalovaný tuto částku uhradil dne , datum, ve prospěch ČSSZ, s ohledem na to, že dne , datum, byl na účet zůstavitele připsán starobní důchod za období od , datum, do , datum, v předmětné výši, přičemž zůstavitel dne , datum, zemřel/viz sdělení pohledávky na č. l. 40 spisu/.

17. Dne , datum, byl notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, sepsán protokol o jednání ve věci řízení o pozůstalosti po panu , jméno FO, . Při jednání byl vyslechnut jako svědek , jméno FO, , nar. , datum, . Svědek uvedl, že byl osloven žalovaným ohledně koupě automobilu, který zůstavitel prodával, přičemž svědek projevil o koupi zájem. Osobně jednal se zůstavitelem, se kterým se sešel společně se žalovaným při prodeji auta. Při jednání v březnu 2020 předal zůstaviteli celou kupní cenu ve výši , částka, a zůstavitel mu předal velký technický průkaz k automobilu. K přepisu osoby svědka v technickém průkazu nedošlo, jelikož byl přepis odložen z důvodu situace s koronavirovou nákazou. Svědek dále uvedl, že si přesné datum uzavření smlouvy nepamatuje, přičemž datum uzavření smlouvy uvedené v e-mailu si vymyslel, protože notářka požadovala konkrétní datum. Současně svědek uvedl, že s někým hovořil o tom, že jde svědčit k paní notářce, již si však nepamatoval, s kým o tom hovořil/viz protokoly na č. l. 45-48 spisu/.

18. Právní zástupce žalobců adresoval žalovanému předžalobní výzvu ze dne , datum, , ve které byl žalovaný vyzván mimo jiné k zaplacení dlužné částky každému ze žalobců ve výši , částka, na jejich bankovní účty, přičemž tyto pohledávky vyplývají jednak z výroku usnesení Obvodního soudu , adresa, -východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (pro každého ze žalobců ve výši , částka, ), dále z bodu 17. odůvodnění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (pro každého ze žalobců ve výši , částka, ) a současně z protokolu o jednání před Krajským soudem v Praze ze dne , datum, , přičemž se jedná o pohledávku z neoprávněných výběrů z účtu zůstavitele po jeho smrti /viz výzva na č. l. 7 spisu/.

19. Právní zástupci stran řízení komunikovali ohledně pohledávek žalobců za žalovaným, kdy právní zástupce žalovaného požadoval poskytnout doklady dosvědčující odůvodněnost žalobci uplatněného nároku co výše a důvodu (zejména předmětná soudní rozhodnutí). Žalobci s poskytnutím příslušných soudních rozhodnutí v jejich dědické věci nesouhlasili, jelikož žalovaný nebyl účastníkem řízení o pozůstalosti /viz korespondence na č. l. 49-51 spisu/.

20. Z bankovního účtu žalovaného č. , hodnota, , č. účtu, vedeného u Air bank, a. s. byla dne , datum, provedena odchozí úhrada v částce , částka, ve prospěch ČSSZ /viz potvrzení z účtu na č. l. 52 spisu a obsah spisu , právnická osoba, -východ sp. zn. , spisová značka, (č. l. 82) /.

21. Dne , datum, byla uzavřena dohoda o vzniku závazku mezi žalobcem 1) na straně povinné a žalovaným a žalobkyní 2) na straně oprávněných. Obsahem dohody je zejména potvrzení existence darovací smlouvy uzavřené mezi žalobcem 1) a jeho otcem , jméno FO, dne , datum, , na základě které se stal žalobce výlučným vlastníkem nemovitostí domu č. p. 144 na st. parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. st. 176, pozemku parc. č. 301/11 vše zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území a obec , adresa, . Dále je obsahem dohody mimo jiné závazek žalobce 1) poskytnou dárci (svému otci) veškerou péči v případě jeho potřeby minimálně v rozsahu pečovatelské služby. Současně je obsahem dohody mimo jiné potvrzení existence závazku žalobce 1), že na vyrovnání hodnot věcí darovaných mu zůstavitelem zaplatí žalovanému a žalobkyni 2) částku , částka, ve lhůtě do jednoho roku od smrti druhého z rodičů a částku , částka, ve lhůtě do jednoho roku od účinného převodu třetí osobě.

22. Žalobce 1) je výlučným vlastníkem výše specifikovaných nemovitostí. Vkladovou listinou pro vlastnické právo žalobce 1) byla smlouva darovací, o zřízení věcného břemene ze dne , datum, . Na předmětných nemovitostech vázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky , právnická osoba, . ve výši , částka, /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 79 spisu/.

23. Zůstavitel jako dárce a žalovaný jako obdarovaný uzavřeli dne , datum, darovací smlouvu, jejímž předmětem je finanční částka ve výši , částka, , kterou dárce naspořil v době posledních osmi let, přičemž tyto prostředky měl uloženy na účtu vedeném , právnická osoba, ., číslo , č. účtu, . Zůstavitel předmětný dar uskutečnil jako poděkování za příkladné chování obdarovaného vůči dárci a dalším členům rodiny /viz darovací smlouva na č. l. 80-81 spisu/.

24. Zůstavitel byl majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . Za období od , datum, do , datum, činil počáteční zůstatek na účtu , částka, a konečný zůstatek činil , částka, . V období od , datum, do , datum, byl z účtu proveden mimo jiné každý den výběr v hotovosti v částce , částka, (z bankomatů v , adresa, , , adresa, ), přičemž , datum, byly provedeny dva výběry, každý v částce , částka, . Celkem bylo v tomto období takto vybráno , částka, . Dále byl dne , datum, z účtu proveden mimo jiné výběr v hotovosti ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a , částka, . Dne , datum, byla na předmětný účet provedena příchozí úhrada od ČSSZ ve výši , částka, s poznámkou starobní důchod od , datum, do , datum, /viz obsah spisu , právnická osoba, -východ sp. zn. , spisová značka, (č. l. 45-47) /.

25. Soud při jednání dne , datum, zamítl návrh žalobců na doplnění dokazování výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, k prokázání toho, zda a jak žalobci pečovali o zůstavitele , jméno FO, , neboť je shledal nadbytečnými s ohledem na předmět řízení. Důkazy byly navíc navrženy v rozporu se zákonným principem koncentrace řízení, kdy soud neshledal podmínky pro její prolomení.

26. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Zůstavitel , jméno FO, byl nevlastní otec žalovaného a biologický otec žalobců. Zůstavitel zemřel dne , datum, bez zanechání pořízení pro případ smrti. Žalobci jsou dědici zůstavitele. Usnesením Okresního soudu , adresa, -východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve věci projednání pozůstalosti po , jméno FO, byla schválena dohoda dědiců (žalobců) o rozdělení pozůstalosti, přičemž do aktiv pozůstalosti byla zahrnuta pohledávka žalobců ve výši , částka, a , částka, , pasiva pozůstalosti tvoří mimo jiné pohledávka žalovaného za žalobci ve výš , částka, a , částka, z titulu úhrady nákladů pohřbu a nákladů spojených s uložením zemřelého v nemocnici. Zůstavitel byl vlastníkem osobního automobilu Peugeot 107, jako prodávající uzavřel ústní kupní smlouvu s panem , jméno FO, , jejímž předmětem byla koupě a prodej předmětného automobilu, kupní cena činila , částka, , přičemž byla kupujícím celá v hotovosti uhrazena k rukám zůstavitele. Změna vlastníka vozidla v registru vozidel nebyla provedena. Zůstavitel byl dále majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . Z předmětného účtu žalovaný prováděl v období od , datum, do , datum, každý den výběr v hotovosti, přičemž každý výběr byl v částce , částka, (, datum, byly provedeny dva výběry, každý v částce , částka, ). Celkem bylo v tomto období takto vybráno , částka, . Dále žalovaný provedl po smrti zůstavitele dne , datum, výběr v hotovosti ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a , částka, . Dne , datum, byl na předmětný účet zůstavitele připsán starobní důchod za období od , datum, do , datum, v částce , částka, . Žalovaný uhradil dne , datum, ze svého bankovního účtu částku ve výši , částka, (vratku přeplatku důchodu) ve prospěch ČSSZ a tuto svoji pohledávku sdělil do pasiv pozůstalosti, pohledávka do pasiv pozůstalosti nebyla zařazena. Žalovaný uznal pohledávku žalobců ve výši , částka, , přičemž se jedná o záporný zůstatek na účtu zůstavitele (není předmětem žaloby) a dále nesporoval pohledávku žalobců ve výši , částka, , kdy jde o výběry žalovaného z účtu zůstavitele po jeho smrti, celkem jde o částku , částka, . Žalovaný disponuje pohledávkou za žalobci ve výši , částka, a , částka, z titulu nákladů na pohřeb a pohledávkou ve výši , částka, z titulu vrácení starobního důchodu zůstavitele ČSSZ, celkem tedy , částka, . Žalovaný učinil zápočet svých pohledávek za žalobci.

27. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. „), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

28. Podle § 98 o. s. ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

29. Dle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst. 2 téhož ustanovení se započetím obě pohledávky ruší v rozsahu, v jaké se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění, tyto účinky nastávají v okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

30. Dle § 1987 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

31. Dle § 2055 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

32. Soud v prvé řadě konstatuje, že žalovaný v průběhu řízení uznal pohledávku žalobců za žalovaným v částce , částka, , představující výběry žalovaného z předmětného bankovního účtu zůstavitele po jeho smrti a dále v částce , částka, , jenž souvisí s jeho výběry z předmětného účtu zůstavitele a která současně představuje záporný zůstatek ke dni smrti zůstavitele, naposledy uvedená pohledávka však není předmětem žaloby. Žalovaný dále v rámci procesní obrany uplatnil vůči žalobcům svoji pohledávku z titulu náhrady nákladů pohřbu zůstavitele ve výši , částka, , z titulu nákladů spojených s uložením zemřelého v Nemocnici na , adresa, ve výši , částka, a z titulu zaplacení přeplatku starobního důchodu zůstavitele ve vztahu k jím realizované platbě dne , datum, ze svého bankovního účtu ve výši , částka, . Celkem tak pohledávky žalovaného za žalobci činí , částka, . S ohledem na uplatněnou kompenzační námitku učinil žalovaný nesporný svůj dluh vůči žalobcům v celkové výši , částka, . Tuto částku žalovaný žalobcům uhradil po podání žaloby, načež bylo žalobci v této části předmětu řízení učiněno zpětvzetí žaloby a soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení v této části postupem dle § 96 o. s. ř. zastavil.

33. Soud nejprve posuzoval důvodnost námitky započtení učiněnou žalovaným. Jedním z předpokladů započtení je právní úkon směřující k započtení. K zániku závazku započtením tedy dochází na základě jednostranného právního úkonu nebo dohody. Jaké pohledávky jsou započitatelné stanovuje § 1982 a § 1987 OZ, tedy musí se jednat o vzájemné pohledávky stejného druhu, musí být splatné a současně se musí jednat o pohledávky, které lze uplatnit před soudem, přičemž takovými pohledávkami nejsou pohledávky nejisté nebo neurčité. V posuzované věci uplatnil žalovaný vůči žalobcům ve vyjádření k žalobě (doručené soudu dne , datum, ) svoje shora specifikované pohledávky. Ohledně pohledávek žalovaného za žalobci ve výši , částka, a , částka, z titulu náhrady nákladů pohřbu a nákladů spojených s uložením zemřelého byla v dědickém řízení schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, kdy tyto byly zařazeny do pasiv dědictví. Pokud jde o pohledávku žalovaného za žalobci v částce , částka, titulu zaplacení přeplatku starobního důchodu, v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný předmětnou částku uhradil ze svého bankovního účtu ve prospěch ČSSZ a že uplatnil požadavek, aby předmětná pohledávka byla zařazena do pasiv dědictví. S ohledem na uvedené soud kompenzační námitce žalovaného vyhověl.

34. Soud konstatuje, že předmětem řízení, po započtení pohledávky žalovaného a úhradě částky , částka, žalobcům, zůstaly částky , částka, (představující kupní cenu za prodej osobního automobilu) a , částka, (představující výběry žalovaného z účtu zůstavitele), když započtením pohledávek žalovaného a částečnou úhradou došlo k zániku povinnosti zaplatit částku , částka, , jenž představuje výběry žalovaného z účtu zůstavitele po jeho smrti.

35. Soud dále uvádí, že v řízení bylo prokázáno a uvedené bylo mezi účastníky řízení nesporné, že žalovaný v období od , datum, do , datum, (ještě za života zůstavitele) postupnými výběry z účtu zůstavitele po částkách , částka, vybral celkem částku , částka, . Sporný však zůstal právní důvod této dispozice. Žalobci opakovaně uváděli, že žalovaný využil přízně zůstavitele a v době, kdy měl zůstavitel zdravotní problémy, se k němu žalovaný přistěhoval, aby mohl zůstavitele připravit o jeho majetek, tedy na zůstaviteli parazitoval a přiživoval se na něm. Dále uvedli, že se platební karty zmocnil a bezmocný zůstavitel mu ve slabé chvíli sdělil PIN. Provedenými důkazy bylo naopak prokázáno, že žalovaný se o zůstavitele dlouhodobě staral a měli mezi sebou hezký vztah. Z provedených důkazů je dále zřejmé, že zůstavitel nedělal rozdíly mezi žalobci (svými dětmi) a žalovaným, jakožto nevlastním synem, což přímo uvedla sestra zůstavitele ve své svědecké výpovědi a nasvědčuje tomu také dohoda o vzniku závazku (ze dne , datum, ), ze které je patrné, že si zůstavitel při darovaní majetku jednomu z dětí přál, aby také ostatní děti (včetně žalovaného) byly určitým způsobem majetkově vyrovnáni. Nelze ani opomenout, že již v minulosti zůstavitel daroval žalovanému peněžní prostředky, když byl žalovaný v nelehké životní situaci. Z provedených důkazů rovněž vyplynulo, že to byl především žalovaný, kdo spolu se sestrou zůstavitele poskytoval v závěru života zůstaviteli péči. S ohledem k právě uvedenému soud uvěřil žalovanému v tom, že zůstavitel mu peníze na svém účtu daroval, když mu poskytl před převozem do nemocnice svou platební kartu s tím, že mu tyto peníze dává k dispozici.

36. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje věc bezplatně převést do vlastnictví obdarovaného a obdarovaný dar nebo nabídku daru přijímá (§ 2055 odst. 1 o. z.). Podle doktríny i soudní praxe vzniká darovací smlouva zpravidla reálně, tj. projevem vůle dárce a obdarovaného spojeným s odevzdáním a přijetím předmětu darování. Převzetím věci se míní faktické (fyzické, hmotné) uchopení, přebrání věci „z ruky do ruky“. Tím také dochází k převodu vlastnického práva k předmětu darování. To, zda odevzdání a převzetí daru je splněno i bez fyzického předání darované věci do rukou obdarovaného, a zda tedy stačí převzetí jen symbolické, z něhož vyplývá vůle obou stran, aby se obdarovaný stal držitelem věci, záleží vždy na okolnostech konkrétního případu, zejména na povaze darované věci, na její hmotnosti, umístění, na situaci, v níž k darování došlo, na vztahu dárce k obdarovanému apod. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ). Z uvedeného je zřejmé, že požadavek odevzdání a převzetí věci směřuje především k tomu, aby obdarovanému byl zajištěn faktický převod věci do jeho přímé dispoziční sféry, přičemž za odevzdání a převzetí věci nemusí být považováno pouze hmotné odevzdání. V posuzovaném případě zůstavitel předal žalovanému platební kartu s tím, že mu dává peníze na účtu, k němuž byla karta vystavena, k dispozici, jiný způsob darování, zejména faktické předání peněz, nebylo v danou chvíli možné, když zůstavitel neměl peníze fyzicky k dispozici. Soud přihlédl k těmto specifickým skutkovým okolnostem a posoudil darování mezi zůstavitelem a žalovaným jako platný právní úkon.

37. Pokud jde o částku , částka, , představující kupní cenu za prodej osobního automobilu, k tomu soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že byla mezi zůstavitelem a panem , jméno FO, uzavřena ústní kupní smlouva o prodeji motorového vozidla. Kupní cena činila , částka, , kterou kupující předal zůstaviteli. Žalobci nesporovali samotný prodej vozidla, nýbrž to, komu byla předána kupní cena v hotovosti. Uvedli, že kupující měl kupní cenu zaplatit k rukám žalovaného, žalovaný kupní cenu zůstaviteli nepředal a ponechal si ji, případně kupující kupní cenu zůstaviteli předal, tato částka se však po smrti zůstavitele nenašla, když se jí žalovaný zmocnil. Žalovaný ke své obraně uvedl, že o této částce nic neví. Soud vyzval žalobce ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení a předložení důkazů o tom, že si žalovaný předmětnou částku ponechal. Žalobci však k výzvě soudu nepředložili žádný, natož relevantní důkaz, který by toto jejich tvrzení prokazoval. Soud tedy uvádí, že ohledně částky , částka, nebylo prokázáno, že si jí žalovaný ponechal, když se předmětná částka nenašla a předně kupující opakovaně v pozici svědka uvedl, že tuto částku předal zůstaviteli.

38. Soud na základě shora uvedeného uzavřel, že nárok žalobců není důvodný a žalobu v jejím zbytku zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86 % a úspěchu žalobců v rozsahu 14 % s ohledem na částečnou úhradu pohledávky po zahájení řízení). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za podání odporu dle § 11 odst. 3 a. t., z částky , částka, vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky , částka, za doplnění tvrzení ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, x 3 za účast na jednání soudu dne , datum, konaném od 10.00 h do 15.15 h dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., a z částky , částka, za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Jejich zaplacení soud žalobcům uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Jen pro úplnost soud dodává, že nepřiznal právnímu zástupci žalovaného odměnu ve výši , částka, za vyjádření ze dne , datum, , které bylo podáno k výzvě soudu a jehož obsahem bylo sdělení adres již dříve navržených svědků.